Le Figaro: Ztráta čichu je vzácným a přehlíženým handicapem

Paříž 8. dubna (ČTK/Le Figaro) – Čich je nepochybně neprávem nejvíce přehlíženým smyslem. „Úplná ztráta čichu je na oficiálním žebříčku handicapů zastoupena jen dvěma procenty,“ říká pětapadesátiletý Bernard Perroud, kterého postihla anosmie (neschopnost cítit pachy a vůně) před deseti lety poté, co utrpěl zranění hlavy. „Je strašné vědět, že už nikdy nic neucítíte. Díváte se na věci, ale bez vůně vás nepřitahují,“ dodává. Sociální izolace, uzavření se do sebe a deprese přicházejí do světa, který se stal přízračným, šedým a nepřirozeným, píše francouzský deník Le Figaro.

Bernard Perroud, který má rád dobré jídlo a od sedmnácti je námořníkem, nikdy nepomyslil na to, že by už nikdy neucítil pach přístavu Saint-Jean-de-Luz, vůni ryb a nafty. „Nevěděl jsem, že je možné přijít o čich ze dne na den,“ říká.

Nervová vlákna, jež v nose zachycují vonící molekuly, musejí překonat kost, která je dělí od prvního nervového spojení, které je vede do mozku. Trvalá ztráta čichu byla popsána po virových infekcích, po chemoterapii nebo citových traumatech. Navrhovaných řešení je málo. „Výzkum čichu je chudým příbuzným bádání o smyslech,“ uvádí doktor Arnaud Aubert z oddělení psychologie a neurověd univerzity v Tours.

Anosmie je však v každodenním životě významným handicapem. „Neztratíte jen čich, ale také chuť. Dnes považuji jídlo za povinnost a když se najím, řeknu si, že jsem ji splnil,“ říká Bernard Perroud. Musíme trpět rýmou, abychom si uvědomili, že velká část chuti potravin vede přes jejich vůni. Dokonce existuje reflex, který téměř znemožňuje konzumaci potraviny, která páchne rozkladem. „Mám stále obavy, že sním něco zkaženého, a samozřejmě se hrozím toho, že neucítím zápach plynu nebo ohně,“ dodává Bernard Perroud.

„Nestěžuju si, ale pláču nad matkou, která nikdy neucítí vůni svého dítěte,“ vysvětluje. Perroud založil sdružení AFAA SOS-Anosmie. „Jedna z našich členek, dnes už dospělá, vyprávěla, jak v sedmi letech chtěla jiný nos. Její okolí si myslilo, že jde o tvar nosu, ona však trpěla vrozenou anosmií. Nikdy o tom pak už nemluvila a předstírala, že čich má,“ říká Perroud.

Perroud si prožil několikrát období depresí, ale našel si své místo ve světě bez vůní. „Lékaři mi říkali, že mám zkoušet vzpomínat si na vůně, ale to bylo příliš bolestné. Od té doby, co jsem se rozhodl na vůně zapomenout, je to lepší. Svět bez vůně. Kdo si to dokáže představit?“ svěřuje se.

„Vůně jsou zvláště účinné při vybavování vzpomínek,“ uvádí psycholožka Désirée Lopisová. I když staří lidé netrpí Alzheimerem, je věk hlavní příčinou snížení čichových schopností. „Po osmdesátce tvoří čichový potenciál starých lidí jen 20 procent toho, co má mladý člověk. Po devadesátce je to jen deset procent,“ připomínají Hanns Hatt a Regine Deeová ve své knize Chemie lásky.

Před vůněmi si však nejsme všichni rovni, jsou velké individuální rozdíly. Nemusíme cítit tutéž vůni jako náš soused. „U některých chemických látek, u nichž měníme koncentraci, pozorujeme, že se práh, kdy osoba začne pach cítit, může pohybovat od jedničky do stovky,“ uvádí Christian Margot z výzkumného ústavu Firmenich v Ženevě.

Existují rovněž částečné čichové nedostatečnosti, jichž si člověk nemusí být vědom. To je případ isobutanolu charakteristického pro vůní sladu. Každý třetí člověk ho necítí. Lidé však mohou cítit „svou“ vůni sladu, neboť ta je složena z několika aromat. Chemická látka benzylsalicylát je jednou z ingrediencí používaných v opalovacích krémech s tím účelem, aby evokovala vůni pláže. „Tuto látku necítí 30 procent populace,“ uvádí Christian Margot.

pel hej

Kooperativa: Za invaliditou stojí v 96 pct případů vážná nemoc

Praha 8. dubna (ČTK) – Až 60 procent Čechů se obává, že jim invaliditu způsobí autonehoda či jiný závažný úraz, to se však stane jen ve čtyřech procentech případů. Za ostatními 96 procenty případů invalidity stojí závažná onemocnění. Vyplývá to z průzkumu průzkum Kooperativa pojišťovny mezi 1000 respondenty.

„Když se podíváme na rok 2017, tak z celkově vyplácených 424.000 invalidních důchodů byl jen v 19.000 případů příčinou invalidity úraz. Drtivá většina invalidit vzniká následkem nemoci,“ uvedl člen představenstva Kooperativy Filip Král.

Průzkum odhalil i fakt, že téměř polovina Čechů (42 procent) není na možnost invalidity připravena a nemá žádný záložní plán. Když už Češi o invaliditě přemýšlí, dvě třetiny z nich netuší, o kolik by jim snížila měsíční příjem.

Počáteční náklady například na úpravu bydlení nebo automobilu, případně na nákup invalidního vozíku, přesahují 800.000 Kč. Přiznáním invalidního důchodu se lidem výrazně sníží příjem, zároveň stoupnou životní náklady, kdy vzrostou pravidelné platby za léky, asistenty nebo lázně a další léčebné procedury.

Celkem bylo předloni v ČR přes 424.000 invalidních důchodců. Vyplácejí se tři druhy invalidních důchodů. Invaliditu prvního stupně má člověk, jehož pracovní schopnosti klesly o 35 až 49 procent. Druhý stupeň odpovídá poklesu schopností o polovinu až 69 procent, třetí pak více než 70 procentům.

fd jw

ÚOHS dal sedmi pojišťovnám pokutu 1,79 mil. za nákup…

Brno/Praha 8. dubna (ČTK) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil sedmi zdravotním pojišťovnám pravomocně celkovou pokutu 1,79 milionu korun. Chybovaly v zakázkách na dodávku očkovacích látek pro léta 2018 až 2021, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Předseda Úřadu Petr Rafaj rozklad pojišťoven zamítl. Nyní se rozhodovalo o spáchání přestupku, protože pojišťovny již uzavřely smlouvy s dodavatelem. Pojišťovny chtějí kvůli rozhodnutí úřadu podat správní žaloby.

Podle zjištění ÚOHS se pojišťovny, jež zakázku zadávaly společně, dopustily přestupku. Když totiž stanovily požadavek na minimální úroveň technické kvalifikace, nepostupovaly přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu zakázky. „Požadovaly doložení nejméně dvou uskutečněných referenčních zakázek v souhrnné hodnotě alespoň 300 milionů korun, přitom alespoň jedna z nich musela být nejméně za 25 milionů. Tyto reference však byly omezeny pouze na zakázky, jejichž předmětem byla přímá dodávka léčivých přípravků do ordinací praktických lékařů či očkovacích center,“ uvedl Švanda.

Podle ÚOHS tímto diskriminačním vymezením zadavatelé vyloučili ze soutěže potenciální dodavatele, kteří dřív očkovací látky dodávali, ale třeba do nemocnic či lékáren. „To přitom nevylučuje, že tito dodavatelé disponovali všemi nezbytnými schopnostmi a zkušenostmi řádně plnit předmět veřejné zakázky, tedy zajistit komplexní dodávku a distribuci léčivých přípravků také do ordinací,“ uvedl Švanda.

„Šlo o společnou zakázku všech zdravotních pojišťoven, přičemž zadavatele zastupoval Svaz zdravotních pojišťoven. Ten také ve věci uvedené zakázky koordinoval a koordinuje postup všech zdravotních pojišťoven,“ řekl ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý.

Svaz zdravotních pojišťoven chystá žalobu. Pojišťovny se podle jeho mluvčího Ivo Měšťánka domnívají, že podmínky byly nutné. „Spolehlivá distribuce očkovacích látek do ordinací lékařů je natolik logisticky specifická záležitost, že pojišťovny chtěly maximálně snížit rizika, která by pro plynulé očkování pojištěnců, zejména dětí o ohrožených skupin pacientů mohl nezkušený distributor znamenat,“ sdělil ČTK. ÚOHS podle svazu nehodnotí správně možná rizika.

„Pokud správní soud nepřizná odkladný účinek, pokutu zaplatíme ve stanovené lhůtě,“ uvedla mluvčí druhé největší Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Přípravu žaloby pod vedením svazu potvrdil za Vojenskou zdravotní pojišťovnu (VoZP) vedoucí oddělení marketingu Jan Mates, za Oborovou zdravotní pojišťovnu Jiří Sochor a za RBP mluvčí Ivo Čelechovský. Na vyjádření svazu odkázala Zdravotní pojišťovna Škoda a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Největší pokutu dostala VZP, 600.000 korun. Poloviční pokutu dostala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dostala 210.000, Revírní bratrská pokladna 150.000, Vojenská zdravotní pojišťovna 180.000, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 250.000 a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 100.000.

mei van sd

Změna zákona o pojišťovnách má zmírnit výhodu zaměstnavatelů

Praha 8. dubna (ČTK) – Navrhovaná změna zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách má zmírnit výhodu zaměstnavatelů proti ostatním pojištěncům při volbě do orgánů pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví ji předložilo k připomínkám, je zveřejněna na webu. Novela musí být schválena do 1. října, protože Ústavní soud dosavadní právní úpravu zrušil. Návrh zároveň ruší povinnost Sněmovny schvalovat zdravotně pojistné plány pojišťoven, protože to poslanci stejně nikdy nestihli včas. Nově je projedná jen vláda.

Ještě letos plánuje ministerstvo předložit nový zákon, který bude měnit fungování pojišťoven zásadněji. „Ministerstvo zdravotnictví vnímá tuto variantu jako provizorní, přičemž v rámci plánované komplexní revize právních předpisů upravujících činnost zdravotních pojišťoven by mělo dojít k celkové restrukturalizaci jejich orgánů včetně kompetencí,“ píše se v dokumentu.

Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří pět členů jmenovaných vládou a deset členů volených z řad pojištěnců zaměstnavateli a pojištěnci. Pět navrhují zaměstnavatelé a pět jejich odbory. Dozorčí radu tvoří tři členové navrhovaní ministerstvy financí, práce a zdravotnictví, které volí vláda, a šest z řad pojištěnců dělených stejně jako u správních rad mezi kandidáty zaměstnavatelů a odborů.

„Je iluzorní se domnívat, že deset volených členů správních rad a šest volených členů dozorčích rad bude fakticky reprezentovat široký a různorodý okruh pojištěnců a zaměstnavatelů,“ uvedl Ústavní soud. Přesto ale dosavadní úpravu zrušil a ministerstvo zdravotnictví muselo vytvořit novou.

„Ustupuje se od modelu, v němž byli absolutně zvýhodněni největší zaměstnavatelé, kteří byli jediní schopni naplnit požadovanou výši odvedeného pojistného,“ uvádí materiál. Volit do orgánů pojišťoven dosud mohli jen zástupci firem, které v dané pojišťovně platily 0,5 procenta odvedeného pojistného.

Nově by mělo stačit 0,4 procenta, mohlo by se na něj spojit ale i více firem či osob. Hlasujících by tak bylo nejvýše 250. Kandidovat do orgánů pojišťovny by pak mohl každý pojištěnec, který by získal podpisy 50 dalších. V případě nominantů ministerstev a vlády se zákon nemění.

Zcela novou koncepci fungování zdravotních pojišťoven má přinést připravovaný věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, který ministerstvo plánuje předložit v červnu. Měl by nahradit zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách. V ČR funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší VZP pojišťuje zhruba 60 procent obyvatel. Letos hospodaří asi s 320 miliardami korun.

Podobně muselo ministerstvo po zásahu ÚS novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění. Úprava se týkala části o hrazení zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění a stanovování jejich úhrad. Od letošního roku plátí nová úprava.

van snm

Le Figaro: Tabák a alkohol jsou nepřáteli našich nocí

Paříž 7. dubna (ČTK/Le Figaro) – Pozdější usínání, nespavost a krátká doba spánku… Psychoaktivní látky nepřispívají ke kvalitnímu spánku, po němž se cítíme odpočatí, píše francouzský deník Le Figaro.

Modré obláčky dýmu z cigarety a sklenka zlatavého vína mají projasnit temnotu bezesné noci. Tabák a alkohol doprovázejí problémy se spánkem mnoha Francouzů. Ten je velmi křehký a zranitelný psychoaktivními látkami, přestože jsou legální.

Tým francouzských vědců studoval souvislosti týkající se psychoaktivních látek a spánku. Jde o bludný kruh: první ovlivňují kvalitu druhého, a naopak problémy se spánkem vedou ke zvýšené konzumaci těchto látek. Na základě dotazování 12.637 osob ve věku od osmnácti do pětasedmdesáti let vědci konstatovali, že konzumace tabáku je spojena s kratší dobou spánku. Z těch osob, které kouřily, uvádělo 39 až 49 procent, že spí denně méně než šest hodin, podle toho, zda jsou málo či hodně závislí.

„Spánek kratší než šest hodin je spojován s mnohými nemocemi, jako je obezita, cukrovka druhého typu, kardiovaskulární choroby, deprese a náchylnost k dopravním nehodám,“ uvedli autoři studie. Narušení doby spánku bylo rovněž pozorováno v rámci rozsáhlé studie zveřejněné v mezinárodním časopisu Journal of Public Health, která se týkala téměř půl milionu osob. Zatímco bývalí silní kuřáci spali většinou méně než šest hodin denně, současní silní kuřáci a nekuřáci vystavení tabákovému kouři zase spali příliš dlouho – více než devět hodin. I tento typ spánku je spojen s náchylností k chorobám.

K látkám, které zhoršují kvalitu spánku, patří nikotin, který je silným stimulantem, i když je konzumován v podobě náhražky. Elektroencefalogram (EEG) u kuřáků a nekuřáků ukázal změny v mozkových vlnách u kuřáků v době, kdy spali.

Lidé často pijí alkohol, aby lépe usnuli. Jak však varují vědci, alkohol sice může usnadnit usínání, ale jeho zneužívání vede k tomu, že se člověk v noci často budí a jeho spánek je roztříštěný. Navíc dávka potřebná k usnutí se časem zvyšuje.

Ve francouzském epidemiologickém bulletinu se uvádí, že velmi závislí kuřáci trpí dvakrát více nespavostí než ostatní populace (25,5 procenta oproti 12,6 procentům). Konzumenti tabáku, konopí a velcí pijáci také většinou uváděli, že jsou večerní typy (sovy). Chodí v týdnu spát až po 23. hodině, někdy až o půlnoci a o víkendu ještě o dvě hodiny později. I tento životní styl je z hlediska zdraví škodlivý.

Tabák jako trojnásobný nepřítel spánku si zasluhuje, aby se k němu přihlíželo ve studiích týkajících se souvislostí mezi spánkem a kardiovaskulárními chorobami. Tento důvod může být rovněž více využíván k tomu, aby byli kuřáci přesvědčováni o tom, že se mají vzdát svého zlozvyku.

pel hej

Ostravská firma zdravotnické pomůcky tiskne, má unikátní software

Ostrava 7. dubna (zpravodaj ČTK Vlastimil Vyplel) – Ostravská společnost Invent Medical se chce stát globálním lídrem ve výrobě ortotických a protetických pomůcek na míru. Vyvinula unikátní software, který umožní pomůcky vytisknout na 3D tiskárnách po celém světě. Firma už má pobočku v USA a své produkty začíná nabízet v západní Evropě. Nyní za ně získala prestižní světové ocenění Red Dot Award zvané designérský Oscar. ČTK to řekl jednatel a spoluzakladatel společnosti Jan Rosický.

Protetické pomůcky nahrazují chybějící části těla, ortotické pomůcky slouží k léčbě pooperačních a poúrazových stavů a vrozených deformací. Standardně se po změření pacienta vyrábějí ručně, například laminováním nebo tvarováním plastů. „Jejich kvalita už ne vždy dostačuje dnešní generaci pacientů. Standardní pomůcky jsou často objemné, těžké, nevzhledné, nepohodlné. Sken pacienta a 3D tisk je odpověď na to, co tradičními technologiemi a výrobními procesy nelze zhotovit,“ řekl Rosický.

Šéfdesignér Aleš Grygar řekl, že pomůcky v takové podobě, jak je dokáže vyrobit Invent Medical, dosud v podstatě neexistovaly. „Standardní produkty jsou hodně těžkopádné, neprodyšné, způsobují třeba pocení. Naše nové produkty jsou mnohem lehčí a estetičtější,“ řekl Grygar. Designéři podle něj navíc řeší i psychologický efekt.

„Za produkty, které navrhujeme a vyrábíme pomocí 3D tisku, se pacient nemusí stydět. Můžou skutečně vypadat tak, že zapadnou do vašeho životního stylu. Není to jenom zdravotnický prostředek, který řeší jen léčbu. Ruku v ruce se snoubí klinická a vizuální stránka plus technologie, které ten produkt po funkční stránce obrovským způsobem vylepšují,“ řekl designér. Do výroby pomůcek zapojili nejmodernější technologie, například inteligentní funkce, senzory, které se používají v různých průmyslových odvětvích, ale ve zdravotnictví je podle něj dosud používal málokdo.

Firma Invent Medical se před třemi lety vyčlenila z rodinné skupiny ING Corporation, která se výrobou zdravotnických pomůcek zabývá už 27 let, dodává je i do zahraničí a také provozuje tři kliniky. „Z původní výrobní a vývojové firmy a ruční výroby jsme se transformovali v softwarovou, digitální a designovou firmu. Je to obrovský skok a máme neskromnou ambici stát se globálním lídrem v tomto oboru. Chceme ukázat, jak tento obor bude vypadat v budoucnu,“ řekl Rosický.

Výhodou jsou podle něj právě vlastní kliniky, kde vidí z první ruky, jaké jsou nedostatky standardních pomůcek. „Právě tam jsme viděli, co pacienty trápí a co tradiční technologie nezvládnou. 3D tisk řadu věcí umí. Díváme se, kde 3D tisk přinese přidanou hodnotu, kde dokážeme vytvořit produkt, který je pokročilejší než ty standardní, kde dává použití našich produktů smysl,“ řekl jednatel.

Cokoli podle něj designéři vymyslí, tak 3D tiskárna dokáže tvarově vyrobit. „Designový tým to navíc posunul na úroveň módního doplňku, což má obrovský vliv na psychiku pacienta,“ řekl Rosický.

První produktovou řadou firmy jsou korekční ortopedické vložky do bot. „V Americe s tím začínáme mít úspěch. Oceňují úplně novou úroveň produktů. Máme zatím úspěch především v prémiovějších pracovištích, nicméně s dalšími dvěma produktovými řadami chceme nahradit většinu stávajících produktů a tomu i uzpůsobit cenu, která bude velmi podobná standardním produktům,“ řekl Rosický.

Firma chystá výrobu dětských remodelačních ortéz pro léčbu deformit lebky a kotníkových ortéz, které se používají především u dětí po dětské mozkové obrně. Například cena standardních ortéz pro léčbu deformit lebky se pohybuje kolem 500 eur (téměř 13.000 korun). „Produkty vyvíjíme tři roky a už máme po světě přes 150 zájemců o tyto služby. Nyní je začínáme nabízet v Německu, Švýcarsku a Americe,“ řekl Rosický.

Firma vyvinula unikátní know-how, takže konkrétní pomůcky už nemusí vytvářet člověk, ale navrhují se automaticky ze zadaných dat. „Vytvořili jsme vlastní software, který umožňuje klinikám po celém světě nahrát 3D sken pacienta. Získáváme data z celého světa, zpracujeme je automaticky na webovém úložišti. Pak už máme výrobní data pro 3D tisk,“ řekl Rosický.

Data pro výrobu konkrétních pomůcek firma rozešle lokálním výrobcům. „Když si někdo objedná pomůcku v Americe, pošleme to americkému výrobci. Nemusíme investovat do 3D tiskáren. Jedna taková tiskárna, kterou používáme, může stát až 15 milionů korun a za pět let už bude zastaralá. Spojili jsme se s firmami, které se 3D tiskem živí. Ty to dokážou udělat levněji, rychleji a odpadají poplatky za clo i za dopravu,“ řekl jednatel.

Klinikám společnost Invent Medical zajistí kompletní servis. „Vytvořili jsme to jako online platformu. My se staráme o zajištění výrobců pro kliniku, dodáváme jí produkty přímo v naší krabičce, my za to ručíme. Podílí se na tom více stran, my je sdružujeme a zapojujeme,“ řekl Rosický.

Firma má smlouvy s místními distributory, kteří klinikám dodají software a udělají malé školení. „Kliniky už se objednávají. My to zpracujeme u nás a zase pošleme lokálním výrobcům, které si pečlivě vybíráme. Máme nastavený rámec dodržení kvality a zajištění toho, že opravdu ty pomůcky budou vypadat tak, jak si představujeme,“ řekl Rosický.

vpl kš

Univerzita nechá po 150 letech odpromovat své první studentky

Londýn 6. dubna (ČTK) – Univerzita ve skotském Edinburghu se rozhodla napravit historickou křivdu a nechá odpromovat sedm studentek, které se v 19. století směly jako první ženy zapsat ke studiu medicíny, ale nebylo jim dovoleno studia řádně dokončit. Informovalo o tom vedení univerzity. Ženy, které se ke studiu zapsaly v roce 1869, byly vůbec prvními vysokoškolskými studentkami v Británii a dodnes jsou považovány za průkopnice v boji za ženskou emancipaci na poli vzdělávání.

Univerzita chce nyní ženám udělit in memoriam tituly bakalářek medicíny (MBChB), a to na ceremonii plánované na 6. července.

„Univerzita získala uznání za to, že právě tady byly jako na vůbec první britské vysoké škole ženy připuštěny ke studiu. Pak ale utrpěla ostudu, když je nenechala odpromovat, takže tohle je způsob, jak napravit historickou křivdu,“ citoval proděkana univerzity Petera Mathiesona server BBC.

Sedm žen, z nichž nejznámější asi je bojovnice za ženská práva Sophia Jexová-Blakeová, se ve své době stalo ztělesněním kampaně za rovné právo na vzdělání. Jejich boj za možnost univerzitního studia přitáhl obrovskou pozornost a k jejich zastáncům patřil například Charles Darwin. I díky nim nakonec došlo ke změně zákonů, které po roce 1876 ženám univerzitní studia medicíny umožnily.

lep pmh

Průzkum: Polovina restaurací nedovoluje ani elektronické cigarety

Praha 6. dubna (ČTK) – Polovina restaurací podle průzkumu iniciovaného senátorem Jaroslavem Malým (za ČSSD) nedovoluje ve vnitřních prostorách kouření elektronických či zahřívaných cigaret. Zákon přitom zakazuje od konce května 2017 v pohostinství jen klasické cigarety.

Tým senátora Malého v prvních třech měsících letošního roku oslovil 280 pohostinství, zastoupené byly různě velké obce a všechny kraje. Ve 54 procentech z nich je zakázáno kouřit elektronické cigarety, provozovatelé jen v pěti procentech rozlišují elektronické a zahřívané cigarety, z nichž některé povolují.

„V rozhovorech s personálem jsme se setkávali s pravidly typu zákazu kouření e-cigaret ‚přes den‘, ‚když tam jsou děti‘ nebo třeba ‚podle toho, jak se domluvíte se zbytkem návštěvníků‘,“ sdělil ČTK Malý.

V ostatních veřejných prostorách se na elektronické cigarety pohlíží podle zákona stejně jako na běžné. „V opačném případě by bylo možno tolerovat užívání těchto výrobků například ve školách a školských zařízeních, což není zejména z hlediska výchovy a ochrany zdraví dětí a mládeže žádoucí a je to proti cílům nové právní normy,“ uvedla v dopise České obchodní inspekci ředitelka odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví Martina Novotná.

Jednotní nejsou v názoru na elektronické cigarety ani odborníci, kteří se zabývají odvykáním kouření. Podle podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové je kolem 3000 odborných publikací, které mají opačné výsledky. „Lidé, kteří jsou striktně proti, se většinou vůbec nesetkávají s pacienty,“ uvedla. Neshodnou se podle ní například také na tom, jestli elektronické cigarety pomáhají od kouření odvykat či jestli vedou ke kouření děti.

Před dvěma lety se v Česku objevily k elektronickým cigaretám, do nichž se vkládají náplně s nikotinem a tabák neobsahují, také cigarety s tabákem zahřívaným. Používá je asi 200.000 lidí. „Zahřívaný tabák rozhodně nelze doporučit nekuřákům. Musíme však akceptovat, že existují kuřáci, kteří nechtějí nebo většinou nedokážou přestat užívat nikotin,“ dodala Králíková.

V zemích Evropské unie, které zavedly dříve zákaz kouření v restauracích a veřejných prostorách, ubývá kuřáků rychleji. Pomalejší jsou většinou země, které v restauracích tolerují kuřárny. Podle odborníků se projevily první pozitivní dopady už i necelé dva roky trvajícího zákazu v Česku, kde kouří asi 1,4 milionu lidí.

Ubylo hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. Za rok by tak nemuselo být hospitalizováno asi 20.000 lidí, větší úbytek je u starších 60 let. České zdravotnictví by tak mohlo ušetřit asi půl miliardy korun ročně. Roční náklady na léčbu kuřáků ale dosahují podle ministerstva asi 100 miliard korun.

van jw

Známý neurolog Jiří Tichý se narodil před 90 lety

Praha 5. dubna (ČTK) – Známý neurolog Jiří Tichý, který se narodil před 90 lety, 6. dubna 1929, byl nejen skvělým klinikem a úspěšným vědeckým pracovníkem, ale veřejnosti byl znám také jako zakladatel a umělecký vedoucí dixielandu 1. LF UK s téměř padesátiletou historií pravidelného vystupování. Zemřel 26. února 2016.

Pražský rodák Tichý promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v roce 1953. Po několikaleté praxi v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Terezíně získal v roce 1957 místo sekundáře Neurologické kliniky a později vědeckého pracovníka v Laboratoři pro patofyziologii nervové soustavy u akademika Kamila Hennera.

Výzkumně se věnoval studiu lipidů v mozkomíšním moku a jejich srovnávání s lipidy séra. Je autorem originálních metod extrakce likvorových lipidů, chromatografie polárních a neutrálních lipidů na tenkých vrstvách s kvantitativní denzitometrií, publikoval práce o složení mastných kyselin v jednotlivých třídách lipidů pomocí plynové chromatografie a zejména jeho způsob chromatografického dělení esterů cholesterolu podle stupně nenasycenosti mastných kyselin ve srovnání s plynovou chromatografií byl mezinárodně velmi uznáván.

Cenné zkušenosti získal pobytem u profesora Larse Svennerholma v Göteborgu. V roce 1965 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Cholesterol v mozkomíšním moku“ a v roce 1969 doktorskou disertační práci „Cholesterol v CNS“. V roce 1990 byl jmenován profesorem neurologie.

V roce 1990 se stal na sedm let přednostou Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a ve stejném roce byl zvolen i děkanem 1. LF UK. Období, kdy vedl kliniku i fakultu, bylo plné organizačních a sociálních změn.

Vědeckovýzkumná a publikační činnost Tichého obsahuje více než 200 původních, přehledových a sborníkových článků či dvě monografie a dvě učebnice.

Jeho žena byla pediatrička, má syna Michala Tichého, také lékaře. Odchovanec Sokola se ve volném čase kromě hudby věnoval i sportu.

rmi

WHO: Procento rodin v ČR dá na zdraví přes 40…

Praha 5. dubna (ČTK) – Méně než jedno procento českých rodin vydá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) za zdravotní péči přes 40 procent svých příjmů. Ve srovnání se světem je to minimum. V některých zemích Evropy je to i deset procent domácností. Novinářům to dnes řekl šéf české kanceláře WHO Srdan Matič.

Tématem dnešního Světového dne zdraví, který se připomíná 7. dubna, bude všeobecné pokrytí zdravotní péče. „Všichni, kdo potřebují zdravotní péči, tyto služby dostanou, kdy potřebují a kde potřebují. Na mnoha místech světa se to neděje,“ uvedl Matič.

Na mnoha místech si musí pacienti hradit zdravotní péči sami. Pokud za ni vydají více než 40 procent příjmů, označuje WHO výdaje za katastrofické. „Česko má tento podíl jeden z nejnižších. Pro většinu lidí je zdravotní péče snadno dostupná a cenově dostupná,“ dodal. Asi 15 procent nákladů na zdravotní péči si Češi platí z vlastního, zbytek prostřednictvím zdravotního pojištění. Obyvatelé většiny zemí EU přispívají více.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) není v ČR problém s dostupností zdravotní péče ani geografický, ani ekonomický. Přesto ještě dostupnější by ji podle něj měla udělat reforma primární péče, která posílí roli zejména praktických a dětských praktických lékařů. „Pacienti tak ve většině případů nebudou muset kvůli receptu dojíždět za specialistou, ale budou moci jít k praktikovi v místě bydliště,“ uvedl. Místa, kde lékaři či stomatologové chybí, ministerstvo dotuje. Česko se podle něj od WHO snaží inspirovat v posílení kompetencí zdravotních sester nebo nastavení kvality péče v psychiatrických nemocnicích.

Ministerstvo chce zvyšovat také osvětu. Letos plánuje spustit národní zdravotnický portál, kde budou na webu informace garantované státem a odbornými společnostmi. „Myslím si, že informační deficit je stále velký. Lidé informace shánějí po známých, hledají na internetu,“ dodal ministr.

V letošním roce bude české zdravotnictví hospodařit s 320 miliardami korun z veřejného zdravotního pojištění. Polovina peněz zdravotních pojišťoven směřuje do nemocnic, asi čtvrtina jde na léky, pět až šest procent získávají praktičtí lékaři, sedm ambulantní specialisté a šest procent zubaři. O zbytek se dělí lázně, doprava a laboratoře.

Celkové výdaje na zdravotnictví jsou asi sedm procent HDP, což je podle Matiče pod průměrem EU i OECD. „Výdaje na osobu v ČR by se mohly zvýšit. ČR bude v příštích 20 letech čelit velké výzvě, protože její populace je jednou z nejrychleji stárnoucích v EU. Nemůžeme se spoléhat, že ekonomická situace bude dobrá napořád. Je potřeba se zaměřit na dlouhodobou udržitelnost zdravotní péče,“ dodal.

van mol