KAPKA NADĚJE a opavská firma ISOTRA darovali nemocným dětem v Ostravě…

Praha, dne 8. února 2018 (ISOTRA, Kapka naděje)

Nové zdravotní prostředky od Nadačního fondu Kapka naděje přinesou dětským pacientům vyšší komfort léčby a uleví ošetřujícímu personálu Hematologického a hematoonkologického oddělení Kliniky dětského lékařství FN Ostrava.

Přenosné infuzní pumpy nové generace a špičková polohovací lůžka zajistí větší komfort léčby dětí, a zároveň nahradí časově náročné a ošetřovatelsky namáhavé procedury zdravotníků.

Dar v celkové hodnotě přes 330 tisíc hodnotě předají zdravotníkům zástupci Nadačního fondu Kapka naděje dne 7. února 2018 v prostorách Kliniky dětského lékařství FN Ostrava. „Fakultní nemocnice v Ostravě je jednou ze čtyřiceti nemocnic, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, a kterým pomáháme ke zlepšení a modernizaci jejich přístrojového vybavení, říká Jan Fischer, MLitt. ředitel NF Kapka naděje. Finanční prostředky na nákup nového zařízení korun poskytla Isotra, s.r.o. Opava: „Rozhodli jsme se podpořit děti s hematologickým a hematoonkologickým onemocněním v našem regionu,“ říká marketingový manažer společnosti Ing. Jakub Vaněk, PhD. „Jsme rádi, že nové zařízení dětem zpříjemní pobyt na lůžku a ošetřujícímu personálu pomůže zefektivnit průběh léčby tak, aby se sestry mohly dětem více věnovat. Komfort při léčbě je pro pacienty i pro jejich rodiče velmi důležitý.“

Nová polohovací lůžka s mnoha automatickými funkcemi poskytují maximální pohodlí pacientům a usnadní manipulaci zdravotníkům. Pouhý stisk tlačítka na sesterském ovladači automaticky změní polohu lůžka pro účely vyšetření, okamžité resuscitace, nebo zajištění fyziologického pohybu u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Efekt i bezpečnost léčby podpoří i nové infusomaty. Přesné a bezpečné dávkování léků, a dalších látek podávaných přímo do žíly je nezbytnou součástí léčby.

Hematologické a hematoonkologické oddělení kliniky je třetím největším centrem v České republice. Zabývá se jak onemocněními nezhoubné povahy, tak dětskými onkologickými onemocněními a leukémiemi. Zároveň patří mezi nejvýznamnější pracoviště zaměřené na péči o děti s hemofilií. Léčba těchto onemocnění a hospitalizace je vysoce stresovou záležitostí pro dítě i pro rodiče. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je léčit malé pacienty kvalitně a v příjemném prostředí, plném vstřícných lidí. Ve 2 ambulancích dětské hematologie a hematoonkologie je ošetřeno více než 2000 dětí. Na lůžkách  oddělení dětské hematologie se ročně vystřídá více než 550 dětí.

Dary pro život

Slavnostního předání se zúčastnili zástupci vedení FN Ostrava, přednosta Kliniky dětského lékařství Doc. MUDr. Michal Hladík, primář Hematologického a hemato onkologického oddělení MUDr. Bohumír Blažek a také ošetřující lékaři a zdravotnický personál.

FN Ostrava je největší zdravotnické zařízení v Moravskoslezském kraji. Podle celostátního průzkumu HealthCare Institute za rok 2017 patří k trojici nejlepších fakultních nemocnic v oblasti „Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů“ a v kategorii Nemocnice pro život roku 2017.

www.isotra.cz www.kapkanadeje.cz

Novinka pro klienty Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR –…

Praha, 8. února 2018 – Potřebujete-li rychle zkonzultovat svůj zdravotní stav, vysvětlit výsledky laboratoře nebo objasnit nějaký odborný lékařský termín, můžete nyní využít novou službu své zdravotní pojišťovny. Tedy pokud jste klientem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP 211). Ta totiž přišla se službou Lékař na telefonu. Jedná se o nonstop linku, na níž odborník čtyřiadvacet hodin denně odpovídá na dotazy volajících.

Na telefonním čísle 283 002 772 poskytují pojištěncům největší zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZP 211) konzultace pouze kvalifikování lékaři, a to 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Služba je zpoplatněna, za volání zaplatí volající podle svého tarifu.

„Každý z nás už asi někdy zažil situaci, kdy bychom se svým lékařem rádi prodiskutovali různé otázky, ale on v ordinaci většinou nemá tolik času. Právě pro tyto případy jsme svým klientům zřídili rychlou a účinnou pomoc v podobě nové nonstop služby – Lékař na telefonu,“ říká generální ředitel ZP MV ČR David Kostka.

Jen za první měsíc své existence Lékař na telefonu pomohl už více než 80 klientům ZP 211. Jedná se však o službu čistě konzultační, která v žádném případě nenahrazuje záchrannou pomoc. Při akutních zdravotních potížích, např. při krvácení či prudké bolesti, je třeba vždy volat přímo linku 155 nebo 112 či navštívit svého ošetřujícího lékaře.

Chcete-li službu Lékař na telefonu využít, je třeba prokázat, že jste klientem ZP MV ČR. Stačí odborníkovi na telefonu nadiktovat posledních deset čísel z čísla průkazu pojištěnce. Pokud máte v mobilu staženou aplikaci ZP211, máte v ní svoji průkazku pojištěnce naskenovanou, takže nemusíte kartičku pojištěnce nikde zdlouhavě hledat.

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Na uvolnění dýchání a vykašlávání hlenů zkuste Vincentku a výrobky z ní.…

Luhačovice 8. února 2018 (Paper Life)

Chřipková epidemie trápí Česko, kde už přinesla i úmrtí a narůstá i na Slovensku, kde od začátku února zavírá školy a nemocnice před návštěvami. Protože jde o virové onemocnění, na jeho léčbu nepomáhají antibiotika. Tělo si musí poradit v první řadě samo, existující léky slouží spíše k posílení imunity a usnadnění boje s nemocí. Jedním z nejlepších podpůrných prostředků na usnadnění dýchání a vykašlávání hlenů je minerální voda Vincentka a výrobky s jejím obsahem. Vincentka se při chřipce inhaluje, kloktá, vyplachuje, stříká do dutin spreji a cucá v tabletách s obsahem solí z Vincentky.

Primář MUDr. Jiří Hnátek, vedoucí lékař Lázní Luhačovice, a. s., k tomu říká: „Chřipka je infekční onemocnění způsobené virem, které by se nemělo podcenit. Nejvíce pomáhá očkování, ale když chybí, důležité je vyležet ji. Někdy je však nutná i hospitalizace a nasazení antivirotik. Nemocným přinášejí úlevu různé babičkovské recepty – čaj s medem a citronem, dostatek spánku a osvědčená minerální voda Vincentka. Klinicky chřipka probíhá jako akutní zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích. Často začíná zimnicí, bolestmi hlavy, teplota stoupá na 39 – 40 °C. Nemocný má bolesti svalů a kloubů, suchý, dráždivý kašel, rýmu, pocit sucha a škrábání v krku a to po 1 až 3 dnech od infikování. Pokud nevzniknou komplikace, příznaky po 3 až 5 dnech odezní. Na úplné uzdravení jsou zapotřebí dva až čtyři týdny. Nejčastější komplikace chřipky jsou záněty průdušek a středního ucha, dutin a zánět plic. Komplikace často vyžadují hospitalizaci rizikových osob, jako jsou staří lidé a kardiaci, kterým mohou způsobit až ohrožení života.“

Vincentka pomáhá jako podpůrný přípravek při virové i bakteriální infekci dýchacích cest. Slouží k uvolnění dýchání při akutních a chronických onemocněních dýchacích cest a alergiích. Ideální je i na prevenci, při lehkém nachlazení nebo na doléčení kašle a rýmy.

„Nejúčinnější je inhalování inhalátorem. Inhaluje se náustkem nebo maskou a přitom se zvlhčuje povrch sliznice dýchacích cest. Tím se zlepšuje obranyschopnost jemných sliznic a inhalování přináší úlevu při kašli. Vincentka se však neinhaluje v případě akutních problémů, ale v rámci doléčení u chronických stavů. V akutních případech je nejvhodnější její pití,“ doporučuje J. Hnátek.

Dodává, že inhalace přírodní minerální vody na čele s Vincentkou je nejdůležitější formou léčby nemocí dýchacích cest v a. s. Lázně Luhačovice. V domácích podmínkách si můžete pomoci Vincentkou v láhvích. „Při inhalacích se Vincentka rozprašuje na velikost částic do 10 u. Větší kapky 10 u a více se usazují v nosohltanu, menší pronikají jako mlhovina hlouběji až do alveol (plicních sklípků). Vincentka a další přírodní minerální vody v Luhačovicích jsou alkalické, hydrouhličitanochloridosodné, jodové vody, které jsou silně mineralizované (Na, K, Mg, Ca, Mn, chloridy, bromidy, jodidy, sírany) s vysokým obsahem volného oxidu uhličitého. Při inhalaci minerálních vod se ale především uplatňuje jejich komplexní účinek. Obecně lze účinek inhalace minerálních vod shrnout takto: 1. účinek mukolytický (ředící hlen), 2. ovlivnění lokálního metabolismu sliznice dýchacích cest, 3. snížení dráždivosti sliznic horních cest dýchacích, 4. zvýšení sekrece, snadnější vykašlávání zlepšením funkce řasinkového epitelu, 5. protizánětlivý účinek. Řada odborných prací i bohaté praktické zkušenosti našich lékařů tyto účinky potvrzují. Kromě inhalace mlhoviny čisté minerální vody se na základě lékařského předpisu mohou inhalovat i bronchodilatační (rozšiřující průdušky) či mukolytické (uvolňující vykašlávání) medikamenty, speciální olejové směsi či antibiotika, které účinky minerálních vod doplňují nebo zvyšují,“ vysvětluje J. Hnátek.

Ředitel Vincentky, a. s., která má práva na plnění této minerálky do láhví, Jan Šumšal na toto téma říká: „Každé z onemocnění dýchacích cest vyžaduje určitý preferovaný způsob aplikace Vincentky. Při dutinách je nejlepší používat plastovou konvičku a Vincentku NASALIS. Do nosu, případně i do krku, je vhodná aplikace Vincentky ve spreji. Na hrtan a horní část průdušnice je dobré i kloktání Vincentky přímo ze sklenice nebo z láhve. Na dolní cesty dýchací, kam se Vincentka nedá dopravit předchozími způsoby, je nejlepší její aplikace vdechováním inhalátory. Vhodné je i vdechování par buď z vyvíječe páry, nebo při jejím vaření v odkrytém hrnci v kuchyni. Dobré je i napařování pod ručníkem nad Vincentkou. Působí to na dýchací cesty horní i dolní i dutiny, protože tehdy pozitivně účinkuje i zahřátí samotnou párou. Rozšiřuje to cévy, prokrvuje je a pomáhá jim zbavit se studených hlenů.“

Dále upozorňuje na to, že Vincentka pomůže nejen při léčbě, ale i jako prevence. Doporučuje se kloktat nejméně 2-krát denně, ráno a večer. „Doporučujeme používat i Vincentku nosní sprej, která slouží k ošetření sliznice nosohltanu. Používá se pro zvlhčení sliznice celé nosní dutiny a nosohltanu především při pobytu v prostředí s nízkou relativní vlhkostí vzduchu, v prostorách vytápěných ústředním topením a prostředí znečištěném zejména prachovými částicemi. Přípravek obsahuje pouze 100% čistou přírodní minerální vodu Vincentka a po spotřebování obsahu stačí dolít Vincentku z láhve. Sprej není návykový. Vincentku můžete bez obav používat jako podpůrný přípravek v případech bakteriální i virové infekce dýchacích cest. Slouží pro uvolnění dýchání při akutních (spreje) a chronických onemocněních dýchacích cest (inhalace) a alergiích. Vincentka je ideální pro prevenci, při lehkém nachlazení, na doléčení kašle a rýmy,“ konstatuje J. Šumšal.

Maminky se nemusí obávat podávat Vincentku zcela malým dětem, například na uvolnění nosu od hlenů pro dýchání. Klidně se o tom mohou poradit s lékaři. Nejlepší je použít sprej opatrně tak, aby se nezasouval do nosní dírky, ale použil se v těsné blízkosti. Pro věkovou kategorii od 0 let je určen nosní sprejový aplikátor VINCENTKA NOSNÍ SPREJ JUNIOR 0+, který má speciální aplikátor s nižším tlakem rozprašovače a užším koncem. Pro starší děti a dospělé je zde VINCENTKA NOSNÍ SPREJ STANDARD.

Vincentka, a. s., vyvinula celou škálu výrobků, které jsou vyrobeny na bázi minerálky Vincentky. Samotná Vincentka se používá přímo při výrobě sirupů a sprejů. Z Vincentky se vyrábí destilací koncentrát, který se používá k výrobě zubních past a hydratačních krémů. Z koncentrátu se ještě extrahuje sůl, která se používá při výrobě pastilek. Pastilky jsou velmi dobré při onemocněních hrdla, angínách, ale i při ztrátě hlasu, oslabení hlasivek. Často je používají zpěváci, moderátoři, spíkři, lidé, kteří pracují hlasem.

Více informací je na www.lazneluhacovice.cz

Fotka batolete s bleskem může pomoci odhalit oční nádor

Praha 8. února (ČTK) – Snímek batolete pořízený fotoaparátem s bleskem může pomoci odhalit oční nádor. Takzvaným retinoblastomem trpí hlavně děti do pěti let. Příznakem je bělavý odlesk sítnice, často i šilhání. Ročně se v Česku odhalí asi šest až osm případů, většinu se daří vyléčit. Asi polovina nemocných ale přijde o oko. Novinářům to dnes na tiskové konferenci ke Dni dětské onkologie řekl onkolog Karel Švojgr.

Lékařům se daří nádory odhalovat často až pozdě, kdy je největší riziko ztráty oka. “Každý fotí své batole s bleskem. Je jenom potřeba si toho všimnout,” vysvětlil Švojgr. Při fotografování s bleskem se zorničky očí na snímku zbarví červeně, u nemocného jsou bílé. Děti navíc přes nádor nevidí, takže se oko natáčí a dítě začne šilhat. Při objevení těchto příznaků je třeba nechat dítě vyšetřit očním lékařem.

Nádory se léčí buď spálením laserem nebo zmrazením tekutým dusíkem, na místě vznikne jizva. Používá se také chemoterapie, která umí nádor zmenšit, aby byl lépe léčitelný, a dokáže tak omezit riziko nádorů jinde. Nově se podle Švojgra dají tyto léky oční tepnou vstříknout přímo do místa nádoru, což má větší účinnost a méně často musí být oko odstraněno. I u velkých nádorů se ho tak daří zachránit ve třetině případů.

Dítě dostane při odstranění oka oční protézu na míru, podle Švojgra si na ni díky nízkému věku dobře zvykají. Umělé oko má shodnou barvu duhovky, dokonce se hýbe spolu se zdravým. Musí se ale pravidelně měnit, jak dítě roste.

Polovina těchto nádorů je podle Švojgra způsobená oboustrannou mutací genů, často postihuje obě oči nebo i další místa v těle. I po vyléčení je riziko dalších nádorů, pacienti jsou proto doživotně sledováni. V současné době se od deseti let věku každý rok podrobují vyšetření magnetickou resonancí. “Ve 20 letech mají asi dvacetiprocentní pravděpodobnost dalších nádorů, ve 40 letech čtyřicetiprocentní,” vysvětlil Švojgr.

Retinoblastomy jsou tématem letošního Dne dětské onkologie, který se připomíná každoročně 15. února v 90 zemích světa. Významné budovy budou nasvíceny osvětlením zlaté barvy. V Česku se zapojí deset měst, v Praze bude osvětlený Tančící dům.

Další akce u jeho příležitosti budou v sobotu 17. listopadu. V plánu je setkání vyléčených dětí, jejich rodin i veřejnosti na náměstí Václava Havla u Národního divadla v Praze a diskuse odborníků na Nové scéně.

“Nafotila jsem snímky dětí, které jsou aktuálně v léčbě. Budou velké, černobílé a docela smutné,” řekla pětadvacetiletá výtvarnice Eliška Podzimková, která se v 16 letech léčila se zhoubným nádorem. Spolu s návštěvníky výstavy pak těmto vyfoceným dětem, které v důsledku léčby ztratily vlasy, udělají z provázků a barev duhové “šílené” vlasy.

van mha

Europoslanci vyzvali EK k přezkoumání dopadu střídání času

Štrasburk 8. února (zvláštní zpravodajka ČTK) – Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla zrušení takového měnění času. Dnešní hlasování bylo reakcí na občanské iniciativy a petice, které se kromě jiného řadu let odvolávají na možné negativní dopady těchto změn, zejména na zdraví. Případné rozhodnutí o zrušení či zachování střídání času se ale podle europoslanců musí vztahovat na všechny členské státy.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stojí Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), předseda právního výboru Evropského parlamentu. “Téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Českou iniciativu vede senátor Petr Šilar a podařilo se mu získat podporu od 20.000 občanů. Ve Finsku petici týkající se střídání času podpořilo dokonce 70.000 lidí. V Estonsku jde o vážné politické téma. V Polsku o tom jednají v parlamentu,” uvedl Svoboda

Poslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) naopak obsah návrhu na zrušení střídání času nepřesvědčil. “Střídání času pro mne není něco, co by mělo být zrušeno jen tak lusknutím prstu, bez důkladné analýzy. Stejně tak je to jedno z témat, kde by dávala smysl velmi široká konzultace s veřejností. Oboje mi zatím chybí,” uvedl.

V zeměpisných podmínkách ČR by podle něj používání standardního času odpovídajícího našemu časovému pásmu znamenalo východ slunce v letním období již před čtvrtou hodinou, zatímco západ slunce by nastával kolem osmé hodiny. “Zejména pro rodiny s dětmi či lidi, kteří rádi po práci sportují, by to bylo dle mého názoru výrazné zhoršení kvality života,” dodal Niedermayer.

Podobně se vyjádřila také poslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), podle které prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybějí. “Úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů,” uvedla poslankyně. Dodala, že prodloužit na jaře a na podzim den o jednu hodinu na úkor noci má smysl.

Otázka ukončení střídání času by podle poslanců, kteří návrh podpořili, měla být řešena v EU jednotně, aby se nestalo, že se bude čas v některých členských státech dvakrát do roka střídat, zatímco v jiných nikoli.

Europoslanec Svoboda citoval nedávný výzkum devíti evropských univerzit, podle nějž má 20 procent populace kvůli střídání času zdravotní problémy. Dodal, že podle dalších studií se střídání času projevuje zvýšenou konzumací alkoholu a větším kuřáctvím. Zvýšená sportovní aktivita v důsledku letního času není prokázána a úspory energie se nedostavily.

Španělská poslankyně Inés Ayalaová Senderová (PSOE, S&D) zdůraznila, že přetočení hodinových ručiček dvakrát do roka má dopad zejména na děti, starší osoby a zranitelné lidi. V období střídání se rovněž zvyšuje nehodovost a lidé trpí vyčerpáním, dodala.

Poslanci, kteří návrh nepodpořili, například uváděli, že nejsou studiemi o negativním dopadu na zdraví přesvědčeni nebo že by se EP měl věnovat důležitějším tématům. Italský poslanec Angelo Ciocca do rozpravy před hlasováním přinesl velké hodiny a řekl, že debata je ztrátou času. Evropský parlament by se podle něj měl zabývat spíše miliony chudých a nezaměstnaných.

ngl šeb

Šéfka výboru: Zrušit očkování proti tuberkulóze bylo předčasné

Praha 8. února (ČTK) – Zrušení plošného očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) bylo podle šéfky sněmovního výboru pro zdravotnictví, poslankyně a lékařky Věry Adámkové (za ANO), možná předčasné. Řekla to dnes na tiskové konferenci v pražské Thomayerově nemocnici, která se na péči o pacienty s touto nemocí specializuje. V roce 2016 bylo v Česku 517 případů TBC, z toho 151 u cizinců, a zemřelo 26 nemocných lidí, z toho pět v Praze.

Původně se děti očkovaly čtvrtý den života, v 11 letech bylo přeočkování. V roce 2009 bylo přeočkování zrušeno, o rok později i očkování novorozenců. “Zrušení očkování bylo nejspíš unáhlené rozhodnutí udělané předčasně. Za posledních 30 let byly kroky k jeho omezení udělané už dvakrát, vždycky se vrátilo zpět,” uvedla Adámková, která pracuje v IKEM jako přednostka oddělení preventivní kardiologie.

Zdravotní výbor se chce situací zabývat, požádal proto o statistická data. O tom, jak se na výskytu TBC podílelo zrušení očkování, ale podle ní data nejsou. “Je pravděpodobné, že v případě, že bychom navrhovali změnu, bude to po konzultaci s odborníky,” dodala Adámková. Zabývat se chce také případy cizinců, kteří už přijíždějí nakažení. Měly by se podle ní například zpřísnit prohlídky před nástupem do zaměstnání u lidí z rizikových zemí. Takovými jsou například Ukrajina nebo Mongolsko.

O velkou část pacientů se stará právě krčská nemocnice, loni bylo podle ředitele Zdeňka Beneše asi 130 případů. Praha a střední Čechy mají přitom o 60 procent vyšší výskyt než jiné regiony v důsledku větší koncentrace rizikových osob jako jsou cizinci, ale také bezdomovci a sociálně slabí.

Bakterie tuberkulózy je velmi přizpůsobivá, některé kmeny nereagují na určitá antibiotika. Úmrtnost může být až 40 procent, u nejodolnějšího typu, na který nezabírají téměř žádné léky, až 60 procent.

Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí. V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517. Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.

Mezi pacienty s tuberkulózou bylo 151 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny (41), Slovenska (21), Vietnamu (21) a Rumunska (21). Léčba těch, kteří nemají zdravotní pojištění, stojí nemocnice, které je léčí, mezi 60.000 až 300.000 korunami na osobu. Ročně jde celkem asi o tři miliony korun.

TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.

Počty hlášených případů tuberkulózy v posledních letech:

Zdroj: ÚZIS

* data nejsou k dispozici

van mha

Transplantace kostní dřeně zachraňuje život českým dětem už 29…

Praha, 7. února 2018 (ČNRDD)

Leukémie, onemocnění imunitního systému i poruchy metabolismu – to jsou jen některé život ohrožující onemocnění, se kterými se bojuje transplantací buněk z kostní dřeně, krvetvorných buněk z periferních žil nebo z pupečníkové krve. Tyto zákeřné nemoci se nevyhýbají ani dětským pacientům. Ročně je v pražské motolské nemocnici transplantováno na třicet dětí. Nalezení dárce, jehož buňky může tělo dítěte přijmout, je často jedinou nadějí pro záchranu jeho života. Právě hledání vhodného dárce je posláním Českého národního registru dárců dřeně, většinou se totiž shoda v kruhu rodinném nalézt nepodaří. Od ledna 2018 proto ČNRDD spustil kampaň s cílem omladit věkový průměr lidí zapsaných v registru a celkově databázi rozšířit.

Dárcovství v číslech:

• Předtransplantační příprava příjemce trvá 1 týden

• Kostní dřeň může být přepravována maximálně 48 hodin

• Buňky separované z krve vydrží až 72 hodin přepravy

• 80 % buněk nepříbuzných dárců pochází ze zahraničí (většina z Německa nebo Polska)

• 20 % buněk nepříbuzných dárců je přepracováno letecky přes oceán

• Vyhledávání dárce trvá standardně 2 měsíce

Pro léčbu desítek onemocnění je často zcela zásadní nalezení vhodných dárcovských buněk, tedy takových, které dosahují imunologické shody. U dětských pacientů se používá transplantace nejčastěji v případě nádorového onemocnění krvetvorby. Tato forma leukémie je důvodem asi dvou třetin všech transplantací u malých pacientů, zbylá třetina čekatelů na transplantaci pak trpí vrozenou poruchou imunitního systému nebo dědičnou poruchou metabolismu.

Dárce se v rodině většinou nenajde

Ideálním dárcem pro dítě bývá vlastní sourozenec, v pediatrii dosahuje jejich podíl necelých 15 % případů, s těmito dárci je však spojeno několik problémů. Kromě neetičnosti odběru kostní dřeně u výrazně mladších dětí je dalším rizikem také možný genetický původ nemoci. To znamená, že buňky obou sourozenců mohou obsahovat stejné onemocnění a z potenciálního dárce se může naopak stát budoucí čekatel. Toto riziko je nezbytné vyloučit. I proto je daleko častější poskytnutí krvetvorných buněk nepříbuzným dobrovolným dárcem, u dětských pacientů tomu tak je až u 80 % pacientů, zbytek dárců pak tvoří rodiče či další příbuzní. Zatímco pravděpodobnost shody u vlastních sourozenců je 25 %, u rodičů je šance pouze dvouprocentní. Právě z toho důvodu je většinou nezbytné hledat i mimo rodinu, tedy v registrech dobrovolných dárců po celém světě. Roli při výběru vhodného dárce hraje krevní skupina, hmotnost, pohlaví, věk, i seznam prodělaných virových onemocnění.

Léčba je běh na dlouho trať

„I v případě nalezení registrovaného dárce s ideální imunologickou shodou ale není ještě vyhráno. Úspěšnost záleží na mnoha dalších faktorech, a to nejen před a během vlastní transplantace, ale i po ní. Právě u leukémie je totiž velké riziko recidivy,“ vysvětluje profesor Petr Sedláček, vedoucí lékař Transplantační jednotky z Fakultní nemocnice v Motole. „Transplantace je velmi riskantní zákrok. Obzvláště problematickým je fakt, že úmrtí na komplikace nehrozí ani tak v týdnech následujících po výkonu, ale spíše v rámci měsíců, ať už z důvodů imunitních či již zmíněné recidivy,“ uvádí Sedláček.

Výsledky je vždy možné hodnotit až s dostatečně dlouhým časovým odstupem po sérii sledování. Pro nezhoubná onemocnění se z dlouhodobého pohledu daří vyléčit téměř 90 % dětí s transplantací od jakéhokoliv zdravého dárce a cca 70 % v závislosti na druhu a závažnosti nádorového onemocnění krve.

Budoucí posun v léčbě vidí profesor Sedláček v porozumění příčin onemocnění a vývoji léků, které cílí přímo na konkrétní poruchu mechanizmu a napravují její funkci. Mimo jiné jde například o metody genové terapie, které cílí na opravu genetického kódu. Tyto metody se zatím používají u některých geneticky podmíněných onemocnění při neúspěchu transplantace nebo v případech, kdy není žádný vhodný dárce k dispozici.

Zátěž není zdaleka jen fyzická

Samotný proces transplantace je pro pacienta velmi nepříjemný. Následkem chemoterapie dochází ke zničení krvetvorby i imunitního systému, k porušení sliznic a po transplantaci i k obrovskému náporu na všechny životně důležité orgány. Během prvních týdnů jsou děti izolovány v chráněném prostředí, potřebují transfúze, léky proti bolesti nebo na tlumení imunity a další látky nezbytné pro úspěšný průběh procedury. Po obnovení krvetvorby se zdraví malých pacientů rychle zlepšuje, takže bývají po několika týdnech propuštěni a dále jsou monitorováni ambulantně. Zpočátku probíhají kontroly několikrát měsíčně, s postupem času se frekvence návštěv snižuje. Po šesti měsících se postupně začínají uvolňovat dietní a izolační opatření, do roka pak končí i podávání veškerých léků.

Pro děti je nejnáročnější zvládnout tělesné obtíže v prvních týdnech, ale o nic lehčí není ani dodržování přísného režimu v měsících následujících po výkonu. „Izolace, dieta i užívání velkého množství prášků, to vše je v dětském věku problém. Komplikací je i skutečnost, že se děti často cítí zcela v pořádku, a proto mají tendenci si režim ulehčovat. To je však může ohrozit nejen na zdraví, ale i na životě,“ dodává Sedláček.

Boj s leukémií v České republice

V České republice má transplantace kmenových buněk krvetvorby dlouholetou tradici. Ve Fakultní nemocnici Motol proběhla první transplantace u dítěte již v roce 1989 a v roce 1992 zde byl poprvé u dítěte podán štěp od nepříbuzného dárce z registru. FN v Motole je v ČR jediným pracovištěm, na kterém se provádí transplantace krvetvorných buněk u dětí od nepříbuzných dárců. Na Transplantační jednotce Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole bylo za posledních pět let provedeno přes 150 transplantací od zdravých dárců, roční počet zákroků se tedy pohybuje okolo třiceti.

Český národní registr dárců dřeně zahájil v lednu 2018 kampaň s cílem omlazení a celkového rozšíření databáze. „Kampaň dobro od kosti jsme spustili z jednoduchého důvodu – nejlepších výsledků transplantací je vždy dosaženo, pokud je dárce mladší 35 let. Cílíme v ní na mladé lidi, kteří jsou ochotni udělat něco pro druhé, a třeba jim i zachránit život. Všem stávajícím i budoucím registrovaným děkujeme,“ tak se vyjádřil MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně.

V současnosti je průměrný věk dárce 27 let a ČNRDD se v kampani Dobro od kosti zaměřuje na věkovou skupinu 18 až 25 let. Zacílení na mladé dospělé vychází z jasně prokázaných výsledků transplantací kostní dřeně, kdy optimálního výsledku je vždy dosaženo s dárcem do 35 let. Do kampaně se zapojili i známé osobnosti, mezi které patří novinář Filip Horký, olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, kajakář Vavřinec Hradílek nebo herci Zdeněk Piškula a Anna Linhartová.

Veškeré bližší informace najdete na stránkách www.kostnidren.cz/registr

Za ztrojnásobení dánských dětí s depresí prý může i soutěživost

Kodaň 7. února (ČTK) – V Dánsku se za poslední desetiletí ztrojnásobil počet dětí a dospívajících s diagnózou úzkosti či deprese. Nyní jich je téměř 7200, zjistil národní výbor pro zdraví. Podle některých odborníků za to mohou i vysoké požadavky a soutěživost ve společnosti, informoval zpravodajský portál The Local.

Skupina takto postižených mladých lidí se rozrostla z 2354 na 7189, uvedl výbor, jenž podléhá ministerstvu zdravotnictví. Údaj přitom nezahrnuje osoby, které navštěvují soukromé psychiatry.

Experti se zcela neshodnou, co je hlavním důvodem vzestupného trendu. Na tlaky, jimž jsou mladí vystaveni, upozornil Helge Toksvig Bjerre, jenž šéfuje charitě SIND Ungdom zaměřené na mentální zdraví dětí. “Je to částečně způsobeno tím, že dnes je na děti a dospívající příliš velký tlak. Žijeme v soutěživé společnosti, v níž jsou vysoké požadavky. Platí to jak pro sociální média, tak pro vzdělávací systém, kde se neustále kladou nové požadavky,” prohlásil.

Jiní spíše věří, že nové případy jsou nové jen zdánlivě, neboť za nimi stojí lepší diagnostika. To tvrdí konzultantka dětské psychiatrie Pia Jeppesenová. Podle ní přibylo odborníků, a tudíž i evidovaných a léčených osob. Současně však připouští, že všechny děti s depresí se dosud diagnostikovat nepodařilo. Dodává, že až 20 procent dětí a mladistvých naplňuje v Dánsku klinická kritéria pro diagnózu úzkosti či deprese.

kan jrm

V České Lípě v září otevřou dva nové zdravotnické obory

Liberec/Česká Lípa 7. února (ČTK) – V České Lípě otevřou letos v září dva nové zdravotnické obory. Budoucí zdravotní sestry a ošetřovatelé se zatím učí jen ve zdravotnických školách v Liberci a Turnově. Na Českolipsku škola chyběla. Liberecký kraj se rozhodl tam otevřít detašované pracoviště liberecké zdravotní školy a ministerstvo školství souhlasilo. Do prvních ročníků tam může škola přijmout až 60 studentů, řekl dnes novinářům hejtmanův náměstek pro školství Petr Tulpa (Starostové pro Liberecký kraj).

Otevřením zdravotnických oborů reaguje podle Tulpy kraj na poptávku českolipské nemocnice i sociálních zařízení. V České Lípě nabídne studium čtyřletého oboru zdravotnický asistent a tříletého oboru ošetřovatel. Zatím bude škola sídlit v prostorách Obchodní akademie na náměstí Osvobození v České Lípě, kde už pro studenty zdravotnických oborů připravili prostory. Podle zájmu o obory pak kraj zváží případný přesun do jiné budovy. V budově akademie je ale podle Tulpy dostatek prostoru, aby se tam obě školy vešly.

Záměr podporuje i Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, která chce pomoci s praktickou výukou budoucích zdravotníků. “My jsme připraveni se školou úzce spolupracovat, co se týče například odborného vybavení učeben. Počítáme s tím, že žáci k nám do nemocnice budou chodit na praxi. Poskytneme jim odborné vedení, máme k tomu vyškolený i náš personál, zejména z řad vrchních sester, které se na té výuce budou podílet,” řekla ČTK mluvčí druhé největší nemocnice v kraji Kateřina Amrichová. Nemocnice je podle ní připravena nabídnout studentům například i stipendia, zajištění ubytování nebo některé benefity, které získávají zaměstnanci.

Poptávka po středním zdravotnickém personálu na trhu práce roste, studentů je ale málo. Liberecký kraj chce proto zájem o tříletý obor ošetřovatelství podpořit i stipendiem. “Původně jsme měli stipendijní program určený jen pro řemeslné obory,” dodal Tulpa. Stipendijní program má kraj od roku 2010 a podporuje studenty v 17 oborech. O podpoře ošetřovatelů se bude podle Tulpy jednat v květnu. Studenti budou mít možnost získat v prvním ročníku 200 korun měsíčně, ve druhém 300 Kč a ve třetím 500 Kč a k tomu každé pololetí dalších 1000 korun prospěchového stipendia. Za dobu studia je to až 16.000 korun.

ivc hj

Závislost na videohrách rozšíří seznam nemocí WHO

Ženeva 7. února (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) nově zařadí na svůj seznam duševních nemocí závislost na videohrách. Potvrdil to dnes podle agentury DPA generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nový katalog, podle něhož se řídí i národní zdravotnické orgány a pojišťovny, bude platit od června.

Diagnóza s označením “herní choroba” (gaming disorder) se vztahuje na lidi, kteří tráví hodiny hraním videoher, přičemž tato závislost trvale mění jejich životy. Hráči se přitom nedokážou své vášně vzdát. “Tato závislost narušuje i tělesné funkce,” upozornil šéf WHO. Uvedl například zrak nebo celkovou kondici.

Zařazení choroby na seznam je podle šéfa WHO jen prvním krokem. Poté má WHO vypracovat směrnice ukazující možnosti léčby.

Generální ředitel WHO chce kromě toho obecně zlepšit rychlost reakce organizace v nouzových situacích, například v případě velkých epidemií. Země, které disponují nezbytnými kapacitami, mají zřídit vlastní tísňové lékařské týmy, které budou schopny do 72 hodin zakročit i v sousedních zemích. WHO očekává, že jednotlivé země nahlásí své závazky ohledně vytvoření takových týmů do jejího květnového výročního zasedání.

Při epidemii eboly v Africe v roce 2014 Světová zdravotnická organizace sama přiznala váhavou reakci. Krvácivá horečka tehdy usmrtila více než 11.000 lidí.

Šéf WHO chce v programech organizace na celém světě klást větší důraz na prevenci a zlepšení základního zásobení lékařskými potřebami. Kromě toho se mají stát ústředním tématem zdravotní dopady klimatické změny.

zdp hej