Piráti s Hilšerem navrhují zákonné omezení obchodu s orgány

Praha 13. května (ČTK) – K omezení možnosti nákupu orgánů odebraných nedobrovolně lidem v Číně i jinde má přispět předloha, kterou připravili pirátští poslanci se senátorem Markem Hilšerem. Lidé s trvalým bydlištěm v Česku, kteří by chtěli podstoupit transplantaci v některé z rizikových zemí, by museli získat souhlas nově zřízení etické komise, vyplývá z návrhu, který představili na dnešní tiskové konferenci Hilšer a Mikuláš Peksa (Piráti). Čína oficiálně odebírání orgánů například politickým vězňům popírá.

„Jde o reakci na to, co se odehrává v Čínské lidové republice,“ uvedl k předloze Hilšer. Do obchodu s lidskými orgány jsou tam podle něho zapleteni různí komunističtí pohlaváři, kteří spravují vojenské nemocnice. Některé státy podle Hilšera opatření proti obchodu s takto odebranými lidskými orgány přijímají. Česko by mělo záležitost řešit nejméně z preventivních důvodů, dodal.

Komise by podle návrhu zveřejňovala seznam „důvěryhodných“ a „problematických“ zemí pro transplantace. Pro zisk orgánu v „problematické“ zemi by byl nutný souhlas komise, jinak by lidem hrozilo až pětileté vězení. Předloha by se podle Hilšera netýkala jen českých občanů, ale také lidí, kteří mají v Česku trvalé bydliště, což jsou i čínští občané.

Tvůrci normy pro ni nyní shánějí podporu poslanců dalších sněmovních stran. Do legislativního procesu by ji chtěli předložit zhruba do týdne.

mbc rot

Praha bude Nemocnici Na Františku provozovat od ledna 2020

Praha 13. května (ČTK) – Praha převezme od 1. ledna příštího roku řízení Nemocnice Na Františku, kterou dosud spravovala Praha 1. Přejmenuje ji na Metropolitní nemocnici Na Františku. Za provoz bude zodpovědná příspěvková organizace, která vznikne letos v červnu. Rozhodli o tom dnes pražští radní. Nemocnice Na Františku se má stát základem metropolitní sítě zdravotních služeb, oznámila novinářům pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě).

Magistrát připraví vznik příspěvkové organizace a převod nemocnice. O rozdělení nemovitého a movitého majetku se bude diskutovat. Rozdělení a převod by se měly podařit uskutečnit do konce roku. Magistrát původně uvedl, že Praha 1 si nadále nechá nemovitý majetek. O jeho údržbě, opravách a investicích se povedou jednání. Převod vybavení, zdravotnického zařízení a dalšího majetku bude vypořádán do konce října.

Město podle radní Johnové počítá s investicemi a zároveň chce rozšířit péči. „Nemocnice Na Františku, tak jak vypadá dnes, je základem dalšího rozvoje – základním kamenem metropolitní sítě zdravotních služeb, který by mohl začít tím, že posílíme kapacitu. Nemocnice by měla navazovat na práci pražských poliklinik,“ uvedla Johnová.

Kvůli rozšíření péče bude podle radní město příští týden jednat se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Více lůžek má mít například jednotka ARO. Ulevit by se tak podle města mohla i záchranné službě, která se potýká s problémy, kam pacienty odvážet.

Dočasným vedením nové příspěvkové organizace bude pověřen ředitel magistrátního zdravotnického odboru. Příspěvková organizace bude dále zajišťovat smluvní záležitosti se zdravotními pojišťovnami, zaměstnanci a dodavateli. „Je třeba, aby nemocnici převzalo hlavní město Praha a aby ji začlenilo do svého celopražského sdružení zdravotnických zařízení. Tím se ušetří mnohé náklady a vyjednají lepší podmínky u zdravotních pojišťoven a u dodavatelů,“ řekl starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Na převzetí Nemocnice Na Františku hlavním městem se zastupitelé dohodli už v lednu 2018. Zaměřuje se na akutní lůžkovou péči. Kromě běžných úkonů nabízí například léčbu rakoviny prsu, ortopedickou péči nebo plasticko-estetickou chirurgii. Disponuje 139 lůžky. Ročně je v ní hospitalizováno zhruba osm tisíc pacientů. Více než 80.000 lidí je ročně ošetřeno v ambulancích.

Hlavní město dosud žádnou nemocnici neprovozovalo, v minulosti se opakovaně objevily návrhy na to, aby vznikla tzv. metropolitní nemocnice po vzoru jiných krajů, které vlastní lůžková zařízení mají.

jif ver mal

Jan Přeučil a Eva Hrušková se seznámili s Njorem

Praha, 12.5.2019 (Hana Hindráková)

Hlavní hrdina knihy Nezlomný Joseph „Njoro“ Njoroge přiletěl na skok do České republiky a v pátek 10. května 2019 od 17:00 byl hlavním hostem besedy na pražském knižním veletrhu Svět knihy.

Besedu, kterou pořádalo nakladatelství Alpress a spisovatelka Hana Hindráková, slavnostně uvedla herečka Eva Hrušková.

 „Je to úžasný příběh. Knihu jsem přečetla jedním dechem a všem ji doporučuji,“ řekla.

Literární sál se postupně zaplnil a v průběhu besedy už se neměli nově příchozí kam posadit. Njoro vyprávěl o svém dětství na ulici, o době strávené v dětském gangu, o beznaději a o tom, jak si nepřál nic jiného než zemřít. Ale také o tom, že potkal jednoho člověka z milionu, který mu podal pomocnou ruku, měl s ním nekonečnou trpělivost a i díky němu se Njorovi podařilo změnit život a nyní se ve svém centru Global Hope stará o 110 chlapců, kteří by jinak živořili na ulici.

Jednotlivé části besedy zpestřily improvizační vstupy bubeníka Jiřího Šámala.

Nečekaně se během akce objevil i herec Jan Přeučil, který po besedě pozval hosty ke stánku nakladatelství Alpress, kde bylo pro Njora připravené překvapení v podobě dortu s fotografií jeho obličeje a obálky knihy, došlo i na přípitek a podepisování knih.

„Podepsal jsem jich tolik, že už jsem to ani nepočítal,“ líčil nadšeně Njoro.

„Byl to úžasný večer,“ dodala spisovatelka Hana Hindráková. „Moc mě potěšilo, kolik lidí si přišlo poslechnout Njorův příběh. Jedna věc je, když si přečtete knihu, ale když to potom slyšíte od Josepha samotného, je to ještě úplně něco jiného a daleko silnějšího.“

Dále se Njoro zúčastnil besedy pro studenty pražské Obchodní akademie na Krupkově náměstí a chystá se ještě na besedu do Domova pro seniory v Dřevčicích a do Fakultní základní školy v Praze na Lužinách.

Během svého krátkého pobytu se stihl podívat na Pražský hrad, do Chrámu Svatého Víta, na Petřín, Karlštejn, do Koněpruských jeskyní a na zámek v Mníšku pod Brdy. Z české kuchyně si velmi oblíbil katův šleh s bramboráky a svíčkovou. Fascinovaly ho tramvaje a kloubové autobusy, v nichž si pořídil nesčetně fotografií. Stejně tak viděl poprvé v životě předvařenou rýži v sáčcích. Jediné, co se mu v Čechách nelíbilo, bylo chladné jarní počasí.

Hana Hindráková

www.hindrakova.cz, www.darkysmyslenkou.cz

Corriere della Sera: I malé děti mohou trpět depresemi

Řím 11. května (ČTK/Corriere della Sera) – Deprese je nemoc, která se týká všech – velkých i těch nejmenších. „Odhaduje se, že deprese postihuje tři až čtyři procenta dětí,“ cituje italský deník Corriere della Sera Claudia Mencacciho, ředitele oddělení neurověd při nemocnici Fatebenefratelli-Sacco v Miláně a prezidenta Italské společnosti pro neuropsychofarmakologii.

„Některé děti trpí depresemi od prvních měsíců života. Souvisí to se vztahem mezi dítětem a matkou. Jestliže je dítě v matčině lůně vystaveno těžkému stresu nebo násilí, může to mít dopad na vývoj plodu. První zkušenosti dítěte mohou mít výrazný vliv na jeho psychické zdraví a mohou předurčovat větší náchylnost k depresím v dětství i v dospělosti,“ uvádí Mencacci.

U dětí se projevují obvykle jinak než u dospělých. Děti jsou neklidné, ustrašené či rozmarné. Projevy deprese se také mění s věkem.

Deprese se může projevovat společně s patologiemi nervového vývoje, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která se výrazněji projeví, když dítě začne chodit do školy. Dětská deprese vede k tomu, že je pro dítě těžké soustředit se na výklad učitelky a psát úkoly. Jestliže vaše dítě bylo vždy vzorným studentem, ale náhle začíná nosit horší známky, může to být alarmující znamení. Příčiny horšího prospěchu však mohou být různé a nemusejí být spojeny s depresí.

Signálem spojeným s mnoha psychickými poruchami může být nespavost. Jestliže děti začínají špatně spát, často se budí nebo nemohou usnout, cítí se přes den vyčerpané. Některé děti pak raději zůstávají odpoledne doma a spí, než aby se věnovaly jiným činnostem.

Nikdo mě nemá rád, za nic nestojím – to jsou věty takzvaného falešného pesimismu, které můžeme od dětí slyšet. Jestliže se to příliš často opakuje, nepodceňujte to. Stejně tak když se s dítětem přestávají stýkat jeho vrstevníci a jemu na tom nezáleží. Depresivní osoby mají tendenci se od ostatních izolovat. Zvláště dobře to chápou adolescenti, kteří nezvou přátele vykazující příznaky deprese a touhy po izolaci. Kdo má deprese, nehledá zábavu.

Zatímco u dospělých je alarmujícím signálem trvalý smutek, děti mohou projevovat úzkost či nervozitu a popudlivost. Pokud je dítě nadměrně vznětlivé, agresivní nebo úzkostné, může to být alarmující známkou deprese.

Existuje rozdíl mezi zármutkem a depresí. Některé děti jsou chronicky nešťastné, z lékařského hlediska ale o depresi nejde. Abychom to rozlišili, stačí dítěti připomenout šťastné události. Kdo je nešťastný, ten se při vzpomínce na radostné okamžiky rozzáří. Depresivní dítě však nepocítí žádnou radost a často si nedokáže ani představit šťastnou budoucnost. Varovným příznakem je i častý pláč bez příčiny.

Deprese a úzkost se projevují rovněž somatickými problémy. Depresivní dítě si může často stěžovat na bolesti hlavy nebo žaludku. Jestliže vynechává školu a stěžuje si na různé bolesti, může to být signál, který nelze podceňovat.

Deprese jsou nemocí s výraznou složkou životního prostředí, ale významnou roli tu hraje i dědičnost. „Riziko deprese je sedmkrát vyšší u toho dítěte, jehož jeden rodič má duševní problémy. Pokud jsou nemocní oba rodiče, to riziko se ještě zdvojnásobí. Dědičnost se výrazně projevuje především rizikem vývoje bipolární poruchy. Ve srovnání s ostatní populací je riziko vzniku bipolární poruchy padesátkrát vyšší u toho, kdo má oba rodiče s touto nemocí,“ říká Mencacci.

pel spr

Pětiletá Peruánka Medinová se stala nejmladší matkou na světě

Lima/Praha 11. května (ČTK) – Výběr kuriozit spojených s porody k 80. výročí (14. května 1939) od narození potomka Peruánky Liny Medinové, které v té době bylo pouhých pět let, sedm měsíců a 21 dní a stala se tak nejmladší matkou na světě:

– Medinová se narodila 23. září 1933 do početné chudé rodiny ze zapadlé vísky v peruánských Andách. Rodiče ji v dubnu 1939 přivedli k lékaři s podezřením na velký břišní nádor poté, co selhaly rady šamanů. O měsíc později se jí v nemocnici v Limě narodil císařským řezem syn Gerardo, kterého Medinová pojmenovala po jednom z lékařů. Nikdy se ale nezjistilo, s kým jej počala. Pro podezření z incestu se dočasně ve vězení ocitl Linin otec, ale později byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

– Malý Gerardo až v deseti letech zjistil, že holčička, která s ním vyrůstala a kterou považoval za svoji sestru, je ve skutečnosti jeho matkou. Zemřel v roce 1979 na onemocnění kostní dřeně. Sama Lina, která dodnes o svém těhotenství odmítá hovořit, se v roce 1966 vdala a o šest let později, 33 let po svém prvním synovi, porodila dalšího.

– V červnu 1932 porodila holčičku dívka ve stáří šesti let a sedmi měsíců v indickém Dillí, známá jako „H“. Do nemocnice ji přijali podobně jako Medinovou s podezřením na břišní nádor. V srpnu 1934 porodila mrtvé dítě šestiletá Jelizaveta Gryščenková z bývalého Sovětského svazu. Otcem byl její dědeček a rodina se po skandálu odstěhovala do Vladivostoku. Statistiky dále evidují devět dívek, které porodily ve věku osmi let a 27 dívek, kterým se narodilo dítě v jejich devíti letech.

– Nejmladším otcem se v roce 2012 stal jedenáctiletý chlapec z Nového Zélandu. Jeho totožnost nebyla zveřejněna, matce jeho dítěte bylo v té době 36 let. V roce 2015 se v jedenácti letech stal otcem i chlapec Alberto z Mexika, matkou jeho dítěte byla šestnáctiletá dívka.

– K nejstarším prvorodičkám na světě patří Indka Umkari Panvárová, která v roce 2008 ve věku dvaasedmdesáti let porodila po umělém oplodnění dvojčata. V roce 2016 porodila své první dítě sedmdesátiletá Indka Daldžindar Kaurová ze severoindického Amritsaru. Věk indických matek však nemusí být úplně správný, neboť mnozí Indové sami přesný rok narození neví. Rekord nejstarší matky na světě, u níž byl věk doložen, si připsala v prosinci 2006 Španělka María Bousadová, která porodila těsně před svými sedmašedesátými narozeninami dvojčata. O tři roky později ale tato matka zemřela na rakovinu. Před ní držela rekord šestašedesátiletá Rumunka Adriana Iliescuová. Nejstarším otcem na světě se v roce 1951 stal 102letý Američan James E. Smith, matkou jeho dítěte byla jeho osmatřicetiletá manželka.

– Nejvíce dětí podle Guinessovy knihy rekordů porodila žena jistého Fjodora Vasiljeva z Ruska (její jméno není známo). Mezi lety 1725 a 1765 zvládla údajně 27 porodů – měla šestnáctery dvojčata, sedmery trojčata a čtyřikrát udělala manželovi radost čtyřčaty. Celkem to bylo tedy 69 dětí, z nichž pouze dvě zemřely při porodu.

– Ve statistikách jsou zaznamenána i devaterčata. Na svět je přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

– Osmerčata (šest chlapců a dvě holčičky) se narodila v lednu 2009 císařským řezem Američance Nadye Sulemanové v kalifornském městě Bellflower. Jedná se o první případ v historii, kdy přežily všechny děti. Třiatřicetiletá svobodná matka rozšířila počet svých potomků na 14 (má též tři páry dvojčat), všechny děti byly počaty ve zkumavce. Další živě narozená osmerčata přišla na svět v roce 1998 v texaském Houstonu ve zbožné rodině pocházející z Nigérie. Nejmenší z dětí však týden po porodu zemřelo. U dalších případů nepřežilo více dětí. První osmerčata na světě se narodila v roce 1967 v Mexiku, všechna ale brzy zemřela.

vlp rmi

Jeden z pěti pacientů mrtvici nepřežije, případů ale ubývá

Praha 11. května (ČTK) – Jeden z pěti pacientů s mozkovou mrtvicí nepřežije, v roce 2003 to byl jeden ze tří. Případů ubývá přibližně o 1000 za rok, předloni jich bylo 29.890. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Cévní mozková příhoda je v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí, potká každého šestého Čecha. Další pacienti se potýkají s různě závažným postižením, které má vliv na kvalitu jejich života. Ve středu se bude připomínat Světový den proti mozkové mrtvici.

Právě věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Se zlepšující se péči o pacienty jich méně mozkové příhodě podléhá a více lidem se podaří zcela uzdravit. „V roce 1980 bylo mrtvic asi dvojnásobně, přestože populace jako celek byla mladší než teď,“ uvedl dříve Aleš Tomek, předseda Celebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Během života postihne mrtvice asi každého šestého Čecha a každý desátý na ni zemře. Asi pětina pacientů nepřežije, polovina je postižena různým stupněm invalidity a třetina bývá bez následků. Typickými příznaky ataku je ochablá jedna ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst či potíže s řečí – v takovém případě je třeba okamžitě volat sanitku.

Nejzásadnější pro další prognózu je doba, za jak dlouho po propuknutí cévní mozkové příhody dostane pacient správnou léčbu. Cílem podle odborníků je, aby byla léčba v nemocnici zahájena 20 minut od příjezdu sanitky. Pokud se pacient dostane na sál do 1,5 hodiny od mrtvice, podaří se lékařům díky podání léků rozpouštějících krevní sraženinu zachránit každého druhého. Za tři hodiny je to jeden ze sedmi a po 4,5 hodinách jeden ze 14.

Mozek spotřebuje pětinu tělu dodaného kyslíku a bez něj vydrží jen pět minut, než začnou jeho buňky odumírat. Většina případů mrtvic jsou případy nedokrvení a tím neokysličování mozku. Stejně jako léčbu je třeba včas zahájit i rehabilitaci. Podle míry postižení může trvat několik týdnů až měsíců.

Rizikovým faktorem pro vznik mrtvice je kromě věku vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo užívání hormonální antikoncepce.

Léčba nemoci je finančně náročná, pojišťovny za ní dají miliardy korun za rok. „V uplynulém roce jsme mezi našimi klienty evidovali více než 25.000 lidí postižených cévní mozkovou příhodou. Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybovaly v průměru okolo 19.000 korun,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí druhé největší zdravotního pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Meziročně náklady stouply o 15 milionů korun na 482 milionů. Pojišťovna má asi 1,3 milionu klientů, tedy asi osminu Čechů.

Počet případů cévní mozkové příhody:

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

van jw

BENU Dny slunce v boji proti rakovině kůže – Myslete…

Praha, 10.5.2019 (BENU)

Rakovina je pro člověka stále jedna z nejděsivějších nemocí současnosti, přitom však hrozbu rakoviny kůže stále podceňujeme a nechodíme na preventivní vyšetření k lékaři. BENU Lékárny na tento problém dlouhodobě upozorňují, a proto každým rokem pořádají osvětovou akci Dny slunce, na níž odborní lékaři bezplatně vyšetřují zájemcům znaménka. Za poslední čtyři roky dorazilo přes 14 tisíc návštěvníků, u kterých bylo odhaleno 150 melanomů a více než 1600 návštěvníků odešlo s doporučením na odstranění jiného podezřelého znaménka či kožního nálezu. I to je důkaz, že prevence má smysl a je na místě změny na kůži nepodceňovat! Pokud patříte mezi ty, kteří se doposud nenechali vyšetřit, máte nyní během května až července opět možnost.

Akce budou probíhat napříč Českou republikou celkem na celkem 38 místech od začátku května do poloviny července, a to ve vybraných obchodních centrech, BENU Lékárnách a rovněž BENU Academiích. Seznam jednotlivých míst a termíny naleznete na webové adrese https://www.benu.cz/benu-dny-slunce. Přímo na stánku máte také možnost odborné konzultace s dermo poradkyní, která vám poradí s výběrem vhodného opalovacího přípravku. Ve dnech konání akce mohou zákazníci využít až 30% slevu na opalovací krémy přímo v lékárnách.

Obchodní centra a termíny, kdy budou akce probíhat:

• OC Futurum, Hradec Králové 16. 5. – 18. 5. 2019
• OC Letňany, Praha 23. 5. – 25. 5. 2019
• OC Haná, Olomouc 30. 5 – 1. 6. 2019
• OC Zlaté Jablko, Zlín 6. 6. – 8. 6. 2019
• OC Olympia, Plzeň 20. 6. – 22. 6. 2019

Termíny v lékárnách a BENU Academiích + další informace o pořádání Dnů slunce a podrobnosti k akci naleznete na https://www.benu.cz/benu-dny-slunce.

O BENU:

Společnost BENU Česká republika a.s., provozovatel sítě lékáren BENU s 224 pobočkami v Česku, je dceřinou společností PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o. PHOENIX je v České republice leaderem farmaceutického distribučního trhu. BENU nabízí svým pacientům a zákazníkům nový a moderní přístup k medicínské i preventivní péči. Řídíme se mottem „Vaše zdraví si bereme na starost.“  V něm se odráží filozofie celé značky a příslib našim zákazníkům. Více informací naleznete na www.benu.cz.

Za kvalitnější péči a lepší život pacientů. GSK upozorňuje na…

Praha, 10. května 2019 (GSK)

Neznalost onemocnění mezi širokou veřejností, nedostatečné pokrytí specializovanými centry pro komplexní léčbu a nízké povědomí pacientů o možnostech zapojení se do klinických studií. To jsou tři problémy týkající se závažného systémového onemocnění lupus erythematodes. Uvedené oblasti definovala farmaceutická společnost GSK, která společně s jím iniciovaným Globálním multidisciplinárním řídícím výborem pro lupus usiluje o zlepšení kvality péče a života lidí s lupusem a u příležitosti dnešního světového dne tohoto onemocnění představují nové cíle Vision for Lupus – Vize pro lupus.

Systémový lupus erythematodes patří do skupiny autoimunitních nemocí, kdy imunita pacienta útočí proti vlastním tkáním. Organismus produkuje protilátky na ochranu proti infekci, které ovšem napadají i vlastní zdravé buňky a tkáně.¹ Nemoc se projevuje záněty postihující životně důležité orgány, například ledviny, srdce, plíce, mozek a krevní cévy, ale také klouby nebo kůži. Na celém světě trpí lupusem zhruba 5 milionů lidí, z toho 70 až 90 procent žen.² Jedná se o chronické onemocnění, jehož léčba je možná, ale úplné vyléčení je zatím spíš vzácné. Současná medicína dokáže více či méně úspěšně bránit vzniku zánětů a poškozování tělesných orgánů a tkání.³

GSK a Globální multidisciplinární řídící výbor pro lupus zastoupený pacienty, specializovanými lékaři, odborníky na zapojení nemocných do osvěty a medicínského vývoje a reprezentanty mezinárodních pacientských organizací si uvědomují současné nedostatky v péči o pacienty s lupusem, a v rámci iniciativy Vize pro lupus přicházejí v nově zveřejněné zprávě se třemi cíly, kterých chtějí v blízké budoucnosti dosáhnout:

1. Zvýšit povědomí o onemocnění mezi pacienty a jejich blízkými, mezi poskytovateli zdravotní péče a dále širokou veřejností tak, aby bylo možné včas diagnostikovat nové případy a mít pro pacienty větší pochopení.
2. Zlepšit dostupnost odborníků a specializovaných multidisciplinárních klinik, aby mohlo být toto systémové onemocnění léčeno komplexně.
3. Zvýšit povědomí o probíhajících klinických studiích mezi pacienty, kteří mají příležitost účastnit se výzkumů a podílet se tím na vývoji léčby.

„Je třeba odstranit překážky, které pacientům s lupusem brání v přístupu ke kvalitní péči. Doufáme, že iniciativa Vize pro lupus podnítí diskusi a povede k pozitivní změně ve všech třech zmíněných klíčových oblastech,“ uvádí předseda řídícího výboru Vize pro lupus, britský profesor David D'Cruz. Podrobné informace o problematice i možných aktivitách vedoucích ke zlepšení situace popisuje dnes zveřejněná odborná zpráva. Zájemcům z řad pacientů, lékařů i veřejnosti je k dispozici na webu www.visonforlupus.org.

Lupus je pro řadu lidí něčím stále zcela neznámým. Z nedávno provedeného průzkumu vyplynulo, že více než polovina dotázaných (51 %) netuší, že se jedná o nemoc.⁴ Velká část z těch (41 %), kteří lupus dokážou zařadit mezi onemocnění, ale neví, jak se projevuje a jaké způsobuje komplikace. Tyto mezery nebo mylné představy o lupusu pak mohou přispívat k nedostatku empatie k pacientům, jejichž symptomy jsou pro ostatní často neviditelné a pacienti se následně cítí frustrovaní, nepochopení, izolovaní a osamocení. „Jsem proto rád za iniciativu Vize pro lupus, kterou považuji za důležitý krok ke změně a lepší budoucnosti pacientů, jimž se snad brzy dostane nejen účinnější léčby, ale také více pochopení a podpory,“ říká generální tajemník organizace Lupus Europe Alain Cornet.

Od roku 2004 je mezinárodně uznávaným Světovým dnem lupusu 10. květen. Jako mnoho dalších, i tento výroční den je příležitostí ke sdílení informací a zkušeností se závažným onemocněním a jeho léčbou, k podpoře pacientů a jejich blízkých a upozornění na nové výzvy vedoucí ke zlepšení péče a kvality života nemocných. Důležitým partnerem při aktivitách zaměřených na zvyšování povědomí o nemoci a vzdělávání je od roku 2018 také iniciativa farmaceutické společnosti GSK a Globálního multidisciplinárního řídícího výboru pro lupus Vision for Lupus – Vize pro lupus.

Reference:

¹ Lupus Foundation of America. Facts and Statistics. Available at: https://www.lupus.org/resources/lupus-facts-and-statistics Last accessed: April 2019

² National Health Service. Lupus. Available at: https://www.nhs.uk/conditions/lupus/. Last accessed: April 2019

³ Cunha, JS. Et al. “Systemic lupus erythematosus: A review of the clinical approach to diagnosis and update on current targeted therapies.” Rhode Island Medical Journal 99.12 (2016)

⁴ World Lupus Federation, Lupus Knows No Boundaries E-Report. (2017) Available at: http://www.worldlupusday.org/e-report.html Last accessed April 2019

Rodina má cenu! Startuje Týden pro rodinu, kde si…

Praha, 10. 5. 2019 (Rodinný svaz ČR) – Rodina má cenu! O tom, jak důležitá je práce, kterou rodiče doma odvádí, a jak se v české společnosti podceňuje, bude mluvit Rodinný svaz ČR v rámci letošního Týdne pro rodinu, který startuje 11. května. Aby ukázal, jak je práce rodiče, který je s dětmi doma, cenná, přepočetl jednotlivé činnosti jako péči o dítě, vaření či úklid na komerční ceny a dospěl k částce 51 000 korun měsíčně při 20 pracovních dnech. Realita je však taková, že hodinová „mzda” rodiče činí 26 korun, a pokud je doma s dětmi 3 roky, tak dokonce 10 korun na hodinu.

„Propočet navíc nezohledňuje to, že pokud by tyto práce vykonávala najatá agentura, šlo by o výkon, zatímco v rodinném životě jde především o vztah. Tímto propočtem však chceme ukázat, jak je péče matek a otců o rodinu nedoceněná a jak malou společenskou prestiž má navzdory důležitosti kvalitního rodinného zázemí a výchovy pro celou společnost. Běžně se setkáváme s tím, že lidé na „rodičovské dovolené” jsou společností vnímáni jako ujídači dávek ze státního rozpočtu. Vše, co neprochází trhem, jako by bylo méně cenné,” říká Marie Oujezdská za Rodinný svaz ČR. Podle ní pak klesá sebedůvěra matek, což se ukazuje především při otázkách potenciálních zaměstnavatelů. Na dotaz: „Co jste minulé tři roky dělala?“ mnohokrát odpovídají, že „…nic, jen se starala o děti.” Aby přiměl samotné rodiče uvědomit si hodnotu činností, které v rodině vykonávají, nabídl Rodinný svaz všem, kteří se k Týdnu pro rodinu připojí, speciální dotazník. V něm vybízí rodiče, kteří přijdou na akce k Týdnu pro rodinu, aby vyplnili, kolik minut denně jim zabere například příprava jídla, péče o dítě, vzdělávání, úklid, praní, žehlení, hry s dětmi či jejich rozvoz do kroužků. Dotazníky pak vyhodnotí a výsledky publikuje. „Výsledná suma samozřejmě nedokáže vyjádřit to nejdůležitější – budování vztahu s blízkými a budování hodnot,” dodává Marie Oujezdská.

S občasným „ťukáním na čelo” se setkala i pětinásobná maminka Lenka Mužná z Fulneku, která je profesí učitelka. „Občas okolí nechápalo, proč mám tolik dětí, a ne všichni práci matky na mateřské docenili, někteří mi dali najevo, že mrhám talentem, protože jsem „jen“ s dětmi doma,” vzpomíná maminka, která sama vyrůstala jako jedináček a velkou rodinou se jí tak splnilo přání. „S občasnými odsudky okolí jsem se vyrovnala. Mateřství vnímám jako něco důležitého a ze všeho, co dělám, mi dává největší smysl.”

Podle dětské klinické psycholožky a rodinné psychoterapeutky PhDr. Ludmily Trapkové fungování rodiny zcela zásadně ovlivňuje zdravý vývoj jedince, jeho schopnost založit rodinu a vychovat vlastní děti k plné dospělosti. V posledních letech vnímá oslabování mateřství, přirozeného instinktu přizpůsobovat se dítěti. Podle ní sílí tlak konzumní společnosti na to „užívat si života“, „neztratit profesi“. „To jsou všechno zájmy dospělých, ne dětí. Matky vnějším trendům podléhají, jako ustupovaly politickým tlakům v 50. letech dávat děti do jeslí. Přitom jen malá část dětí dozrává před 3. rokem života pro vrstevnické vztahy, ze kterých může mít užitek až v mateřské škole. Zůstávat doma s dítětem 3, 4 roky se rodičům vyplatí – když se dětem dobře věnují, dítě se rychle a zdravě vyvíjí a sebevědoměji se osamostatňuje,“ doplňuje PhDr. Trapková.

Týden pro rodinu vyhlásil Rodinný svaz podvanácté, jeho součástí je Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15. května. Hlavním úkolem je nabídnout rodinám příležitost se setkat. Do této chvíle se na 20 místech České republiky odehrávají desítky různých akcí. V Jihlavě například odstartuje Týden pro rodinu šifrovací hra a koncert skupiny Hradišťan, kde si zazpívají i žáci základní umělecké školy, v Brně pořádá 17. května Centrum pro rodinu a sociální péči Magické odpoledne s kouzelníkem nebo opičí dráhou, Cestu kolem světa organizuje 19. května Centrum pro rodinu ve Zlíně.

Všechny akce, včetně dotazníku, jsou k vidění na webu www.tydenprorodinu.cz.

O Rodinném svazu ČR

Rodinný svaz ČR (RSČR) je sdružení prorodinných organizací a dalších subjektů, které hájí zájmy rodiny v ČR. RSČR vyjadřuje podporu hodnotám, které jsou pro jeho členy významné, ochotu a připravenost pracovat a usilovat ve prospěch rodin a nabízet podporu a porozumění těm, kdo chtějí spolupracovat. Jeho vizí je taková společnost, která si cení rodiny a vytváří jí prostředí, v němž úspěšně naplňuje svoje funkce. Ideálem je rodina založená na manželství. Cení si každého lidského usilování, které vede k vytvoření stabilního a bezpečného zázemí pro růst, zrání i stárnutí. Více na www.rodinnysvaz.cz

Afghánský chlapec tančil, když dostal novou protetickou nohu

Kábul 10. května (ČTK) – Pětiletý afghánský chlapec se štěstím roztančil, když dostal novou protetickou nohu. Video, které natočil fyzioterapeut z Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), již obletělo svět, píše list The Guardian.

Ahmad Rahmán a jeho sestra Salíma byli zraněni při přestřelce mezi afghánskou armádou a Talibánem v provincii Lógar. Teprve osmiměsíčního Ahmada tehdy trefila kulka do nohy a lékaři mu později museli končetinu amputovat. Jeho příběh není v Afghánistánu, kde válka připravila o končetiny desetitisíce lidí, bohužel ojedinělý.

Fyzioterapeutovi z kliniky MVČK v Kábulu se nicméně podařilo na videu zachytit moment euforie, kdy chlapec po nasazení nové protetické nohy začal tančit štěstím. Jelikož Ahmad roste, potřebuje zatím novou protézu často. Ta poslední je jeho čtvrtá. Video za prvních dvanáct hodin po zveřejnění zhlédlo více než 12.000 lidí.

Klinika MVKČ od roku 1988 zaznamenala v Afghánistánu více než 178.000 pacientů s handicapy, z toho 46.100 podstoupilo amputaci jedné či více končetin. V Afghánistánu je více než milion lidí s handicapem, přičemž většina z nich utrpěla zranění během čtyři desítky let trvajícího konfliktu, píše The Guardian. Amputace jsou často důsledkem výbuchu nášlapných min a různých podomácku vyrobených náloží.

ngl zpt