Některé lékařské fakulty chystají změny v přijímání studentů

Praha 3. listopadu (ČTK) – Některé lékařské fakulty v příštím školním roce změní způsob přijímání nových studentů. V souvislosti se záměrem vlády navýšit počet mediků o 15 procent tak chtějí zajistit, aby se na školy dostávali i nadále co nejkvalitnější uchazeči. Fakulty zároveň nyní připravují personální i organizační opatření pro vyšší počet posluchačů. Vyplynulo to z odpovědí zástupců lékařských fakult, které oslovila ČTK. To, zda absolventi medicíny zůstanou v ČR, bude podle nich záviset dál na tom, jaké v Česku budou mít podmínky pro práci.

Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu. Se zvýšením počtu studentů o 15 procent počítá plán, který schválila vláda. Fakulty by tak měly dostat příští rok o 700 milionů korun navíc. Akční plán má trvat 11 let a počítá s rozdělením celkem 6,8 miliardy korun.

Například 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy připravila v reakci na plánovaný růst počtu studentů řadu náborových novinek. „Pro příští akademický rok je jednou z novinek zvýšení bonifikace za matematiku z 20 na 30 bodů. Další je bonifikace za úspěchy ve znalostních olympiádách z předmětů, které jsou základem pro přijímací řízení (chemie, fyzika, biologie,“ uvedla mluvčí fakulty Petra Klusáková.

Na lékařské fakultě v Plzni budou muset od příštího roku všichni uchazeči podstoupit znalostní testy, jejichž výsledky budou jediným kritériem pro přijetí ke studiu. Poprvé tak studenti nebudou přijímáni jen na základě výsledků středoškolských vysvědčení, tedy bez přijímacích zkoušek, uvedla Barbora Černíková z oddělení vnější komunikace. Fakulta se podle ní snaží také o zvýšení atraktivity studia založením Juniorské fakulty pro nadané středoškoláky, která začne fungovat 15. prosince. Zájemci se do ní mohou přihlásit na webu www.lfp.cuni.cz.

Určité změny v přijímacím řízení potvrdila i asistentka děkana 2. lékařské fakulty UK Marie Hejlová. „Chystáme pro uchazeče i příjemné překvapení, které pochopitelně nemůžeme prozradit,“ napsala ČTK. Fakulta se nechystá navyšovat počet studentů v kruhu, ale hodlá zvýšit počet studijních kruhů. Podle Hejlové tak chce zachovat příznivý poměr studentů na jednoho pedagoga i interaktivní charakter výuky.

Žádné změny v přijímacím řízení podle zjištění ČTK nepřipravují lékařské fakulty v Olomouci a v Hradci Králové. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, fakulta Ostravské univerzity a 3. lékařská fakulta UK na dotaz ČTK neodpověděly.

Zástupci fakult se shodují, že odchodu absolventů do zahraničí může zabránit hlavně vytvoření vhodných podmínek pro práci lékařů v České republice. „Nejsou to jen podmínky ekonomické, ale také například stabilizace specializačního vzdělávání. Všechny tyto změny však závisí na rozhodnutí vlády, Parlamentu a resortních ministerstev, nikoliv lékařských fakult,“ řekl proděkan LF v Hradci Králové Jiří Petera.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

ptd jw

Corriere della Sera o sexuální anorexii

Řím 3. listopadu (ČTK/Corriere della Sera) – Zájem o sex je přirozený, nicméně jsou lidé, kteří o něj mají jen malý zájem, nebo je jim zcela lhostejný. Věnoval se tomu nedávno i španělský list El País, neboť Španělsko právě diskutuje o takzvané sexuální anorexii, o formě úplného či téměř úplného odmítání sexu, za níž mohou stát velmi rozmanité důvody, píše italský deník Corriere della Sera.

Psycholožka Emma Ribasová, expertka na manželskou psychoterapii, uvádí jako možné příčiny nezájmu o sex nedostatek sebeúcty či konfliktní situaci mezi partnery. Jsou však problémy, které mohou mít hlubší kořeny, jako je to, že člověk v minulosti zažil sexuální násilí.

V úvahu rovněž připadá role velmi přísné výchovy, která může vytvořit o sexu představu jako o potenciálně nebezpečné aktivitě místo toho, aby ho představovala jako přirozené vyvrcholení lidského citu a lásky a jako nástroj reprodukce. Stejně jako mentální anorexie může vést k odmítání jídla, tak i sexuální anorexie může vést nejen ke ztrátě významné příležitosti k radosti, ale také ke ztrátě partnera a podstatné součásti vlastní existence.

Odmítání sexuality může nabývat různých podob a jeho klasifikace je problematická. Například DSM 5, poslední verze Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace, bible psychiatrů, sice nezmiňuje termín sexuální anorexie, ale označuje to za poruchu nazvanou sexuální averze a definovanou jako přetrvávající či příležitostný odpor vůči všem nebo téměř všem sexuálním kontaktům.

Výzkum zahrnující více než 4000 osob, především žen, ukázal, že tento druh problémů existuje a je častý.

Profesorka Charmaine Borgová z Groningenské univerzity v Nizozemsku uvádí, že více než 30 procent dotázaných účastníků této studie mělo zkušenost z vlastního života s momenty odporu vůči sexu. Z těchto 30 procent asi čtyři procenta respondentů vykazovala symptomy, které odpovídají diagnóze poruchy označované jako sexuální averze: nedostatek zájmu k sexuálním aktivitám, chybějící erotické fantazie, chladná či odtažitá reakce na partnerovy pokusy o sexuální sblížení a malé nebo žádné sexuální uspokojení.

Jiná velká studie realizovaná ve Spojených státech, v jejímž rámci bylo dotazováno více než 30.000 žen, ukázala, že problémy se sexuální touhou, byť nikoli patologické, jsou častější u žen: 43 procent dotázaných žen uvedlo, že se ocitlo v situaci, kdy mělo jen nepatrný zájem o sex, a 22 procent odpovědělo, že pociťovalo různé formy stresu spojeného se sexem.

Podle sexuoložky Judith Viudesové z Centra psychoterapie a sexuologie ve španělské Valencii je možné překonat projevy sexuální anorexie s pomocí terapeuta, odborníka na kognitivní techniky, ale také tak, že se postižená osoba začne postupně vystavovat stimulům, z nichž má obavy. Léčba musí být komplexní a nesmí se zaměřovat jen na sexuální problémy, ale musí být orientována na vše, co s tím souvisí, jak je strach ze sblížení a tělesné blízkosti, pocit zranitelnosti. Jejím cílem musí být překonání strachu ze sexuality, ale především z mezilidských vztahů, které slouží k tomu, aby člověk mohl vést uspokojivý osobní život.

pel hej

Lékárníci odmítli emergentní model dodávek léků do lékáren

Benešov 3. listopadu (ČTK) – Lékárníci dnes na sjezdu oficiálně odmítli takzvaný emergentní model dodávek léků, kdy je povinnost zajistit dodávky léčiv pro pacienty uložena výrobcům. Model připravuje ministerstvo zdravotnictví, inspirovalo se na Slovensku. Podle lékárníků by nutil pacienty k dvojí návštěvě lékárny a lékárny by administrativně zatížil. Usnesení přijali lékárníci na závěrečném jednání řádného sjezdu České lékárnické komory (ČLnK), který se konal od pátku v Benešově.

Emergentní systém je speciální způsob objednání léčivého přípravku v případě, kdy jej není možné zajistit běžně přes distributora.

„Emergenční model dodávek by vážně narušoval poskytování lékárenské péče a ve skutečnosti by nezajistil potřebnou dostupnost léčiv pro pacienty ve všech lékárnách,“ uvádí dnešní usnesení lékárníků. Emergentní model funguje na Slovensku, podle lékárníků naopak dostupnost některých léků systém zkomplikoval.

Prezident ČLnK Lubomír Chudoba ČTK řekl, že by namísto zavedení emergentního systému stačilo, aby výrobce mohl v případě hrozícího nedostatku léku zakázat jeho reexport. Nyní musí tento krok schvalovat ministerstvo zdravotnictví, vyhodnocení trvá podle Chudoby zhruba jeden dva týdny. „Za dva týdny vám to ti distributoři spolehlivě vyvezou,“ uvedl Chudoba. Je tak třeba proces vyhlášení zákazu reexportu usnadnit a urychlit, aby se nedostatku léků bránilo.

„My, na rozdíl od Slovenska, tady tu legislativu máme daleko propracovanější, proto nemusíme přejímat slovenský model, to je úplně zbytečné,“ dodal Chudoba.

Lékárnám by podle prezidenta ČLnK také pomohlo, aby při objednávání léků bylo možné volit distributora, tedy, aby vybrané léky neměly jednoho výhradního distributora pro všechny české lékárny.

Lékárníci dnes také vyjádřili znepokojení nad neúčastí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na sjezdu. Ministr podle nich promarnil příležitost seznámit se s potížemi, s nimiž se lékárníci každý den při výkonu svého povolání musí vyrovnávat. Ministra vyzvali, aby dal impulz ke vzniku pracovní skupiny pro lékárenskou péči za účasti ČLnK. Dále by podle lékárníků měl Vojtěch co nejdříve předložit k posouzení návrh cenového předpisu, který bude platit od 1. ledna 2019.

Lékárníci také ministra vyzvali, aby zajistil financování nových, povinných administrativních činností lékáren spojených se spuštěním systému ověřování léčiv vyplývajících z legislativy, která má chránit proti padělkům léků. Takzvanou protipadělkovou směrnici považují lékárníci za nesmyslnou kvůli zásadně nevyváženému poměru administrativní náročnosti a benefitů z ní plynoucích.

Česká lékárnická komora vznikla v roce 1991, má zhruba 8800 členů. Mohou jimi být všichni absolventi oboru farmacie na příslušné fakultě v tuzemsku nebo v zahraničí. Pro farmaceuty pracující v lékárnách v České republice je členství povinné.

sbe snm

Společnost CompuGroup Medical definovala budoucnost lékařské praxe představením své…

Praha, 2. listopadu 2018 (CompuGroup Medical)

Společnost CompuGroup Medical uvedla na trh nový software – CGM PRIMARY, který znamená přelom v budoucnosti lékařského softwaru v ČR. Představuje klíčový produkt, jímž společnost dále naplňuje svou dlouhodobou vizi plně elektronizovaného zdravotnictví. CGM PRIMARY přináší do světa zdravotnictví nové technologie, ať už se jedná o její cloudové řešení či využití principů umělé inteligence. Díky CGM PRIMARY budou moci lékaři komunikovat se svou ordinací odkudkoliv a kdykoliv. Program je navíc velmi intuitivní, bezpečný a s tradičně kvalitním servisem. Jeho uživatelům tak odpadne řada starostí, kterými se dosud museli zaobírat.

Veškeré informace dostupné odkudkoliv a kdykoliv

CGM PRIMARY je služba poskytovaná prostřednictvím webové aplikace. Lékařům tak umožňuje být v komunikaci se svou ordinací odkudkoliv, kde je internetové připojení. Veškeré potřebné informace například o kmenových pacientech bude mít lékař k dispozici i mimo své trvalé pracoviště. Systém je zároveň propojený s úložištěm elektronických receptů Státního ústavu pro kontrolu léčiv a se zdravotními pojišťovnami, kterým dokáže zasílat data o poskytnuté péči a jejím vyúčtování. Umí také přijímat elektronickou formou laboratorní výsledky a je schopný mezi sebou propojovat jednotlivá pracoviště zdravotnických řetězců. Díky cloudovému řešení není program vázaný na předchozí složitou instalaci nebo konkrétní hardwarovou konfiguraci počítače.

Přináší úlevu od starostí

Nový software svým uživatelům ušetří spoustu drahocenného času. Řada starostí spojených s povinnou administrativou a IT procesy, jimiž se museli do této chvíle lékaři zaobírat, odpadne. CGM PRIMARY se postará o pravidelné zálohování dat nebo například kontrolu, zda jsou vedené informace v souladu s platnou legislativou. Usnadnění přináší i v elektronické komunikaci s pojišťovnami a dalšími subjekty.

Jednoduchost a dostupnost – řešení pro každou ordinaci a uživatele

Síla systému CGM PRIMARY tkví rovněž v intuitivnosti jeho uživatelského rozhraní, díky kterému se velmi rychle stane nepostradatelným pomocníkem v každé ordinaci. V moderně laděném a vysoce přehledném rozhraní se každý nový uživatel zorientuje již do půl hodiny od prvního zapnutí.

Lékař například už na první pohled uvidí, kolik lidí je v konkrétní den objednáno na vyšetření nebo zda někdo sedí v čekárně. Interface aplikace také nabídne přehled o tom, kterou dokumentaci má zrovna lékař rozpracovanou. Po příchodu pacienta do ordinace si lékař jednoduše vyhledá jeho dokumentaci se záznamem o poskytované péči, diagnózách, preskripci a dalších údajích, a může ihned začít se strukturovaným záznamem do moderního dekurzu. Celý program však nabízí mnohem více.

Pozadu v posunu nezůstala ani cena, která se z předchozích mnoha položek omezila pouze na jednu, a sice měsíční paušál. „CGM PRIMARY je program intuitivní, zabezpečený a velmi dobře přístupný všem věkovým kategoriím. Systém jsme vyvíjeli tak, aby přinesl ten největší benefit pro svého uživatele – ušetřil mu čas. Do 20 minut se s ním naučí pracovat téměř každý. Program také disponuje již tradičně kvalitní podporou, na kterou jsou naši zákazníci zvyklí při využívání stávajících produktů,“ říká produktový manažer společnosti CompuGroup Medical Ing. Vladimír Kryštof.

Víc než produkt – vstup do budoucnosti

CGM PRIMARY představuje nejen průlom v budoucnosti českého zdravotnictví, ale zároveň je klíčovým produktem v historii a vývoji společnosti CGM. „Pro naši společnost znamená software CGM PRIMARY víc než produkt – je to další krok v její samotné evoluci. Během 26 let působení firmy jsme si vytyčili dva základní cíle – odstraňovat administrativní zátěž a přinášet do českého zdravotnictví inovace, které jej budou zlepšovat. Administrativa v dnešní době úzce souvisí i s IT a právě CGM PRIMARY může nejen v této oblasti lékařům výrazně usnadnit práci, aby mohli co možná nejvíce času věnovat péči o své pacienty – na to ostatní mají nás,“ uzavírá generální ředitel společnosti CompuGroup Medical Vladimír Přikryl.

O skupině CompuGroup Medical SE

CompuGroup Medical je jednou z předních světových společností zaměřených na eHealth. S celkovými příjmy převyšujícími 580 milionů eur za rok 2017 jsou její softwarové produkty navrženy tak, aby podporovaly všechny odborné a organizační činnosti v lékařských ordinacích a nemocnicích. Informační služby pro všechny subjekty zapojené do procesu poskytování zdravotní péče a sdílení elektronických zdravotních záznamů přispívají k bezpečnější a efektivnější péči o pacienty.

Služby CompuGroup Medical jsou založeny na unikátní zákaznické síti více než 1 milionu uživatelů, která zahrnuje lékaře, zubní lékaře, nemocnice, lékárny a další poskytovatele služeb. Se zastoupením v 19 zemích a se zákazníky v 55 zemích po celém světě je CompuGroup Medical společností s jedním z nejvyšších pokrytí mezi poskytovateli služeb elektronického zdravotnictví. Přibližně 4 600 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců podporuje inovativní řešení pro stále rostoucí požadavky zákazníků na systém zdravotní péče.

O společnosti CompuGroup Medical Česká republika

Společnost CompuGroup Medical Česká republika vznikla v roce 2009 fúzí softwarových firem, jejichž vlastníkem byla mateřská společnost CompuGroup Medical. Vizí společnosti je plně elektronizované zdravotnictví. Společnost je lídrem tuzemského trhu ambulantních informačních systémů. Poskytuje rovněž softwarová řešení pro nemocnice a laboratoře. S jejími produkty a službami jsou lékaři spokojeni, což potvrzují pravidelné průzkumy. Vnímají ji jako společnost, která je flexibilní, inovativní, zajímá se o problémy a potřeby lékařů a v konečném důsledku jim usnadňuje život. Na pobočkách v Praze, Brně, Pardubicích a Ústí nad Orlicí pracuje 110 zaměstnanců. Společnost CompuGroup Medical Česká republika je od května 2012 členem ICT Unie.

Evropské i americké studie prokazují: Screening plicní rakoviny funguje, zachraňuje…

Plicní rakovina reprezentuje stále 12,3 % všech nových diagnostikovaných případů rakoviny a ročně touto chorobou onemocní asi 1 400 000 lidí. Kouření cigaret je dobře dokumentovanou příčinou plicní rakoviny a asi 90 % případů tohoto onemocnění je kouřením přímo způsobeno. Pokud totiž nemoc zachytíme v její pozdní fázi, jak je u nás i ve světě zatím obvyklé, je úmrtnost do pěti let zhruba v 85 procentech případů.

„Vysvětlení tohoto špatného přežívání je pravděpodobně v rozsahu onemocnění při diagnostice. V době diagnózy má totiž jen 20 % pacientů lokalizovanou chorobu. I v případě, kdy je nádor radiologicky lokalizován, je pětileté přežití jen 30-40 procent,“ vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK v Praze.

Dvojí potvrzení zásadního významu plošného screeningu

V roce 2011 byla ukončena studie NLST (National Lung Screening Trial- USA), která na celkově 53 456 probandech s vysokou zátěží kouřením (aktivní a bývalí kuřáci 55 až 74 let 30 pack/years zařazení 2002-2004) srovnávala efektivitu screeningu pomocí nízkodávkovaného CT hrudníku proti rentgenovému snímku hrudníku v 0,1 a 2 letech. Výsledkem bylo snížení mortality na bronchogenní karcinom u skupiny sledované pomocí CT o 20,3 % (354 úmrtí oproti původním 442 úmrtí). Ještě významnější je však snížení celkové mortality o 8 % u skupiny pacientů screenovaných pomocí CT hrudníku. Na základě výsledků této studie byl ve Spojených státech zaveden a pojišťovnami proplácen plošný screening rizikových pacientů od konce roku 2014. Nyní v září 2018 byly v Torontu na mezinárodním kongresu o plicní rakovině uveřejněny výsledky evropské studie Nelson, které výsledky NSLT potvrzují a ukazují, že i v evropských podmínkách screening plicní rakoviny funguje a přináší mnoho zachráněných životů.

Probíhají intenzivní jednání o zavedení pilotního projektu ve VFN jako na jediném pracovišti

V ČR zatím screeningová studie plicní rakoviny není, pneumologická společnost i řada dalších organizací se však snaží o zahájení alespoň pilotního screeningového projektu vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, o kterém probíhají intenzivní jednání.

Jeho konkrétní podoba: vyšetřováni budou lidé ve věku 55-75 let se silnou kuřáckou zátěží

Vyšetřované budou osoby se silnou kuřáckou zátěží ve věku 55-75 let. Ti budou mimo jiné vyšetření pomocí spirometrie, tedy nebolestivého vyšetření dechové kapacity, následně rozděleni do 2 skupin.

• Skupina s mírným a středním rizikem bude dále sledována standardními prostředky: pouze klinicky.
• Skupina s vysokým rizikem bude vyšetřena pomocí ultra nízkodávkovaného spirálního CT hrudníku.

„Tato modifikace nízkodávkovaného CT, která umožní ještě více snížit radiační zátěž vyšetřovaných, byla vyvinuta specialisty ve VFN,“ zdůrazňuje primář Votruba.

Interval sledování bude 1 rok, doba sledování bude 5 let. Pozorováno bude mimo jiné percentuální snížení úmrtnosti ve zkoumané skupině pacientů s vysokým rizikem bronchogenního karcinomu a počet nově objevených případů plicní rakoviny v jednotlivých skupinách.

Algoristmus vyšetření s velmi nízkou radiační zátěží byl vyvinutý specialisty ve VFN

„Jedná se o pětiletou studii využívající klinické/anamnestické vyšetření a spirometrii pro stratifikaci rizika bronchogenního karcinomu u 3 200 pacientů se spirometrickým nálezem zúžených průdušek. Následně bude tato skupina probandů s nejvyšším rizikem podrobena vyšetření ultra nízcedávkovaným spirálním CT. Algoritmus tohoto vyšetření s velmi nízkou radiační zátěží byl vyvinut specialisty ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze,“ dodává MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR

Lékaři asi budou vědět o všech lécích předepsaných pacientovi

Praha 2. listopadu (ČTK) – Ošetřující lékaři a lékárníci možná budou mít přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Předpokládá to novela lékového zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna navzdory výhradám zejména poslanců ODS. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče má podle vlády zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Předlohu nyní posoudí hned tři výbory – zdravotnický, ústavně-právní a petiční.

Přístup k datům o předepsaných lécích bude mít podle novely jen ošetřující lékař nebo lékárník, který bude vydávat lék. Pacient by jim ale mohl vstup do databáze o lécích, které užívá, zakázat.

Takovou konstrukci kritizovali poslanci ODS Zbyněk Stanjura a Marek Benda, podle kterých by měla být opačná. „Proč nemám dát aktivní souhlas?,“ tázal se Stanjura. Upozornil také na to, že pacienti se nemusí dozvědět o tom, že nesouhlas by měli vyslovit do půl roku od účinnosti zákona.

„Není to tak, že do lékového záznamu bude mít přístup jakýkoli lékař,“ hájil vládní návrh ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do takzvaného lékového záznamu pacienta by měl přístup jen lékař, který mu předepíše aspoň jeden recept a pacient si daný lék také vyzvedne, nebo na základě předložení občanského průkazu.

V současnosti má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech. Lékový záznam by mohl zamezit duplicitnímu předepisování léků nebo předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky.

Zvláštní přístup budou mít podle novely záchranáři. Lékárníkům se záznam otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu.

Lékový záznam si už nyní může na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient. Přihlášení je možné na základě jména a hesla, které si může vyzvednout na kontaktních místech CzechPoint, nebo díky elektronickému občanskému průkazu, připojenému přes čtečku k počítači nebo mobilnímu zařízení.

Důvodová zpráva předlohy vypočítává, že v Česku za deset let stoupl 3,5krát počet hospitalizací v souvislosti s léky, například kvůli chybám v dávkování nebo kvůli nežádoucím účinkům léků. Desetkrát se zvýšil počet případů, které skončily úmrtím pacienta. Mnohé se ale podle odborníků vůbec do evidence případů nedostanou. Data o nežádoucích příhodách v souvislosti s podáváním léků nejsou dosud systematicky sledována.

mbc snm

S poruchou příjmu potravy se léčilo loni přes 4000 lidí

Praha 2. listopadu (ČTK) – Za posledních pět let se v Česku léčilo v psychiatrických nemocnicích s poruchami příjmu potravy přes 2000 osob. Nejčastěji šlo o mladé ženy, téměř polovina z celkového počtu nemocných byly dívky do 19 let. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Každý rok se další tisíce léčily také v ambulancích, loni to bylo přes 3700 osob. Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Jejich počty v posledních letech rostou.

Od roku 2011 počty hospitalizovaných vzrostly o třetinu z 321 na 454, zdvojnásobil se počet hospitalizovaných mužů. Zatímco tehdy tvořili asi 5,3 procenta, loni to bylo téměř osm procent. O téměř dvě třetiny víc bylo hospitalizovaných ve věku deseti až 14 let, o třetinu přibylo patnáctiletých až devatenáctiletých pacientů.

Na nárůst poruch příjmu potravy v populaci mají podle odborníků vliv i sociální sítě, na kterých se objevují informace či skupiny, které nemoc podporují. Asi jedno až 1,5 procenta populace trpí anorexií, tedy nezdravým hubnutím, kolem tří procent bulimií, tedy přejídáním spojeným často s nuceným zvracením. Stále častěji se lékaři setkávají také s takzvaným psychogenním přejídáním spojených se stresem. Čím dál častěji léčí psychiatři také anorektické pacientky, které byly dříve obézní a přešly do opačného extrému. Nemocní se mohou podle odborníků schovávat za extrémně zdravou stravu nebo za různými domnělými alergiemi na potraviny.

Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.

Mezi 3731 pacienty, kteří se s poruchami příjmu potravy léčili ambulantně, jich téměř dvě třetiny podstoupily léčbu opakovaně. Osmina všech pacientů byly děti do 14 let, třetina ve věku 15 až 19 let. Největší podíl pacientů k populaci byl v Praze, kde dosahoval trojnásobku republikového průměru. Ten překročil i Královéhradecký a Jihomoravský kraj.

Téměř dvě třetiny nemocných, kteří loni kvůli poruchám příjmu potravy skončily v psychiatrické nemocnici, trpělo mentální anorexií. Průměrně pacienti všech diagnóz pobývali nemocnicích 24 až 42 dní. Necelá čtvrtina byli mladí do 15 let, třetina pak od 15 do 19 let, pěti mezi 20 až 29 lety.

Nejvíc hospitalizovaných na počet obyvatel bylo z Ústeckého, Středočeského kraje a Vysočiny. Asi 84 procent ze všech nemocných bylo studentů nebo nepracujících, 91 procent bylo svobodných.

Počty hospitalizací pro poruchy příjmu potravy 2013-2017:

Zdroj: ÚZIS

van jw

Ministerstvo zakázalo vývoz léku Antabus k léčbě alkoholismu

Praha 2. listopadu (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví zakázalo vývoz léku Antabus k léčbě alkoholismu. Mohl by ho být v Česku nedostatek, protože za něj není náhrada, uvedlo ministerstvo na webu. Účinná látka Antabusu disulfiram se používá v léčbě závislosti na alkoholu. Při léčbě alkoholismu je využíván již desítky let.

„Léčivý přípravek Antabus je sice v České republice dostupný, ale jeho zásoba zatím vystačí pouze do konce roku 2018 a další dodávky jsou avizovány se zpožděním, což by mohlo způsobit, že aktuální zásoba léčivého přípravku bude nedostatečná pro pokrytí potřeb pacientů v České republice,“ uvedlo ministerstvo.

Pokud se pacient léčí Antabusem a požije alkohol, dochází u něj k navození řady nepříjemných fyzických reakcí. Ty mohou být natolik nepříjemné, že pacienta od další konzumace alkoholu odradí.

Antabus byl původně používán v léčbě střevních infekcí. Mezinárodní tým vědců, kde byli zapojení i badatelé z Olomouce, loni publikoval objev mimořádných protinádorových účinků Antabusu. Nakolik bude možné objev skutečně využít pro zavedení nové léčby rakoviny, ukážou klinické studie.

Možnost zakázat vývoz léků, u kterých je riziko, že by v Česku mohly chybět, má vláda od loňského roku. Zakázán byl už letos například vývoz vakcíny Cervarix nebo léku Subutex, kterým se léčí narkomani.

Ročně se v Česku distribuují léky za 70 miliard korun, z toho přípravky v hodnotě až pěti miliard končí v cizině.

van jw

V areálu Nemocnice Na Bulovce (NNB) byly otevřeny specializované…

Praha, 1.11. 2018 (Nemocnice Na Bulovce)

V areálu Nemocnice Na Bulovce (NNB) byly otevřeny specializované školicí prostory pro studenty 3. lékařské faktulty Univerzity Karlovy a nelékařský zdravotnický personál NNB. Učebny se nacházejí v prostorách interního oddělení.

“Školicí prostory vznikly ve vzájemné spolupráci naší nemocnice a 3. LF UK, která do učeben poskytla a bude podle potřeb poskytovat nejrůznější pomůcky k praktické výuce,” popisuje náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NNB Mgr. Soňa Mendlová.

V nově otevřených prostorách je učebna pro teoretickou výuku, jejíž součástí je také přípravna a nemocniční lůžka pro praktickou výuku. Studenti si tak mohou vyzkoušet stlaní – úprava lůžka, hygienickou péči o pacienta, polohování jako prevenci dekubitů (proleženin), podávání léků a stravy, cévkování, bandáže apod.

Slavnostního otevření se zůčastnili také zástupci 3. LF UK, přednostka PhDr. Hana Svobodová, Ph. D. a proděkan pro studium a výuku MUDr. David Marx Ph.D., který k dnešní slavnostní akci uvedl: “Velmi oceňuji energii vloženou do přípravy vdělávacího centra, je to logický výraz podpory vzdělávání sester, jelikož jsou na ně kladeny stále větší nároky – více kvalifikované práce a odpovědnosti. Byl bych velmi rád, kdyby k nám přicházelo stále více mladých lidí, kteří jsou motivovaní vykonávat tuto náročnou, nicméně velmi obohacující práci”.

Učebny budou využívány také pro další vzdělávací činnost, jako jsou odborná školení či workshopy pro stávají personál nemocnice.

Vzdělávání nelékařského personálu má v NNB dlouholetou tradici. Každý rok zde absolvuje teortickou i praktickou část výuky zhruba 500 studentů.

Pacientům s chronickou bolestí může ulevit stimulátor míchy

Praha 1. listopadu (ČTK) – Pacientům s chronickou bolestí může ulevit neurostimulátor s elektrodami zavedenými do páteře, které stimulují míchu. Pacienti s ním nemusí užívat silné léky proti bolesti a opioidy nebo jim stačí menší dávky. Podle primáře Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Jiřího Kozáka pomohl podobný přístroj už asi 200 pacientům. Chronickou bolestí podle odhadů trpí v Česku asi 1,5 milionu lidí.

„Neurostimulace je účinnou metodou, která se používá nejčastěji po opakovaných operacích páteře, kdy předchozí terapie a podávání léků, včetně opiátů, analgetik a antidepresiv, nevedlo k dostatečné úlevě od bolesti,“ řekl dnes novinářům Kozák.

Pacient se zavedeným neurostimulátorem může ve chvíli, kdy bolest nastoupí, přístroj zapnout a díky výboji do příslušných nervů bolest změnit na méně nepříjemné brnění. Kozák dodal, že nejde o léčení příčiny bolesti, ale jen o její tišení. Je proto pacienta třeba dál sledovat, žádná další omezení ale nemá.

Bolesti podle klinických studií stimulátor utlumí průměrně o polovinu. Pacientka Jitka, která mluvila na dnešní tiskové konferenci, má přístroj několik měsíců. „Bolesti zad mě začaly trápit ve 30 letech a postupně se zhoršovaly, čemuž jsem nepřikládala význam,“ uvedla pacientka, která pracovala jako zdravotní sestra. Před dvěma lety jí ale bolesti začaly vystřelovat do pravé nohy. Musela práci opustit, nevydržela sedět víc než deset minut, obtíže jí dělala i delší chůze nebo stání. Prodělala také dvě operace páteře.

Nákladný neurostimulační přístroj je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, lékaři proto pečlivě vybírají pacienty, kterým bude voperován. Vybírají většinou ty, kterým léčba léky nezabírá. Ideální je střední věk, dostatečná motivace a schopnost chápat, jak přístroj obsluhovat.

V Česku ho může zavádět osm vybraných center. Podle Kozáka je výhodou také to, že v případě potřeby je možné přístroj znovu operačně vyjmout. Nejmodernější přístroj je jen o málo větší než padesátikoruna.

Britská studie odhaduje, že roční náklady na zdravotní péči o lidi s chronickou bolestí zad v Evropě činí 1,75 miliardy eur. Evropská data také ukazují, že téměř pětina pacientů kvůli bolesti ztratila zaměstnání a přibližně stejný počet jich trpí depresemi.

Podobné bezdrátové stimulační přístroje se zavádějí hlavně do srdce. Přístroj na podporu zpomaleného srdečního rytmu, takzvaný kardiostimulátor, potřebuje ročně asi 6000 Čechů. Většině je voperován klasický pod kůži na hrudi, vedou z něj elektrody do srdce.

van snm