Hlavní hrdina knihy Nezlomný přiletí do Česka

Praha, 11.3.2019 (Hana Hindráková)

Hlavní hrdina knihy Nezlomný Joseph „Njoro“ Njoroge přiletí do Česka na květnový knižní veletrh Svět knihy v Praze, kde bude v pátek 10. května od 17:00 v literárním sále vyprávět o svém životě. Besedy se zúčastní i kmotra knihy herečka Eva Hrušková.

Čtenářky a čtenáři mají tak jedinečnou a současně i jedinou možnost setkat se osobně s mužem, jehož vytrvalost a odvaha mu pomohly dostat se z úplného dna keňské ulice a stát se pilířem keňské společnosti.

Bude vyprávět nejen o svém bezútěšném dětství na ulici, době strávené v dětském gangu, ale i o tom, jak se mu podařilo založit centrum pro děti ulice Global Hope Rescue and Rehabilitation Center, kde se nyní společně se svou ženou Dorcas stará o 82 chlapců, kteří by bez jeho pomoci živořili na ulici. Během besedy budou mít návštěvníci možnost zeptat se na všechno, co je zajímá a o čem se v knize případně nedočetli.

Kniha, kterou napsala spisovatelka Hana Hindráková, vyšla v Česku v listopadu loňského roku v nakladatelství Alpress a byla slavnostně pokřtěna za účasti Terezy Kostkové, Jana Přeučila, Evy Hruškové a MUDr. Kateřiny Cajthamlové. Kniha s podpisem autorky je k dostání na eshopu Dárky s myšlenkou (www.darkysmyslenkou.cz).

O knihu je zájem nejen v Česku, ale i v Keni. Keňské nakladatelství Moran Publishers ji připravuje k vydání v anglickém překladu v srpnu 2019.

Hana Hindráková

www.hindrakova.cz

Lékař: Třetina porodů, které začnou dobře, se zkomplikuje

Praha 11. března (ČTK) – Asi 35 procent porodů, které začnou dobře, se podle lékařů později zkomplikuje. Porod vedený asistentkou podle nich proto musí mít na dosah lékaře. Porodní asistentky žádají naopak více kompetencí a legislativní ukotvení profese. Zaznělo to dnes na diskusi organizované Radou vlády pro rovnost mužů a žen. Letos bylo v pražské Nemocnici Na Bulovce otevřeno první centrum porodní asistence, kde porody povedou asistentky. Další podobná se plánují v nemocnicích v Krči a porodnici u Apolináře spadající pod Všeobecnou fakultní nemocnici. Premiér Andrej Babiš v diskusi řekl, že na žádný z projektů zatím nejsou peníze.

“Rozjíždíme přípravu koncepce péče o matku a dítě. Paní náměstkyně Alena Šteflová už svolala první jednání,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle vedoucího lékaře Perinatologického centra kliniky Antonína Pařízka je v Česku ročně asi 110.000 porodů, 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.

Podle přednosty porodní kliniky u Apolináře Aloise Martana se o budování porodních pokojů hovoří už deset let. “Asi 75 až 80 procent porodů, které jsou spontánní, vedou porodní asistentky. Zhruba 35 procent končí císařským řezem, asi 12 procent akutním,” uvedl.

Porodní asistentky žádají rozdělení kompetencí mezi ně a lékaře-porodníky. “Je třeba posílit roli porodní asistentky. Porodní centra by měla být vedena asistentkami,” řekla Natalie Sedlická z Asociace pro porodní domy a centra. Podle Marie Čermákové z Pracovní skupiny pro porodnictví z rady vlády nelze zaručit autonomní pozici porodní asistentky bez změny legislativy. “Neexistuje možnost, aby porodní asistentka měla proplacenou péči, když ho nevede lékař,” uvedla Čermáková.

Podle ministra se plánuje i komora porodních asistentek. “Centrum porodní asistence na Bulovce je pilotní projekt. Musíme to otestovat a případně pak přenést na další místa,” shodli se ministr a premiér.

Rada vlády předložila loni k projednání vládě návrh usnadňující zřizování porodních domů. Oficiálně porodní domy legislativa jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Vzniku ale podle jejich zastánců brání příliš přísné podmínky. Musí mít například vlastní porodní sál jako v nemocnici, lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut a možnost převést rodičku na sál do nemocnice za 15 minut. Na rozdíl od center porodní asistence, která mají lékaře “za dveřmi”, protože stojí uvnitř areálu porodnice.

Názory na porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Podle Pařízka může převoz trvat i 45 minut, což může být pro dítě fatální. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz, a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest. Jsou podle nich také levnější.

van snm

Odbornice: Paměť se začíná zhoršovat po 25 letech, pomůže trénink

Praha 11. března (ČTK) – Paměť se začíná zhoršovat už po pětadvacátém roce věku, problémy může působit v padesáti. Pomůže proti nim trénink paměti, jehož národní týden dnes začal jako součást celosvětové akce Brain Awareness Week. Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging připravil více než 400 přednášek. Novinářům to dnes řekla její předsedkyně Dana Steinová.

“Když jdete do lednice a zapomenete, pro co jdete, nebo když si nejste jistí, jestli jste zamknuli byt nebo před odchodem vypnuli žehličku, tak to není problém s pamětí,” uvedla. Jde podle ní jen o nesoustředěnost, která se rovněž dá tréninkem odstranit.

“Problémy s pamětí bývají z počátku jen mírné, člověk si nemůže vzpomenout na jména spolužáků ze základní školy nebo na místo předloňské dovolené. Obtíže se časem stupňují a mezi padesátým a šedesátým rokem se stávají nepřehlédnutelnými,” řekla.

Mozek podle ní zdaleka není tak dokonalý nástroj, jak se mnozí domnívají. “Není naprogramovaný k tomu, aby přijímal tolik informací. Dokonce se tomu brání,” dodala. Pomocí paměťových technik, jako jsou například mnemotechnické pomůcky, si podle Steinové může každý zapamatovat bez velké námahy to, co mnozí považují za nezapamatovatelné.

Na téma tréninku paměti chce upozornit Národní týden trénování paměti. Přehled všech přednášek v celém Česku najdou zájemci na webu České společnosti pro trénink paměti a mozkový jogging s názvem Trénování paměti. Vedou je profesionální trenéři, kteří prošli akreditovaným vzděláváním. V předchozích letech je navštívily tisíce lidí.

Současně dnes začal také Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR. Nabízí přednášky odborníků na neurologii, experimentální medicínu a technologie, workshopy, pokusy a hlavolamy.

van gcm

Nakažených spalničkami je letos už víc než loni za…

Praha 11. března (ČTK) – Spalničkami se za prvních 69 dní letošního roku nakazilo v Česku víc lidí než za celý loňský rok. Lékaři evidovali k 10. březnu 231 případů, loni za celý rok 203. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, které může mít závažné komplikace. Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Část případů byla také přivlečena ze zahraniční, na Ukrajině jsou desítky tisíc nemocných.

Zatímco v lednu přibývalo v ČR kolem deseti nových případů týdně, v únoru to bylo přes 30 a v prvním březnovém týdnu přes 50. Celkem 18 případů bylo importováno ze zahraničí, deset z nich z Ukrajiny.

Nemocní jsou v 12 ze 14 krajů, bez nákazy jsou jen Karlovarský kraj a Vysočina. V Praze, kde byla už loni vyhlášena epidemie spalniček, bylo 84 případů. Za posledních deset dní jejich počet stoupl významně v Pardubickém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.

Nejvíc nemocných je ve věku 35 až 44 let, a to 67. Tuto věkovou skupinu podle odborníků méně chrání očkování v dětském věku, protože dostávala jen jednu dávku vakcíny, zatímco mladší dvě. Imunita se vytváří také po prodělání choroby. Pětatřicet nemocných bylo ve věku 25 až 34 let a v kategorii 45 až 59 let. Onemocnělo také 27 dětí od jednoho roku do čtyř let. Dalších 16 nemocných dětí bylo mladších.

Očkovány jsou povinně všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo odkládají, jejich děti pak ale nesmí do školky. Spalničky se nemohou v populaci volně šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných téměř 84 procent chlapců a děvčat. Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně.

Onemocnění se šíří kapénkami a je vysoce nakažlivé. Inkubační doba spalniček, tedy čas od nakažení po první příznaky, je sedm až 21 dní. Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky.

Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Kvůli epidemii nařídil ministr zdravotnictví mimořádné očkování zdravotníků ve státních nemocnicích a doporučil ho i ostatním zdravotnickým zařízením. Nákaza se objevila například na urgentním příjmu v nemocnici v Motole, kvůli nakaženému zaměstnanci byla dočasně uzavřená i restaurace v Poslanecké sněmovně.

Počet případů spalniček do konce února 2019:

zdroj: SZÚ

van snm

Le Monde: Jak vybřednout z bludného kruhu nespavosti

Paříž 10. března (ČTK/Le Monde) – Jestliže chcete skoncovat s peklem nespavosti, pak vězte, že léky jsou málo účinné a mají často nebezpečné vedlejší účinky. Vsaďte na změnu životního stylu, píše francouzský deník Le Monde.

Ve Francii nespavost trápí 15 až 20 procent populace, v devíti procentech jde dokonce o těžkou nespavost. Ať už jde o primární či sekundární projev, o nespavost přechodnou či chronickou, je třeba vždy léčit nemoci, které s ní souvisejí, jako jsou deprese, syndrom spánkové apnoe nebo syndrom neklidných nohou. Jinak se dostatečného a trvalého zlepšení nedočkáte, varuje psychiatrička a expertka na spánek Sylvie Royantová-Parolová.

Co to je nespavost? “Jestliže vznikne, jde vždy o změnu v chování spáče ve vztahu ke spánku, o úzkost při usínání a o procesy, při nichž se aktivují všechny systémy probuzení,” upřesňuje psychiatrička. Je to ono nabuzení spojené s některými spoji centrálního nervového systému v reakci na stres, které brání snadno usnout, vede k lehkému spánku s častým nočním probouzením.

Nespavost má výrazný negativní vliv na každodenní život. Proto je třeba ji léčit. V posledních letech dávají lékaři přednost kognitivně-behaviorálním terapiím. Jsou v léčbě nespavosti účinnější než léky.

Lidé, kteří nemohli spát, odedávna hledali látku, která by jim spánek navodila. Od 70. let minulého století však lékaři pozorují, že spánek získaný díky lékům není normální. Je to spánek modifikovaný ve své struktuře, většinou lehčí, často provázený probuzeními, která si pacient ani neuvědomuje. Při delším užívání pak léky neúčinkují.

Vznikly nové psychoterapeutické přístupy, jejichž cílem je usměrnit myšlenky a víru nespavce ve vztahu ke spánku. Můžeme se zúčastnit terapeutické výchovy na internetu: tým britských a australských vědců se o to pokusil na vzorku 1700 osob a výsledky publikované loni na podzim byly pozitivní. Cílem takové léčby je změnit zvyky pacienta a posílit psychologické mechanismy spánku a omezit to, co brání homeostatickému tlaku na spánek, čili přirozené únavě a potřebě spánku.

Když člověk nedokáže usnout a jeho spánek je přerušovaný, používá strategii, kterou považuje za účinnou, aby se vyspal. Rozhodne se chodit spát dříve nebo v neděli či o dovolené déle spát v naději, že se více vyspí.

“Zde se dostáváme k paradoxu typickému pro nespavost: člověk tráví příliš mnoho času v posteli a posiluje tak mechanismy nespavosti,” říká Royantová-Parolová. Řešením je změna chování: chodit pravidelně ve stejnou hodinu spát a ve stejnou hodinu vstávat. Tato pravidelnost je jedním z motorů spánku. Hodinu je třeba uzpůsobit tomu, zda je člověk ranní ptáče, anebo sova.

“Světlo dává signál našim vnitřním hodinám, proto je důležité pobýt chvilku venku, nejlépe ráno. Pokud jde o sport, je třeba ho provozovat v pravidelné době a přirozeně dlouho předtím, než jdeme spát,” uvádí Royantová-Parolová.

Pozor ale, abychom nesměšovali ospalost během dne se symptomy jiné nemoci než nespavosti. “Denní nespavost může vznikat ze špatné kvality spánku, nedostatku spánku, ale může rovněž odpovídat hypersomnii centrálního původu,” říká expertka na vzácné formy nespavosti u dětí profesorka Patricia Francová. Hypersomnie centrálního původu zahrnuje tři vzácné choroby: narkolepsii, idiopatickou hypersomnii a Kleinův-Levinův syndrom. Všechny vyžadují specifickou léčbu a nemají souvislost s nespavostí.

pel spr

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozdělit na výzkum 6 mld Kč

Praha 9. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví plánuje na výzkum v oboru rozdělit v letech 2020 až 2026 více než šest miliard korun. Dostanou je nemocnice, vědecké instituce i podniky. Vláda v pondělí projedná pokračování dotačního programu na zdravotnický aplikovaný výzkum. V minulém kole bylo rozděleno 4,88 miliard korun, průměrně projekt dostal na čtyři roky 10,4 milionu korun.

“V rámci zdravotnického aplikovaného výzkumu je nutné se kontinuálně zaměřovat mimo jiné na řešení nejčastějších příčin úmrtí a dále pak na problematiku stárnutí populace a zvyšování kvality života v seniorském věku,” uvádí dokument, který v pondělí projedná vláda.

Nejvíce Češi podle statistik umírají na nemoci srdce a oběhové soustavy (44,3 procenta) a na rakovinu (25 procent). V posledních letech se jejich podíl mírně snižuje. Třetí nejčastější příčinou jsou nemoci dýchací soustavy, kterým podlehne ročně kolem sedm procent lidí.

Program se zaměřuje na projekty v oblasti vzniku a rozvoje nemocí, nové diagnostické a terapeutické metody a výskyt a prevenci nejčastějších chorob. Zkoumat tak bude možné například cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu. Podporu mohou získat například také vědci zkoumající nové léčebné postupy či přístroje, biologická léčiva nebo genovou terapii. Žádat je možné také na výzkum vlivu prevence a screeningu, výzkum závislostí, infekčních nemocí nebo zdrojů infekcí z tuzemských a importovaných potravin.

V minulém období se na nádory zaměřilo více než pětina podpořených projektů, 15 procent získaly projekty v oblasti biomedicínských technologií, 13 procent bylo zaměřeno na neurologii a duševní zdraví, 11 procent na poruchy imunity a infekční choroby a deset procent na prevenci a ošetřovatelství.

“Celkové výdaje programu na roky 2020 až 2026 se předpokládají 6,05 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, přičemž financování programu bude realizováno podle možností státního rozpočtu,” uvádí dokument.

V prvních letech budou ještě dobíhat projekty z minulých let. Na nové bude v roce 2020 vyhrazeno 330 milionů korun, v roce 2021 825 milionů korun. Od roku 2022 to bude přes miliardu, v roce 2023 asi 1,4 miliardy korun. Poté bude částka opět klesat až na 385 milionů v roce 2026. Desetina částky je vyhrazené pro projekty mladých řešitelů do 35 let.

Ministerstvo očekává, že peníze si rozdělí asi 500 projektů, průměrně by tak na jeden připadalo asi 12,1 milionu korun. Žádat mohou státní organizace zřizované ministerstvem zdravotnictví, kterých bylo v minulém období 46 procent. O 40 procent žádaly vysoké školy a dalších pět až osm procent veřejné výzkumné instituce. Nově se počítá asi u pěti procent projektů propojení s výrobními podniky.

van mal

Pravidelný spánek po obědě pomáhá podle vědců snižovat tlak

Atény/Londýn 9. března (ČTK) – Pravidelné zdřímnutí po obědě pomáhá snižovat krevní tlak podobně jako některé léky a změna životního stylu, zjistili podle britského deníku The Times řečtí vědci.

Odborníci vzali v potaz obecně známý fakt, že krevní tlak v noci klesá, a zkoumali, zda tento efekt může mít i krátký odpolední “šlofík”. Jejich výzkumu se zúčastnilo 212 lidí v průměrném věku 62 let. Všichni se úspěšně léčili s vysokým tlakem a polovina z nich byla zvyklá si po obědě pospat.

Čtyřiadvacetihodinový monitoring obou skupin pak ukázal, že ti, kteří si dopřávali spánek, měli nižší tlak než ti, kteří tak nečinili.

“Zdá se, že spánek v polovině dne snižuje krevní tlak stejnou měrou jako změny životního stylu, například omezení soli a alkoholu,” uvedl kardiolog a vedoucí studie Manolis Kallistratos. Zjištění jeho týmu je podle něj důležité, protože i malý pokles vysokého krevního tlaku může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o deset procent.

Odpolední poležení sice podle vědce nemůže nahradit další lékařská doporučení, ale mohlo by představovat změnu životního stylu, která je nejsnáze “stravitelná”. “Víme totiž, že pacienti mívají největší problémy s dodržováním takových změn,” vysvětlil Kallistratos.

Lidé by se tak podle něj neměli cítit provinile, pokud si po obědě na chvíli zdřímnou. “Nenabádáme ale lidi k lenosti. Čtyřicet pět nebo šedesát minut je tak akorát.”

mka lcm

Zájem mužů o jógu vzrůstá, shodli se lektoři Yogafestu Zlín

Zlín 9. března (ČTK) – Zájem mužů o cvičení jógy postupně vzrůstá. Vyhledávají styly zaměřené spíše na meditaci než na fyzický výkon. Přesto mají v tuzemsku o jógu stále zájem především ženy, při jednotlivých lekcích tvoří v průměru více než tři čtvrtiny klientů. ČTK to dnes na třetím ročníku Yogafestu ve Zlíně řekli dlouholetí lektoři Petr Smil a Barbora Hu, oba z Prahy.

“Vnímám, že více dochází muži na lekce, které jsou zaměřeny kontemplativně. Spíše se zajímají o styly věnující se meditaci, formě práce s myslí, než na fyzická cvičení, která jsou pořád ženskou doménou,” uvedla Hu.

Podle Smila navštěvuje lekce jógy stále více mužů. Pořádal i kurz, který jim byl speciálně věnovaný. “Sešlo se 16 chlapíků a byla to úplně jiná energie. Jóga, byť těch stylů je hodně, pracuje s uvolňováním těla, což není typicky chlapský způsob řešení něčeho. Chlapi si jdou do posilovny zvedat kila a jóga je pro ně mnohdy i fyzicky náročná, protože musejí fungovat trochu jinak. V tom je to pro ně možná objevné, že najednou nejde o výkon, zvednout větší váhu, ale uvolnit se v pozicích, které vypadají relativně nenápadně,” řekl Smil.

Oba lektoři míní, že se józe mohou věnovat všechny věkové kategorie, od dětí až po seniory. “Existují pomalejší styly, kde nejde o gymnastické výkony, ale spíše o zklidnění a socializaci v rámci dané věkové skupiny těch starších,” uvedl Smil. Podle Hu hraje významnou roli také věk lektora. “Podobné přitahuje podobné. Lidé typologicky vyhledávají podobně staré lektory,” uvedla Hu.

Zatímco Smil se věnuje józe 17 let, Hu o dva roky méně. Oba při jejím poznávání navštívili Indii, tedy pravlast jógy. Každý člověk podle nich přistupuje k józe s jiným motivem. Ať už jde o získání fyzické kondice, kompenzaci sedavého zaměstnání, způsob životního zpomalení nebo hledání spirituality.

Smil se na zlínském festivalu zaměřil na prana vashya jógu, autentický styl z Indie, spočívající v intenzivním cvičení postaveném na hlubokém dechu. Hu vedla lekce zaměřené na čakra jógu. “Je to synkretický směr, který hodně vychází z tantrické energetiky a jógové psychologie. Má přesah do hlubinné psychologie, antropologie, je to věda o člověku v různých rovinách,” řekla Hu.

Dvoudenní Yogafest začal ve Filmovém uzlu ve Zlíně v pátek a skončí dnes večer. Zhruba 300 účastníkům nabízí kromě desítek lekcí nejrůznějších druhů jógy také workshopy a přednášky věnované dechovým technikám nebo východní folozofii. Součástí programu je i jarmark, na kterém si lidé mohou zakoupit oblečení a podložky na cvičení, ájurvédskou kosmetiku, šperky a knihy věnované zdravému životnímu stylu.

Viktor Chrást kš

Hygienička: Plošná epidemie chřipky skončila, zůstaly lokální

Praha 8. března (ČTK) – Plošná epidemie chřipky podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové odezněla, zůstala pouze lokální ohniska. Za týden klesl počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky o 13,5 procenta. Na 100.000 obyvatel je nyní 1138 nových případů, informovalo ČTK ministerstvo zdravotnictví.

Chřipková epidemie byla letos vyhlášena na začátku února, v posledních letech začínala obvykle už na počátku roku. Oproti loňskému roku epidemie také dříve skončila, o ukončení epidemie informovalo loni ministerstvo až koncem března. Podobná situace končící epidemie je podle hygieniků i jinde v Evropě. Počet pacientů s chřipkou klesá, ve většině zemí zůstávají už jen regionální epidemie.

Podle informací Státního zdravotního ústavu do konce února lékaři nahlásili 449 případů, kdy pacienti s chřipkou skončili v nemocnici na jednotkách intenzivní péče nebo anestaziologicko-resuscitačních odděleních. Z nich 118 nemoci podlehlo. Loni to za stejnou dobu bylo 353 nemocných a 98 úmrtí, za březen ale počty stouply na 600 hospitalizovaných a 202 úmrtí.

Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1500 až 2000 úmrtí. “Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,” řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nejnebezpečnější je chřipka pro chronicky nemocné a seniory, kteří mají oslabenou imunitu. Jim také podle odborníků nejvíce prospívá očkování. Každoročně je vakcína sestavena na očekávané cirkulující typy chřipky, je proto třeba se nechat očkovat každý rok. Účinek je asi 60 procent, nemoc ale může mít také mírnější průběh.

van rot

Prodejcům brýlí rostou tržby,lze očekávat epidemii krátkozrakosti

Brno 8. března (ČTK) – Prodejcům brýlí a kontaktních čoček i přes mírné zpomalení ekonomiky rostou tržby konstantním tempem mezi pěti a osmi procenty za rok a pohybují se nad čtyřmi miliardami korun. Počet optik je srovnatelný s okolními zeměmi a v Česku je průměrně jedna na 8000 obyvatel, řekl ČTK na brněnském veletrhu Opta donedávna člen představenstva Společenstva českých optiků a optometristů a také soudní znalec v oboru Ivan Vymyslický. Upozornil, že Česko se bude potýkat s problémem, o kterém se zatím mluví jen v odborných kruzích, a to je kvůli digitálnímu věku epidemie krátkozrakosti.

“Zatím je obor stabilní díky ekonomice, tak uvidíme, jak dlouho to ještě bude trvat. Jednotky optik ještě vznikají, některé přirozeně zanikají,” řekl Vymyslický. V předchozích letech zmiňoval, že oboru se daří i díky tomu, že lidé několik let od vypuknutí ekonomické krize odkládali nákup nových brýlí a po překonání recese začali nakupovat. I přes rostoucí ekonomiku si však stále jen málo lidí pořizuje druhé brýle. “Většině lidí stačí jedny, vidí dobře a neřeší druhé či další. I když je pravda, že mladí lidé na sebe víc hledí, zvlášť když třeba nastupují do řídicích pozic,” uvedl Vymyslický.

Do podnikání optiků také čím dál intenzivněji vstupuje telemedicína, což je analýza rizik na dálku. V optice na speciálním screeningovém přístroji se změří zrak a lékař vzdálený i stovky či tisíce kilometrů data vyhodnotí a pošle pacientovi doporučení, co by měl dělat. “Ukazuje se, že přístroje jsou již velmi kvalitní. Někteří kolegové už s tím koketují. A data vyhodnocují odborníci mimo Česko,” řekl Vymyslický.

Naopak zmínil, že některé technologie se ukazují pouze jako módní a málo využitelné. “Před třemi lety tu všichni měli brýle s virtuální realitou a teď už je nemá nikdo. Ukázalo se, že nejsou zdaleka tak in, jak si někteří mysleli,” uvedl Vymyslický.

Co prodeji brýlí v současnosti pomáhá, je digitalizace společnosti. Lidé si kazí zrak kvůli dlouhodobému vystavení obrazovkám počítačů, mobilů a tabletů. “Zatím se o problému hovoří hodně jen v odborných kruzích, obecně zatím jen málo. Nicméně epidemie krátkozrakosti je problém s celospolečenským rozměrem. A nejde jen o krátkozrakost, ale i o nemoci očí v pozdějším věku, které jsou s tím spojené. Děti se kvůli tabletům často nedostanou ani na denní světlo,” řekl Vymyslický a zmínil studii, která hovořila o tom, že například v Japonsku nosí kvůli tomu brýle už 95 procent dětí.

Zdeněk Meitner dr