Le Figaro: Dobrý spánek umožňuje lépe se učit

Paříž 15. června (ČTK/Le Figaro) – Výkonnost paměti závisí částečně na době a kvalitě spánku. Kdo nikdy nezažil probdělé noci před zkouškami? Spánek umožňuje posílit schopnost pamatovat si to, co jsme se předtím naučili. Díky pokroku ve zkoumání mozku dnes vědci vědí, které jeho zóny jsou spojeny s učením a v době spánku se aktivují. Nedávný výzkum týmu Stéphanie Mazzové z Lyonské univerzity přinesl některá upřesnění, napsal francouzský deník Le Figaro.

„Je třeba dostatečně spát, abychom byli schopni pamatovat si výuku. Nedostatek spánku tyto schopnosti snižuje, protože nejsme schopni správně přijímat informace. Dobrý spánek v noci usnadňuje proces uchovávání informací v paměti. Přihlížet je třeba ale i k cyklům spánku,“ uvedli vědci.

Profesorka Isabelle Arnulfová, neuroložka a šéfka oddělení patologie spánku v nemocnici Pitié-Salpêtrière v Paříži, uvádí, že největší užitek přináší hluboký spánek. Spánek umožňuje rovněž třídit zapamatované informace, jak ukázala studie francouzských a belgických vědců publikované v časopise Journal of Neuroschience.

Vědci dali dvacítce studentů k zapamatování některá slova, zatímco jiná měli zapomenout. Pak je rozdělili do dvou skupin, z nichž jedna nesměla spát. O tři dny později si všichni zapamatovali stejný počet slov, která se měli naučit, ale ti, kdo nespali, si vzpomínali na větší počet slov, která měli zapomenout. Jinak řečeno – schopnost učení nemusí být nutně tím, že nespíme, narušena, narušeno je ale třídění informací.

Rozhodně se tedy nedoporučuje strávit noc před zkouškou nad skripty! Naopak je vhodné zopakovat si před spaním to, co jsme se přes den naučili, a pak si to znovu projít až ráno.

„Zjistili jsme to nedávno, když jsme na studentech testovali učení slov ve svahilštině,“ uvedla Mazzová. Při testu bylo 60 mladých lidí ve věku od osmnácti do pětadvaceti let rozděleno na dvě skupiny. Měli si zapamatovat 16 slov, která jim byla předložena ve svahilštině a ve francouzštině. Jedna skupina mohla pracovat ráno a pak v noci, druhá večer a ráno poté, co se prospala.

Po prvním kole učení dosáhly obě skupiny stejných výsledků. Po druhém kole byl rozdíl do očí bijící. Ti, kdo v noci pořádně spali, se upamatovali na deset slov ze 16 a potřebovali o polovinu méně pokusů, aby se strefili do správného slova. Druhá skupina si pamatovala v průměru jen 7,5 slova.

„Když si člověk zopakuje učení před spánkem a pak zase ráno, učí se rychleji a to, co se naučil, si také déle pamatuje,“ shrnula Mazzová. Týden po testech si ti, kdo se takto učili, pamatovali téměř všechna slova (15 ze 16), zatímco ti, kdo se učili po nocích, si pamatovali jen 11 ze 16. Navíc ti, kdo si v noci dopřáli dobrý spánek, si vzpomínali na naučenou látku ještě po půl roce.

Lidé týdně zkonzumují 5 gramů plastů, uvádí studie

Sydney 13. června (ČTK) – Člověk za týden průměrně vypije a sní pět gramů plastu, což je ekvivalent kreditní karty, tvrdí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců lidé týdně zkonzumují 2000 částeček umělé hmoty menších než 1 milimetr, 90 procent jich pochází z vody. Část plastů přijmeme i z piva, soli, nebo korýšů.

Studii pro organizaci vypracovali vědci z univerzity v australském Newcastlu. Lidé podle nich za týden průměrně požijí 1769 částeček plastu z kohoutkové i balené vody, 182 z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva, výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Studie například cituje z výzkumu, podle kterého je v Evropě ve vodě dvakrát méně plastových částic, než ve Spojených státech nebo Indii.

Dlouhodobý dopad na zdraví člověka ještě není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé studie prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny.

Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu. Podle Marca Lambertiniho, generálního ředitele WWF, by tato studie měla sloužit jako varování pro světové vlády. „Nejenže plasty zamořují naše řeky a moře a zabíjí vodní živočichy – jsou i v nás všech a jejich konzumaci se nemůžeme vyhnout. Pokud chceme tuto krizi zvládnout, je bezodkladně potřeba zasáhnout v globálním měřítku,“ uvedl Lambertini.

V Indii zemřelo 31 dětí, zřejmě kvůli toxinu obsaženému v liči

Dillí 13. června (ČTK) – Nejméně 31 dětí zemřelo v uplynulých deseti dnech v severní Indii na onemocnění mozku, které pravděpodobně vyvolala toxická látka obsažená v exotickém ovoci liči. Konzumace tohoto ovoce byla již v minulých letech zmiňována jako možná příčina desítek dětských úmrtí v oblasti. Nejméně 40 dalších dětí, které byly přijaty do nemocnic s podobnými symptomy, zůstává na jednotce intenzivní péče. S odvoláním na indické zdravotnické zdroje o tom dnes informoval list The Guardian.

Úmrtí jsou hlášena ze dvou nemocnic ve městě Muzaffarpur ve státě Bihár, který je proslulý rozlehlými sady, kde se pěstují stromy plodící liči. U všech dětí lékaři zjistili příznaky akutní encefalitidy (zánětu mozku), uvedl představitel místních zdravotnických úřadů Ašók Kumár Singh. U většiny pacientů byla také zaznamenána hypoglykemie, tedy pokles hladiny glukózy v krvi, dodal Singh.

Podobné případy se v Muzaffarpuru a okolí objevují od roku 1995. V roce 2014 si nemoc vyžádala 150 lidských životů.

Roku 2015 američtí vědci zveřejnili studii, podle níž záhadná úmrtí stovek indických dětí mohou souviset s konzumací velkého množství liči na lačno. Vědci poukázali na to, že liči obsahuje toxin zvaný hypoglycin, který oslabuje schopnost těla produkovat potřebnou glukózu.

Protože ve většině případů děti jedly liči hned po ránu na zahnání hladu, aniž měly před spaním jakoukoli večeři, jejich hladina cukru v krvi byla před konzumací ovoce již dost nízká. U některých dětí pak nastalo hypoglykemické kóma. To může bez včasné pomoci vést k poškození mozku, který pro svou činnost potřebuje pravidelný příjem energie z glukózy, bezvědomí i smrti.

Oboru Všeobecné lékařství hrozí v Ostravě omezení akreditace

Ostrava 13. června (ČTK) – Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty. Vyplývá to ze zprávy komise Národního akreditačního úřadu, která na fakultě kontrolovala průběh přijímacího řízení a shledala v něm pochybení. Část zprávy má ČTK k dispozici. Rektor univerzity Jan Lata nesouhlasí s tím, že by bylo nutné omezovat akreditaci. Stanovisko fakulty ČTK zjišťuje.

Podle Laty vedení univerzity již loni uvedlo, že přijímání uchazečů, kteří nesplnili podmínky přijímací zkoušky, je neakceptovatelné. „V tomto se plně ztotožňujeme se závěry kontroly Národního akreditačního úřadu. Jedná se jednoznačně o manažerské pochybení vedení Lékařské fakulty,“ uvedl Lata.

Národní akreditační úřad dění na fakultě začal prověřovat, když se v médiích objevila informace o možných manipulacích při přijímacím řízení na fakultu.

Ze zprávy vyplývá, že komise vzhledem k závažnosti zjištěných nedostatků a jejich dlouhodobému charakteru Radě Národního akreditačního úřadu zároveň doporučila provést kontrolu přijímacího řízení i v nelékařských studijních programech fakulty a také ve studijních programech na ostatních fakultách univerzity. Kdyby tato kontrola rovněž odhalila nedostatky, měla by rada zvážit, zda s univerzitou nezahájí řízení o odnětí institucionální akreditace, již se univerzitě loni podařilo získat.

Jak se vyhnout dalšímu infarktu aneb První rok revoluční léčby…

Olomouc, 13. června 2019 (ReFit Clinic) – Na kardiovaskulární onemocnění umírá v Evropě víc lidí, než na všechny druhy rakoviny dohromady. V České republice jich je každoročně kolem 50 000. Jejich společným jmenovatelem je ateroskleróza, často akcelerovaná vysokým cholesterolem v krvi. O to lepší zprávou pro stávající i potenciální pacienty je, že v ČR již rok funguje revoluční léčba pomocí inhibitorů PCSK9, která je hrazena zdravotními pojišťovnami.

Počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními se neustále zvyšuje. Za posledních 25 let se jedná o 67% nárůst. Po prodělaném infarktu nebo mozkové mrtvici je až 30% šance, že se další příhoda zopakuje do 4 let. Riziko úmrtí se přitom s dalšími atakami výrazně zvyšuje. Význam sekundární prevence, tedy dodržování zvolené léčby a zdravého životního stylu Češi neustále podceňují. V loňském roce došlo k revolučnímu zlomu: pro rizikové skupiny pacientů začaly zdravotní pojišťovny hradit novou léčbu pomocí inhibitorů PCSK9. Tato medikace výrazně snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi a zpomaluje či zcela zastavuje aterosklerotický proces. „I pro lékaře je velmi překvapivé, že prakticky nejsou pacienti, u kterých by tato léčba nedosáhla požadovaného snížení LDL cholesterolu. Naopak se však často setkáváme s pacienty, u kterých je pozitivní efekt léčby velmi silný,“ říká doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a LF MU.

V hlavní roli cholesterol: nezbytný i nebezpečný

Výrazný faktor v prevenci i léčbě představuje hladina cholesterolu v krvi. Přitom cholesterol je pro lidský organismus nezbytný, sehrává v těle zásadní roli při tvorbě buněčných membrán, hormonů a vitaminu D. Jde ale o jeho hodnoty. Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Ten je totiž nebezpečný. Usazuje se v cévách a způsobuje aterosklerózu neboli kornatění tepen. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu.

Proč dodržovat pravidla: riziko KV příhod se dá snížit až na třetinu

V České republice každoročně přibude téměř 20 000 nových pacientů s infarktem myokardu a dokonce ještě vyšší počet pacientů s cévní mozkovou příhodou. Především skupina pacientů s prodělaným infarktem myokardu spadá do kategorie velmi vysokého rizika společně s těmi, co prodělali infarkt opakovaně, nebo jedinci s komplexním koronárním postižením a lidmi s postižením dalších, nejen věnčitých, tepen. Těm všem pomáhá tzv. sekundární prevence spočívající v léčbě a dodržování rad odborníků. Takoví nemocní ale vždy musí užívat léky. Patří mezi ně léčiva ovlivňující pohotovost ke srážení krve, léky ovlivňující krevní tlak a další srdečně cévní funkce a zásadně také léky regulující hladiny krevního cholesterolu. Ty poslední reprezentují dlouhou dobu dostupné, bezpečné a účinné statiny. S použitím této léčby se ale jen 20 % pacientů dostane pod hodnotu 1,8 mmol/l. Pro ty, kterým statiny nestačí, se nabízejí další možnosti. V poslední roce k nim přibyl i revoluční přístup „boje proti vysokému cholesterolu“ v podobě injekční léčby tzv. PCSK9 inhibitory. Je prokázáno, že u extrémně rizikových osob lze díky této léčbě riziko kardiovaskulárních příhod snížit až na třetinu. Léčba může dokonce hladinu LDL cholesterolu redukovat až extrémně. Po dobře nastavené medikaci statiny a PCSK9 inhibitory se dá snížit hladina LDL cholesterolu i na 0,5 mmol/l. I při takto nízkých hodnotách se organismus pacienta nechová nepředvídatelně, dokonce i při snížení na 0,2 mmol/l nebyla prokázána rizika pro zdravotní stav. Léčba pomocí inhibitorů PCSK9 snižuje riziko infarktu o 27 % a mrtvice o 21 %.

Pohyb je jednou z cest ke zdraví

Pohyb sehrává zcela zásadní roli v prevenci infarktu myokardu, a to i po prodělané atace. Jeho absence naopak výrazně zhoršuje komplikace způsobené prvním srdečním selháním – klesá výkonnost, fyzická zdatnost a celkově se zhoršuje kvalita života. Po prodělaném infarktu se doporučuje vyhledat vhodnou aktivitu, optimálně rehabilitační cvičení. „Kardiovaskulární rehabilitace má různou podobu v jednotlivých fázích a její podoba se odvíjí od celkového stavu pacienta a přítomnosti dalších komplikací. Zpočátku, v akutní nemocniční fázi, probíhá velmi šetrně formou dechové a cévní rehabilitace, postupně se prodlužuje délka jednotlivých jednotek a zvyšuje intenzita cvičení. Cílem je návrat pacienta do původní kondice před infarktem myokardu a trvalé udržování pravidelné fyzické aktivity. Preferujeme především aerobní méně náročné aktivity jako Nordic walking, cyklistiku, turistiku, plavání doplněné o silové aktivity nižší intenzity. Velmi vhodné aktivity jsou například Tai chi, Joga apod.,“ vysvětluje doc. MUDr. Dalibor Pastucha Ph.D., MBA, tělovýchovný lékař z ReFit Clinic v Olomouci.

Důležitou součástí sekundární prevence je také úprava životního stylu. „Jde především o komplexní změnu životního stylu, která nezahrnuje pouze fyzickou aktivitu, ale obecné dodržování zásad sekundární prevence a zdravého životního stylu např. snížit celkový energetický příjem, příjem tuků – především živočišných, spotřebu cukrů a soli a snížit spotřebu alkoholu. Naopak doporučujeme navýšit pohybovou aktivitu, spotřebu vitamínu C, vlákniny a neslazených, nealkoholických tekutin. Naprostou samozřejmostí by mělo být přestat kouřit,“ doporučuje doc. Pastucha.

Nebojte se otestovat své riziko

Kardiovaskulární riziko by měl stanovit už praktický lékař. „Zvýšenou pozornost by svému KV riziku měli věnovat především muži starší 40 let, kuřáci, pacienti s obezitou, vysokou hladinou krevních tuků např. cholesterolu, nedostačenou pohybovou aktivitou, osoby vystavené dlouhodobému psychickému stresu a osoby s výskytem kardiovaskulárního onemocnění v rodině,“ uzavírá doc. Pastucha.

V horku voda na žízeň nestačí aneb Co pít v parných…

Praha, 13.6.2019 (AquaLife Institute)

V horkých dnech se více potíme, a ztrácíme tak více tekutin. Pokud tyto ztráty nedoplníme, tělo strádá. Stejně jako nad množstvím je ale důležité přemýšlet i nad složením tekutin. Základem letního pitného režimu by měla být čistá voda a přírodní minerální vody pro doplnění vypocených minerálních látek. Ztráty tekutin během tropických nocí je třeba tělu doplnit příjmem vyššího množství tekutin po ránu.

V horkých letních dnech nevnímáme díky proudění vzduchu pocit horka a můžeme se velmi rychle přehřát z nedostatku tekutin obecně – nejen při sportování, ale třeba i jen při práci na zahradě. Tělo pak ztrácí s tekutinami také minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), které je zapotřebí doplnit spolu s tekutinami. „K tomu se velmi dobře hodí minerálky. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., měly by přijít na řadu i vody silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek (zejména sodíku). Mezi vhodné nápoje patří také ředěné přírodní, uměle nepřislazované ovocné a zeleninové šťávy a čaje. V horkých dnech není vhodné pít bez přísunu dalších tekutin kávu a silný černý čaj. Podávané nápoje by neměly být příliš studené,“ doporučuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista Fitbee se zaměřením na sportovní výživu.

Pokud se potíme, organizmus ztrácí sodík a jeho koncentrace se ještě více snižuje (naředí) pitím čisté vody. „Když ztrácíme s vodou i minerální látky, musíme je také spolu s tekutinami tělu doplnit. Nadměrný příjem čisté vody nám v tomto případě může spíše ublížit než pomoci. V organizmu se totiž díky ztrátám minerálních látek a následnému zavodnění bez jejich přidání naruší vodní hospodářství, na jehož regulaci se účastní hladina sodíku. V extrémních případech může docházet až k jeho rozvratu s vážnými následky,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.

Pít se má v průběhu celého dne, po menších dávkách, aby s nimi mohl organizmus hospodařit tak, jak potřebuje. To se týká aktivní části dne. V noci hospodaří organizmus v jiném režimu a má nižší potřebu tekutin. Ráno tak pro doplnění tekutin stačí začít nápojem o objemu asi 0,5 litru. Vyšší množství tekutin po ránu tělo vyžaduje v případě tropických nocí, kdy se více potíme, a při spánku s otevřenými ústy nebo nízkou vlhkostí spací místnosti, protože za těchto okolností spotřebuje tekutin více.

Tropická horka se podepisují i na pracovním výkonu, ať už je vykonáván ve výrobní hale, nebo v kanceláři. V zájmu každého zaměstnavatele je proto zajistit svým zaměstnancům vhodný pitný režim. V letním horku je povinností zajistit zaměstnancům kromě obyčejné vody (pramenité, kojenecké nebo pitné) navíc tzv. ochranné nápoje, které mají tělu pomoci zvládnout vedro a vyrovnávat ztráty z nadměrného pocení. Ochranným nápojem může být minerálka, iontový nebo energetický nápoj, případně ovocná či zeleninová šťáva, záleží na profesi. Dělníci v těžkém průmyslu (svářeči, skláři, soustružníci aj.) mají na ochranné nápoje nárok, pokud teplota na pracovišti dosáhne 26 °C, zatímco administrativní pracovníci v kancelářích ochranný nápoj dostanou, pokud teploměr v práci ukáže 34 °C.

AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.

Finanční rok 2018: Boehringer Ingelheim roste a investuje

• Nabitý program výzkumu v oblastech onkologie, fibrotických onemocnění, imunologie a metabolických onemocnění

• Růst všech odvětví předstihuje trh

• Technická integrace veterinární divize převzaté v roce 2017 úspěšně dokončena

Praha, 13. června 2019 (Boehringer Ingelheim) – Výzkumně zaměřená farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim uzavřela rok 2018 s obratem 17,5 miliardy eur. Po očištění o vlivy měn a jednorázové vlivy vzniklé v důsledku výměny aktiv se společností Sanofi v roce 2017 činil růst tržeb 4 %. S částkou 3,2 miliardy eur (+ 2,8 %) vzrostly výdaje na výzkum a vývoj na 18,1 % ročního obratu.

Během roku se společnost zaměřovala na specifické terapeutické oblasti. „Naším cílem je významně přispět ke zdokonalení léčby rakoviny,“ říká předseda správní rady Hubertus von Baumbach. „Kromě toho pracujeme na výzkumu fibrotických, metabolických, imunologických a dalších onemocnění. Náš výzkumný program je značně zaplněný.“

Investice do hmotných aktiv byly s částkou téměř miliardy eur (+ 9 %) vyšší než kdykoli dříve. Provozní výnosy opět činily 3,5 miliardy eur (- 0,4 %), zatímco zisk skupiny po zdanění vzrostl na 2,1 miliardy eur. „V roce 2018 vzrostla rentabilita tržeb z 19,3 % na 19,8 % a podíl vlastního kapitálu z necelých 38 % na 40 %. I z finančního hlediska jsme tedy velmi zdravou společností,“ poznamenává člen správní rady pro finance Michael Schmelmer.

Průměrný počet zaměstnanců ve všech regionech mírně vzrostl na celkových 50 370 osob (+ 2 %).

Humánní léčiva: Silné portfolio

S tržbami 12,6 miliardy eur přispěla v roce 2018 humánní léčiva k celkovým tržbám 72 procenty. Předvídatelný pokles tržeb z důvodu vypršení patentů na inovativní léčiva byl více než kompenzován a tato divize tedy dosáhla po očištění o vlivy měn růstu 5,1 %. Tržby z globálního poskytování licencí byly nižší než v předchozím roce a snížily celkovou míru růstu v této oblasti podnikání na 3,3 %.

Stejně jako v předchozích letech k tržbám nejvíce přispěl lék na respirační onemocnění SPIRIVA^® (-11,4 % po měnové korekci), následovaný rodinou léčiv na diabetes 2. typu JARDIANCE^® (včetně léků SYNJARDY^® a GLYXAMBI^®) s 1,8 miliardy eur (+ 52,5 % po měnové korekci), antikoagulanciem PRADAXA^® s 1,5 miliardy eur (+ 7,0 % po měnové korekci), lékem na diabetes 2. typu TRAJENTA^® s 1,4 miliardy eur (+ 9,0 % po měnové korekci) a lékem na idiopatickou plicní fibrózu OFEV^® s 1,1 miliardy eur (+ 28,7 % po měnové korekci).

S částkou 2,8 miliardy eur odpovídaly investice do výzkumu a vývoje 22,1 % tržeb z prodeje humánních léčiv. Cílem celkem 90 projektů v různých fázích výzkumu je, aby se u 75 % z nich podařilo být buď první molekulou ve své třídě účinných látek, nebo aby byly prvním léčivým přípravkem v nové terapeutické oblasti. V onkologii jsou ohniskem zájmu nádory plic, žaludku a střev, a z fibrotických onemocnění se společnost zaměřuje na systémovou sklerodermii s intersticiálním plicním postižením. V oblasti metabolických onemocnění je hlavním bodem výzkumu nealkoholická steatohepatitida, zatímco v imunologii je tomu chronické zánětlivé onemocněním pokožky a střev. Další projekty se zabývají poruchami centrální nervové soustavy, jako je například Alzheimerova nemoc, schizofrenie, obezita a retinopatie.

Veterinární medicína: Technická integrace dokončena

V oblasti veterinárních léčiv se naše pozornost zaměřuje na inovativní vakcíny, antiparazitika a další terapeutická řešení pro hospodářská zvířata i domácí mazlíčky. V roce 2018 byly čtyřmi nejprodávanějšími produkty antiparazitika NEXGARD^®, FRONTLINE^® a HEARTGARD^® společně s vakcínou INGELVAC CIRCOFLEX^®. Tržby ve výši 4 miliard eur představovaly 23 % celkových tržeb.

Ve druhém roce transakce se společností Merial dosáhla tato divize významného růstu tržeb (5,6 % po měnové korekci), přičemž zároveň pracovala na své integraci. “Od prvního dne jsme se zaměřili na to, aby zásobování našich zákazníků plynule pokračovalo. Výsledkem je dobrá míra růstu spolu s dokončením technické integrace,” říká Hubertus von Baumbach. Zvláštní pozornost si zasluhuje inovační potenciál veterinární medicíny tam, kde je provázán s výzkumem humánních léčiv.

Zakázková výroba biofarmaceutik stále vede

Oddělení biofarmaceutických přípravků si v oblasti zakázkové výroby udrželo vedoucí pozici i v roce 2018 a k celkovým tržbám tak přispělo 4 %. Stav objednávek se nadále vyvíjel pozitivně a zajišťoval vysokou míru využití kapacity v biofarmaceutické výrobě.

Výhled na rok 2019

Společnost Boehringer Ingelheim očekává v aktuálním finančním roce mírný růst tržeb a dalších intenzivních investičních aktivit na srovnatelném základě. „Jen v Evropě plánujeme v příštích pěti letech investice ve výši více než 3 miliardy eur, “říká von Baumbach. „Klíčovým předpokladem jsou zde celkové konkurenční podmínky našich evropských provozů.“

Boehringer Ingelheim

Cílem inovativní farmaceutické společnosti Boehringer Ingelheim, která se orientuje na výzkum léčivých přípravků, je zlepšování zdraví lidí i zvířat. Důraz je přitom kladen na onemocnění, u kterých doposud nebylo nalezeno uspokojivé léčebné řešení. Společnost se proto zaměřuje na vývoj inovativních léčivých přípravků, které mohou pacientům prodloužit život. V oblasti veterinární medicíny pak Boehringer Ingelheim symbolizuje pokročilou prevenci.

Rodinná firma Boehringer Ingelheim byla založena v roce 1885 a dnes patří mezi 20 největších farmaceutických společností. Přes 50 000 zaměstnanců denně přináší hodnotu pacientům skrze inovativní práci ve třech obchodních oblastech: humánní léčivé přípravky, veterinární medicína a biofarmaceutika. V roce 2018 dosáhla společnost obratu ve výši téměř 17,5 miliard eur. Výdaje na výzkum a vývoj přitom představovaly 18,1 % z této částky, tj. 3,2 miliardy eur.

Boehringer Ingelheim jako rodinná firma plánuje v horizontu generací a dbá na dlouhodobý úspěch spíše než na krátkodobý zisk. Společnost proto využívá organického růstu z vlastních zdrojů, přičemž je zároveň otevřena novým partnerstvím a strategickým aliancím v oblasti výzkumu. Ve všem, co společnost Boehringer Ingelheim dělá, přirozeně přijímá svou odpovědnost vůči lidem i životnímu prostředí.

Další informace jsou k dispozici na http://www.boehringer-ingelheim.com nebo v naší výroční zprávě na: http://annualreport.boehringer-ingelheim.com.

Čeští vědci představují unikátní technologii pro záchyt návratu rakoviny…

Praha, 13. června 2019 (Elphogene) – Český tým vědců ze společnosti Elphogene představuje unikátní diagnostickou metodu nazvanou oncoMonitor, která nabídne pacientům s prodělanou rakovinou vylepšení pravidelného kontrolního screeningu zaměřujícího se na potvrzení úspěšnosti léčby, anebo včasné odhalení návratu onemocnění.

Pražský biotechnologický startup Elphogene obdržel počáteční investici od i&i Prague pro implementaci své technologie tekuté biopsie oncoMonitor do neinvazivního post-operačního sledování opakovaného výskytu nádorového onemocnění u pacientů v pokročilých fázích kolorektálního karcinomu. Metoda přináší klíčový benefit personalizovaného testování pro odhalení případných nových metastáz a možnost časné volby další léčby.

„Dokončili jsme pilotní studie demonstrující analytickou citlivost oncoMonitor testu a data byla prezentována v dubnu na výroční konferenci Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR) v Atlantě v USA. Jsme velmi spokojeni s výsledky tohoto testu, který lze univerzálně aplikovat na různé formy solidních nádorů, a v současnosti rozbíháme klinickou validaci ve spolupráci s předními domácími onkologickými centry,“ říká lékař Marek Minárik, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Elphogene.

Společnost Elphogene byla založena počátkem letošního roku jako spin-off předního českého soukromého výzkumného centra Genomac, které je uznávané pro svou historii vědeckých projektů a technologického vývoje v oblasti klinické nádorové genomiky. Technologie tekuté biopsie oncoMonitor, která je nyní výhradně ve vlastnictví Elphogene, bude dále vyvíjena a ověřena pro plně rutinní klinické použití v sídle a laboratořích společnosti nedaleko pražského letiště Václava Havla v Ruzyni.

Počáteční investici poskytla společnost i&i Prague, která je předním středoevropským biotechnologickým inkubátorem a investičním centrem poskytujícím finanční podporu slibným projektům v oblasti věd o živé přírodě, biotechnologií a moderní medicíny. „Tekutá biopsie je nově vznikající oblast s fascinujícím růstovým potenciálem, která velmi pravděpodobně zásadně změní moderní medicínu od diagnostiky k terapii. Technologii oncoMonitor už delší dobu sledujeme a je skvělé, že můžeme spolupracovat s týmem společnosti Elphogene v její klinické implementaci,“ říká Jaromír Zahrádka, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti i&i Prague.

Česká republika se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v počtu pacientů s kolorektálním karcinomem. Díky rozsáhlým kampaním zaměřujícím se na důležitost časné detekce (screeningu) kolorektálního karcinomu, klesá počet pacientů, kteří boj s touto zákeřnou chorobou prohrají. Neinvazivních metod, napomáhajících post-operativnímu znovuobjevení nádorové aktivity a umožňujících tak prodloužení života pacientů v pokročilé fázi onemocnění, je však stále nedostatek.

Podle dostupných údajů z Národního onkologického registru bylo v roce 2016 nově diagnostikováno celkem 7800 pacientů s kolorektálním karcinomem, z toho u 1508 se prokazatelně jednalo o pokročilé stadium s přítomností metastáz. Ve stejném roce onemocnění podlehli necelé 4000 pacientů. Pokud jde o porovnání výskytu kolorektálního karcinomu v Evropě, Česká republika se podle dat Globocan z roku 2018 v počtu diagnostikovaných případů nachází na 15. příčce, v počtu úmrtí se řadí na 18. místo. V celosvětovém srovnání pak v počtu nově diagnostikovaných na 23. místě, úmrtnosti na 22 příčce. Rakovina tlustého střeva a konečníku se většinou objevuje u pacientů ve vyšším věku, častější výskyt kolorektálního karcinomu je v ČR u mužů.