Nových případů spalniček v ČR v posledních týdnech ubylo

Praha 1. července (ČTK) – Nových případů spalniček v ČR v posledních šesti týdnech ubylo. Přibývá jich pod deset týdně, za poslední týden se nakazili tři lidé. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Od ledna bylo nemocných 563, loni 203 za celý rok. Ministerstvo zdravotnictví začátkem roku odhadovalo, že by nemocných letos mohlo být až k tisícovce.

V celé EU se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakazilo od roku 2016 přes 44.000 lidí. Riziko šíření podle SZÚ bude pokračovat, dokud budou neočkované skupiny. Rizikoví jsou podle nich děti a mladí narození za posledních 20 let, kterých je v EU asi 4,5 milionu.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění. Nemoc se šíří kapénkami, od nakažení se projeví za jeden až tři týdny. Při léčbě je povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po sedm dní od objevení vyrážky. Vyšetřeni musejí být všichni, kdo se s nemocným setkali a mohli se nakazit.

Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně. Nemoc se v populaci nešíří, pokud je očkovaných 95 procent populace, což Česko dosáhlo naposledy před pěti lety. Podle odborníků podíl očkovaných snižuje také odmítání či odsouvání očkování některými rodiči, ti s tím ale nesouhlasí. Podle nedávno zveřejněného průzkumu věří bezpečnosti očkování asi dvě třetiny Evropanů.

Zatímco ještě v roce 2010 nebylo v České republice hlášeno žádné onemocnění, v roce 2014 vypukla první epidemie spalniček v Ústeckém kraji. V roce 2018 bylo v Česku evidováno 203 případů spalniček a za prvních pět měsíců letošního roku přibylo více než pět stovek nemocných.

Počty nových případů spalniček v ČR:

zdroj: Minsiterstvo zdravotnictví ČR

van jw

News.com.au: Strava, po které se zvětšuje pas a zmenšuje mozek

Sydney 28. června (ČTK/News.com.au) – Průměrný člověk konzumuje mnohem víc kalorií, než tomu bylo před 50 lety, což má ničivé následky pro jeho pas – a mozek, varovala nová studie, o které informoval zpravodajský server News.com.au.

V porovnání se 70. lety minulého století lidé jedí o 650 kilokalorií denně více. To je ekvivalent jednoho burgeru s hranolky a slazenou limonádou. To, že taková strava přispívá k zaoblení pasu, není žádnou novinkou. Děsivější je její dopad na lidský mozek.

Profesor Australské národní univerzity Nicolas Cherbuin, hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise Frontiers in Neuroendocrinology, uvedl, že existuje přímá vazba mezi zhoršováním stavu mozku a nezdravým životním stylem. A ještě znepokojivější je skutečnost, že toto poškozování začíná mnohem dříve, než si lidé myslí.

“Našli jsme silné důkazy, že nezdravé stravování a nedostatek cvičení během delšího období vystavuje lidi značnému riziku rozvoje cukrovky druhého typu a podstatnému poklesu mozkových funkcí, jako je demence a zmenšování mozku,” uvedl profesor Cherbuin. “Lidé si špatnou stravou a mizivým nebo skoro žádným cvičením doslova ujídají mozek,” dodal.

Cherbuin také zjistil, že k poklesu zdraví mozku může docházet mnohem dříve v životě, než se původně předpokládalo, a to do značné míry vinou společnosti, která podporuje nezdravé volby v oblasti životního stylu.

“Napáchané škody jsou v podstatě nevratné, jakmile člověk dosáhne středního věku. Proto vyzýváme každého, aby jedl zdravě a dostal se do formy tak brzy, jak je možné – ideálně už v dětství, ale rozhodně v rané dospělosti,” řekl. “Mnoho lidí, kteří trpí demencí a dalšími známkami kognitivních dysfunkcí včetně zmenšujícího se mozku, zvýšili toto riziko během života tím, že jedli příliš mnoho špatného jídla a dostatečně necvičili.”

Podle něj obvykle lidé dostávali radu, aby snížili riziko mozkových problémů, jako je demence, v době, kdy už překročili šedesátku – a v takovém případě už bylo často “příliš pozdě”. Klíčová je strava v dětství a na počátku dospělosti.

“Jednou z nejlepších možností, jaké lidé mají, aby se vyhnuli těm potížím mozku, kterým lze předejít, je začít od začátku se správným stravováním a cvičit od mladého věku,” dodal Cherbuin.

Studie uvádí, že zhruba 30 procent dospělé světové populace trpí nadváhou nebo je obézní, a více než deset procent všech dospělých bude do roku 2030 trpět cukrovkou druhého typu.

“Spojení mezi diabetem druhého typu a rychlým zhoršováním funkcí mozku už je dobře prokázáno,” poznamenal Cherbuin. “Ale naše práce ukázala, že neurodegenerace, tedy ztráta a fungování neuronů, začíná mnohem, mnohem dříve. A objevili jsme jasné spojení mezi tímto zhoršováním stavu mozku a nezdravými volbami týkajícími se životního stylu.”

Jedním z problémů podle jeho slov je, že lidé konzumují příliš mnoho špatného typu potravin, jako je rychlé občerstvení, ve kterém je málo výživných látek a příliš mnoho kalorií. “Jako společnost bychom se měli přestat ptát: ‘Dáte si k tomu hranolky?’ Pokud to neuděláme, pak musíme být připraveni na to, že bude dál stoupat počet lidí s nadváhou a obezitou trpících závažnými chorobami,” dodal.

Vědci: Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů

Olomouc 26. června (ČTK) – Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali dnes ČTK zástupci olomoucké univerzity.

Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. “V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,” uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. “Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,” doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. “Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,” podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.

SZPI objevila cukrovinky s vyšším obsahem arašídů,než uváděl obal

Brno 26. června (ČTK) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila ve dvou šaržích cukrovinek vyšší obsah arašídů, než uváděl obal. Týkalo se to čokoládových bonbonů Magnat a hořké čokolády Millenium Dark Praline. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspekce podle něj doporučuje lidem s alergií nebo intolerancí na arašídy, aby uvedené výrobky nejedli.

U bonbonů Magnat Chocolate Joy polského výrobce FPH Magnat rozbory potvrdily přítomnost arašídů v množství 8323 miligramů na kilogram. “Výrobce na obalu uvedl ‘Může obsahovat arašídy’, uvedené množství ale o několik řádů překračuje množství uznatelné jako nezáměrnou křížovou kontaminaci, tedy stopy arašídů,” uvedl Kopřiva.

Také na obalu čokolády Millenium Dark Praline ukrajinského výrobce Malbi Foods bylo napsáno, že výrobek může obsahovat arašídy. Laboratorní rozbor ale zjistil obsah arašídů v množství 565 miligramů na kilogram, což několikanásobně překračuje takzvané stopové množství.

Obě cukrovinky inspektoři našli v prodejně COOP ve Velkém Meziříčí. “Uvedené potraviny mohou představovat významné zdravotní riziko pro osoby s alergií nebo intolerancí na arašídy a inspekce proto kontrolované osobě nařídila neprodleně stáhnout předmětné šarže z trhu,” dodal Kopřiva.

V misích Lékařů bez hranic loni působilo 33 lidí z ČR…

Praha 25. června (ČTK) – V misích mezinárodní organizace Lékaři bez hranic v krizových oblastech působilo loni 33 lidí z Česka a Slovenska. Pomáhali ve dvou desítkách zemí. Nejčastěji čeští zdravotníci a zdravotnice vyjížděli do Jemenu, Iráku či Demokratické republiky Kongo. Loňské výsledky dnes na tiskové konferenci představili zástupci české pobočky Lékařů bez hranic. Upozorňují na nedostatek léků v krizových regionech i na rostoucí odolnost vůči antibiotikům.

“Prostředky, které se investují do výzkumu a vývoje léků, nestoupají. Dokonce klesají. Farmaceutický průmysl investuje víc do marketingu než do nových léků. Všichni mluví o tom, že výzkum je drahý. Nikdy jsme ale neslyšeli, kolik stojí,” uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Podle něj se společnosti soustřeďují spíš na preparáty, které slibují rychlý zisk. Léčiva na choroby, které postihují miliony lidí, vznikají pomalu. Léky na tuberkulózu chyběly šest desetiletí, opomíjejí se tropické nemoci i odolnost vůči antibiotikům, dodal Gruber.

Organizace se už dvacet let snaží svou kampaní přispět k větší dostupnosti léků a ke snížení jejich ceny. K pacientům v chudých a krizových částech světa se totiž preparáty nedostanou. Díky tlaku se podařilo za dvě desetiletí výrazně srazit cenu léčiv na vir HIV, podotkl Gruber. Zatímco v roce 2000 stála léčba jednoho člověka antiretrovirotiky víc než 10.000 dolarů, dnes se dají pořídit za sto dolarů.

Podle Grubera Lékaři bez hranic čelí často obviněním, že jsou příliš levicoví a chtěli by vše zdarma. “Nechceme charitu, ale změnu,” uvedl šéf české kanceláře.

Podle farmaceuta Dušana Jasovského, který se podílí na kampani za větší dostupnost léků, velký problém v rozvinutých i rozvojových zemích představuje rostoucí odolnost vůči antibiotikům. “Je to otázka udržitelného rozvoje. Výzkum antibiotik v posledních 30 letech přitom upadá. Je velmi náročné nová vyvíjet, je pro farmaceutický průmysl nerentabilní do vědy a výzkumu investovat. Společnost se proto vyskytuje v situaci, že existují bakterie, které neumíme antibiotiky léčit. Nová ale nejsou,” uvedl Jasovský. Dodal, že ročně kvůli odolnosti vůči lékům zemře 700.000 lidí.

Pomoc české pobočky v cizině se postupně zvyšuje. Loni do ní putovalo 80,9 milionu korun, tedy téměř o pět milionů víc než v roce 2017. Na péči přispělo v minulém roce 68.000 dárců. I jejich počet se zvedá, přes 60.000 se dostal v roce 2015. V roce 2013 peníze poslalo 41.000 dárců.

Čeští lékaři bez hranic se loni soustředili na 13 zemí. Nejvíc pomoc směřovala do Jemenu, Jižního Súdánu, Tanzanie či Iráku. V Jemenu česká pobočka pomohla hradit lékařskou péči ve dvou guvernorátech, vydala na ni skoro 23 milionů korun.

Výzkum: Čtvrtina dětí má problémy s hmotností, přibývá jich

Praha 25. června (ČTK) – V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pětina dětí má podváhu. Oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který dnes novinářům představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.

“Z této studie vyplývá, že více než pětina populace dětí ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézní,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. “Bohužel, pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak to ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste,” řekl.

Nadváhu má podle studie 15 procent dospívajících a šest procent z nich je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky.

Zatímco nyní trpí nadváhou 17 procent patnáctiletých hochů a obezitu jich má 8,1 procenta, před pěti lety jich mělo nadváhu zhruba 16 procent a obezitu pět procent. Děvčat s nadváhou je nyní asi desetina a s obezitou zhruba 3,3 procenta, v roce 2014 jich mělo nadváhu zhruba sedm procent a obezitu 3,6 procenta. Oproti roku 2002 se situace zhoršila ještě výrazněji.

Autoři výzkumu přitom zároveň zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde o dvě pětiny.

Naopak ale pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. “Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,” podotkl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. “Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,” uvedl Kalman.

Podle něj výzkum zároveň ukázal, že se zlepšují stravovací návyky české mládeže. Alespoň jeden kus ovoce sní zhruba polovina jedenácti- až patnáctiletých. V případě zeleniny se to týká 37 procent. Dospívající také konzumují přibližně o třetinu méně sladkostí než kolem roku 2010. Hůře jsou na tom ve všech ohledech děti z chudších rodin, dodal Kalman.

K nadměrné hmotnosti dětí přispívá podle odborníků často nedostatek pohybu. Doporučují proto například, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků, ale i například chození pěšky do školy a zpět či jiné běžné pohybové činnosti.

Výzkumu se v loňském roce zúčastnilo zhruba 13.000 školáků z 230 škol po celé ČR.

Nemocnice Náchod má za 18 mil. Kč nový rentgen…

Náchod 24. června (ČTK) – Krajská Oblastní nemocnice Náchod v minulých dnech otevřela nová pracoviště pro rentgen a ultrazvuk. Investice přišla na 18 milionů korun, z nichž část hradila dotace z evropského programu IROP. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. V opakovaném tendru nyní nemocnice hledá dodavatele magnetické rezonance, hodnota zakázky je asi 51 milionů korun.

Pro pracoviště rentgenu a ultrazvuku nemocnice od loňského října za provozu upravila prostory ve třech budovách. Vybavila je novými ultrazvuky a pořídila i nový rentgen. “Nové prostory radiodiagnostického oddělení přinesou větší možnosti pro lékaře a pacientům komfortnější prostředí,” uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).

Do tendru na magnetickou rezonanci přišly v květnu dvě nabídky a nemocnice je nyní hodnotí. Tendr byl vypsán na konci března a je již třetí v pořadí. Předchozí dvě soutěže nemocnice z různých důvodů zrušila. Nemocnice zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvateli a magnetická rezonance jí chybí. Pacienti musejí dojíždět na vyšetření do krajské nemocnice v Trutnově nebo do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Od loňského dubna kraj v areálu nemocnice staví dva nové pavilony za 1,344 miliardy korun bez DPH. Hotové by měly být v polovině roku 2020.

NYT: Vstávat ve čtyři ráno je klíč k úspěchu –…

New York 24. června (ČTK/The New York Times) – Tim Cook, generální ředitel firmy Apple, vstává každý den chvíli před čtvrtou. Prezident Donald Trump napsal ve své knize z roku 2004, že potřebuje jen čtyři hodiny spánku. David Cush, bývalý ředitel Virgin America, prohlásil, že se budí v 04:15. Herečka Jennifer Anistonová vstává kolem půl páté, aby meditovala – stejně jako matka klanu Kardashianových Kris Jennerová. A bývalá americká první dáma Michelle Obamová ve stejnou dobu míří do posilovny, napsal zpravodajský server The New York Times

Americký komik Steve Harvey před časem prohlásil: “Bohatí lidé nespí osm hodin denně.” Je snad klíčem k úspěchu to, že ti, kdo dosáhli na vrchol svého oboru, týrají svá těla nedostatkem spánku, aby zvýšili produktivitu? Nebo kapitalismus upřednostňuje časné vstávání – byť jen jako vyznamenání vlastního sebeodříkání?

Američané průměrně spí méně než sedm hodin denně, což znamená, že mnozí z nich mají méně spánku, než doporučuje Americká akademie spánkové medicíny (AASM). Tento trend přitom sahá podstatně dál, než k výše zmíněným osobnostem, řekl Douglas B. Kirsch, a neurolog a předseda AASM. “Thomas Edison říkával stejnou věc: ‘Čtyři hodiny spánku jsou pro mě dost dobré.’ Vynechával ovšem to, že si přes den dává rád a často ‘šlofíka’,” dodal Kirsch.

Podle jeho slov je tento trend časného vstávání propagovaný podnikateli a umělci značně problematický. A i když existují lidé, kterým zřejmě stačí méně spánku než jiným, nemůžeme obelstít naše biologické hodiny.

Ve studii z roku 2003 zjistili vědci z Pensylvánské univerzity a Harvardovy lékařské fakulty, že reakční časy a výkony při kognitivních úkolech jsou výrazně nižší u lidí, kteří mohli spát jen čtyři hodiny, než u těch, co spali šest hodin.

V roce 1999 vědci z Chicagské univerzity sledovali skupinu lidí, kteří šest nocí po sobě spali v noci jen čtyři hodiny – což je běžný počet pro ty, kdo jsou zvyklí vstávat velmi časně. U této skupiny se velmi rychle vyvinula vyšší hladina stresového hormonu kortizolu, vyšší krevní tlak, a jejich těla produkovala o polovinu méně obvyklého množství protilátek po podaném očkování proti chřipce.

Doktor Charles A. Czeisler, profesor spánkové medicíny na Harvardově lékařské fakultě, nazývá časné vstávání “zabijákem výkonu”, protože pravidelné čtyři hodiny spánku se podle něj rovnají duševnímu stavu poté, co je člověk 24 hodin vzhůru.

Podle Roberta Stickgolda, který je také profesorem na Harvardu a navíc ředitelem Střediska pro spánek a poznávání, už promeškání jednoho nočního spánku narušuje paměť. A co hůř – ovlivňuje také naše chování. Podle nedávné studie se skupina 65 zdravých lidí ve věku 18 až 30 let po probdělé noci při rozhodování více soustřeďovala na negativní než na pozitivní informace.

Ale budete mít tyto problémy, pokud spíte osm hodin a budíte se ve čtyři ráno? Možná. Bez ohledu na to, jak dlouho spíte, pak pokud nejste naprogramováni na vstávání za kuropění – a to podle spánkových specialistů většina lidí není – rozhození přirozeného rytmu bude mít stále škodlivé následky.

A pokud si myslíte, že přijít o pár minut spánku – řekněme třeba vstát o půl hodiny dřív – není důležité, pak byste měli změnit názor. V březnu vědci z Univerzity Jižní Floridy a Pensylvánské státní univerzity oznámili, že přijít už o 16 minut spánku za noc může mít vážný negativní dopad na výkon v zaměstnání. Když zpomalujeme nebo zrychlujeme biologické hodiny, má to stejné následky jako nedostatek spánku.

“Důvodem je, že náš denní rytmus mozku říká, kdy má produkovat spánkový hormon melatonin. Takže když se snažíme probudit v době, kdy mozek stále produkuje melatonin, můžeme cítit nadměrnou denní ospalost, nedostatek energie, sklíčenost a zhoršené kognitivní schopnosti,” řekla Lisa Medaliová, odbornice na behaviorální spánkovou medicínu Střediska pro poruchy spánku Chicagské univerzity.

Dopřát tělu tolik spánku, kolik potřebuje, má nezanedbatelné zdravotní výhody. Vědci Chicagské univerzity v roce 2008 našli spojení mezi nedostatkem spánku a zvýšeným rizikem obezity a diabetu. A spánek také posiluje imunitu. Podle studie z roku 2015 je kratší doba spánku spojená se zvýšeným rizikem nachlazení a rýmy.

Léčebné konopí zřejmě bude z většiny hrazeno z pojištění

Praha 21. června (ČTK) – Léčebné konopí zřejmě bude z většiny hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ošetřující lékaři a lékárníci také budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče by mělo podle kabinetu zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pojišťovny by dávaly podle návrhu nejvýše na 30 gramů léčebného konopí pro jednoho pacienta měsíčně 90 procent ceny léčebného konopí. Případné vyšší množství by podléhalo souhlasu revizního lékaře. Sněmovna odmítla požadavek pirátského poslance Tomáše Vymazala, aby úhrada byla stoprocentní a měsíční hranice vzrostla na 180 gramů.

Pacientů, kteří užívají léčebné konopí, v Česku přibývá. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes pět kilogramů konopí, loni za celý rok to bylo 447 pacientů a 4,8 kilogramu předepsaného konopí. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Konopí se předepisuje i lidem například s roztroušenou sklerózou a AIDS. Většina pacientů je má na chronickou bolest, na níž nezabírají jiné léky.

Ošetřující lékaři a lékárníci, ale i zdravotničtí záchranáři budou mít v návaznosti na elektronické recepty podle vládní novely přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Lékový záznam by mohl zamezit duplicitnímu předepisování léků nebo předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky. V současnosti má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech.

Pacientům dá předloha právo zakázat vstup jejich lékařům do databáze o jejich lécích. Občanští demokraté a Piráti neuspěli s návrhem na opačný postup, tedy aby si lékaři nebo lékárníci museli vyžádat aktivní souhlas pacienta. Sněmovna nepodpořila ani snahu lidovce Víta Kaňkovského uplatňovat tento postup aspoň u onemocnění spojených s “vysokým stupněm společenské stigmatizace”, jako je AIDS nebo některé psychiatrické nemoci.

Dolní komora navzdory nesouhlasu ministerstva zdravotnictví schválila pozměňovací návrh Daniela Pawlase (KSČM), který by měl podle něho zajistit dostupnost léků v jakékoli lékárně v Česku. Zavádí takzvaný chráněný distribuční systém, do kterého by se mohl přihlásit každý distributor léčivých přípravků. V dobrovolně převzaté povinnosti veřejné služby by se podle zdůvodnění úpravy zavázal zásobovat lékárny do dvou pracovních dnů od obdržení objednávky. Nynější povinnost dodávek léků do lékáren je podle Pawlase kritizována a není vymáhána.

Dolní komora neumožnila zásilkový prodej léků na předpis, jak chtěl s poukazem na požadavky lidí se zdravotním postižením Patrik Nacher (ANO). V současnosti si lidé mohou nechat poslat zásilkovou službou jen volně prodejné léky.

Omega dlaha vyvinutá v Liberci se už používá i za hranicemi

Liberec 21. června (ČTK) – Omega dlaha, kterou vyvinuli lékaři traumatologicko-ortopedického centra Krajské nemocnice Liberec, se rozšiřuje i do zahraničí. Dlaha se používá při vážných poraněních pánve a ve srovnání s jinými metodami zkracuje délku operace i následnou rekonvalescenci. Po dvou dnech se pacienti staví na nohy, řekl dnes novinářům přednosta centra Jaroslav Šrám, který spolu s dalšími specialisty za vývojem Omega dlahy stojí.

Dlahu lékaři nejčastěji používají u zlomenin přední a vnitřní části jamky kyčelního kloubu. Takové zlomeniny vznikají u starších pacientů po prostém pádu na bok a v posledních letech jich výrazně přibývá. Dlahu už lékaři použili zhruba u 500 operací nejen v Liberci a v dalších nemocnicích v České republice, ale 161 operací provedli v zahraničí.

“Dlaha je nejvíce rozšířena v ČR, ale je široce používána i na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, ale i v mimoevropských zemích, například v Saúdské Arábii. Kolem 15 operací bylo provedeno v SRN,” řekl Šrám. Zájem o metodu projevili i v Mexiku.

Samotnou dlahu lékaři dál vyvíjejí. Nyní se podle Šráma prověřuje možnost vyrábět ji pomocí 3D tisku. “Stejně tak ověřujeme, zda bychom mohli dlahu vyrábět již namodelovanou s tím, že by se na operačním sále během pěti minut jen dotvarovala. V současné době se na části pracovišť modeluje až při operaci,” řekl Šrám.

Dlaha je vyrobena z chromované oceli. “Na dlaze je nejvíce oceňované jednoduché zavádění a velká variabilita směrů fixačních šroubů. Rozšířená opěrná plocha vytváří pevnou oporu vnitřní části jamky kyčelního kloubu. Námi oceňovanou výhodou je možnost přesného předoperačního natvarování individuálně dle anatomických poměrů pacienta. Tento princip výrazně urychluje vlastní operaci a usnadňuje repozici zlomeniny,” doplnil lékař.