Na dotace na pomůcky zřejmě dosáhne více postižených lidí

Praha 14. srpna (ČTK) – Na státní dotaci na takzvané zvláštní pomůcky zřejmě dosáhne širší okruh postižených lidí. Schválil to dnes Senát v poslanecké novele. Novela počítá i s tím, že nárok na plnou dotaci na pořízení automobilu by nově měli mít i postižení s vyššími příjmy než nyní. Předlohu ještě musí podepsat prezident. Ve Sněmovně ji předložili poslanci z řad KDU-ČSL, ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Vznikla ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.

Pro schválení zákona hlasovalo 62 přítomných senátorů, proti nehlasoval žádný z nich. “Pomůže to zlepšit kvalitu života řadě lidí,” řekl poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek, který předlohu před senátory uvedl.

Na příspěvek na zvláštní pomůcky budou mít podle schváleného znění novely nově nárok lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce. Žádat o dotaci budou moci žádat i lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií. Sněmovna na návrh sociálního výboru některá kritéria pro posuzování nároku na dotaci ještě upřesnila. Týkají se zejména lidí se srdečními potížemi.

Dotace by mohla zahrnovat například plošiny, rampy, schodišťové sedačky a elektrické skútry. Bez těchto pomůcek se postižení, na něž by se měl zákon nově vztahovat, podle předkladatelů neobejdou. Novela počítá i s tím, že příspěvek na automobil by mohli získat i postižení lidé bez rukou nebo s nefunkčníma rukama.

Příspěvek na pořízení vozidla může činit až 200.000 korun. Jeho přiznanou výši nemají tolik ovlivňovat neovlivňovaly příjmy žadatele. Příspěvek by se podle úpravy snižoval od příjmů nad 16násobek životního minima místo nynějšího osminásobku.

Dva z testovaných přípravků proti ebole mají vysokou účinnost

Kinshasa 13. srpna (ČTK) – Předběžné testy dvou léků na krvácivou horečku ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by mohly zachránit množství životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Epidemie eboly sužuje Kongo, kde nemoci podlehlo za rok přes 1800 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vysoce nakažlivý virus smrtelný v polovině případů.

V Kongu byly testovány čtyři léky a dva z nich se ukázaly jako vysoce účinné. NIAID považuje výsledky za velmi dobré. Přípravky budou nyní podány v Kongu všem lidem nakaženým ebolou.

Účinné léky označené jako REGN-EB3 a mAb114 v testech prokázaly, že jsou schopny neutralizovat dopad viru na tělesné buňky. “Jsou to první léky, které ve vědecké studii prokázaly významný vliv na snížení úmrtnosti” u pacientů s ebolou,” řekl ředitel NIAID Anthony Fauci.

Oba přípravky byly vyvinuty s pomocí protilátek odebraných od lidí, kteří ebolu přežili. Zbylé dva testované léky byly z výzkumu vyřazeny, protože se ukázaly neúčinné.

Vědecké zkoušky začaly pod vedením WHO loni v listopadu. Od té doby dostalo experimentální lék 700 pacientů a výsledky jsou zatím u 499 z nich. Ze skupiny, která dostala přípravek REGN-EB3, zemřelo 29 procent pacientů, ve skupině léčené látkou mAb114 34 procent. U dvou vyřazených látek byla úmrtnost 49 a 53 procent.

Procento přežití u pacientů s nízkými hodnotami viru v krvi bylo při použití léku REGN-EB3 až 94 procent, u mAb114 89 procent.

Odborník na infekční nemoci Sabue Mulangu, který se na studii podílel, řekl, že výsledek umožňuje úřadům zdůrazňovat, že při včasné léčbě mají lidé 90procentní naději na přežití.

Ředitel charitativní organizace Wellcome Trust Jeremy Farrar řekl, že výzkum prokazuje, že testované preparáty mohou zachránit lidské životy a že se svět blíží době, kdy bude ebola léčitelná. “Nezbavíme se jí, ale měli bychom být schopni zabránit národním a regionálním epidemiím,” sdělil.

Mary Kay: výzkum zaměřený na bariérovou funkci pokožky

Dallas 12. srpna 2019 – Mary Kay představila na konferenci Čínské asociace integrativní medicíny svůj výzkum zaměřený na bariérovou funkci pokožky a obličejového erytému.

Jako jeden z předních inovátorů na poli produktů pro péči o pokožku, v segmentu přímého prodeje a kosmetiky, firma Mary Kay i nadále pomáhá vědeckému výzkumu, a tak na každoroční konferenci Dermatologického výboru, kterou ve dnech 8. – 11- srpna pořádala Čínská asociace integrativní medicíny, představila výsledky své studie na zlepšení bariérové funkce kůže a zmírnění příznaků obličejového erytému (zčervenání pokožky na obličeji). Konference se uskutečnila v Číně, ve městě Lanzhou, v provincii Gansu.

“Odborníci z firmy Mary Kay se řadu let věnují výzkumu funkce pokožky s cílem vyvíjet skutečná řešení pro skutečné lidi,” řekla Dr. Lucy Gildea, vrchní ředitelka firmy Mary Kay Inc. pro vědecký výzkum.

“Součástí našeho poslání je aktivně se zapojovat do vědeckého výzkumu v oblasti kosmetiky a sdílet naše výsledky s vědeckou komunitou. Toho se snažíme dosáhnout účastí na globálních dermatologických konferencí, kde si můžeme společně vyměnit naše zkušenosti a poučit se od ostatních odborníků tak, abychom našim zákazníkům mohli nabídnout fungující a lepší produkty.”

Dr. Jenny Jiang, ředitelka pro medicínské záležitosti čínské pobočky firmy Mary Kay, na konferenci představila výsledky výzkumu v oblasti správného fungování kožní bariéry a zmírňování projevů obličejového erytému. Nová zjištění mohou přinést důležité informace pro pochopení toho, jak funguje citlivá pokožka. Konference se zúčastnili přední dermatologové z celé země a zástupci významných kosmetických firem.

Součástí vědeckého a výzkumného týmu firmy Mary Kay jsou odborníci a vědečtí pracovníci s doktoráty a další vysokoškolsky vzdělaní experti z různých oborů, včetně buněčné biologie, kožní biologie, chemie, biochemie a dalších oborů. Tento tým vědců a odborníků se snaží provádět průlomový výzkum a sdílet důležitá a zásadní zjištění týkající se zdraví pokožky se širší vědeckou a kosmetickou komunitou.

Každoročně společnost Mary Kay investuje miliony dolarů do výzkumu a vývoje a realizuje stovky tisíc vědeckých testů produktů a ingrediencí, aby zajistila nejvyšší normy bezpečnosti, kvality a výkonnosti. Společnost Mary Kay má ve svém globálním portfoliu více než 1 500 patentů na produkty, technologie a návrhy obalů. Minulý rok firmy otevřela špičkové výrobní a výzkumné centrum v texaském Lewisville, do kterého investovala více než 100 miliónů dolarů.

O společnosti Mary Kay

Originální žena bořící mýty, Mary Kay Ashová založila svou kosmetickou firmu před více než 55 lety se třemi cíli: nabídnout ženám skvělé příležitosti, vyrábět neodolatelné produkty a udělat ze světa lepší místo pro život. Z tohoto snu nakonec vznikla nadnárodní společnost s obratem v řádu miliard dolarů, která má milióny nezávislých prodejců v téměř 40 zemích světa. Firma Mary Kay se snaží věnovat výzkumu na poli kosmetiky a vyrábí špičkové produkty pro péči o pokožku, kosmetiku pro barvení vlasů a doplňky stravy. Prostřednictvím své nadace Mary Kay FoundationSM firma věnovala více než 78 miliónů dolarů na výzkum rakoviny a poskytování přístřeší pro oběti domácího násilí. Původní vize paní Mary Kay Ashové – „postupně zlepšovat jednu rtěnku denně“ tak i nadále platí.

Přečtěte si zdrojovou verzi této tiskové zprávy na webových stránkách businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20190809005304/en/

Na Future Port Prague budou mít prostor inovace v medicíně

Praha 12. srpna (ČTK) – Schopností měnit DNA včetně lidské, ale i dalšími inovacemi v medicíně a zdraví se bude mimo jiné věnovat letošní ročník vědeckého festivalu Future Port Prague. Jedním z řečníků bude americký genetický inženýr a výzkumník Samuel H. Sternberg, který je spoluautorem knihy o objevu nástroje CRISPR, kterým lze jednoduše a přesně DNA upravovat. V dnešní tiskové zprávě to uvedli organizátoři akce, jež se uskuteční 10. a 11. září v Praze.

Sternbergova kniha odhaluje potenciál metody v boji proti dosud neléčitelným chorobám, zároveň varuje před možnostmi jejího zneužití. Autor je členem vědeckého týmu, který metodu objevil a zkoumá využití v praxi. Pod zkratkou CRISPR-Cas9 se skrývá mechanismus cílení DNA pomocí RNA-řízených bakteriálních imunitních systémů.

Vědci díky objevu CRISPR od roku 2016 umí DNA upravovat. Jsou schopni měnit mikroorganismy pro další výzkum i praxi. V dlouhodobějším horizontu by objev mohl přinést možnost vytvářet nové druhy (mikro)organismů.

“CRISPR se chystá ovlivnit naši společnost v následujících letech mnoha způsoby, ať už v zemědělství, lidském zdraví nebo v oblasti léčby infekčních onemocnění. Pouze porozuměním základům této metody můžeme dělat kvalifikovaná rozhodnutí o odpovědném používání technologií na úpravu genů,” uvedl Sternberg.

Nástrojem CRISPR by mohlo být možné například “vylepšit” krev tím, že se v ní zvýší množství kyslíku. “V naší krvi je kyslík v zásadě velmi omezený. Díky této metodě bychom mohli dramaticky posílit naše fyzické schopnosti, pokud bychom mohli zvýšit nosnost hemoglobinu,” poznamenal Sternberg.

Výhodou by to mohlo být třeba pro sportovce. “Mohli bychom zabránit srdečním infarktům, protože srdce nemusí tvrdě pracovat, nebo zadržet dech po dobu až 45 minut, či najít bezpečnější způsoby, jak zabránit přenosu HIV,” dodal Sternberg. Metoda však také přináší etické otázky. Pomocí nástroje by bylo možné v každé laboratoři, jež provádí umělé oplodnění, upravovat genom embrya.

“Že to není planá obava se ukázalo už koncem minulého roku, kdy první takové použití metody na lidech ohlásil čínský lékař Che Ťien-kchuej na tzv. CRISPR dvojčatech. Odstranil embryím gen, jehož absence člověku zajistí imunitu vůči HIV. Nikdo však neví, jestli je to jediný důsledek této modifikace a většina vědecké komunity jeho pokus odsoudila. Výzkum vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles dokonce ukázal, že odstranění stejného genu u myší zlepší paměť a zvýší inteligenci myší,” uvedli organizátoři.

Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, USA i řada dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace. V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí, ale upravená embrya nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách.

Na festivalu dále bude mít stánek například farmaceutická společnost Novartis, na hlavním pódiu pak vystoupí mimo jiné děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie Aleksi Šedo. Ve stánku fakulty bude možné seznámit se s operacemi ve virtuální realitě za použití 3D brýlí. Mezi řečníky bude i Stefan Vilsmeier ze společnosti Brainlab, která se zaměřuje na digitalizaci chirurgie. Mezi vystavovatele budou patřit také společnosti Glycanostic, Urgent ID, Vitadio nebo Gadfin Aero-logistics Systems.

Nové léky by měly pomoct pacientům s migrénou, jedná se…

Brno 9. srpna (ČTK) – Pacientům s migrénou mají pomoct nové léky na trhu. Testovaly se v klinických studiích, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská Fakulta Masarykovy univerzity. Lék stojí měsíčně 14.000 korun a jedná se s pojišťovnami, aby se výrazně snížil doplatek pro pacienty. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ní by zpočátku měli pacienti dostat předpis v centrech pro léčbu bolesti hlavy, takové centrum má i nemocnice.

Lék nazvaný Aimovig se podle Veselé podává injekčním roztokem jednou za čtyři týdny a lze ho užívat dlouhodobě. Sloužit má zatím pacientům, kteří mají problémy nejméně čtyřikrát do měsíce a nezabraly jim jiné léky.

“Širšímu uplatnění nových léků zatím brání vysoká cena a nutnost uhradit si předepisovaný lék prakticky v plné výši. Jedná se ale s pojišťovnami. Výsledkem by mělo být zásadní snížení doplatku pro pacienta,” uvedl přednosta kliniky Milan Brázdil. Nyní je k dispozici lék v síle 70 miligramů, následně by měl být k dispozici o síle 140 miligramů. Lék je pro pacienty starší 18 let, není pro děti a mladistvé ani pro těhotné a kojící ženy.

Podle Pavla Řehulky z brněnského centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy jsou bolesti hlavy častou obtíží a potkává se s ní velké množství lidí. “Pokud jsou spojené s nějakou příčinou jako vysoký tlak nebo úraz, jsou označované jako sekundární. Kromě toho ale existuje skupina bolestí označovaná jako primární. Nejčastějším a typickým představitelem je migréna, kterou trpí asi deset procent populace,” podotkl Řehulka.

Podle Veselé bývá někdy intenzita bolesti ochromující. “Léčba migrény zahrnuje především léčbu akutního záchvatu, ale pokud nemocný trpí těžkými záchvaty, je vhodné přistoupit k použití léků zvaných profylaktické. Mohou vést ke snížení frekvence a tíže bolesti a ke snížení spotřeby akutní medikace,” uvedla Veselá.

Podle ní vznikly už před 25 lety léky určené k léčbě záchvatů migrény, ale stále zůstává určitá skupiny lidí, u nichž přetrvávají záchvaty s řadou doprovodných příznaků jako například zvracení. “Může nastat to, že původní léky ztratí efekt nebo nebudou dostatečné,” dodala Veselá.

Tuzemská produkce léčivek po předchozím útlumu opět roste

Olomouc 8. srpna (ČTK) – Pěstování léčivých rostlin pro průmyslové zpracování se v Česku dostalo z útlumu a plochy s léčivkami se v posledních dvou letech zvyšují. V roce 2017 jejich rozloha vzrostla zhruba o 400 hektarů a loni o dalších 500 hektarů na 3558 hektarů. Největší podíl má ostropestřec mariánský, s velkým odstupem následuje heřmánek, máta peprná a meduňka. ČTK dnes informaci získala ze statistik ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Pelero.cz.

Ostropestřec mariánský byl v roce 2018 v Česku pěstován na 3000 hektarech. Farmaceutické firmy v posledních letech zvyšují výkup ostropestřce a poptávka roste i od kosmetických firem, které využívají olej vzniklý při jeho zpracování. “Pěstování ostropestřce se ve většině případů realizuje přímo na zakázku od zpracovatele, který dodává pěstiteli i osivo, jehož kvalita je prioritní podmínkou dostatečné a kvalitní produkce,” stojí ve zprávě MZe.

Helena Pluháčková ze sdružení Pelero.cz dnes po tiskové konferenci k letní etapě výstavy květin Flora Olomouc ČTK řekla, že v posledních letech přibývá v Česku polí s levandulí. Levandulový olej se užívá v lékařství, kosmetice a aromaterapii. “Nárůst ploch s levandulí jsme zaznamenali hlavně na Moravě, protože klimatické podmínky tomu teď napomáhají. Levandule je velmi oblíbená a i v našich podmínkách má vysokou kvalitu,” uvedla.

V předchozích letech plocha léčivých rostlin v Česku spíš klesala. Zatímco v roce 1997 byly léčivé rostliny v ČR pěstovány na 6127 hektarech, tak v roce 1999 pouze na 950 hektarech. V následujících letech plocha pozvolna rostla až na 4177 hektarů v roce 2012. Poté se trend obrátil a do roku 2016 plocha léčivek klesla na 2643 hektarů.

Zároveň se snižovala produkce léčivých rostlin. Například v roce 2004 činila 5257 tun, v roce 2016 necelých 2000 tun a předloni 3123 tun. V roce 2018 pak díky rozšíření ploch s léčivkami vzrostla na 4287 tun. Nejvyšší produkce léčivých rostlin byla v Česku zaznamenána v roce 1998, kdy obnášela 5282 tun.

Odbyt léčivých rostlin je podle pěstitelů v posledních letech nestabilní. I když na celém světě roste poptávka, tak tuzemských pěstitelů je nedostatek, protože pěstování léčivek je velmi náročné. Čeští pěstitelé se navíc musejí vyrovnat s konkurencí levných léčivých rostlin především z jižní a jihovýchodní Evropy, které se snaží čelit vyšší kvalitou a obsahem účinných látek. Do Česka se dováží hlavně tradiční lipový květ, kopřiva i heřmánek.

Záhonů s léčivými rostlinami přibývá na českých zahrádkách. “Lze to dokladovat mimo jiné tím, že Český zahrádkářský svaz zve mezi své členy odborníky a obrací se i na spolek Pelero.cz s požadavky na odborné přednášky,” podotkla předsedkyně výboru Pelero.cz Blanka Kocourková.

Vývoj ploch a produkce léčivých rostlin v ČR

Zdroj: MZe

AGEL se rozrostl o tři gynekologické ambulance v Olomouckém kraj

Olomouc 7. srpna (ČTK) – Skupina Agel, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, se rozrostla o společnost Gynap, privátní gynekologické centrum z Olomouckého kraje. Své ordinace provozuje v Uničově a Slatinicích na Olomoucku a v Konici na Prostějovsku. Ve společnosti Gynap získala skupina Agel 80 procent podílu. Zbývajících 20 procent vlastní Pavel Soviar, který byl dosud jediným vlastníkem a ve společnosti zůstává v pozici vedoucího lékaře. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Agelu Radka Miloševská.

“Největší z pracovišť společnosti Gynap je ambulance v Uničově, kde pracují souběžně dva lékaři s porodními asistentkami a je zde také ambulantní sálek, kde se provádějí ambulantní hysteroskopie bez celkové anestezie. V ambulanci v Konici a ve Slatinicích pracuje jeden lékař a sestra-porodní asistentka,” uvedl jeden z jednatelů společnosti Gynap a současně primář gynekologicko-porodnického oddělení šternberské nemocnice Marek Vaca.

Všechny ambulance poskytují standardní ambulantní péči o gynekologické pacientky i těhotné ženy. V ambulanci v Uničově pracuje navíc také lékařka se specializací v oboru lékařská genetika a provádí se zde genetická ultrazvuková vyšetření v těhotenství, doplnil Vaca.

Privátní gynekologické centrum se sídlem ve Slatinicích je provozované od roku 1999, má 18 zaměstnanců. “V současné době se převádí a nastavují jednotlivé procesy ve společnosti Gynap k začlenění do skupiny AGEL. Cílem je intenzivní spolupráce s nemocnicemi a laboratořemi společnosti Středomoravská nemocniční a celou skupinou Agel,” dodal Vaca.

Skupina Agel, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě, provozuje v České a Slovenské republice 22 nemocnic, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V Olomouckém kraji do ní patří Jesenická nemocnice, Nemocnice Prostějov, Nemocnice Přerov a Nemocnice Šternberk, Poliklinika AGEL v Olomouci a specializovaná zdravotnická zařízení Dialýza Šumperk a Transfúzní služba Šumperk.

Podještědí mělo slavného léčitele, pacientům dával hadí jed

Český Dub (Liberecko) 6. srpna (ČTK) – Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí. K léčbě svých pacientů používal v polovině minulého století zmijí jed. Údajně si k němu pro lék jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Osud dnes již téměř zapomenutého léčitele je součástí nyní vydané knihy Příběh podještědské obce regionálního historika Jana Havelky.

Poprvé o Adamovi slyšel před 12 lety od pamětníků, s jeho osudem se mohl blíže seznámit v archivu v Semilech, kde hledal trestní spisy takzvaných venkovských boháčů. “A mezi nimi nejtlustší spis byl na hadaře a bylináře Adama,” řekl ČTK Havelka.

Adam do svých 51 let žil vcelku obyčejně, pracoval v textilní továrně, jako nádeník, příležitostný zedník či betonář. Zvrat přinesl rok 1930, kdy jeho manželka onemocněla rakovinou dělohy a po neúspěšném léčení v nemocnicích v Turnově a Liberci ji přivezli domů na žebřiňáku v peřinách s tím, že do týdne zemře.

Adam později říkal, že se mu zjevila zemřelá dcera s tím, že jedině on sám jí může pomoci. V té době si přečetl článek o úspěšné jugoslávské léčitelce rakoviny, jejíž léčba spočívala v použití hadího jedu. Adam si opatřil zmije a svůj roztok začal manželce podávat. “Za tři měsíce se tak zotavila, že byla úplně zdravá. A tak, když toto se rozšířilo, počali ke mně lidé z okolí choditi, a tak jsem počal s léčením,” uvedl o čtvrt století později při výslechu na policii.

Podle jedné z historek lék od něj bral i komunistický ministr školství Nejedlý. “Táta to počítal a někdy tam bylo denně přes 100 lidí,” citoval Havelka jednoho pamětníka. Diagnózu Adam podle svých slov určoval prohlídkou moči anebo mu nemocný řekl, co mu chybí.

“Jinak nikoho neprohlížím, jelikož ke mně dochází většinou lidé, kteří prodělali všemožné léčení. A když byli odkázáni na potupné umírání, přišli ke mně, a já zachránil tak mnoho lidí od smrti a dnes jsou tito lidé zdrávi a dostávám mnoho děkovných dopisů,” uvedl u výslechu Adam.

Jako základ používal železité víno Maltoferrochin, běžně dostupné v lékárnách, a do toho přidával byliny a hlavně jed ze dvou zmijí. Měl širokou síť dodavatelů, v 50. letech za jednu platil 20 korun a měsíčně jich potřeboval asi 200.

Komunistickému režimu se nelíbilo, že neplatil daně a že léčí bez kvalifikace. Policie si vyžádala i posudek od ministerstva zdravotnictví, v němž se uvádělo, že buď hadí jed do vína nedává, a je tak podvodník, a pokud ho tam dává, tak je travič. Není známo, zda si někdo z pacientů stěžoval, u soudu měl ale Adam z jejich strany podporu a po jeho odsouzení od nich dokonce putovala žádost o milost k tehdejšímu prezidentovi Antonínu Zápotockému. “Měla asi 200 podpisů,” uvedl Havelka. Prezident sice milost Adamovi udělil, hadař ale nedlouho poté, v roce 1958, zemřel.

Zda byl Adam skutečně obdařen zázračnými schopnostmi, se dnes lze jen dohadovat. Stejně chtěl léčit i jeho syn. “Ale úspěchu se nedočkal,” uvedl Havelka. S teorií, jak se mohla zázračně uzdravit Adamova manželka, přišel u komunistického soudu lékař turnovské nemocnice. Podle něj sice byla propuštěna v posledním stadiu nemoci bez jakékoliv naděje, ale spíš než hadí jed na ni prý zázračně zapůsobilo předchozí ozařování.

Lidé ale přičítali Adamovi i další úspěchy. “Kdyby totiž nezaznamenal žádný skutečný úspěch a jeho léčení se omezovalo na několik š́ťastných náhod, nikdy by nezískal takový věhlas,” uvedl Havelka ve své knize. Adam je v ní jen jednou z postav, badatel se v knize věnuje i dalším zajímavým lidem a místům v Hradčanech a okolních vsích u Českého Dubu.

Marek Kuntoš

Maďarští lékaři v Bangladéši oddělili tříletá siamská dvojčata

Dháka 2. srpna (ČTK) – Siamská dvojčata srostlá hlavou se dnes v bangladéšské Dháce zotavují po 30hodinové operaci, při níž je v rámci humanitárního projektu oddělil tým maďarských lékařů. Tříleté holčičky Rabija a Rukaja byly spojené hlavami a společnou měly i část mozku. Po poslední fázi operace je jejich stav stabilní, informovala agentura AFP s odvoláním na lékaře.

“Po konečném oddělení jsou ve stabilizovaném stavu,” řekl András Csókay, neurochirurg charitativní lékařské Nadace pomoci pro bezbranné (APDF), který operaci provedl společně s 35členným maďarským týmem.

Před operací lékaři uvedli, že je jen padesátiprocentní naděje, že přežijí obě z dvojčat. Zatím byla na celém světě úspěšná jen hrstka operací, při nichž byla oddělována dvojčata srostlá hlavami.

Skupinu ADPF založili Csókay a plastický chirurg Gergely Pataki v roce 2002, aby poskytovali operace zdarma chudým lidem v Maďarsku i zahraničí. Rodiče bangladéšských dvojčat nadaci oslovili v roce 2017. Během první fáze operace v loňském roce tým během 14hodinové operace oddělil společné cévy.

Pak od letošního ledna lékaři převezli dívky na šest měsíců do Budapešti, kde jim voperovali maďarský implantační systém, jehož cílem bylo roztáhnout kůži a měkké tkáně na jejich hlavičkách. Během této doby provedli více než 40 dalších zákroků. Nakonec se dvojčata a maďarští lékaři koncem července vrátili do Dháky, aby provedli konečné oddělení sourozenců.