Za problémy s plodností může stát i endometrióza. Strašák mnoha žen,…

Brno, 11. dubna 2019 (Repromeda) – Každá desátá žena dnes trpí endometriózou, statisticky se proto jedná o velmi časté gynekologické onemocnění. Ovšem mnoho žen dlouhou dobu vůbec netuší, že se právě jich diagnóza zvaná endometrióza týká. Některé varovné signály, jakými jsou silná bolest při menstruaci nebo při sexu, ignorují, nebo původ svých obtíží spatřují jinde. Mnohdy se pak na skutečný důvod těchto problémů přijde až v okamžiku, kdy se ženě nedaří přirozeně otěhotnět. I navzdory endometrióze však naděje na vlastní dítě rozhodně není ztracena a pomoci může i reprodukční medicína.

Jak poznám, že mám endometriózu?

U endometriózy bývá zpočátku obtížné ji rozpoznat. Každá žena může totiž trpět odlišnými příznaky, jejich intenzita se může lišit a u někoho se nemusí nemoc projevit vůbec. Nejčastěji se však vyznačuje silnou bolestí břicha, a to zejména v podbřišku. Některé ženy pak mohou tyto bolesti zaměnit za diskomfort spojený s menstruačním cyklem, ale ve skutečnosti je způsobuje děložní sliznice, která se jednoduše řečeno dostala na místa, kde by být neměla. „Při endometrióze se děložní sliznice neboli endometrium uchytí na vaječnících, vejcovodech, v okolí dělohy nebo na přepážce mezi pochvou a konečníkem. Ložiska se ale mohou v podstatě objevit kdekoliv v těle, třeba v močovém měchýři. Oddělená sliznice se pak chová stejně jako ta v děloze, tedy podléhá hormonálním změnám podle menstruačního cyklu a na základě toho mění svoji strukturu,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., lékařka a ředitelka reprodukčního centra Repromeda. Ložiska pak mohou způsobovat ženám různé komplikace, počínající chronickými bolestmi, přes velmi silnou menstruaci až po neplodnost.

Mám podezření. Co dál?

Pokud se žena domnívá, že trpí endometriózou, měla by neprodleně navštívit svého gynekologa a nechat se vyšetřit. Už běžná prohlídka pomocí ultrazvuku může ohledně diagnózy napovědět, ovšem zcela jistá si může žena být až po laparoskopii, která je v tomto případě nezbytná. „Během laparoskopie se do dutiny břišní zavede malými otvory kamera, díky které je možné ženu důkladně prohlédnout. Kromě pouhého optického vyšetření se během laparoskopie také odebírá část materiálu, který se následně předává k dalšímu vyšetření,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Laparoskopie probíhá v celkové anestezii, takže žena během operace necítí žádnou bolest. Navíc kamera a nástroje se při laparoskopii zavádí do břicha pouze malým otvorem, takže po zákroku pacientce zůstává jen malá jizva.

Jestliže se po laparoskopii potvrdí diagnóza, je možné začít s léčbou endometriózy. Ta se provádí buďto chirurgicky, kdy se ložiska mohou operativně odstranit, nebo hormonálně. „Hormonální léčba má v podstatě zabránit dalšímu růstu sliznice na místech, kde se za normálních okolností vyskytovat nemá. To však s sebou může nést i negativní vedlejší účinky, jako je vymizení menstruace či změny nálad. V podstatě se totiž jedná o umělé navození menopauzy. V dnešní době je však možné vyzkoušet i alternativní metody léčby, pacientky mohou zkusit například fyzioterapii, cvičení podle Mojžíšové či tradiční čínskou medicínu, se kterou máme u nás na klinice velice pozitivní zkušenosti,“ podotýká MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Podaří se mi s endometriózou otěhotnět?

Některé ženy nemusí mít při endometrióze problém s otěhotněním vůbec, ale v určitých případech může toto onemocnění těhotenství velmi komplikovat. To zejména tehdy, když ložiska blokují průchodnost vaječníků nebo když se vejcovody kvůli srůstům stanou nepohyblivé. Ovlivněn bývá také hormonální systém, který by za normálních okolností tělo na těhotenství správně připravil. „I přestože se všechny zmíněné problémy dají správně zvolenou léčbou vyřešit, celý proces je současně i náročný na psychiku a o to těžší pak může být i početí dítěte přirozenou cestou. Jestliže tedy u ženy problémy s endometriózou dlouhodobě převládají a těhotenství samovolně nepřichází, je vhodné se poradit s lékařem a případně navštívit kliniku reprodukční medicíny a zvážit léčbu neplodnosti s pomocí odborníků,“ uzavírá MUDr. Kateřina Veselá, PhD., lékařka a ředitelka reprodukčního centra Repromeda.

Více informací naleznete zde.

 

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantačního genetického testování (PGT). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, prediktivní a preimplantační genetické testování a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.

 

Platforma pro IPF v regionu střední a východní Evropy slaví 5. výročí

Vídeň, 11. dubna 2019 (Boehringer Ingelheim) – Idiopatická plicní fibróza (IPF) je fatální plicní onemocnění, které postihuje přibližně 3 miliony osob na celém světě1,2,3. Způsobuje trvalé zjizvení plic, potíže při dýchání a snižuje množství kyslíku, které jsou plíce schopny distribuovat jednotlivým orgánům4. Ve dnech 1. a 2. dubna proběhlo v Ženevě při příležitosti pátého výročí Platformy pro IPF regionu střední a východní Evropy (CIPF) setkání předních odborníků s cílem seznámit se s nejnovějšími poznatky v této oblasti a oslavit páté výročí platformy CIPF založené v roce 2015.

Progrese IPF je variabilní a nepředvídatelná, výsledkem je však vždy postupný a nevratný pokles plicních funkcí1. Prognóza přežití pacientů s IPF je různá, medián se však pohybuje okolo 2–3 let od stanovení diagnózy5. IPF by proto měla být ze strany společnosti věnována stejná pozornost, jako je tomu například u onkologie.

Podporovatelem CIPF je společnost Boehringer Ingelheim, která je dlouhodobě lídrem na poli respirační medicíny. Smyslem platformy je propojit odborníky  různých odborností  za účelem diskuse a výměny poznatků a zkušeností, které by mohly přispět ke zlepšení léčby IPF v zemích střední a východní Evropy. Stanovení diagnózy  IPF vyžaduje multidisciplinární přístup a vysokou úroveň znalostí a zkušeností odborníků. Je nutné dodat, že v oblasti IPF panuje vysoká neuspokojená potřeba po bezpečné a účinné léčbě, která bude schopna zvrátit vývoj onemocnění zpomalením její progrese. Toto jsou některá z klíčových témat, kvůli kterým byla platforma CIPF založena.

Ve svém projevu na pátém setkání CIPF řekl profesor Alan Altraja, přednosta Pneumologické kliniky Univerzitní nemocnice v estonském Tartu, následující: „Podíváme-li se na minulá setkání CIPF, můžeme být pyšní na to, čeho jsme dosáhli. Léčba IPF ještě před lety zaznamenávala skromné výsledky. V současné době několik zemí v regionu střední a východní Evropy vyčlenilo centra se speciálním zaměřením na intersticiální plicní procesy (IPP) a díky několika workshopům se nám podařilo zvýšit povědomí a znalosti v oblasti radiologie IPP a patologie. Dalším obrovským úspěchem je, že nyní máme mezinárodní doporučení pro léčbu pacientů s IPF.“

„Od chvíle, kdy začaly být k dispozici antifibrotické léky, se změnilo hodně,“ konstatoval profesor Yochai Adir z pneumologického oddělení Lady Davis Carmel Medical Center v izraelské Haifě. „Ještě před několika lety nebyly ve většině zemí střední a východní Evropy k dispozici schválené léčebné postupy. Během posledních 5 let ale došlo k výraznému pokroku v oblasti léčebných možností, především díky práci a vytrvalosti lékařů v každodenní klinické praxi. Nintedanib, jedna z účinných látek v současnosti schválených pro léčbu IPF, prokázala napřič třemi klinickými studiemi schopnost účinně a konzistentně zpomalovat progresi IPF. Nejnovější data ze studie INPULSIS®-ON navíc poskytují důkazní materiál, že nintedanib zpomaluje progresi IPF za hranici 4 let s konzistentní bezpečností.“

 

ČSÚ: Medián výdělku lékařů byl předloni přes 55.000 korun…

Praha 11. dubna (ČTK) – Medián výdělku lékařů, tedy střední hodnota mezd, byl podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2017 přes 55.000 korun měsíčně. Od roku 2012 se zvýšil o 9000 korun. Všeobecné sestry a porodní asistentky si za pět let polepšily o 7000 korun, medián výdělku byl téměř 31.500 korun. ČSÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Platy lékařů i sester rostly i v dalších letech, navíc dostaly nařízením vlády přidáno nemocniční sestry, které pracují na směny u lůžek.

Medián výdělku lékařů byl s částkou 55.283 korun více než dvakrát vyšší než medián platů a mezd všech zaměstnanců. Ve srovnání s ostatními vysokoškoláky s magisterským a doktorským vzděláním to bylo podle statistiků 146 procent.

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. „Nejvyšší medián mezd a platů nemají na rozdíl od mnoha jiných profesí lékaři v Praze, ale v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63.200 korun. Praha se dělí o druhé místo spolu s Moravskoslezským krajem, tam lékaři vydělávali 58.300 korun,“ uvedla Helena Chodounská z Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Na opačném konci žebříčku se umístili lékaři ve Středočeském kraji, kteří pobírali o zhruba 21.000 korun méně než v Královéhradeckém kraji.

Podle průzkumu společnosti Health Care Institute jsou platy nejčastějším důvodem, proč lékaři zvažují odchod do zahraničí. Mezi studenty českých lékařských fakult o tom uvažuje asi pětina, kolem třetiny na 11 a více let.

Po odchodu do zahraničí většina mediků podle průzkumu očekává nástupní plat nad 35.000 korun měsíčně, pětina víc než 50.000 korun. Po atestaci doufají v platy nad 50.000 korun, pětina přes 100.000 korun. Jejich kolegové, kteří chtějí zůstat v českém zdravotnictví, čekají většinou nástupní plat do 35.000 korun, třetina do 30.000 korun. Po atestaci necelá pětina čeká plat mezi 30.000 a 40.000 korunami, necelá třetina do 50.000 korun a téměř čtvrtina 50.000 až 60.000 korun.

Medián všeobecných sester a porodních asistentek byl předloni 31.464 korun. Vydělají tak podle ČSÚ 110 procent mediánu mezd všech zaměstnaných žen s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním. Nejvíce, přes 35.000 korun, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, naopak nejméně ve Zlínském kraji.

V zaměstnaneckém poměru pracovalo podle ČSÚ v roce 2017 v českém zdravotnictví 26.000 lékařů, 21.000 všeobecných sester a porodních asistentek se specializací a 58.000 všeobecných sester a porodních asistentek. Další lékaři mají své vlastní ordinace. Lékaři ve státních nemocnicích jsou odměňováni podle státem nařizovaných platových tabulek, v krajských, městských či soukromých dostávají smluvní mzdy.

van snm

V Řecku se narodilo dítě, které má tři biologické rodiče

Atény 11. dubna (ČTK) – V Řecku tento týden přišlo na svět zdravé dítě, které má tři rodiče. Narodilo se totiž po umělém oplodnění, při němž bylo spermiemi otce oplodněno vajíčko dárkyně s implantovanou DNA matky, uvedla agentura AFP. Řečtí lékaři považují tuto metodu umělého oplodnění za průlomovou, další odborníci ale upozorňují, že jde o eticky sporný proces a že by se tato metoda měla používat výhradně v případech, kdy pomůže zabránit přenosu vážného dědičného onemocnění. V Řecku byla použita pouze kvůli zvýšení šance na úspěšné otěhotnění.

Chlapec se třemi rodiči se narodil v úterý 32leté ženě, která před otěhotněním absolvovala několik neúspěšných cyklů umělého oplodnění. Lékaři z řeckého pracoviště Institute of Life se proto rozhodli zvýšit její šance na početí biologického potomka genetickou úpravou darovaného vajíčka. Použili přitom metodu MST (Maternal Spindle Transfer), kdy se před oplodněním in vitro (IVF) přenese komplex chromozomů z vajíčka matky do vajíčka dárkyně.

Dítě narozené tímto způsobem má genetickou informaci od třech rodičů zároveň, protože kromě jádrové DNA od otce a matky disponuje i mitochondriální DNA od dárkyně vajíčka.

„Nezadatelné právo ženy stát se matkou s pomocí vlastního genetického materiálu se stalo skutečností. Jsme velice hrdí na to, že můžeme oznámit inovaci v asistované reprodukci a jsme nyní s to umožnit ženám, u nichž IVF opakovaně selhalo nebo mají vzácnou mitochondriální genetickou chorobu, mít vlastního potomka,“ uvedl Panajotis Psathas, který řeckému pracovišti šéfuje.

Narození zdravého dítěte je podle řeckých lékařů prvním úspěchem projektu, na němž spolupracují se španělskou klinikou Embryotools. Jeho součástí je 24 žen, přičemž osm z nich už čeká na transfer připravených embryí.

Průkopníky metody MST jsou britští lékaři, kteří loni získali svolení ji uplatnit v případech, kdy jde o to zabránit přenosu dědičné choroby z matky na dítě. Právě britští odborníci ale považují za eticky nanejvýš sporné, aby se genetická manipulace s vajíčkem používala v případech, kdy jde pouze o zvýšení šance na úspěšné oplodnění in vitro jinak zdravých žen.

„Rizika této metody ještě úplně neznáme, ale v případě léčby mitochondriálních chorob je můžeme považovat za přiměřená. V této situaci ale nikoli,“ komentoval řecký případ genetik Tim Child z Oxfordské univerzity.

lep spr

V tělocvičně spinální jednotky FNO se odteď bude i běžkovat a jezdit…

Ostrava, 10.4.2019 (FNO)

Spinální jednotka Neurochirurgické kliniky, kde se s pomocí intenzivní terapie léčí pacienti po úrazech míchy, získala další unikátní pomůcku. „Je to v podstatě moje dítě, protože já jezdím na běžkách a proto jsem se pokusil sestrojit něco, co tu jízdu simuluje,“ přibližuje trenažér předseda spolku Cesta za snem Heřman Volf, který trenažér klinice věnoval. Bývalý aktivní sportovec se před 13 lety zranil při lyžování a od té doby je na vozíku.“Taky to trochu simuluje pádlování a veslování. Má to vlastní sedadlo, ve kterém se může člověk výborně upevnit a ten pohyb potom dělá správněji, než když jezdí na vozíku,“ dodal přednosti speciální pomůcky. Nový rehabilitační stroj přivítal s nadšením i vedoucí fyzioterapeut Kliniky léčebné rehabilitace Mgr. Zdeněk Guřan, který na spinální jednotce dlouhou dobu pracoval. „Chyběla nám aktivita, která posunuje naše pacienty k normálnímu životu a to jsou věci,na kterých se musí pracovat hned od začátku po úrazu. Myslím si, že tu spinální jednotku to posouvá zase o krok dál k lepší a kvalitnější péči,“ přiblížil význam trenažéru. A nadšený je i vedoucí fyzioterapeut spinální jednotky Mgr. Petr Kalman. „Jakákoliv pohybová aktivita jiná, než samostatné cvičení, působí na pacienty jako výborná motivace. Jsme rádi, že začneme cvičit s trenažérem, který simuluje reálný sport. Takový nám zatím chyběl.“

Organizace Cesta za snem vyrobila trenažér z peněz, které získala z vánoční sbírky v prodejnách Kaufland. Lidé si koupili samolepky na dárky za celkem 4 miliony korun. Snem Heřmana Volfa je vybavit touto pomůckou všechna rehabilitační zařízení v Česku tak, aby si ji lidé na vozíku mohli po propuštění půjčit na čas i domů.

Oční poradna: nákup slunečních brýlí – jak nešlápnout vedle?

PRAHA, 10. DUBNA 2019 (Gemini) – Nákup slunečních brýlí se nevyplácí podcenit. Nekvalitní sluneční brýle totiž mohou ublížit víc, než kdyby člověk vyrazil ven bez nich. Na co se při nákupu zaměřit?

Při nákupu slunečních brýlí je podstatné soustředit se na UV filtr. „UV filtr nesouvisí s barvou brýlových čoček. I čiré sluneční brýle mohou zrak před škodlivým slunečním zářením dostatečně chránit. Naopak tmavá skla bez dostatečného filtru mohou očím ublížit. Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic a do očí tak, nejsou-li chráněny UV filtrem, proniká více škodlivých paprsků, které mohou vést k trvalému poškození zraku,“ upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Každý člověk by měl mít slunečních brýlí hned několik – do města, na sport nebo za volant. „Brýle by měly dobře sedět, dostatečně krýt oči ze všech stran, měly by být lehké, netlačit na spáncích ani za ušima a řasy by se neměly dotýkat skel. Pro běžné denní nošení postačí skla zabarvená do hněda, případně do šeda či zelena. Při ostřejším světle jsou vhodná skla tmavá. Rozjasňující žluté či oranžové odstíny jsou ideální na běh, cyklistiku či lyžování. Pro řidiče jsou optimální polarizační skla, která tlumí oslnivé odlesky od mokré vozovky či protijedoucích vozů,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka. „V případě nějakého sportovního nebo dopravního úrazu, pokud brýle nejsou kvalitní, mohou oko nebo obličej velmi výrazně zranit tím, že se roztříští,“ upozornil primář Stodůlka.

Až 97 procent Čechů nevyrazí na slunce bez slunečních brýlí. Na ochranu zraku dětí se ale často zapomíná. Chránit zrak nejmenších před slunečními paprsky přitom odborníci doporučují už od útlého věku. „Už i malé děti, kterým se oči ještě vyvíjejí, by měly mít zajištěnou ochranu očí proti UV záření. Dětské brýlové obruby i v nejmenších velikostech existují, nenabízí je ale každá optika. Spíš než na cenu a design je při nákupu slunečních brýlí důležité zaměřit se na UV filtr. Kategorie slunečního filtru je značena čísly od nuly do čtyř – stejně tak tomu je u dětských i dospělých slunečních brýlí. Její hodnota vyjadřuje propustnost světla a určuje světelné podmínky, pro které jsou brýle vhodné. Obecně platí, že čím vyšší je kategorie filtru, tím je čočka tmavší a méně světla propouští. V letním období bývá nejčastěji užívána kategorie číslo tři – ať už pro dospělé, či dětské sluneční brýle,“ poradil Pavel Stodůlka.

 

---

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

 

V nemocnicích Královéhradeckého kraje si připomínáme Den zdraví

Hradec Králové, 10. 4. 2019 (ZH KHK)

Den zdraví se slaví celosvětově 7. dubna. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje se svými nemocnicemi a ve spolupráci s městy a dalšími organizacemi k tomuto dni připojuje i letos. Jednodenní akce s preventivními programy pro širokou veřejnost jsou připraveny ve všech větších městech, kde krajské nemocnice působí. Návštěvníci si mohou nechat změřit tlak, glykémii, BMI, vyzkoušet si základy první pomoci či jak si správně mýt ruce, mohou se zeptat na zásady zdravé výživy nebo se třeba dozvědět více o prevenci rakoviny či mozkové mrtvice. Akce se konají v průběhu dubna a května 2019.

Na organizaci Dne zdraví se podílejí vždy nemocnice a města, kde se akce koná. Sestry z jednotlivých oddělení nabízejí základní měření (tlak, glykémie, BMI) a představují aktivity vybraných oddělení (první pomoc, bazální stimulace, nutriční poradenství, služby porodnice atd.). Ukážou ale také například, jak si správně mýt a desinfikovat ruce. Do programu jsou zapojeny i další organizace, které nabízí různé preventivní programy, zdravotnické pomůcky, zdravotní a sociální služby atd. Nabídku svých preventivních programů představí i Všeobecná nebo Vojenská zdravotní pojišťovna, organizace Mamma HELP podá informace o rakovině prsu a poskytne možnost si na modelu vyzkoušet správný postup při samovyšetřování prsou. Královéhradecká lékárna připravuje informace o léčivech a jejich kontraindikacích, homeopatikách a dalším sortimentu, který veřejnost najde v nemocničních lékárnách. Společnost Hartmann je zase partnerem pro hygienu rukou. Svou činnost představí ale i regionální zdravotnické školy.

„Vloni jsme odstartovali Dny zdraví pilotním projektem a jsem rád, že akce pokračují i letos. Slouží především k představení kvalitní práce oddělení našich nemocnic. Zároveň ale chceme veřejnost vzdělávat v prevenci před civilizačními chorobami. Je to také ukázka spolupráce s městy, zdravotnickými školami a dalšími organizacemi, kterých se zdravotnictví dotýká,“ říká náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar, pod jehož záštitou se akce konají. Záštitu převzala také jednotlivá města, se kterými Dny zdraví nemocnice pořádají.

První letošní akce se koná v Trutnově, v prostorách městského úřadu, a to dne 10. dubna od 9-17 hodin. Nemocnice se zhostí preventivních měření. „Návštěvníci si u našich sestřiček mohou dát změřit tlak, glykémii a BMI, podívat se, jak si správně mýt a desinfikovat ruce, což je např. velmi důležité při návštěvě pacientů, aby nebyli ohroženi možnou infekcí. Připraveny máme také ukázky bazální stimulace či polohování pacientů a zásady první pomoci, kterou předvedeme ve spolupráci s místní zdravotnickou školou. Edukovat budeme veřejnost také v prevenci proti vzniku mrtvice,“ láká na program hlavní sestra ON Trutnov a.s. Bc. Tereza Dudáčková. Mimoto si budou moci zájemci vyzkoušet různé cvičící a kompenzační pomůcky. Na podobný program se mohou těšit i obyvatelé Rychnova nad Kněžnou, kde je Den zdraví zase provázán se slavnostním otevřením nového atletického stadionu. V Jičíně se Den zdraví koná na prvomájové slavnosti, ve Dvoře Králové zase v návaznosti na Den sociálních služeb. Ve stejný termín se pak akce koná také v Náchodě.

Světový den zdraví byl vyhlášen od roku 1950, kdy vznikla Světová organizace zdraví – WHO (World Health Organization).

 

Dny zdraví v královéhradeckých nemocnicích:

Trutnov – 10. dubna 2019 v 9-17 hod., Městský úřad Trutnov

Rychnov nad Kněžnou – 17. dubna 2019 v 8-16 hod., Atletický stadion v Rychnově nad Kn. (uvedení nového stadionu do provozu)

Jičín – 1. května 2019 v 9-17 hod., zámecký park (městské oslavy 1. máje)

Náchod – 30. května 2019 v 8-17 hod., Masarykovo náměstí

Dvůr Králové nad Labem – 30. května 2019 v 13-17 hod., nám. T. G. Masaryka (Den sociální služeb a Den zdraví)

Hemofilie – vzácná nemoc, jejíž léčba stojí miliony. ZP…

17. dubna – Světový den hemofilie

Praha, 10. dubna 2019  (ZP MV ČR) – Již téměř třicet let se 17. duben označuje za Světový den hemofilie. Jeho cílem je informovat veřejnost o tomto poměrně vzácném genetickém onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve. V celé ČR je hemofilií postiženo kolem tisícovky lidí, vesměs mužů. I přes relativně nízký počet pacientů je však léčba této nemoci finančně velmi náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) na léčbu svých jednašedesáti klientů s hemofilií vynaložila loni bezmála 68 milionů korun.

Ačkoli jde o poměrně vzácné onemocnění, léčba je velice nákladná. Výdaje na léčbu jednoho pacienta ZP MV ČR loni přesáhly hranici jednoho milionu korun. „Ačkoli počet nemocných hemofilií z řad našich klientů zůstává již několik let víceméně stejný, náklady na léčbu jednoho pacienta strmě vzrostly. V loňském roce činily 1 113 272 korun, což představuje nárůst o více než půl milionu korun za posledních pět let,“ potvrzuje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. Ze statistiky ZP MV ČR je zjevné, že drtivou část celkových loňských výdajů pojišťovny na léčbu hemofilie představovaly náklady na léky. „Výdaje na léky spolkly 66,5 milionů z celkových 68 milionů,“ upřesňuje Hana Kadečková.

Hemofilie A a B

Výraz „hemofilie“ byl poprvé použit počátkem 19. století newyorským lékařem Johnem Ottou jako složenina dvou řeckých slov „haima“ neboli krev a „fília“ neboli náchylnost. Lze jej tedy chápat jako náchylnost ke krvácení.Hemofilie se podle nedostatku bílkoviny nutné k účinnému srážení krve dělí na typ A a B. Nejčastějším typem je hemofilie A – podle dat Českého svazu hemofiliků tímto typem v roce 2017 trpělo 936 z 1077 registrovaných českých hemofiliků.

Onemocnění se podle závažnosti dělí do několika forem od lehké až po těžkou. Lehčí formy se projevují nezvykle dlouhým krvácením při úrazech nebo operacích. U těžších forem dochází ke spontánnímu krvácení do kloubů, svalů, ale někdy i do zažívacího traktu a měkkých tkání v okolí dýchacích cest, ve velmi závažných případech dochází i ke krvácení do mozku.Opakovaná krvácení pak vedou k trvalému poškození a invaliditě. Jelikož neexistuje lék, který by postižené dokázal hemofilie trvale zbavit, léčba pacientů probíhá formou preventivního dodávání chybějících srážecích faktorů přímo do krve.Pacienti pak mohou vést plnohodnotný život bez větších omezení.

---

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Jako jediná zdravotní pojišťovna v zemi je již tři roky za sebou držitelkou prestižního mezinárodního titulu Czech Superbrands a od loňska rovněž držitelkou titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

 

Nejen manažer potřebuje „živé jídlo“, říká Standa, zakladatel sítě…

Praha, 10.4.2019 (bistRAWveg)

Manažeři dřou a chtějí docílit finanční nezávislosti, pak je ale na kolena dostane špatná životospráva. Strava je základ. Manažeři potřebují „živé jídlo“

Rozhovor se zakladatelem bistRAWveg, popularizátorem zdravého životního stylu pro manažery, spolumajitel společnosti TP Consulting.

Na počátku příběhu bistRAWveg byla knížka Henriho Monforta o pránické výživě, která nadchla Standu Petříčka natolik, že se rozhodli společně se svou ženou Petrou, nadšenkyní pro zdravou stravu, k ní co nejvíce směřovat. Pro zkušeného podnikatele v automotive byla síť bister s živou stravou jen logickým vyústěním cesty za delším a lépe prožitým životem. Jejich projekt necílí na alternativně smýšlející lidi, ale především dává možnost se do živého jídla zamilovat všem, kdo jdou kolem. Bistra na Černém Mostě, Chodově a v Liberci nabízí raw food stravu s cílem „jednou týdně zelený den“.

 

Co je to vlastně raw food/živá strava?

Jde o nevařenou stravu rostlinného původu, zpracovanou maximálně do teploty 42 stupňů. Suroviny si tím uchovají všechny své enzymy a živiny, které se většinou vařením ničí. Tělo tímto jídlem získává všechny benefity vstupujících surovin. Většinu běžné vařené stravy považuji spíše za takovou mrtvou hmotu. Když už vařím vegansky třeba pro děti, tak jídlo vždy konzumujeme do dvou hodin od uvaření, dokud zůstává zásaditým.

Jaký příběh stojí za konceptem živé stravy bistRAWveg? U koho z vás to začalo?

„Kamarád Richard nám dal knížku Henriho Monforta, který už v té době 10 let nejedl, byl to bretharián. A dozvěděli jsme se, že přechod od „všežravce“ na pránu (proud vitální životní energie – pozn. red.) je přes vegetariána, vegana, vitariána, tedy raw food a až pak je prána a tam jsme se poprvé dozvěděli o živé stravě. Standa tou dobou už meditoval a pránickou energii přijímal,“ říká Petra. „Zjistil, že když jí maso, tak není schopen tolik této energie při meditaci přijímat. Tak se rozhodl ze dne na den, že maso přestane jíst.“

Náš projekt není určený jen určitým skupinám lidí. Je pro každého, kdo se rozhodne žít zdravěji, nebo to chce alespoň zkusit

Co byl ten hlavní důvod, proč jste se rozhodli vy sami přepnout?

„Byl to jednoduše strach. Nechceme jednou skončit na LDNce a civět léta do stropu. Chceme život žít a prožít až do konce,“ odpovídá Standa. „Začala jsem chodit na různé raw kurzy. Já tvořila a Standa ochutnával a sdílel na sociálních sítích,“ říká Petra.

Obr.: Cuketové špagety s česnekovou omáčkou

 

Pro koho je bistRAWveg určeno?

Náš projekt je pro lidi, co chtějí žít zdravěji. Aby mohli žít déle a lépe. Jde o to být laskavější sám k sobě a přemýšlet nad souvislostmi. Hodně se mluví o tom, že chceme změnit svět, ale svět se změní tehdy, pokud změníme osobní spotřebu. Proto jsme začali dělat jídlo. Jídlo je prakticky náboženství.

Běžné jídlo vás primárně unaví. My to vnímáme tak, že jídlo vám má energii dát, ne odebrat.

Je vaše jídlo jen pro vegetariány?

Ne, vůbec ne. Nejde nám o to vytvářet nějaké hnutí, naše jídlo je pro všechny. O to je to zábavnější a taky podnikatelsky náročnější. Nemůžete cílit na vegany, vegetariány atd. Ti si vás přirozeně najdou, protože to vyhledají. Alternativní lidé moc do obchoďáků stejně nechodí.

Pracovat se skupinou lidí, se kterými si rozumíte, je snadné. My pracujeme s těmi, se kterými si tolik nerozumíme.

Proč jste se rozhodli založit právě síť bister s živou stravou?

Jídla, která jsme si doma připravovali, dobře vypadala a lidé ze sociálních sítí nás žádali, ať založíme restauraci. Založit restauraci se nám zdálo nesmyslné. Pokud bychom měli restauraci, tak bychom tam sami museli pořád být. To se neshodovalo s naším životním stylem. Když už, tak řetězec, aby to mělo hlavu a patu a nebylo to jen o nás, ale i o zájmu o zdravější životní styl ostatních lidí. Raw food řetězce ještě neexistují, spíše menší restaurace nebo taková „polo-hnutí“. Řekli jsme si ale, že touto cestou jít nechceme, že nejsme tak úplně človíčkové, jsme dost racionální.

Kdo jsou tito človíčkové, o kterých mluvíte? To jsou lidé, kteří meditují, cvičí jógu, žijí v lese a nestarají se moc o společnost. Jsou hodně alternativní a o všem se baví stylem: „Mělo by se, mohlo by se.“

Jsou stále pozitivně naladění, protože nic nedělají.

Jedná se tedy tímto o dosažení harmonie mezi světy businessu a alternativy?
„Ano, nejdůležitější ze všeho je být šťastný a v pohodě.“ Myslíte v klidu? „Ano, štěstí rovná se klid v mysli. Žijeme v materiálním světě, tady a teď. S nadsázkou říkám, že deprese se lépe snáší v audině než v trabantu. Na dovolenou můžete jet na Mácháč nebo Mauricius, obojí je od M, ale my bereme Mauricius jako praktičtější. To je pro nás být v klidu.“

Nemusíte hned měnit od základu stravovací návyky. Stačí si dopřát jednou týdně něco zdravého a zařadit tak živou stravu do jídelníčku postupně

Co je cílem vašeho projektu? Pro lidi, kteří chtějí žít zdravěji a déle, je to jedna z cest, pravděpodobně ta nejjednodušší. Ale jen pro ty, co opravdu chtějí. Nechceme předělávat masožravce na vitariány, kteří jí jen raw food. Naším cílem je, aby si lidé udělali zelený den třeba jen jednou za týden.

Děláte rozvoz do firem? Proč jste se rozhodli jít touto cestou a jak to funguje?

Ano, přesně tak. Netřeba kvůli tomu měnit stravovací návyky, ale dopřát si jednou týdně něco, co vás nezaplácne, ale nabudí.

Lidé jsou přirozeně líní, a proto dovážíme jídlo k nim. Jednou za týden si ve firmě dají živé jídlo a cítí, že mají více energie a jsou funkčnější, což vede k tomu, že vykonávají svou práci lépe. Proto to zaměstnavatelé podporují. Zlepšuje to pracovní výsledky. Chybí pocit přeplněného těžkého bříška a utlumenosti, která nastává po běžném obědě.

Jaký je důvod pro to, že některá jídla vypadají a mají názvy jako běžná jídla, na která jsme zvyklí? Viděl jsem svíčkovou, sekanou, dokonce „smaženého kapra“ se salátem. Je to proto, že lidi by to nebavilo, kdyby to byly jen kombinace salátů. Tvoříme tak, aby vše vypadalo, a i chutnalo jako jídlo, na které jsou zvyklí, ale zároveň to bylo výživné a zdravé. Není to, jako když si člověk zaplácne žaludek knedlíky a nějakou moučnou omáčkou. Naopak, nakopne ho to energií a nemá chuť si jít lehnout, jako např. po té klasické svíčkové.

Proč myslíte, že se vaše jídlo tolik hodí pro obchodníky a manažery?

Protože jsou zvláštní skupinou lidí. Jsou to lidé, kteří neustále kmitají a jsou v pohybu. Výhodou tohoto jídla také je, že vám nevystydne. Naše jídlo neunaví a dodá energii tolik potřebnou při vytížení obchodníka. Pomáhá, aby se cítil lépe.

Také když začnete jíst živou stravu, tak najednou zjemníte. Nebudete unavení, a navíc vám to bude i chutnat.

Jak funguje dovoz jídla na firmy?

Zavážíme každý den a objednávky děláme online na následující den či ráno na odpoledne. Využíváme také službu Dámejídlo.

Trend raw food proběhl před několika lety, co myslíte, že táhne lidi k živé stravě dnes?

Stále totéž. Touha žít zdravěji a cítit se lépe. Každý máme hranice toho, co považujeme za zdravé jinde. Někdo přestává jíst maso, někdo vyřadí lepek a mléko a někdo zařadí častěji čerstvou syrovou stravu. Jde o to, jaké informace, kdo má, a co mu osobně sedí.

Naše bistro je ideální místo pro příjemné posezení s přáteli i obchodními partnery

Je podle vás dobrý nápad překvapit obchodního partnera a domluvit schůzku ve vašem bistru?

Rozhodně ano. Určitě si vás bude klient lépe pamatovat, když ho zaujmete nejen tím, co máte v portfoliu produktů a služeb, ale i tím, kde se nad tím potkáte. Funguje to skvěle a je tam vždy určitý WOW efekt z těchto setkání.

Vaším cílem je tedy naučit lidi na vaše jídla jednou týdně?

Ano, to úplně stačí. Je to pro většinu lidí o jednou týdně více než je běžné. Stačí vyzkoušet a cítit ten rozdíl. Třeba vás to chytne tak jako nás, ale jde o představení něčeho nového a uvědomění si rozdílu, spíše než o konvertování lidí v nadšence do zdravé výživy.

Jaké by bylo vaše poselství na závěr našeho rozhovoru?

Raw food není krabičková dieta, to je životní styl. Jestli se lidé chtějí změnit, tak zdraví začíná jídlem. Vždy je nejdříve třeba změnit vlastní spotřebu. Přijďte do RAWčka na RAWčko (čti róčko) a začněte třeba sladkým, to má rád každý.

 

---

Stanislav Petříček

Zakladatel sítě „róček“ bistRAWveg, popularizátorem zdravého životního stylu pro manažery, spolumajitel společnosti TP Consulting.

Narodil jsem se v Liberci v roce 1971 a ve stejném městě také chodil do základní školy v Oblačné ulici. Vychovávali mě babička a dědeček, kteří mě nasměrovali i k dalším studiím. Po vzoru svého dědečka jsem šel do „armády". Vystudoval jsem vojenské gymnázium v Praze a pak vysokou školu v Brně. Dokončením vysokoškolských studií ale pro mě působení v armádě skončilo, půl roku jsem pracoval v Praze a pak jsem zvažoval možnost zkusit štěstí v zahraničí. Nakonec jsem se rozhodl zůstat doma.

Po návratu do Liberce jsem začal pracovat v německé firmě Benteler ČR. Objevil se přede mnou svět sériových výrob se všemi pozitivy i negativy. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se učil od zkušených německých kolegů, jak funguje mezinárodní soukromá výrobní firma. Z těchto základních pravidel žiji dodnes.

Přišly však změny ve vedení společnosti, tak jsem se i já rozhodl pro změnu zaměstnavatele na Grupo Antolin Bohemia. Zde jsem si vyzkoušel plnou samostatnost i zodpovědnost v hektickém světě automotive, včetně složitých mezinárodních jednání. Měl jsem štěstí na svého nadřízeného a pár schopných kolegů. Postupně se nám společně podařilo vybudovat výborně fungující firmu. V těchto letech jsem se oženil a narodili se mi kluci dvojčata a následně dcera.

Uplynulo několik úspěšných let v Grupo Antolin Bohemia a stál jsem opět na životní křižovatce. Co dál. Nebyla to nutnost, ale hledal jsem novou perspektivu.

Byla zde možnost odejít pracovat do ciziny, ale nikdo mi nezaručil možnost návratu na původní pozici. Nakonec jsem se rozhodl začít podnikat.

S kolegou jsme založili firmy pro služby v automobilovém průmyslu, internetové obchody a cestovní agenturu. Ve stejné době jsem se i rozvedl a začal žít se svou přítelkyní, se kterou jsem doposud, a přibyla nám ještě holčička. V začátcích podnikání jsme udělali hodně chyb. Byli jsme dobří manažeři v mezinárodních výrobních firmách, ale chyběly nám znalosti potřebné pro podnikání, zkušenosti a měli jsme naivní představy.

Já sám jsem byl manažer plný čísel a cynismu. Nebyl jsem zvyklý naslouchat druhým, a hlavně ani sobě. Každý hledáme svoji cestu. Hledal jsem taky a postupně jsem objevoval sám sebe. Kdo vlastně vůbec jsem, co dělám, proč to dělám, kvůli komu to dělám. Potkával jsem spoustu zajímavých lidí, kteří mi byli a jsou inspirací. Díky nim jsem si začal pokládat množství otázek a hledat na ně odpovědi, začal jsem přehodnocovat svůj dosavadní životní styl, přemýšlet o zdraví. O tom, jak se chovám ke svému životu, fyzickému tělu a vlastní duši vůbec.

 

33 DNÍ BEZ JÍDLA

Rozhodl jsem se pro velkou očistu organizmu, detox v podobě půstu. To byla jedna z posledních a, opticky bezesporu nejviditelnějších, změn. Nejedl jsem 33 dní. Detox nebyl příjemný, kdo to zažil, ví, o čem mluvím, ale jsem uvnitř úplně jiný člověk. Přibývala mi energie a také radost ze života. Zhubnul jsem skoro 30 kg. Ke svým „starým“ stravovacím návykům jsem se už nevrátil. Rychle jsem se z všežravce masojeda přesunul na vegetariána, vegana až na vitariána. Dnes je můj jídelníček v základu raw. 

 

Ministerstvo se nemusí omlouvat za neposkytnutí veganské stravy

Praha 10. dubna (ČTK) – Ministerstvo spravedlnosti se nemusí omlouvat levicovému aktivistovi Lukáši Borlovi za to, že ve vazbě nedostával veganskou stravu. Dnes to pravomocně stanovil odvolací soud, který zrušil původní rozsudek, podle nějž stát porušil Borlovo právo na svobodu myšlení a svědomí. Muž čelí obžalobě ze založení extremistické Sítě revolučních buněk a ze žhářských útoků na policejní auta.

„Postupem vazební věznice nedošlo k zásahu do lidské důstojnosti žalobce (Borla),“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Jitka Denemarková. „Žalobci nelze upírat jeho dlouhodobý světový názor, nicméně jeho práva nejde vykonávat na úkor jiných osob a v rozporu s provozními možnostmi věznice. (…) V době pobytu ve vazbě měl možnost pořizovat si veganskou stravu za své peníze, případně přijímat balíčky zvenčí,“ dodala.

Borl byl v litoměřické vazební věznici od září 2016 do dubna 2017. V žalobě si stěžoval na to, že mu věznice neposkytovala veganskou stravu, ačkoliv o ni opakovaně žádal. Sdělila mu prý, že mu může zajistit stravu vegetariánskou, nikoliv veganskou. Borl je veganem dlouhodobě a konzumaci živočišných výrobků odmítá z etických důvodů. Žádal proto o přeložení do jiné věznice, ale nebylo mu vyhověno.

Obvodní soud pro Prahu 2 původně loni určil, že ministerstvo se musí Borlovi omluvit dopisem. Úřad mu měl také nahradit 19.000 korun, které na soudní řízení vynaložil.

Ministerstvo se odvolalo a trvalo na tom, že žaloba není důvodná. Mimo jiné argumentovalo tím, že výkon trestu nebo vazby s sebou ze své podstaty nesou omezení dosavadního způsobu života. Stát poukazoval i na to, že v litoměřické věznici museli v dané době průměrně dva kuchaři udělat 410 porcí každého jídla, a že tedy z kapacitních důvodů nešlo připravovat individuální stravu.

K tomu se přiklonil i odvolací senát, podle nějž nebylo v reálných možnostech věznice zajišťovat veganskou stravu ve stanoveném denním limitu 57 korun na osobu. „Sestavení vyvážené veganské stravy je poměrně náročnou záležitostí. Také je třeba strávníkům zajišťovat další suplement, minimálně vitamin B 12,“ uvedla Denemarková a podotkla, že pobyt ve vazbě není pobytem v lázních.

Borl k dnešnímu jednání nedorazil, protože se u mosteckého okresního soudu účastní projednávání případu, kvůli němuž skončil ve vazbě. Jeho právnička Zuzana Candigliota mimo jiné odmítla argument ohledně peněz. „Veganská strava je nejlevnější forma stravy,“ řekla novinářům. Klientovi doporučí podat dovolání.

„Osobám, které vzhledem ke svému založení nebo přesvědčení nechtějí akceptovat běžné stravovací zvyklosti, věznice umožňují pořizování doplňkové stravy v přijatelném rozsahu na vlastní náklady, pokud to podmínky ve věznici dovolují,“ sdělil na dotaz ČTK Robert Blanda z oddělení vnějších vztahů Vězeňské služby. Vězni si mohou nakoupit potraviny ve vězeňské prodejně.

„V praxi to znamená, že vegetariánská dieta je ve věznicích poměrně obvyklá, zatímco veganskou lze často vyřešit vynecháním některých položek, které nejsou veganské,“ doplnil Blanda.

Obžaloba, kterou tento týden začal řešit mostecký soud, klade sedmatřicetiletému Borlovi za vinu několik trestných činů. Jednak založení hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, dále vydírání provozovatele pražské restaurace Řízkárna a čtyřnásobné poškození cizí věci. Muži hrozí v případě prokázání viny tři až deset let vězení.

tep snm