Dětské oči potřebují více čerstvého vzduchu. Monitory počítačů a nekvalitní…

PRAHA, 17. srpna 2017 (NEED4CONNEXIONS) – Vývoj zraku je plně ukončen teprve v sedmém roce života. Právě těchto prvních sedm let je pro správné fungování zraku zásadní. Zrak je pro děti nepostradatelný při získávání informací i orientaci v prostoru. Díky zraku jsou schopny napodobovat svoje okolí a lépe a rychleji se učit novým věcem.

Správný vývoj zraku je třeba hlídat již u kojenců. Běžně se tato kontrola provádí na pravidelných dětských prohlídkách. „Pokud mají rodiče pocit, že reakce na zrakové podněty není dostatečná, dítě neotáčí hlavičku za hračkami, nereaguje nebo naopak přehnaně reaguje na světlo, měli by to neprodleně probrat s obvodním lékařem. Případně navštívit specializovaného očního lékaře,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Důležitá je především prevence. „Dětský zrak potřebuje podněty, ale také dostatek odpočinku. Prospěje více pobytu na čerstvém vzduchu a vyvážený jídelníček bohatý na vitamíny A, E nebo C. Dále též dostatek omega-3 mastných kyselin, zinek nebo lutein, které může tělo získat z ryb, ořechů, zeleniny a ovoce,“ vysvětlil Stodůlka.

Moderní doba přináší mnoho faktorů, které správný vývoj oka ohrožují. Děti tráví hodiny u monitorů počítačů, doslova přilepeny na displejích tabletů a mobilních telefonů. Stále méně se pohybují na čerstvém vzduchu. U českých dětí jsou to v průměru necelé dvě hodiny denně. Navíc jsou jejich oči po velkou část dne vystaveny nevhodnému umělému osvětlení. „Nejškodlivější jsou zářivky, které stále ještě najdete ve více než sedmdesáti procentech školních zařízení. Problém je také s nedostatečným osvětlením především v učebnách a s osvícením školních tabulí. Dlouhodobé působení takového světla oči rychleji unaví, může vést k bolestem hlavy a v konečném důsledku i ke zhoršení zraku dítěte. Důležité je také zajistit správné osvětlení dětského pokoje a pracovního stolu,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Nevhodné je také dlouhodobé hraní počítačových her, obzvlášť na malých displejích mobilních telefonů. „Počítačová gramotnost je v dnešní době samozřejmě důležitá. V předškolním věku ale počítačové monitory a displeje mobilů a tabletů mohou dětskému zraku opravdu uškodit. Pokud děti tyto přístroje přesto využívají, omezte dobu, kterou u nich tráví, maximálně na půl hodiny denně. Důležité je také to, aby dítě monitor či displej mělo ve správné výšce a vzdálenosti od očí,“ uvedl Pavel Stodůlka.

Když lékař dítěti předepíše brýle, mělo by je opravdu poctivě nosit. Pomůže správný výběr obrouček a motivace v rodině. „Na trhu je dnes velké množství brýlových obrub pro děti, a tak je z čeho vybírat. Rodiče by nicméně neměli zapomínat, že nevybírají brýle pro sebe a že se nové brýle musí líbit především jejich potomkovi. Brýle pro děti by měly být dobře nastavitelné a vydržet drsnější zacházení. Děti jsou od přírody živější, a tak je dobré vybírat obruby z odolných, ohebných a netříštivých materiálů, ideálně v oblých tvarech. Samozřejmostí jsou dioptrická skla z obtížně rozbitelných plastů. Naopak kontaktní čočky se u dětí doporučují méně často. Obvykle pouze tehdy, pokud je to z lékařského hlediska nezbytné, například u komplikovanějších vad, případně u malých sportovců.“

V létě tráví děti více času venku. Nejenom u moře jsou jejich netrénované oči vystaveny agresivnímu slunci. „Záněty očí se v létě vyskytují mnohem častěji. Dětské oči je třeba chránit kvalitními slunečními brýlemi s označením UV400. Je důležité, aby si děti na nošení slunečních brýlí zvykaly co nejdříve. U těch menších pomůže alespoň čepice s kšiltem nebo klobouček. Pokud dítě nosí dioptrické brýle, rozhodně je v létě nevyměňujte za sluneční. Dioptrická skla už UV filtr obsahují,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Na dovolenou nezapomeňte přibalit také brýle do vody. Voda v bazénech i přírodních nádržích často obsahuje škodlivé bakterie, které oči podráždí a mohou vyvolat i zánět. Při letních aktivitách může snadno dojít i k mechanickému poranění oka. Pozor dejte při hrách u ohně nebo pobíhání v lese, oko může vážně poranit i nešťastný zásah míčem. „Pokud dojde k takovému poranění, je třeba oko nechat co nejdříve prohlédnout lékařem. Včasnou léčbou předejdete možnému trvalému poškození zraku dítěte,“ uzavřel téma Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

O oční klinice GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. Zdravotní péče je výsledkem spolupráce a osobního přístupu týmu zdravotníků, vedeného renomovanými lékaři a pracujícího se špičkovou technikou. V čele týmu specialistů stojí primář MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé v Česku i v zahraničí. Oční kliniku Gemini založil v roce 2003. Je znám svým přínosem pro oční medicínu, například řadou unikátních očních operací, které provedl v mnoha případech jako první v Česku nebo i ve světě.

V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť, a to ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Kliniky jsou vybaveny špičkovými lasery včetně unikátního 6D laseru SCHWIND AMARIS 1050RS. Jako první v Evropě zavedla klinika Gemini také laserovou operaci čočky i odstraňování očních vad femtosekundovým laserem VICTUS. Stejně tak začala klinika Gemini v roce 2015 jako první v ČR nabízet operace laserem Z8, který je považován za nejmodernější přístroj pro oční operace na světě. Gemini provozuje největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku. Oční chirurgové z celého světa pravidelně navštěvují oční kliniku Gemini, aby se seznámili s nejmodernějšími technologiemi. Na jejich vývoji klinika dlouhodobě spolupracuje s předními světovými výrobci.

Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tématem disertace byla metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně a v roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini, v jejímž čele dnes stojí. Má za sebou dlouholetou praxi v nezvykle široké škále očních operací – od laserových korekcí očních vad až po transplantace rohovky a operace sítnice. Je mezinárodně známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, implantaci presbyopické fakické čočky nebo operaci čočky Capsulaserem, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v ČR (laserovou operaci očních vad LASIK a LASIK femtosekundovým laserem, operaci šedého zákalu mikrořezem, laserovou operaci šedého zákalu). Úspěšnými implantacemi umělé rohovky dokázal vrátit zrak pacientům, kteří byli dlouhou dobu slepí, v některých případech i desítky let.

Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech po celém světě a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Získal řadu prestižních ocenění – je držitelem titulu osobnost Zlínského kraje a Ceny města Zlína. Byl vyznamenán Záslužným vyznamenáním Zlínského kraje a Stříbrnou medailí Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj oční medicíny. Obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku 2010. V roce 2015 také získal prestižní ocenění EY Podnikatel roku. Mezi jeho pacienty patří například exprezident Václav Klaus a Tomáš Baťa s rodinou nebo hraběnka Diana Šternberková. Operoval také řadu kolegů – očních lékařů. Je ženatý, má dvě děti.

Novela zákona pomůže minimálně polovině důchodců

V Praze, 15.8. 2017 (Senát PČR)

Menší doplatky za léky rodinám s dětmi i důchodcům a vyšší příspěvky na kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené budou v úterý 15.8.2017 projednávány na senátním Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zákony by měl pak ve středu 16.8.2017 na své schůzi projednat celý Senát. Z navrhované novelizace hned několika zákonů by měly předně těžit nejohroženější sociální skupiny, které často žijí na hranici bídy. „Jde o stovky milionů korun ročně, které budou nově putovat k těm nejpotřebnějším. Solidarita by tu mohla být i vyšší, ale rozpočtové možnosti jsou omezené. Sérii těchto novel rozhodně podpořím,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. z Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR, který je sám zpravodajem novely zákona 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

440 milionů korun ročně pro rodiny s dětmi a důchodce

Plošně největší skupiny lidí se dotkne novela zákona o veřejném zdravotním pojištění snižujícího roční hranici pro doplatky za léky u dětí a seniorů. Děti do 18 let a senioři od 65 let by nově měli za léky ročně doplatit maximálně 1000 korun místo současných 2500 a důchodci nad 70 let věku maximálně 500 korun. „Polovina důchodců doposud nedosahuje na průměrný důchod, který je u žen necelých 11 tisíc korun a u mužů 13 tisíc korun. Každá koruna v jejich prospěch se tu počítá,“ komentuje důvod snižování doplatků na léky senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. Do uvedených limitů se nezapočítává vše, co pacient v lékárně doplatí. U kategorie částečně hrazených léků se výše započitatelného doplatku řídí podle toho nejlevnějšího léku ve skupině se stejnou účinnou látkou. Při překročení limitu pak pojišťovna uhradí částku pojištěnci do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. „Existují případy, kdy lék není možné zaměnit, a v těchto přídech má lékař možnost to na recept zaznamenat a pacientovi pak bude započítán doplatek celý bez ohledu na podobná levnější léčiva,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Doplatky za léky přitom mohou znamenat pro nemocného částku od několika desetikorun po několik tisíc korun měsíčně. „Ze své praxe vím zejména o starších pacientech, kteří jsou nuceni dodržovat přísnou finanční disciplínu a naplánovat každou korunu, aby vyšli. Řekl bych že jde o hrdou generaci, která nebyla zvyklá žádat o pomoc. Výdaje za léky jsou pro ně citlivou položkou a novela zákona jim pomůže. Určitě se jim ale také vyplatí komunikovat s lékařem i lékárníkem o dostupných variantách léků a také porovnat ceny lékáren v okolí,“ doplňuje profesor Malý. Pojišťovny bude stát nové zákonné opatření o 440 milionů korun ročně navíc.

Lepší podmínky pro zdravotně postižené

Zdravotnický výbor a ve středu pak všichni senátoři budou hlasovat také o změně v poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nově by například při schvalování žádostí o příspěvek na pořízení automobilu už neměly být zkoumány celkové majetkové a sociální poměry žadatelů, ale mělo by se vycházet z výše aktuálního příjmu žadatele a osob s ním společně posuzovaných za rozhodné období. V šesti příjmových skupinách od dvanácti do osminásobku životního minima budou žadatelé moci dosáhnout na příspěvek od 100 po 200 tisíc korun. Pro opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, kterou motorové vozidlo je, se navíc zkracuje desetiletá lhůta na 7 let. Zkrácená lhůta bude aplikována i na situace, kdy bylo o příspěvku rozhodnuto před nabytím účinnosti zákona. Ta se navrhuje stanovit na 1. ledna 2018. „Navíc měsíční příspěvky na imobilitu vzrostou ze současných 400 na 550 korun. Je to zase balík úprav, které dávají smysl a pomáhají zdravotně postiženým s integrací do společnosti,“ uzavírá senátor a profesor interního lékařství Jaroslav Malý.

Až polovina studentů na univerzitách zažila sexuální obtěžování. Nejčastěji…

Havířov, 14. srpna 2017

Více než polovina studentů na univerzitách se setkala se sexuálním obtěžováním či sexuálně motivovaným útokem. Ukázal to průzkum Australského výboru pro lidská práva (AHRC). Sexuální obtěžování se nejčastěji odehrává na půdě kolejí, ve veřejné dopravě nebo v online prostředí. Sexuální obtěžování na akademické půdě se však nevyhýbá ani tuzemsku, ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů českých vysokých škol.

Sexuální obtěžování zažilo v roce 2016 51 % studentů, z toho 21 % přímo v areálu univerzity, kolejí či univerzitního kampusu. Vyplývá to z průzkumu Australského výboru pro lidská práva (AHRC), který zahrnoval téměř 31 tisíc dotazovaných studentů z 39 australských univerzit. Dle výzkumu se téměř čtvrtina sexuálně motivovaných útoků odehrává na půdě kolejí, a to během různých akcí a oslav, které studenti pořádají. Sexuální obtěžování se pak nejčastěji odehrává ve veřejné dopravě po cestě na univerzitu a z ní, a to ve více než v pětině případů. Shodných 22 % případů se pak děje v online prostředí – na sociálních sítích, po e-mailu či chatu. „Elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem, takzvaný sexting, je přitom mezi teenagery stále populárnější. Posílání intimního obsahu však často nebývá dobrovolnou činností, může za tím stát tlak druhé strany,“ přibližuje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který se mimo jiné věnuje i problematice sextingu a kyberšikany.

Sexuální či genderově motivované obtěžování přitom není nic neobvyklého ani na půdě českých univerzit. Ze strany vyučujících se s ním setkalo přes 78 % studentů, i když jen 3 % z nich nějaký druh nevhodného chování se sexuálním podtextem pojmenovalo jako sexuální obtěžování. Ukazují to výsledky posledního průzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který byl zaměřen na sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí. Studující nejčastěji od vyučujících slyšeli nevhodné a zesměšňující poznámky o ženách a mužích (54 %), s odlišným zacházením podle pohlaví se pak setkalo 48 % studentů. Sexuálně laděné komentáře si pak dle průzkumu vyslechlo 6 % studentů a necelá 2 % zaznamenala ze strany vyučujících snahu o intimní vztah.

Ze zahraničního průzkumu AHRC navíc vyplynulo, že 94 % sexuálně obtěžovaných a 87 % obětí sexuálně motivovaného útoku nic neohlásilo své univerzitě. Podle odborníků za to může trauma po prodělané zkušenosti, pocit studu a s tím spojené zlehčování situace ve snaze zapomenout. Často však studenti ani nevědí, kam a jak mají obtěžování či útok ohlásit. „Sexuálně či genderově motivované obtěžování v různých stupních závažnosti je v univerzitním prostředí dost rozšířené, ovšem jen málo studentů jej umí pojmenovat. Důvodem podceňování tohoto problému mohou být zejména nejasnosti v definici sexuálního obtěžování,“ komentuje výsledky průzkumu a danou problematiku Adam Durčák.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Sexshop Ruzovyslon.cz již 15 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci testují a vybírají nejzajímavější erotické pomůcky a doplňky z celého světa, které dokáží oživit stereotypní sex. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických pomůcek.

Kontakt

Adam Durčák

Marketingový manažer

Sexshop Ruzovyslon.cz

+420 603 467 279

media@ruzovyslon.cz

5 tipů, jak posílit imunitu před návratem do školy:…

Prostějov, 14. 8. 2017

Ačkoliv je léto v plném proudu, za měsíc se děti vrátí do škol a dospělým se naplno rozjedou povinnosti v pracovním kolektivu. Konec prázdnin a příchod podzimního počasí s sebou přinášejí bacily a bývají každoročně velkou zátěží pro imunitu. Proto bychom v průběhu srpna měli začít posilovat obranyschopnost těla s předstihem. Řídit se můžete buď klasickými radami, jako je zvýšený příjem vitamínů, otužování či správná strava, anebo vyzkoušet něco nového. Přinášíme vám neobvyklé tipy, pomocí nichž připravíte imunitu do boje s podzimem.

Tip č. 1: Čím aromatičtější potravina, tím větší účinek

Jestliže nejste příliš velkými fanoušky zdravého stravování, zkuste do svého jídelníčku alespoň zařadit několik zajímavých potravin, které pomáhají posilovat imunitu. Patří k nim zejména silně aromatické suroviny a pokrmy. Odborníci tvrdí, že čím aromatičtější je daná potravina, tím intenzivněji posiluje imunitní systém. Čerstvý česnek, zázvor nebo ženšen by tak v naší stravě neměly chybět. „Do jídelníčku se vyplatí zařadit také houbu reishi neboli lesklokorku, která je už více než dva tisíce let populární na Dálném Východě. Stimuluje totiž produkci takzvaných T-buněk, bílých krvinek, které napomáhají ochraně organismu proti infekcím,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin. Podobně fungují i tučné ryby, jako jsou sardinky, slanečci nebo makrely. Obsahují totiž protein, který vytváří buňky chránící tělo proti virům a bakteriím.

Tip č. 2: Masáž snižuje produkci stresového hormonu

Příznivé účinky na imunitní systém mají i masáže, bylo totiž prokázáno, že při nich klesá hladina hormonu kortizolu v těle. Kortizol vzniká při stresu a je příčinou toho, že tělo touží po karbohydrátech, tučném jídle a cukru, což jsou látky, které naopak naši imunitu narušují. Při masáži navíc i roste množství dopaminu a serotoninu, jež harmonizují organismus a podporují obranyschopnost. Masírování rovněž posiluje činnost kožních buněk, které chrání tělo v první linii. Dobře prokrvená kůže je pak odolnější vůči nepříznivým činitelům, ale také například vůči plísním a kožním infekcím.

Tip č. 3: Echinacea ničí viry, čertův kořen posiluje odolnost

V podpoře imunity se osvědčily i různé byliny. Mezi nejznámější rostliny, jež bývají doporučovány v souvislosti s posilováním obranyschopnosti, patří echinacea purpurea neboli třapatka nachová. „Účinky echinacey jsou široké. Její nejhodnotnější vlastností je však schopnost ničit viry, bakterie a plísně v těle. Proto se často používá právě jako prevence před onemocněními. Do prevence bychom měli zařadit také eleuterokok, čertův kořen, který pomáhá zvyšovat odolnost proti stresu a zvyšuje imunitu. Stres je často spouštěčem viróz,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná. Doporučuje se též užívat i lichořeřišnici, která likviduje škodlivé látky v těle, a tím posiluje imunitu, případně tinkturu z grepu, jež bojuje proti parazitům. Byliny lze rovněž kombinovat a užívat je v rámci léčivých kúr. „Celkovému posílení organismu prospívá například kúra z tinktur schizandry čínské, maralího kořenu, břízy a ořešáku královského a černého rybízu,“ dodává Podhorná.

Tip č. 4: Přírodní probiotika bojují proti mikrobům

V boji proti bakteriím a virům se osvědčují také přírodní probiotika. Kombucha, kefír nebo jogurt podporují tvorbu prospěšných bakterií ve střevech, takzvaných laktobacilů. Právě 70 % našeho imunitního systému se nachází v tomto orgánu, kde žije až 500 druhů mikrobů. Pokud se ve střevech přemnoží nepřátelské bakterie, tělo je ohrožováno škodlivinami a toxiny, vznikají plísně a oslabuje se imunita. Proti patogenům pomáhají bojovat právě mikroorganismy, které mají příznivý vliv na střeva, odstraňují z nich škodlivé látky, urychlují vstřebávání živin a udržují ve střevech rovnováhu. Kromě zakysaných mléčných výrobků najdeme přírodní probiotika i v tvrdých sýrech, kysaném zelí či kvašených okurkách.

Tip č. 5: Spánkem v naprosté tmě lze předejít chorobám

Dokud je léto a sluneční záření je stále intenzivní, měli bychom si užívat paprsků. Slunce totiž produkuje vitamín C a D, které nejvíce přispívají funkčnímu imunitnímu systému. Nejzdravějším způsobem, jak načerpat denní dávku vitamínů, je vystavit se slunci na 15 až 20 minut každý den. Ovšem nejen světlo, ale také odpočinek a tma podporují zdraví. Klíčový je kvalitní odpočinek. Pokud totiž intenzivně pracujeme po dobu 90 minut, produkce bakteriálních buněk nazývaných makrofágy se dočasně sníží, což zvyšuje riziko infekce. Proto je vhodné věnovat dostatek času rekonvalescenci imunity. V noci bychom měli spát při naprosté tmě, teprve tehdy totiž tělo dokáže vytvořit hormon melatonin, který pomáhá předcházet onemocněním. K přírodním prostředkům na zlepšení spánku a zklidnění organismu pak patří kupříkladu třezalka, kozlík či gemmoterapeutikum z lípy a bakopy.

Kontakt
Mgr. Jarmila Podhorná

Naděje
Telefon: +420 582 391 254
Fax: +420 582 391 254
E-mail: info@byliny-nadeje.cz
www: http://www.nadeje-byliny.eu

Před 37 lety se jí podařilo uprchnout v kufru auta,…

Šanov, 9. srpna 2017 – Žije nyní v domově pro seniory v Šanově, špatně chodí, ale vzpomínky na události, které se staly o prázdninách přesně před 37 lety, jsou stále živé. „Utíkaly jsme přes Maribor. Sestřenice pro mě přijela vypůjčeným autem. Tak, jak jsem byla oblečená, v červeném hotelovém županu, mě nacpala do kufru auta. A pak už jsem ani nedutala a doufala, že se průjezd přes hranici podaří,“ vzpomíná dnes 85letá Drahomíra Vantuch.

V době útěku jí bylo 48 let, byla učitelkou na prvním stupni základní školy a neuměla ani slovo německy. „To léto jsem se poprvé dostala na dovolenou do Jugoslávie. Tak jsem to musela využít, věděla jsem, že taková příležitost se už opakovat nebude,“ říká paní Drahomíra. Nebála se. Manžel jí nedlouho předtím umřel, syn už byl dospělý a život v dusivém socialismu ji čím dál víc štval. „Učitelé vždy utíkali o prázdninách – přes rok se nikam nedostali,“ usmívá se při vzpomínce na dramatické události léta 1984.

Rozuměla si se svou sestřenicí, která na život-neživot v totalitní republice měla stejný názor. Obě je to táhlo ven, za svobodou. I za cenu rizika, dopadení, vězení. Jely do zahraničí každá samostatně. Sestřenice vycestovala o něco dříve, do Francie, odkud se jí podařilo přes Německo a Rakousko přijet pro paní Drahomíru vypůjčeným autem. „Teprve když jsem byla zaházená vším možným v kufru auta, přepadl mě strach. Slyšela jsem, že celníci na hranicích mají speciální tyče, kterými propichují obsah kufrů,“ zamyslí se. Sama ale měla štěstí, převoz v kufru auta přes Maribor dopadl dobře.

Obě se dostaly do Německa a začaly tam žít. Musely po tři roky navštěvovat rekvalifikační kurz. „Sestřenice byla zubařka, tak potom začala pracovat u jednoho německého zubaře. Já bych se jako učitelka samozřejmě nechytla, ale byla jsem manuálně šikovná, tak jsem postupně začala pomáhat s různými činnostmi v zubní ordinaci a už jsem u toho zůstala,“ říká paní Drahomíra a dodává, že nebyl žádný problém se v Německu uživit. „Jakmile něco umíte a nebojíte se práce, Němci vás vezmou,“ vzpomíná.

I v souvislosti se současnou situací s uprchlíky ale dodává, že pokud člověk chtěl v Německu žít, musel se podle toho chovat. „Pokud jste měli zájem pracovat, prošli jste kurzem a poctivě se pak své práci věnovali, chovali se k vám tamní lidé moc hezky, byli velmi vstřícní,“ zamýšlí se Drahomíra Vantuch. Podle ní v Německu skončili špatně jen lidé, kteří nepracovali, dali se na alkohol či se nechali zlákat drogami. Pro ni a její sestřenici, vzhledem k tomu, že uměly spořit, znamenal život za železnou oponou dlouho vysněnou svobodu – mohly cestovat a naplno toho obě využívaly. Jezdily v zimě na hory, v létě do teplých krajů.

Svoboda měla ale i svou stinnou stránku. „Po nějaké době umřela moje maminka. To bylo moc kruté, protože jsem nemohla přijet ani na pohřeb,“ vypráví i dnes se slzami v očích. Kytičku na hrob mamince dala až po revoluci, když konečně mohla opět navštívit republiku. Během života v Německu si už nemyslela, že se by se mohla někdy vrátit. Nyní ale žije spolu se sestřenicí opět blízko státní hranice, v Šanově na jižní Moravě. „Už bychom ale nikam neutekly. Sestřenice měla mozkovou příhodu, sehnali jsme jí ubytování v Domově pro seniory Anavita. A mě najednou přestávají poslouchat nohy, tak jsem se do Anavity přistěhovala také. Opět nás osud svedl na stejné místo,“ přemítá na závěr svého vyprávění, když s aktivizačním pracovníkem Petrem Valentou odchází za pomoci chodítka na oběd.

Domov pro seniory Anavita byl od dubna převzat skupinou SeneCura.

O skupině SeneCura

SeneCura byla založena v roce 1998 a patří v Rakousku k hlavním poskytovatelům péče. Od dubna 2015 je součástí francouzské skupiny Orpea, která se 775 pečovatelskými a zdravotnickými zařízeními a téměř 80 000 lůžky ve Francii, Belgii, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Polsku, České republice a Rakousku patří k lídrům trhu v Evropě.

SeneCura vlastní v České republice síť s 16 zařízeními (z toho již 10 v provozu).

Senior Holding je většinově vlastněn společností SeneCura s.r.o., českou dceřinou společností SeneCura z Rakouska.

Vedle domovů pro seniory s nejvyššími standardy péče nabízí společnost i domovy se zvláštním režimem, odlehčovací pečovatelskou službu, jakož i stacionáře a oddělení vigilního koma. Toto spektrum bude doplněno domovy s pečovatelskou službou a také spoluprací se školkami.

Společnost GrandPark otevřela první ze svých domovů pro seniory v Havířově v květnu 2015. V roce 2016 přibyly další dva GrandParky v Hradci Králové a v Praze, v roce 2017 se začal stavět GrandPark v Liberci.

Spontánní porod po císařském řezu

Praha, 10.8.2017 (VAMED Mediterra)

Počet císařských řezů trvale stoupá

V České republice se každoročně narodí přes 100 000 miminek, z toho asi čtvrtina císařským řezem a přes 70 % dětí spontánně. Od 90. let počet císařských řezů trvale stoupá, stejně jako je tomu téměř ve všech vyspělých zemích. „Při srovnání se západní Evropou se pohybujeme těsně nad průměrem, kde je pomocí císařského řezu provedeno 24,5 % porodů. Četnost císařských řezů v Evropě se ale v jednotlivých zemích výrazně liší. Nejnižší počty jsou evidovány ve Švédsku (17 %), naproti tomu nejvyšší má Kypr s 52 %. Vyšší četnost císařských řezů najdeme spíše na jihu Evropy – Itálie má například 38 %, méně je jich evidováno v severní Evropě (23 %). Celosvětově se císařským řezem narodí přibližně 19 % dětí,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan, primář gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice, kterou provozuje společnost VAMED Mediterra.

Vliv na jejich nárůst má řada faktorů

Důvodů, proč dochází k nárůstu počtu císařských řezů, se dá identifikovat mnoho. Na jedné straně se zvyšuje věk maminek, díky novým metodám umělého oplodnění se tak daří otěhotnět i ženám s neplodností či nemocným. Na straně druhé se rovněž zvýšil i tlak veřejnosti na lékaře. Prudce totiž vzrostl počet soudních sporů v této oblasti pro zanedbání lékařské péče. „Došlo i ke změnám medicínských postupů, nejenom díky novým možnostem v diagnostice a léčbě (např. s nástupem ultrazvukového vyšetření plodu), ale do přístupu porodníků se začaly promítat i společenské a kulturní změny. Dnes se například více přihlíží k psychice rodiček a císařský řez představuje metodu volby i u maminek s úzkostí po traumatickém zážitku z předchozího porodu,“ doplňuje MUDr. Stanislav Martan.

Císařský řez má svá pro i proti

Císařský řez je mnohdy život zachraňující chirurgický zákrok, který ale může mít operační i pooperační komplikace a důsledky pro budoucí těhotenství. Výhodou pro miminko je relativně bezpečná cesta na svět. Navíc jde o rutinní zákrok, který se dá naplánovat na určité datum a konkrétní čas. Maminky s malým dítětem tak u něho oceňují, že si mohou zajistit hlídání, aby mohl být tatínek přítomen u porodu. Nevýhodou je delší rekonvalescence, ale také pomalejší nástup laktace – tvorby mateřského mléka. „Stejně jako každá břišní operace se může i císařský řez zkomplikovat, například poraněním močového měchýře, zánětem v operační ráně nebo větší krevní ztrátou. Na základě výsledků z posledních studií se rovněž ukázalo, že miminka narozená plánovaným císařským řezem jsou statisticky o něco častěji nemocná, například mají o něco málo častěji cukrovku a bronchiální astma. Děti narozené akutním císařským řezem, nebo pokud se provádí císařský řez po nástupu děložních kontrakcí, toto riziko nemají. Samozřejmě to ale neznamená, že každé dítě narozené plánovaným císařským řezem bude mít zdravotní problém,“ popisuje MUDr. Stanislav Martan.

Spontánní porod po císařském řezu vyvolává kontroverze

Podle oficiálních údajů je v České republice každoročně provedeno okolo 2 500 přirozených porodů po císařském řezu (v anglické literatuře je označován zkratkou VBAC – vaginal birth after caesarian). Díky těmto statistikám se tak zdá, že dochází k jejich mírnému nárůstu. Počet maminek, které po předchozím císařském řezu porodí opět císařským řezem, je asi 3krát vyšší (přes 7 000 rodiček). Část laické veřejnosti je přesvědčena o tom, že když jednou porodí císařským řezem, tak již přirozeným způsobem nelze rodit. I mezi odbornou veřejností je řada porodníků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že spontánní porod po předchozím císařském řezu představuje zbytečné riziko a také k němu není důvod, protože žena už přece jizvu na břiše má. „V dnešní době se ve své praxi stále více setkávám s maminkami, pro které je přirozený porod důležitý. Část z nich svůj prožitek z operativního porodu bere jako osobní selhání. Zklamání a deprese vedou k nedostatku důvěry ve své mateřské schopnosti a na začátku rodičovství se pak mohou promítnout i do vztahu s dítětem nebo s partnerem. Pro ženu tak může ta jizva na břiše znamenat hluboký zásah do její duše,“ uvádí MUDr. Stanislav Martan.

Kdy se přistupuje ke spontánnímu porodu po císařském řezu?

Volba způsobu vedení porodu po císařském řezu záleží v první řadě na tom, proč se císařský řez provedl, jakým způsobem (řez na děloze ve tvaru písmene T je například příliš zatížen velkým rizikem prasknutí jizvy, a proto se vždy volí ukončení císařským řezem), na průběhu současného těhotenství, poloze i velikosti miminka a hlavně preferenci rodičky. „K provedení opakovaného císařského řezu vždy přistupujeme, jestliže důvod k ukončení císařem přetrvává. Může se jednat například o oční nebo ortopedické indikace, zúženou pánev rodičky, dále je-li miminko v poloze koncem pánevním, u dvojčetného těhotenství, po dvou a více císařských řezech, a jestliže je riziko nepoměru mezi velikostí miminka a pánve matky. Kolem 37. týdne těhotenství zhodnotíme jizvu na děloze ultrazvukem. Zjišťujeme, zda je neporušená a dostatečně silná s přihlédnutím ke všem dalším faktorům, které mohou při porodu hrát roli, jako jsou například velikost miminka, zevní pánevní rozměry, zdravotní stav matky a jiné. V případě, že jsou kromě zmiňovaných splněny i ostatní podmínky ke spontánnímu porodu, tak už jen záleží na postoji maminky,“ vysvětluje MUDr. Stanislav Martan.

Porod po císařském řezu obnáší rizika

Spontánní porod po císařském řezu oproti porodu bez předchozí jizvy na děloze je vždy zatížen větším rizikem, že skončí znovu císařským řezem. Naproti tomu i opakovaný císařský řez se pojí s vyšším rizikem komplikací než je tomu u prvního zákroku. Jedná se nejčastěji o záněty, vyšší krevní ztrátu či poranění okolních orgánů. U vaginálního porodu po císařském řezu je krevní ztráta asi 1,5krát větší než u běžného porodu, ale stále průměrně nižší než u opakovaného císařského řezu. Nejobávanější komplikací u spontánního porodu po předchozím císařském řezu je prasknutí jizvy na děloze. „Může k němu dojít po nástupu děložních kontrakcí, kdy špatně zhojená jizva nevydrží nitroděložní tlak. Riziko je však poměrně malé, jen asi okolo 1 %, kdy jen pouze v 6 % případů končí tato událost tragicky. Toto možné riziko lze odhadnout pomocí ultrazvukového měření jizvy, které lékaři provádějí,“ říká MUDr. Stanislav Martan. Mezi další případné komplikace spontánního porodu po císařském řezu patří zvýšené riziko nepostupujícího porodu či vyšší riziko krevní ztráty.

Každá maminka má právo volby

Spontánní porod po císařském řezu je v České republice prováděn ve všech nemocnicích a maminkám tak jen stačí sdělit toto své přání v prenatální ambulanci porodnice. „Rodičkám, které chtějí své další dítě přivést na svět přirozenou cestou po předchozím císařském řezu, doporučujeme počkat s otěhotněním nejméně rok. Toto doporučení se ale v každé zemi trochu liší, například ve Velké Británii se jedná o 6 měsíců. U nás s maminkami probíráme možná úskalí po prodělaném císařském řezu. Vysvětlujeme jim rovněž určitá omezení, která z tohoto zákroku plynou pro další těhotenství. Vždy se snažíme předat maminkám veškeré potřebné informace k tomu, aby si mohly vybrat takový způsob vedení porodu, který bude pro ně nejoptimálnější, samozřejmě s ohledem na stanovenou anamnézu,“ uzavírá MUDr. Stanislav Martan.

MUDr. Stanislav Martan

MUDr. Stanislav Martan vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je držitelem certifikátu Fetal Medicine Foundation na prvotrimestrální screening. Během své profesní kariéry sbíral zkušenosti v Nemocnici Jablonec nad Nisou, v Nemocnici Mělník či v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Od roku 2016 zastává pozici primáře gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice.

Proběhlo 1. kolo architektonické soutěže na modernizaci chirurgických oborů FN…

V Hradci Králové dne 09. 08. 2017 (FN HK)

Projekt modernizace chirurgických oborů FN HK za 2,4 mld. Kč zařazený mezi strategické investice MZ ČR postoupil do 2. kola architektonické soutěže o návrh. Do prvního kola odevzdalo svůj návrh 17 soutěžících. Mezinárodní odborná porota pod vedením profesora Zdeňka Zavřela vybrala 5 z nich k postupu do druhého kola. Vítěz soutěže bude znám do konce roku 2017. Vytvoření velkého Chirurgického centra představuje vybudování přístavby ke stávajícímu Pavilonu akademika Bedrny, následnou kompletní rekonstrukci a modernizaci původní budovy a spojení téměř všech chirurgických oborů pod jednu střechu.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž o návrh byla vyhlášena 18. 4. 2017 a architekti mohli své návrhy zasílat do 7. 7. 2017. Přihlásilo se 17 soutěžních týmů, 2 z nich ale zaslaly své návrhy až po uplynutí termínu. Mezinárodní odborná porota složená ze zástupců nemocnice i uznávaných tuzemských i zahraničních architektů pečlivě zhodnotila všechny řádně zaslané návrhy a vybrala dle soutěžních podmínek 5 z nich do dalšího kola. Předsedou poroty je prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel, světově respektovaný architekt a proděkan Fakulty architektury ČVUT. Dalším významným členem je Mario Corea, Hon. FAIA (ES), světově uznávaný specialista na architekturu nemocnic. Kompletní složení odborné poroty naleznete na webu soutěže http://nextlevelfnhk.cz/porota/

„Vytvoření nového Chirurgického centra je pro naši nemocnici i město Hradec Králové jedinečný projekt. Chtěli bychom, aby soutěž přinesla nejlepší řešení renomovaných autorů, vždyť její výsledek zde bude na dlouhá desetiletí. Inspirovali jsme se architektonickou soutěží Kampus Albertov, která přinesla velmi zajímavé nápady a kvalitní výsledky,“ vysvětluje rozhodnutí k organizaci soutěže profesor Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

„Myslím, že tato soutěž je na světové úrovni nejen díky zajímavosti jejího předmětu, velikosti investice, ale také díky kvalitně zpracovanému zadání a vyváženému složení mezinárodní oborné poroty. Jsem rád, že se tohoto projektu mohu účastnit. Věřím, že výsledek soutěže přinese Fakultní nemocnici Hradec Králové velmi zajímavé a především funkční řešení a napomůže rehabilitaci mezinárodních architektonických soutěží v ČR,“ říká profesor Zavřel, předseda soutěžní poroty.

V druhém kole je úkolem postoupivších architektonických týmů zaslané návrhy dopracovat, zpřesnit, navrhnout jednotlivé etapy realizace projektu a také zhotovit model celé budovy v měřítku 1:500. Termín pro odevzdávání dopracovaných návrhů je stanoven na 20. 10. 2017. Do konce roku 2017 by měl být znám vítěz soutěže a nemocnice tak bude mít jasnou představu o podobě zatím nejvýznamnějšího projektu své historie.

Kompletní informace a zadání architektonické soutěže jsou k dispozici na www.nextlevelfnhk.cz

Uplynulá chřipková sezóna má na svědomí 114 obětí. Jste…

Praha, 9. srpna 2017  (Allmedia4U) – Ani letos se Česká republika nevyhnula nepříjemné lavině chřipek. Nemoc se sporadicky objevovala již od loňského října, hlavní epidemická sezóna pak započala v prosinci a přetrvávala až do letošního března. To, že se jedná o nebezpečnou a závažnou nemoc, potvrzují i statistiky. Podle Státního zdravotního ústavu potřebovalo během chřipkové sezóny intenzivní péči v nemocnici kvůli těžkým komplikacím celkem 333 pacientů, z toho 114 infekci nakonec podlehlo.₁ Smutná čísla se však v průběhu roku obvykle ještě navýší. Každý rok totiž jen v ČR zemře v důsledku chřipky přibližně 1 500 – 2 000 lidí, což je téměř 3x víc než při dopravních nehodách. V celosvětovém měřítku pak přibližně 2 % všech úmrtí ročně můžeme považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou.₂

Ročně chřipka na celém světě potrápí nejméně 10 % populace. Často se díky příznakům a podobnému průběhu mylně zaměňuje s nechřipkovými onemocněními, a je tedy značně podceňována. Jedná se přitom o závažné onemocnění, které je nebezpečné samo o sobě, ale přináší rovněž řadu dalších komplikací, nebo zhoršuje jiné stávající onemocnění.₂

Nejsnadnější cíl – senioři a chronicky nemocní

„V uplynulé chřipkové sezóně potřebovaly intenzivní péči (na JIP, ARO apod.) více než tři stovky pacientů. Ve 181 případech se jednalo o muže, ve 152 případech o ženy. V naprosté většině šlo o pacienty s chronickým onemocněním, nejčastěji kardiovaskulárního charakteru. Nejohroženější skupinou pak byly osoby starší 60 let_,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu. Čísla potvrzují skutečnost, že právě senioři a chronicky nemocní lidé patří mezi rizikové skupiny, které by měly být před chřipkou velmi obezřetné a dbát na prevenci. Mnohdy u nich totiž dochází ke komplikacím, či v horším případě k úmrtí i delší dobu po skončení chřipkové epidemie. Pro srovnání – ve skupině osob jinak zdravých obvykle podlehnou chřipce 1–2 lidé ze 100 000, naproti tomu u osob s chronickým onemocněním srdce i plic současně je to až 800 lidí ze 100 000.₆

Běžný průběh chřipky trvá přibližně jeden týden, avšak další komplikace mohou dobu rekonvalescence značně prodloužit. Objevit se může např. závažný chřipkový zánět plic, jehož následkem i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů, dále pak myokarditida, encefalitida nebo meningitida. U starších osob je častou komplikací sekundární (bakteriální) zánět plic, děti pak zase často trpí bolestivým zánětem středního ucha nebo zánětem vedlejších nosních dutin.₃

Chřipku lze chytit i v létě

Chřipková epidemie propuká obvykle na přelomu roku či v prvních lednových týdnech. Délka epidemie bývá různá, záleží i na charakteru aktuálně cirkulujícího kmene a eplozivitě šíření – v průměru trvá zhruba 6 týdnů. Nicméně ani teď v létě nejsme zcela bez rizika. Chřipka je totiž v populaci přítomna stále a viry chřipky cirkulují i v letních měsících, byť zdaleka ne tak intenzivně jako v zimě či začátkem jara._4,7,8

Chřipka obecně má rychlý nástup a začíná zpravidla horečkou (38 až 40 °C). Nástup teploty pak obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se i silné bolesti hlavy, které mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje, a suchý dráždivý kašel. Časté jsou rovněž bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou a celková zchvácenost. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství.₅ Chřipka dokáže hodně potrápit i jinak zdravé jedince.

„Spolehlivou ochranou proti chřipce je včasné očkování, které je však nutné podstoupit už na podzim, ideálně od září do konce listopadu, tedy ještě před vypuknutím epidemie, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky. Očkování proti chřipce je nejúčinnější prevencí, která zabraňuje onemocnění, snižuje výskyt dalších zdravotních komplikací i riziko úmrtí,“ upozorňuje MUDr. Havlíčková_.

V nadcházející chřipkové sezóně bude ochrana před chřipkou ještě širší, neboť na český trh přichází nová tzv. čtyřvalentní vakcína (tetravakcína), která zajišťuje ochranu proti čtyřem typům chřipkových virů.

Zdroje:

1. Zpráva NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění, Státní zdravotní ústav [online][cit.26-06-2017]: www.szu.cz/uploads/documents/CeM/ARO_ARI/2016_2017/zpravy_2016_2017/Zprava_NRL_13tyden_2017.pdf

2. Několik komentářů k očkování [online][cit.26-06-2017]: www.szu.cz/tema/vakciny/nekolik-komentaru-k-ockovani

3. Chřipka – opomíjené preventabilní onemocnění [online][cit.26-06-2017]: www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf

4. Chřipkovitá onemocnění u dětí [online][cit.26-06-2017]: www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2005/01/02.pdf

5. Typické příznaky a komplikace onemocnění, Ministerstvo zdravotnictví ČR: [online][cit.26-06-2017]: www.mzcr.cz/dokumenty/typicke-priznaky-a-komplikace-onemocneni_4290_2073_5.html

6. Chřipka – stálá hrozba pro lidstvo [online][cit.26-06-2017]: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/02/06.pdf

7. Chřipka – stále aktuální a nová [online][cit.26-06-2017]: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/09/04.pdf

8. Chřipka versus nachlazení [online][cit.26-06-2017]: www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2012/06/03.pdf

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Cílená léčba dává naději ženám s rakovinou prsu v posledním stadiu

Praha, 9. srpna 2017 (Onko Unie) – Každodenní boj o čas. To je úděl pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Tedy s nejpokročilejším stadiem rakoviny. V současné době je v České republice zhruba 3400 žen s touto krutou diagnózou. Jejich průměrná doba přežití je kolem čtyř let. Pro pacientky i pro lékaře je proto klíčové, co nejvíce oddálit další postup nemoci, a tím prodloužit ženám život. Až tisícovce pacientek by mohla pomoci cílená léčba s průlomovým účinkem.

Upozorňuje na to pacientská organizace Onko Unie, která se věnuje potřebám metastatických žen. Ve své kampani „Nejsem na odpis!“ již druhým rokem informuje o problémech souvisejících s péčí o tyto pacientky, včetně přístupu k moderní léčbě.

Odbornou garantkou kampaně je docentka MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která říká: „Pro pacientky s hormonálně závislým nádorem je základem léčby hormonální terapie, díky které můžeme mít nemoc dlouhodobě pod kontrolou. V případě vzdálených metastáz se ale onkolog často obává pomalého nástupu účinku této léčby a volí raději chemoterapii. Ta však pro organizmus nemocné představuje mnohem větší zátěž a více nežádoucích účinků. Dnes přichází nové možnosti v podobě cílené léčby. Tato léčba je dobře snášená, je pro pacienta bezpečnější, a přitom má vysokou protinádorovou účinnost.“

Cílená léčba je určena pro metastatické pacientky s hormonálně závislým nádorem, to znamená, že jeho růst závisí na přísunu ženských hormonů. Tento typ nádoru má zhruba šedesát procent žen s metastatickou rakovinou prsu. Nová léčba jim může až dvojnásobně prodloužit dobu do dalšího postupu nemoci. „Jde o cílenou léčbu blokující enzymy CDK 4/6, které způsobují růst nádoru. Podle výsledků klinických studií může tato léčba v průměru zásadně oddálit další postup nemoci a prodloužit přežití nemocných, a to při velmi dobré kvalitě života, což je pro pacientky nesmírně důležité,“ vysvětluje docentka Tesařová. Za objev enzymů CDK 4/6 (cyklin dependentní kinázy), které jsou zodpovědné za růst nádorových buněk, získala trojice vědců ze Spojených států amerických a Velké Británie v roce 2001 Nobelovu cenu.

Nová cílená léčba pro hormonálně závislé pacientky je v řadě evropských zemích již hrazena ze zdravotního pojištění a na celém světě jí bylo léčeno více než padesát tisíc pacientek. V České republice zatím tato nová léčba není hrazena ze zdravotního pojištění a v současné době probíhá řízení o stanovení ceny a úhrady.

Ředitelka pacientské organizace Onko Unie, Petra Adámková, k tomu říká: „Pacientky se u nás k moderním lékům obvykle dostávají o dost později než v jiných zemích Evropské unie. Bohužel někdy se potřeba moderní léčby pro ženy v nevyléčitelném stadiu nemoci dokonce zpochybňuje. To pro ně ale může být osudné. A protože samy pacientky často nemají dostatek informací, je naší rolí informovat je, hájit jejich zájmy a pomoci jim zajistit přístup k nejlepší možné terapii.“

Jako největší překážka rychlé a plné dostupnosti moderní léčby se zdá být její finanční náročnost. Faktem však je, že tato léčba se soustřeďuje do onkologických center, která na ni dostávají předem určenou limitovanou částku. Podle analýzy společnosti Oaks Consulting v roce 2015 zaplatily zdravotní pojišťovny za moderní léky v onkologických centrech necelých 6 miliard korun, což jsou přibližně 2,2 procenta financí z veřejného rozpočtu zdravotnictví.

V rámci kulatého stolu k potřebám metastatických pacientek, který proběhl 28. června 2017 pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky, o dostupnosti moderní léčby diskutovali také zástupci ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven. Shodli se na tom, že jedním z řešení je zajistit, aby úspory získané soustavným snižováním cen starších léků byly použity na hrazení moderních léčiv. Jen za loňský rok tak díky úsporám na starších lécích získaly zdravotní pojišťovny prostředky ve výši 4 miliardy korun.

Kulatý stůl připravily čtyři pacientské organizace, které se potřebám metastatických pacientek dlouhodobě věnují. Členem této platformy je také Onko Unie. Letos v květnu organizace podepsaly společné Memorandum, které shrnuje sedm hlavních témat. Jedná se o dostupnost moderní léčby, ale také zlepšení systému sociální podpory nebo potřeby psychologické pomoci pro nevyléčitelně nemocné pacientky. V Česku tak jde o první podobné spojení pacientských organizací s cílem pomáhat pacientkám s metastatickým onemocněním prsu.

O metastatické rakovině prsu

Rakovina prsu je po rakovině kůže druhým nejčastějším onkologickým onemocněním u žen. Ze statistik vyplývá, že až třiceti procentům žen, kterým byla diagnostikována rakovina prsu v raném stadiu a byly úspěšně léčeny, se nemoc vrátí, zpravidla už ve čtvrtém, metastatickém, stadiu. V této fázi se nádor z prsu šíří do dalších orgánů těla, nejčastěji jsou metastázami zasaženy játra, plíce, kosti a mozek. I v této nevyléčitelné fázi je ale metastatický karcinom prsu dobře léčitelný a umožňuje nemocným vést plnohodnotný kvalitní život.

Lékaři dnes rozlišují několik typů metastatické rakoviny prsu podle typu nádoru. Zhruba 60 procent pacientek má hormonálně závislý nádor. To znamená, že růst nádoru závisí na přísunu ženských hormonů estrogenu a progesteronu. Bývá také nazýván jako hormon pozitivní nebo HR-pozitivní karcinom.

Idiopatická plicní fibróza (IPF) podle nového průzkumu představuje vysokou…

• 61 % pacientů s IPF má obavy nebo extrémní obavy z akutní exacerbace IPF

• Průzkum zdůrazňuje význam odpovídající podpory a způsobů, kterými se pacienti vyrovnávají s IPF

• Odborníci zdůrazňují potřebu funkční sítě zdravotnických zařízení, poskytující podporu a multidisciplinární péči pro pacienty s IPF

Ingelheim, Německo, 8. srpna 2017 – Nové výsledky globálního průzkumu podpořeného společností Boehringer Ingelheim poukazují na emocionální a praktické problémy pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). Kromě omezení každodenních činností pacienti trpí také obavami, strachem, nejistotou a beznadějí. K dispozici je ale celá řada zdravotnických i nezdravotnických opatření, která jim mohou pomoci vyrovnat se s onemocněním.

Průzkum poukazuje na obavy pacientů z nevratné progrese onemocnění. Pacienti se obávají především akutních exacerbací IPF, tj. rychlého zhoršení příznaků během dnů či týdnů, které může významně snížit naději na přežití a vést ke smrti během několika měsíců. Průzkum zahrnoval 150 pacientů v 9 zemích. 61 % respondentů uvádělo obavy (39 %) nebo extrémní obavy (22 %) z akutní exacerbace IPF.

Pacienti zároveň zdůrazňovali dopad fyzických omezení způsobených onemocněním, jak je důležité vědět, jak dlouho dokáží být aktivní a pokračovat v koníčcích a smířit se s onemocněním a naučit se s ním žít.

Dr. Marlies Wijsenbeek, pneumolog z Erasmus MC, Nizozemsko k tomu uvedl: “Máme hodně znalostí o fyziologických změnách, které probíhají při IPF, ale podobné průzkumy nám pomáhají pochopit psychickou zátěž. Pro pacienty je kromě dostupnosti zdravotní péče, která přispívá ke zpomalení progrese IPF bezprostředně po stanovení diagnózy, zásadní také emocionální podpora poskytovaná od samého začátku, která pomáhá minimalizovat obavy vyvolané onemocněním.

V každodenní praxi si musíme neustále opakovat, že neléčíme plíce, ale léčíme lidi.“

_{„My, pacienti s IPF víme, že se nám bude zhoršovat stav plic a že se nám bude těžko dýchat, ale nevíme, kdy k tomu dojde. To může vyvolávat velké obavy a úzkost. Je důležité, abychom co nejlépe využili širokou škálu dostupných opatření na podporu ze strany lékařů i pacientských sdružení i ze strany rodiny a přátel.“
Stephen Jones, 68 let, pacient s IPF}

Podpora pacientů čelícím problémům spojeným s IPF překračuje rámec poskytování léků a může zahrnovat případné zajištění dodatečné kyslíkové terapie a plicní rehabilitace včetně poradenství týkající se stravy a cvičení nejvhodnějších pro konkrétní onemocnění a medikaci. Pacienti mohou problémy, kterým čelí, probrat s ošetřujícím lékařem. Zároveň jim ale může poskytnout další emocionální a praktickou podporu i širší tým zdravotníků, jako jsou zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové a fyzioterapeuti, a dále jejich rodina, přátelé a pacientská sdružení.

Marianne Seiter, zdravotní sestra se specializací na intersticiální plicní onemocnění z Thoraxklinik, Universitätsklinikum Heidelberg, Německo, uvedla: „Pro pacienty s IPF je nezbytně důležitá funkční síť zdravotnických zařízení, která jim pomůže řešit dopad onemocnění v plném rozsahu. Zdravotní sestry a další členové multidisciplinárního týmu mohou pacientům pomocí celé řady opatření pomoci s aktivním přístupem k léčbě onemocnění. S odpovídající podporou můžeme navzájem spolupracovat, abychom pacientům pomohli zajistit co nejkvalitnější život.“

Společnost Boehringer Ingelheim považuje zlepšení stavu pacientů s fibrotizujícími plicními onemocnění, jako je IPF, za prioritu. V rámci tohoto závazku společnost Boehringer Ingelheim v současnosti zařazuje pacienty do dalších klinických hodnocení účinnosti nintedanibu v léčbě intersticiálního plicního onemocnění spojeného s jinými onemocněními než IPF.

O IPF

IPF postihuje přibližně 3 miliony pacientů na celém světě. Jedná se o vzácné a zničující onemocnění – medián předpokládané délky života po stanovení diagnózy je přibližně 2 až 3 roky.

Boehringer Ingelheim

Farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim se již více než 130 let zaměřuje na výzkum nových přípravků k léčbě lidí i zvířat. Společnost Boehringer Ingelheim patří k předním 20 farmaceutickým společnostem a je dosud rodinnou firmou. Kolem 50 000 zaměstnanců den za dnem vytváří hodnoty a přispívá k výzkumu nových léků ve třech oblastech humánních přípravků, veterinárních přípravků a smluvních biofarmaceutických přípravků.

Sociální odpovědnost je pro společnost Boehringer Ingelheim přirozeností. Společnost se proto podílí na řadě sociálních projektů, např. iniciativě „Making More Health“. Společnost Boehringer Ingelheim dále aktivně propaguje diverzifikaci pracovních sil a těží z různých zkušeností a schopností svých zaměstnanců. Společnost se zároveň ve všech činnostech zaměřuje na ochranu a udržitelnost životního prostředí.

Další informace o společnosti Boehringer Ingelheim jsou k dispozici na adrese www.boehringer-ingelheim.com nebo ve výroční zprávě na adrese http://annualreport.boehringer-ingelheim.com.