Obliba českých potravin u spotřebitelů podle průzkumů roste. Maloobchodníci ovšem…

Praha, 30. listopadu 2017 (LESENSKY.cz)

Čeští spotřebitelé v posledních 5 letech čím dál častěji volí při svých nákupech tuzemské potraviny. Ukazuje to poslední průzkum provedený agenturou Ipsos, podle kterého preferuje potraviny z České republiky 65 % spotřebitelů. V roce 2012 to přitom bylo pouze 55 %. Zástupci maloobchodu ovšem upozorňují, že původ potravin často není možné přesně určit, a realita proto může být docela jiná.

Zatímco v roce 2012 se podle průzkumu agentury Aspetcio Research k českým potravinám klonilo pouze 55 % spotřebitelů, loňský výzkum agentury Ipsos ukazuje nárůst na 65 %. Hlavními důvody tohoto trendu jsou podle ministerstva zemědělství propagace a dostatečná osvěta ohledně tuzemských potravin. „Důvodem je také lepší ekonomická situace, v celkovém objemu se sice jedná o menší nárůst, ovšem dlouhodobě lze hovořit o jasném trendu,“ sdělil Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu. Ta sdružuje prodejny takzvaného nezávislého trhu, jež se ve svém sortimentu snaží klást důraz právě na tuzemské potraviny. Těchto prodejen však podle statistik dlouhodobě ubývá. Jak uvádí data společnosti Nielsen, zatímco v roce 2001 jich na českém území existovalo přes 20 tisíc, během následujících 15 let zaznamenaly úbytek o celou třetinu. Jednou ze sítí tvořící český nezávislý trh s potravinami je i Družstvo CBA. Podle jeho předsedy Romana Mazáka je však u velkého množství potravin velmi obtížné určit, zda byly vyrobené v Česku nebo jestli byly při jejich výrobě použity české suroviny. „Proto nejsme schopní říci, že bychom registrovali větší zájem o české potraviny. Není zkrátka dost dobře možné toto určit a přesně změřit,“ řekl předseda Družstva CBA.

Preference českých potravin s sebou přitom nese řadu výhod. „Jednou z nich je zkrácení transportního řetězce, díky čemuž se potraviny dostávají ke spotřebiteli dříve. Je tím umožněno též navázání bližšího vztahu mezi výrobcem a zákazníkem, například v případě prodeje na farmářských trzích. Další výhodou transportu na kratší vzdálenosti je i snížení zátěže na životní prostředí při jejich dopravě,“ řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Resort se v současnosti snaží zvyšovat zájem spotřebitelů o české potraviny pomocí speciálního značení „KLASA“ nebo „Regionální potravina“. Například druhé označení má představit nakupujícím lidem ty nejlepší potraviny z jejich kraje. Podle Mazáka se však tato snaha míjí účinkem. „V používání těchto značek nevidíme žádný efekt, především z hlediska slabé propagace. Jestli má nebo nemá výrobek nějaké označení, neovlivňuje jeho prodej. Změnit by to mohla obrovská síť asi 10 tisíc českých prodejen, které preferují především české potraviny a které by takovým značkám mohly udělat větší osvětu. Stát s nimi však nijak nepracuje,“ řekl předseda Družstva CBA.

České potraviny se z hlediska kvality podle žebříčku Global Food Security Index drží na celosvětovém 25. místě z celkem 113 sledovaných zemí. Podle Hrdiny za to mohou především vysoké kvalitativní standardy a působnost tuzemských dozorových orgánů. Maloobchodníci kromě toho vyzdvihují jasné složení každého výrobku. „Čeští výrobci na rozdíl od těch zahraničních nepoužívají všelijaké náhražky, spotřebitelé tak mají jistotu, že kupují kvalitu. Nedávná kauza různé kvality potravin v Česku a sousedních evropských zemích je toho důkazem. U potravin od českého výrobce dvojí kvalita nehrozí,“ dodal Roman Mazák.

Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu přitom předpovídá, že zájem o české potraviny by měl v budoucnu stoupat. V tom s ním souhlasí i mluvčí ministerstva zemědělství. „Vzhledem ke zvyšujícímu se povědomí o kvalitě českých potravin se dá nárůst zájmu očekávat. Bude však podmíněn zachováním či dalším zlepšením jejich kvality,“ uvedla Ježková. Předseda Družstva CBA je naproti tomu skeptičtější, klíčová podle něj bude větší podpora státu směrem k českým výrobcům, distributorům a prodejcům. „Měla by být omezena současná nadvláda velkých řetězců, které zásobují český trh zahraničními potravinami. Pokud se tak nestane, může zaniknout nejen český maloobchod, ale s ním i tuzemští distributoři a výrobci,“ uzavřel Roman Mazák.

O Ministerstvu zemědělství České republiky

Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství mimo území národních parků. Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.

O Družstvu CBA CZ

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.

O Asociaci českého tradičního obchodu

Asociace českého tradičního obchodu přispívá k dalšímu rozvoji vnitřního obchodu v ČR a prosazuje společné zájmy. Spolu s Agrární a Potravinářskou komorou ČR podporuje české výrobky a nabízí je svým zákazníkům.

Lékaři umějí transplantovat srdce, játra, ale i penis či obličej

Kapské Město/Praha 30. listopadu (ČTK) – Výběr přelomových událostí v transplantacích lidských orgánů k první transplantaci lidského srdce, kterou uskutečnil před 50 lety (3. prosince 1967) profesor Christian Barnard v Kapském Městě (řazeno chronologicky):

rohovka – 1905 – První věrohodná a úspěšná lidská transplantace na světě – lidskou rohovku transplantoval v Olomouci rakouský oční chirurg Eduard Zirm. Aloisi Glogarovi, jemuž poleptalo oči vápno, daroval tkáň chlapec, jemuž bylo oko vyňato kvůli nádoru.

ledvina – 1950 – Světový primát v úspěšné transplantaci lidského orgánu, řadou pramenů neuznávaný, si připsal Američan Richard Lawler, který transplantoval ledvinu Ruth Tuckerové. Necelý rok po operaci se ale zjistilo, že tělo implantát odmítlo, ale pacientce mezitím začala znovu pracovat její vlastní ledvina.

1954 – Bostonští specialisté Joseph Murray a John Merrill bývají považování za první lékaře na světě, kteří úspěšně transplantovali lidský orgán – ledvinu mezi jednovaječnými dvojčaty. První transplantaci ledviny provedl v roce 1936 Rus Sergej Voronov, pacientka ale po dvou dnech zemřela.

plíce – 1963 – Americký chirurg James Hardy provedl první transplantaci plic. Pacient ale po několika dnech zemřel.

slinivka – 1966 – Americký lékař Richard Lillehei z Minnesotské univerzity v Minneapolis se svým kolegou Williamem Kellym provedl v kombinaci s transplantací ledvin první transplantaci slinivky od zemřelého dárce pacientovi.

játra – 1967 – Americký lékař Thomas Starzl provedl první úspěšnou transplantaci jater; pacient žil rok, než zemřel na nádorové onemocnění. O první transplantaci jater se Starzl pokusil již v roce 1963, pacientka ale při zákroku zemřela.

srdce – 1967 – Jihoafrický kardiochirurg Christian Barnard uskutečnil v Kapském městě první transplantaci srdce. Pacient zemřel 18 dní po operaci na zápal plic.

1982 – Lékaři pod vedením Williama DeVriese implantovali v americkém Utahu první umělé srdce, jež mělo sloužit jako dlouhodobější náhrada. První pacient s tímto srdcem, které zkonstruoval Robert Jarvik, zemřel po 112 dnech na mrtvici, druhý žil 620 dní.

končetina – 1998 – První transplantaci ruky provedl mezinárodní tým lékařů pod vedením Jeana-Michela Dubernarda v Lyonu. Pravou ruku a část předloktí anonymního dárce transplantoval Novozélanďanovi Clintu Hallamovi, který si ji ale v únoru 2001 nechal amputovat, protože se s ní prý nemohl “psychicky sžít”.

obličej – 2005 – Francouzští chirurgové ve městě Amiens provedli první a úspěšnou transplantaci části lidského obličeje. Pacientce byla transplantována kůže, podkožní tkáň a část svalstva tváře s cévami ženy, která byla ve stavu klinické smrti.

2010 – Španělským lékařům se jako prvním na světě podařilo provést kompletní transplantaci obličeje muže, který měl po dopravní nehodě zcela zdeformovanou tvář. Lékaři použili z valné části tkáň od anonymního mrtvého dárce, dali si záležet na tom, aby operovaný se co nejvíce podobal sám sobě před osudnou havárií. Pacient se mohl podívat do zrcadla asi týden po operaci, až když psychologové uznali, že je na to připraven, sdělil vedoucí týmu chirurgů Joan Pere Barret.

2012 – Odborníci z Marylandské univerzity provedli unikátní operaci, při které dostal Američan při transplantaci novou tvář, čelisti i jazyk. Muž přišel o obličej a málem o život 15 let před operací při přestřelce. Od úrazu žil celá léta v ústraní a nosil masku.

penis – 2006 – Čínští chirurgové jako první na světě transplantovali penis, dárcem byl muž ve stavu klinické smrti. Po úspěšné operaci byl penis částečně funkční, ale lékaři jej pacientovi po dvou týdnech odstranili kvůli jeho psychickým problémům.

děloha – 2012 – Lékaři Sahlgrenovy univerzitní nemocnice v Göteborgu poprvé transplantovali dělohu. Žena dostala orgán od své matky.

2014 – Mladá Švédka se stala první ženou na světě, která porodila dítě donošené v transplantované děloze.

ped rmi

Piráti chtějí rozšíření výjimek pro papírové recepty na léky

Praha 30. listopadu (ČTK) – Pokud se nepovede do konce roku prosadit zákonem odklad povinného zavedení elektronických receptů, měl by se podle Pirátů rozšířit okruh výjimek pro papírové recepty ve vyhlášce. Piráti to dnes uvedli v tiskové zprávě. Povinnost by se neměla například vztahovat na ordinace bez počítače. Vyřešilo by to tak hrozbu odchodu řady starších či venkovských praktických lékařů.

“V takzvané výjimkové vyhlášce by měly být vyjmuty z povinnosti elektronického receptu i ordinace nevybavené PC, ale také situace, kdy lékař pracuje jako zástup,” sdělil poslanec Pirátů Petr Třešnák ze zdravotnického výboru. Papírový recept by podle dosavadních výjimek mohli lékaři vystavit v případě technické poruchy nebo v rámci návštěvní služby či v rámci poskytnutí první pomoci.

“Předchozí Sněmovna bohužel možnost odkladu promeškala, zdravotnictví by přitom potřebovalo minimálně ještě dva roky na postupnou přípravu,” uvedl Třešňák k povinnému zavedení elektronických receptů. Dvouletý odklad navrhla skupina senátorů, usiluje o něj také ODS nebo Česká lékařská komora. Podle Pirátů ale není jisté, zda se pro urychlené a včasné schválení odkladu najde dostatek hlasů.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon už v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál Státní ústav pro kontrolu léčiv 14 milionů korun, provoz pak 100.000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Do systému už byla zapojena většina lékáren, téměř 2200 zdravotnických zařízení a asi 12.000 ze zhruba 18.000 lékařů, kteří o to požádali. Lékařů je celkem asi 41.000.

mhm mha

Průzkum se zaměřuje na sex mužů, výsledky pomůžou v boji…

Praha 30. listopadu (ČTK) – Na sexuální chování mužů, kteří mívají sex s muži, se zaměřuje nový celostátní průzkum. Zjistit má podrobnosti o vztazích, pohlavním životě, počtu partnerů či o zkušenostech s testováním a preventivními službami. Výsledky pak pomohou zacílit boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Česku. Novinářům to dnes řekla manažerka Národního programu řešení problematiky AIDS Veronika Mičulková. Muži, kteří mají sex s muži, jsou nejrizikovější skupinou pro šíření infekce. Počet nových pacientů v Česku každý rok roste.

“Studie se zaměřuje na muže mající sex s muži. Je to širší kategorie než jen homosexuálové. Potřebujeme znát detailnější data o jejich chování. Údaje jsou důležité pro oblast prevence, bude možné navrhnout efektivní opatření,” uvedla Mičulková.

Loni byl počet nových pacientů s HIV rekordní. Testy nákazu odhalily u 286 lidí. Letos do konce října evidovala Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu 218 nových případů. V listopadu podle předběžných výsledků přibylo dalších 24. “Od roku 2002 zaznamenáváme výrazný vzestup ročních výskytů. Jen v roce 2011 byl mírný pokles. Podobná situace bude asi letos. Zatím si nemyslíme, že by to ale znamenalo změnu trendu,” uvedl šéf laboratoře Vratislav Němeček.

Česko dlouhou dobu patřilo mezi země s nejnižším výskytem nákazy. V posledních letech se zařadilo ke státům se středními hodnotami. Šíření viru HIV a nemoci AIDS se v ČR sleduje od října 1985. Od té doby do konce letošního října lékaři evidovali 3124 nakažených – 2685 mužů a 439 žen. Choroba AIDS propukla u 577 osob. Zemřelo na ni 276 lidí. Podle propočtů o své HIV pozitivitě neví bezmála čtvrtina nakažených. V Česku by to mohlo být kolem 700 lidí, uvedl vedoucí oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu Marek Malý.

Zatímco v Pobaltí, Rumunsku či Lucembursku je mezi nakaženými nejvíc heterosexuálů, Česko spolu s Chorvatskem, Slovinskem a Maďarskem patří k zemím s nejvyšším výskytem infekce mezi muži, kteří mají sex s muži. Se zacílením prevence a boje proti AIDS má pomoci průzkum, který potrvá do konce roku. Zájemci mohou dotazníky anonymně vyplnit na internetu.

Český průzkum navazuje na evropskou studii EMIS 2017. Také ta cílí na muže, kteří mají sex s muži. Dotazník je v češtině, je anonymní a jeho vyplnění zabere asi 15 až 25 minut. Výzkum financuje Evropská komise ze svého zdravotnického programu. Výsledky by se měly zveřejnit v polovině příštího roku, situaci v jednotlivých státech bude díky nim možné porovnat.

Na 1. prosince připadá světový den boje proti AIDS. V ulicích několika měst v Česku budou jezdit preventivní tramvaje a trolejbusy. V nich cestující získají informace o ochraně před infekcí HIV i o testování. Zájemci mohou přispět také koupí červené stužky, která se stala symbolem boje proti chorobě.

Virus HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale znovu ubývají, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

ktk rot

IKEM před deseti dny transplantoval pacientovi umělé srdce

Praha 30. listopadu (ČTK) – Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před deseti dny voperovali pacientovi umělé srdce. Jeho málo funkční úplně odstranili. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. IKEM dnes unikátní operaci představil na tiskové konferenci. Náklady nenese nemocnice, protože operace je součástí klinické studie.

Osmapadesátiletý pacient je podle lékařů v dobrém stavu a náhrada funguje bezchybně. Muž trpěl oboustranným srdečním selháním, posledních osm měsíců byl trvale připojen k podpůrným přístrojům a infuzím. Byl už vyřazen z čekací listiny na transplantaci srdce. “Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantovaná dlouhodobá srdeční podpora,” vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Náhrada srdce byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Lékaři při operaci odstranili většinu srdce kromě levé a pravé síně. “Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce. Umělé srdce se skládá z celé řady součástí, které je třeba na operačním sále sestavit,” vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivan Netuka.

Náhrada má 17 senzorů, které vyhodnocují aktuální stav pacienta, a mění tak automaticky svou činnost. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části náhrady s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce.

Týden po operaci byl pacient odpojen od dýchacího přístroje, podle lékařů je v současné době nejdůležitější, aby se vyvaroval jakékoliv infekce.

Čeští lékaři podstoupili několikaměsíční intenzivní trénink u výrobce, srdce voperovali teleti. Operace je podle lékařů pro českou medicínu převratná, v plánu mají další.

První pacient, kterého operovali v prosinci 2013 v Paříži, žil díky novému orgánu 75 dní. Druhý, kterého lékaři operovali v Nantes v srpnu 2014, přežil podle médií devět měsíců. Dalšího pacienta operovali letos v říjnu v Kazachstánu, výrobce jedná ještě s centry ve čtyřech dalších zemích. Celkem klinická studie počítá asi s dvacítkou případů. Životnost srdce odhaduje výrobce, francouzská firma Carmat, až na pět let. Firma založená v roce 2008 se věnuje vývoji mechanických srdečních náhrad co nejvíc podobných lidským.

V IKEM transplantovali první lidské srdce 31. ledna 1984. K 27. listopadu udělali 1116 těchto operací, letos 39.

van rot

Lékaři transplantovali ledvinu z dárce, kterému nebilo srdce

Brno 30. listopadu (ČTK) – Lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) si na začátku tohoto týdne poprvé vyzkoušeli transplantaci ledviny z dárce, kterému se zastavilo srdce. Centrum to dnes uvedlo v tiskové zprávě. S metodou mají zkušenosti v Plzni, Ostravě i Praze.

"Na rozdíl od standardních dárců s mozkovou smrtí je odběr od dárce s nebijícím srdcem bojem o čas, kdy celý tým od ošetřujícího personálu přes pomocný personál nemocnice, až po odběrový tým se snaží co nejvíce zkrátit dobu, kdy je odebíraný orgán bez protékající krve a kyslíku," vysvětlil složitý proces ředitel centra Petr Němec. Dobu odběru je podle něj nutné zkrátit na několik málo desítek minut, aby tkáň se ledviny nepoškodila.

Podobné zákroky se dělají v případě, kdy nelze prokázat mozkovou smrt, ale pacient zároveň nemá šanci svůj stav přežít. "Proto se pacient se souhlasem a v přítomnosti rodiny odpojí od dýchacího přístroje a počká se, až se zastaví srdce. V té chvíli je připraven chirurgický tým, který v co nejkratší možné době odebere příslušný orgán," uvedla Lenka Telecká, která celý zákrok organizačně koordinovala. Doplnila, že tato metoda se používá v evropských státech. V tuzemsku mají největší zkušenosti v Plzni, Ostravě a také v pražském IKEM.

Podle lékařů se v celém procesu klade hlavní důraz na samotného dárce a na jeho rodinu, která má dostatek času se rozloučit a může být s milovaným člověkem až do konce jeho života. "V tomto případě šlo o muže ve středních letech po těžké autonehodě, se život vylučujícím poraněním mozku bez šance na uzdravení. Chtěli bychom poděkovat rodině pacienta za vstřícný přístup. Současně bychom chtěli poděkovat rodinám všech minulých dárců, že přes svůj zármutek pochopily, že jsou mezi námi lidé, kteří neměli tolik štěstí a bez transplantace by předčasně zemřeli nebo by byli v životě výrazně omezeni," uvedl Němec.

V CKTCH loni provedli 146 transplantací srdce, jater a ledvin. Loni bylo v celém Česku podle Koordinačního střediska transplantací provedeno 179 operací s transplantací, nejvíce v IKEM. Všech transplantací bylo 808, což je o 15 více než o rok dříve. Orgány byly od 262 zemřelých a 49 žijících dárců. Nejčastěji šlo o transplantace ledvin (458), následovala játra (179), srdce (78) a plíce (42). Potřeba orgánů pro transplantace významně převyšuje počet dostupných orgánů, takže ne každý pacient čekající na transplantaci se jí může dočkat.

lip kš

Společnost Boehringer Ingelheim rozšiřuje spolupráci s Výzkumným ústavem Sarah Cannon.…

• Nově vzniklé rozšířené partnerství bude hodnotit mimetikum SMAC jak samostatně, tak v kombinaci s imunoterapií anti-PD-1 určenou k léčbě solidních nádorů
• Předpokládá se, že kombinace anti-PD-1 terapie a SMAC mimetik, látek vyvíjených společností Boehringer Ingelheim, má potenciál zvýšit účinnost léčby díky komplementárním mechanismům fungování

Praha, 30. listopadu, 2017 (Boehringer Ingelheim) – Společnost Boehringer Ingelheim a Výzkumný ústav Sarah Cannon (Sarah Cannon Research Institute) oznámili rozšíření svého strategického partnerství, jehož cílem je vyvíjet nové imuno-onkologické léčivé přípravky, a tak přinést pacientům s onkologickými onemocněními inovativní léčbu. Nová iniciativa propojí onkologický výzkum společnosti Boehringer Ingelheim a zkušenosti Výzkumného ústavu Sarah Cannon v oblasti přípravy klinických studií a náboru vhodných pacientů s cílem vyhodnotit nové potentní SMAC mimetikum BI 891065, a to jak samostatně, tak jako potenciální kombinaci s protinádorovou léčbou PD-1.

SMAC mimetika jsou novou třídou cílených malých molekul, které usmrcují nádorové buňky a aktivují imunitní systém, což zvyšuje aktivitu imunoterapií při léčbě rakoviny. Během této spolupráce bude látka BI 891065 společnosti Boehringer Ingelheim zkoumána v rámci klinické studie fáze I [NCT03166631] samostatně i v kombinaci s látkou BI 754091 (anti-PD-1) u pacientů s pokročilými metastatickými solidními nádory. Do první fáze studie již byl zaregistrován první pacient, celkem se jich studie zúčastní přibližně 100. V předchozím období obě strany oznámily i jiný projekt spolupráce – společný program klinického vývoje monoklonálních protilátek BI 754091 (anti-PD-1) a BI 754111 (anti-LAG 3) společnosti Boehringer Ingelheim pro kombinovanou léčbu několika nádorů, u kterých jsou léčebné možnosti limitované. Do budoucna jsou plánovány další studie zaměřené na imuno-onkologické kombinace látek.

„Očekáváme, že revoluční pokroky v imuno-onkologii změní současná paradigmata uplatňovaná při léčbě rakoviny. Významně zvyšujeme své úsilí v této oblasti, což zahrnuje i realizaci rozsáhlého výzkumného programu zaměřeného na vývoj racionálních kombinací nových imuno-onkologických přístupů,“ řekl Dr. Mehdi Shahidi, globální medicínský ředitel pro oblast onkologie společnosti Boehringer Ingelheim. „Jsme hrdi na to, že jsme se díky naší neutuchající snaze zvýšit kvalitu života onkologických pacientů stali jednou z prvních společností, kterým se podařilo přivést tuto inovativní kombinovanou léčbu využívající inhibitory imunitních kontrolních bodů a malou molekulu až do klinické fáze vývoje,“ dodal Dr. Shahidi.

Preklinická data prezentovaná v první polovině letošního roku na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR) a na setkání Keystone Symposia Conference věnovaném molekulární a buněčné biologii naznačují, že látka BI 891065 je slibným kombinačním partnerem pro inhibitory kontrolních bodů, a pokud budou používány společně, mohou nabídnout nový přístup k léčbě rakoviny.

„Těšíme se na pokračování našeho výzkumu s cílem nalézt účinnější způsoby léčby pacientů s různými typy nádorů pomocí nových imunoterapií a kombinací terapií“, říká Dr. Howard A. „Skip“ Burris, prezident klinických operací a vedoucí lékař Výzkumného ústavu Sarah Cannon. „Tím, že jsme dodatečně rozšířili spolupráci, budeme moci snáze dostát našemu poslání poskytovat pacientům přístup k nejmodernější léčbě.“

Výzkumný ústav Sarah Cannon poskytuje společnosti Boehringer Ingelheim komplexní služby klinického vývoje a operativní realizaci jejích vývojových programů prostřednictvím své smluvní výzkumné organizace (CRO) Sarah Cannon Development Innovations poskytující komplexní služby v oblasti onkologie. Rozšíření spolupráce s Výzkumným ústavem Sarah Cannon umožní rychlou registraci pacientů do klinické studie a usnadní tak jejich přístup k experimentálním onkologickým léčivým přípravkům společnosti Boehringer Ingelheim prostřednictvím rozsáhlé sítě, kterou ústav Sarah Cannon má v USA a ve Velké Británii.

O Výzkumném ústavu Sarah Cannon

Výzkumný ústav Sarah Cannon je výzkumnou odnoží globálního onkologického ústavu Sarah Cannon, který patří americkému poskytovateli zdravotní péče Hospital Corporation of America (HCA) se sídlem v Nashville, Tennessee. Zaměřuje se na pokročilé metody léčby pacientů a je zároveň jednou z předních globálních klinických výzkumných organizací realizujících klinické studie napříč USA a Velkou Británií. Síť strategických zařízení Sarah Cannon zahrnuje více než 275 ordinací lékařů účastnících se výzkumu. Od svého založení v roce 1993 organizace odstartovala již více než 300 klinických studií fáze I na lidech a v minulých deseti letech se stala vedoucím poskytovatelem klinických studií pro většinu schválených onkologických léčiv.

Kromě toho nabízí Sarah Cannon prostřednictvím své smluvní výzkumné organizace Sarah Cannon Development Innovations služby v oblasti managementu a lékové regulace (Regulatory Affairs) i další výzkumné podpůrné služby pro vývoj léčiv a sponzory, stejně jako strategická výzkumná zařízení. Další informace najdete na stránce sarahcannon.com.

Společnost Boehringer Ingelheim v onkologii

Onkologický výzkum společnosti Boehringer Ingelheim je veden odhodláním zlepšovat klinickou praxi a  zvyšovat kvalitu života pacientů bojujících s rakovinou. Prostřednictvím našich vlastních vědeckých inovací a partnerství se zaměřujeme na objevování nových průlomových léků na rakovinu, nejlepších ve své třídě, které řeší potřeby pacientů, pečovatelů a zdravotnických odborníků. Máme jasnou strategii stát se lídrem v oblasti léčby karcinomu plic. Úspěšně jsme celosvětově uvedli na trh dva léčivé přípravky k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), které byly všeobecně přijaty odbornou veřejností a zavedeny jako cenné léčebné doplňky do současné klinické praxe. Využívání nejnovějších poznatků z výzkumu a vývoje jsou klíčovou součástí inovačního procesu a naší cestou k posouvání hranic klinické praxe při léčbě rakoviny plic a dalších typů rakoviny.

O společnosti Boehringer Ingelheim

Výzkum a výroba inovativních humánních a veterinárních léčiv jsou již více než 130 let hlavním posláním farmaceutické společnosti Boehringer Ingelheim. Tato rodinná firma patří celosvětově mezi 20 předních farmaceutických společností. Každý den se jejích 50 tisíc zaměstnanců snaží toto poslání naplnit inovacemi ve třech oblastech podnikání – v oboru humánních léčiv, veterinárních přípravků a biofarmaceutické smluvní výroby.

Důležitým prvkem firemní kultury společnosti Boehringer Ingelheim je společenská odpovědnost. Zahrnuje účast v sociálních projektech po celém světě, příkladem je iniciativa „Making More Health“. Společnost Boehringer Ingelheim také aktivně podporuje rozmanitost v oblasti pracovních sil a těží z různých zkušeností a dovedností svých zaměstnanců. Dále se zaměřuje na ochranu prostředí a klade velký důraz na udržitelnost zdrojů ve všech svých aktivitách.

Více informací o společnosti Boehringer Ingelheim naleznete na www.boehringer-ingelheim.com nebo v naší výroční zprávě dostupné na: http://annualreport.boehringer-ingelheim.com.

Masturbace není žádné tabu, ale čeští muži neřeší, v čem…

Praha, 29.11.2017 (VFN)

Na přelomu září a října 2017 uskutečnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze spolu s agenturou STEM/MARK průzkum mezi 506 muži ve věku 18–70 let, který měl zjistit aktuální informace o sexuálním chování a pocitech českých mužů. Mapoval jejich názor na masturbaci, a především, zda vědí, že je zdraví prospěšná. K masturbaci jako pravidelné součásti intimního života se přiznalo téměř 80 % dotázaných.

Toto téma souvisí se skutečností, že v ČR žije v současnosti více než 60 000 mužů s rakovinou prostaty. Každý den je v ČR zjištěno téměř 20 nových případů rakoviny prostaty a cca čtyři muži na ni denně zemřou. Ovšem ne všichni o svém onemocnění vědí. Obávají se vyšetření, respektive negativního vlivu nemoci na partnerský a sexuální život. Přitom při včasném záchytu zhoubného onemocnění lze nejen úspěšně karcinom prostaty léčit, ale zachovat i kvalitu sexuálního života pacientů.

Pomáhá léčit záněty, bolesti, zlepšuje plodnost i psychickou pohodu

Přestože naprostá většina mužů pravidelně masturbuje (75 % z nich má stálou partnerku, případně partnera) a kombinují masturbaci s pohlavním stykem, 28 % dotazovaných vůbec neví, čím je masturbace prospěšná jejich zdraví. Pouze 12 procent z nich si aktivně vyhledává informace o masturbaci, ale naprostá většina dotazovaných je přesvědčená, že masturbace je nejen příjemná, ale i zdraví a psychické pohodě prospěšná.

Z pohledu urologa či androloga je zásadní, že pravidelná masturbace:

• pomáhá při léčbě zánětů a bolestí prostaty,
• zlepšuje plodnost,
• může působit dokonce jako prevence nádoru prostaty,
• dle některých studií má pozitivní efekt  při tak zvané rehabilitaci penisu, při poruchách erekce a předčasné ejakulaci.

Existuje také vzácná příčina, kdy není  masturbace doporučována ze zdravotního hlediska:

• postorgasmický syndrom.

„Toto vzácné onemocnění se projevuje bolestmi svalů napříč celým tělem, únavou, příznaky podobnými chřipce nebo alergické reakci ihned po ejakulaci. Pacient může trpět depresemi, problémy s komunikací, zapomnětlivostí, ztrátou koncentrace,“ vypočítává MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, primář Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Příčiny onemocnění nejsou jasné a vyskytují se pouze v podobě hypotéz, například jako důsledek alergie na vlastní semeno či nedostatek některého z hormonů (progesteron, kortizol, testosteron).

Problémem se stává nacvičení speciálních rituálů a technik

Ideální četnost masturbace je velmi subjektivním kritériem a liší se v různých věkových skupinách, jak často muž masturbovat chce a jak často může. Například s ohledem na své časové možnosti, na další aktivity, například zaměstnání či studium, koníčky, sport… „Masturbace by měla uspokojovat sexuální potřeby jedince náhradním, ne partnerským způsobem. Není žádná ideální obecně platná frekvence, záleží na individuálním vkusu a temperamentu, obecně lze říci, že pozitivní je několikrát týdně,“ komentuje doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph.D., sexuolog ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Důležité je, aby člověk dokázal udržet určitou minimální frekvenci sexuálního vzrušení a vyvrcholení také v situaci, kdy nemá žádný partnerský vztah. V takových případech masturbace udržuje sexuální kondici a prospívá tedy zdraví. „Problémem je masturbace na úkor partnerského sexu a ta, která nakonec nedovoluje běžné sexuální aktivity, neboť vede k nemožnosti dosažení uspokojení při partnerských sexuálních aktivitách. Tím míním nacvičení speciálních masturbačních rituálů a technik, které brání dosažení orgasmu při vaginálním styku,“ dodává MUDr. Libor Zámečník.

Vyšší otevřenost a tolerance ve vztahu

Za velmi intimní záležitost považuje masturbaci doc. Michal Pohanka. Není tedy podle jeho názoru nutné tuto aktivitu sdílet s partnerkou či partnerem. Dotázaní mají často odlišný názor. Polovina z nich nepovažuje masturbaci za žádné tabu a klidně o těchto sexuálních praktikách s partnerkou či partnerem otevřeně hovoří. Zjištěním také je, že k masturbaci, respektive diskuzi o ní, se hlásí muži s vysokoškolským vzděláním častěji než jedinci se základním vzděláním. Čím to může být? Vzdělanější jedinci mají liberálnější přístup k sexu, a proto o masturbaci bez obtíží dokáží otevřeně mluvit jako o běžné součásti intimního života.

Jaký je vliv masturbace na partnerský vztah?

„Jedinci, kteří se dokáží uspokojit masturbací, jsou v sexuálních vztazích v partnerství tolerantnější a klidnější. To může vztahu prospívat. Nesmí se však jednat o těžkou závislost na autoerotice s konzumací pornografie. Takové závislosti propadají častěji muži než ženy. V takových případech mluvíme o frekvenci masturbace i několikrát denně a tato forma sexuálního uspokojení nezřídka zcela nahrazuje pohlavní styk. Je jasné, že podobné extrémní případy partnerskému vztahu nejen neprospívají, ale dokáží ho zcela zničit,“ vysvětluje doc. Pohanka.

Výkyvy frekvence masturbace souvisí s různými životními etapami

Zajímavý je i závěr týkající se sexuálního chování v různých etapách života. Mladí lidé bývají často kolem dvacátého roku věku single, přitom mají vysoce pozitivní vztah k sexu, to může vysvětlovat vysokou míru masturbace mezi 20.–30. rokem věku, naopak po třicítce zakládají rodiny, tedy žijí pravidelným partnerských sexuálním životem. „Vysoká míra pracovního nasazení, rodinné starosti, ale i déle trvající partnerské vztahy a jejich labilita ve středním věku mohou být příčinami opětného poklesu frekvence sexuálního soužití mezi partnery po čtyřicítce,“ komentuje doc. Michal Pohanka výsledky průzkumu. 

Kladrubským ústavem prošlo za 70 let téměř 100.000 pacientů

Kladruby (Benešovsko) 29. listopadu (ČTK) – Rehabilitačním ústavem Kladruby na Benešovsku prošlo za 70 let jeho existence téměř 100.000 pacientů. V současnosti pracovníci ústavu ročně pomohou 1900 klientům. Délka pobytu se mírně prodlužuje, zároveň přibývá i lůžek, řekl ČTK ředitel Josef Hendrych.

Zařízení, jehož provoz byl oficiálně zahájen 1. prosince 1947, poskytuje komplexní rehabilitační péči lidem s těžkým poškozením pohybového a nervového ústrojí, zejména po úrazech a operacích. Podle Hendrycha se vzhledem k trendu brát do péče stále těžší pacienty prodloužila délka pobytu zhruba na tři měsíce. Zároveň ale přibylo v uplynulých letech lůžek. Zatímco ještě před 15 roky byla kapacita 200 míst, nyní je to o 50 více. “Máme v současné době u zdravotní pojišťovny nasmlouvaných 250 lůžek, ale pomalu to začínáme zvyšovat, počet půjde nahoru. Byl bych rád, kdybychom se zastavili na třech stovkách,” uvedl Hendrych.

Vedle toho může dát ústav k dispozici další místa samoplátcům. Průběžně buduje nové prostory také pro rehabilitaci a zázemí pro personál, každý rok investuje z vlastních zdrojů zhruba 20 milionů korun.

Rehabilitační program spolu s řadou fyzioterapeutických metod zahrnuje také logopedickou či psychologickou péči. Pacienti zde mohou absolvovat kurz autoškoly pro tělesně postižené a při ergoterapii pracují například v oděvní, tkalcovské, výtvarné, keramické či truhlářské dílně. Klientům poskytuje ústav v případě potřeby i sociální služby.

Sanatorium na okraji Vlašimské kotliny bylo postaveno v letech 1937 až 1938. Za války ústav sloužil jako německá vojenská nemocnice a po válce z něj byla sovětská repatriační stanice. V roce 1946 převzalo zařízení do péče ministerstvo zdravotnictví.

khj ktp

EK předložila novely umožňující přesun agentur EU z Londýna

Brusel 29. listopadu (zpravodaj ČTK) – Evropská komise dnes předložila dvě novely, které umožní přesun dvojice agentur Evropské unie z Londýna do Amsterodamu a do Paříže. O nových sídlech Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) rozhodly členské země bloku na počátku minulého týdne.

Komise se ve svých návrzích striktně omezuje na potvrzení nových sídel obou agentur ve dvou nařízeních, kterými jsou oba unijní orgány zřízeny. Členské země a europarlament by měly k dnes prezentovaným návrhům přistupovat jako k prioritním. Není přitom ale vyloučeno, že někteří členové europarlamentu projednávání využijí ke snaze do novel něco přidat.

Přemístění agentur je důsledkem britského rozhodnutí odejít z Evropské unie. Británie opustí evropský blok na konci března 2019 a obě agentury by nejpozději v té chvíli měly začít působit v nových sídlech.

Rozhodování o přesunu agentur není součástí vyjednávání o brexitu mezi Londýnem a 27 zeměmi Evropské unie. Ty o věci rozhodly po týdnech lobbování a zklamaly Slovensko i Českou republiku, které o EMA respektive o EBA měly zájem.

jd ank