Pentagon musí prověřit experimenty s klíšťaty, nařídila sněmovna

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Zákon, který představil kongresman Chris Smith, pověřuje ministerstvo obrany vyšetřováním, zda Spojené státy experimentovaly s klíšťaty a dalším hmyzem v rámci výzkumu biologických zbraní v letech 1950 až 1975. Cílem je zjistit, jestli hmyz využitý v podobném experimentu vědci vypustili mimo laboratorní prostředí, a to ať už náhodou, nebo cíleně.

Lymská borelióza se projevuje horečkou, bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo ochrnutím obličeje. Pokud není léčena, může vést k artritidě, problémům s nervovou soustavou a se srdcem, uvádí Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Smith se při návrhu zákona nechal inspirovat knihami a články, které se propojením výskytu nemoci a amerických armádních experimentů zabývají. Kniha vědecko-populární autorky Kris Newbyové z května 2019 například cituje objevitele nemoci, podle kterého je lymská borelióza vojenským experimentem, jenž se vymknul z rukou. Zjištění podobných publikací zpochybnili někteří odborníci, podle nichž se jedná o konspirační teorie.

Při projednávání návrhu Smith uvedl, že počet případů lymské boreliózy a další klíšťaty přenášených nemocí v USA prudce narůstá a Američané mají právo vědět, zda je na fámách něco pravdy.

Prověření experimentů s klíšťaty je jednou z novel zákona o výdajích ministerstva obrany. Po schválení dolní komorou musí zákon ještě projít Senátem.

Ve východní Evropě prudce vzrostl počet případů HIV

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Infekcí virem, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity (AIDS), přibývá také na Blízkém východě a severní Africe i v Latinské Americe. Nadále je však nejhůře zasaženým regionem východní a jižní Afrika s 20,6 miliony infikovanými. Především Jihoafrická republika však učinila pokrok. Počet nově nakažených tam od roku 2010 klesl o 40 procent a stejnou měrou se podařilo snížit počet souvisejících úmrtí.

Celosvětově se loni podle UNAIDS nově nakazilo 1,7 milionu lidí, což znamená oproti roku 2010 pokles o 16 procent. Přesto loni žilo s HIV podle odhadů o milion lidí více než v předchozím roce, dohromady 37,9 milionu. Jen 60 procent z nich ale bralo životně důležité léky. Na nemoci souvisejícími s AIDS loni zemřelo 770.000 lidí, což znamená pokles o 33 procent oproti roku 2010.

V západní a střední Evropě s přibližně pěti miliony infikovanými se loni nově nakazilo 310.000 lidí a 200.000 zemřelo.

V České republice byl loni podle českých statistik počet lidí nově nakažených virem HIV nejnižší za posledních sedm let. Meziročně klesl téměř o pětinu na 208 lidí. V Česku je přitom evidováno více než 3300 nakažených.

Nové CT ostrovské nemocnice umožní přesnější diagnostiku

Ostrov (Karlovarsko) 15. července (ČTK) – Nemocnice v Ostrově na Karlovarsku zprovoznila v těchto dnech nové zařízení počítačové tomografie (CT). Přístroj za více než osm milionů korun umožní přesnější diagnostiku, díky němu se také zkrátí čekací doby na vyšetření. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Markéta Singerová.

“Technika využívaná k diagnostice onemocnění se rychle vyvíjí. Nový přístroj nám zjednodušeně řečeno umožňuje zvýšit přesnost diagnostiky. Jeho hlavní předností je snížení dávky ozáření pacienta a vyšší kvalita pořízených snímků,” uvedla vedoucí lékařka radiodiagnostického oddělení Markéta Horáková. Výhodou nového CT je snížení radiační dávky o třetinu i potřeba nižšího množství kontrastní látky při vysoké kvalitě zobrazení. To je důležité zvláště u vyšetření lidí s onemocněním ledvin, diabetiků a starších pacientů.

Přístroj umožňuje vyšetření mozku, krku, hrudníku, dutiny břišní, skeletu nebo cév. Lékaři mohou nově například sledovat přesně změnu velikosti objemu plicních uzlů, tumorů a cyst v čase nebo provádět takzvané cévní analýzy k posouzení průchodnosti cév a určení rozsahu případného zúžení nebo uzávěru.

Nový počítačový tomograf Aquilion Ligtning SP od společnosti Canon patří podle ředitele nemocnice Františka Wernera k nejmodernějším CT systémům. “Dosud využívaný přístroj byl devět let starý a jeho obměna byla nutná,” uvedl Werner. Čekací doba na vyšetření je nyní 14 dní nebo i méně.

Výpočetní tomografie je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka s vysokou rozlišovací schopností.

V Kongu zaznamenali první případ eboly v milionovém městě Goma

Kinshasa 15. července (ČTK) – Konžské úřady zaznamenaly první případ eboly ve více než milionovém městě Goma, které leží u hranic této středoafrické země se Rwandou. Jde o první případ této vysoce nakažlivé a smrtelné nemoci v tak velkém městě v Kongu od loňského srpna, kdy se epidemie eboly šíří na východě země. Zemřelo tam na ni už přes 1600 lidí. Informovala o tom agentura AFP.

Konžské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že muž nakažený ebolou přijel do Gomy z města Butembo autobusem a byl rychle převezen do zdravotnického zařízení. Vyšetřeni byli i všichni ostatní pasažéři autobusu, který přijel z oblasti, kde bylo v poslední době zaznamenáno hodně případů eboly.

Konžské ministerstvo nicméně vyzvalo obyvatele ke klidu. “Vzhledem k rychlosti, s jakou byl pacient identifikován a izolován, a vzhledem k vyšetření všech ostatních pasažérů autobusu z Butemba je riziko šíření eboly v Gomě malé,” uvedlo ministerstvo zdravotnictví v prohlášení, z něhož citovala agentura AP.

Šíření eboly směrem ke Gomě už dříve označila za problém Světová zdravotnická organizace (WHO), jednak kvůli více než milionu obyvatel tohoto města a také proto, že by se epidemie mohla rozšířit do Rwandy. Oblast navíc sužují ozbrojené útoky místních i zahraničních milic, které nešetří ani zdravotnická zařízení, jež se snaží epidemii zastavit.

Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Lék ani vakcína na ni neexistují, ač některé se testují. Prvotní symptomy eboly mohou připomínat například chřipku. Virus způsobuje horečky a pak vnitřní a vnější krvácení, posléze začínají selhávat orgány. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami.

Tato nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v roce 1976 a název dostala podle místní řeky. Největší epidemie eboly zatím vypukla koncem roku 2013 v západní Africe, kde si do léta 2016 vyžádala přes 11.000 obětí.

V některých evropských zemích přibývá rychleji syfilida než HIV

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

“Nárůst počtu případů nákazy syfilidou, jehož jsme v Evropě svědkem, je důsledkem několika faktorů. Patří mezi ně to, že lidé mají pohlavní styk bez kondomu a mají více sexuálních partnerů, stejně jako menší strach z nákazy virem HIV,” uvádí odborník ECDC na pohlavně přenosné nákazy Andrew Amato-Gauci.

Evropská zpráva byla zveřejněna poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý měsíc uvedla, že každý den se ve světě nakazí asi milion lidí pohlavně přenosnou infekcí.

Pokud není léčena, může syfilida způsobit vážné komplikace u mužů i žen, včetně smrti novorozenců či narození mrtvých dětí a zvýšení rizika nákazy virem HIV, který způsobuje AIDS. Syfilida byla v roce 2016 jednou z hlavních příčin úmrtí novorozenců na celém světě.

ECDC sídlí ve Stockholmu a monitoruje zdraví a nemoci v Evropě. Podle jeho údajů bylo v letech 2007-2017 hlášeno více než 260.000 případů syfilidy. V roce 2017 dosáhla syfilida vrcholu s více než 33.000 ohlášenými případy.

Tento problém se ale v jednotlivých zemích liší. V pěti zemích – v Británii, Německu, Irsku, na Islandu a na Maltě – se počet případů nákazy více než zdvojnásobil. Naopak v Estonsku a Rumunsku klesl o 50 a více procent.

V České republice bylo v roce 2017 podle Atlasu nakažlivých chorob ECDC ohlášeno 560 případů syfilidy.

Téměř dvě třetiny případů ohlášených v letech 2007-2017, u nichž byla známá sexuální orientace nakažených, se týkaly mužů, kteří měli pohlavní styk s muži. Heterosexuálních mužů se týkalo 23 procent případů, žen 15 procent.

Amato-Gauci dodal, že tento problém zřejmě rozdmýchává lhostejnost mužů, kteří mají pohlavní styk s muži a nedělají si starosti s rizikem nákazy HIV. “Abychom tento trend zvrátili, musíme lidi povzbuzovat, aby důsledně používali kondom s novými a náhodnými partnery,” citovala ho agentura Reuters.

FN Ostrava má certifikované cerebrovaskulární centrum

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Statut certifikovaného centra pracoviště získalo od Evropské organizace pro mozkovou příhodu (European Stroke Organisation – ESO). Je to podle mluvčí nejvyšší stupeň certifikace, který může organizace udělit. “Lékaři z centra museli doložit zhruba sto různých dokumentů a podkladů, které komise pro certifikaci posuzovala. Celý proces trval od zažádání až po získání osvědčení šest měsíců,” uvedla Chattová.

Certifikát centru mimo jiné umožní výměnu zkušeností s lékaři z nejprestižnějších pracovišť. “Prokazuje, že kvalita péče, již u nás poskytujeme, je tou nejvyšší možnou a že je srovnatelná se špičkovými centry nejen v Evropě, ale i v celém světě,” uvedl přednosta Neurologické kliniky FNO a koordinátor Komplexního cerebrovaskulárního centra Michal Bar. Dodal, že obdobných pracovišť, jakým je ostravské centrum, je v Česku 14, ale jen pracoviště ve FNO je zatím jediným certifikovaným.

Cerebrovaskulární centrum poskytuje nepřetržitou a vysoce specializovanou péči o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním, tedy zejména s ischemickou a krvácivou cévní mozkovou příhodou. Kromě pacientů z Moravskoslezského kraje pečuje i o nemocné z přilehlých míst Zlínského kraje.

Ročně centrum hospitalizuje přibližně 900 pacientů s akutním onemocněním mozku, dalších 200 je hospitalizováno z plánovaných diagnostických a terapeutických důvodů. Součástí pracoviště je také ambulantní péče, kde je každoročně prováděno zhruba 2000 ošetření.

Masarykův onkologický ústav má látku pro lepší odhalení nádoru

Brno 9. července (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně jako první v ČR použil při vyšetření pacienta speciální radiofarmakum Galium pro odhalení neuroendokrinního nádoru. Novinářům to dnes řekl ředitel ústavu Marek Svoboda. Za pomoci Galia lékaři objeví malé nádory, které jiná metoda neodhalí. Díky tomu lze dřív zahájit léčbu. Látka je určená jen pro neuroendokrinní nádory. Vznikají poškozením buněk soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Tyto buňky pak tvoří nádory v celém těle, třeba v trávicím traktu, plicích i na kůži. Radiofarmakum nehradí pojišťovny. Ústav to s nimi projedná. Zatím chce formou studie metodu použít u 50 lidí. Dá na to 7,5 milionu.

Neuroendokrinní nádory patří k vzácným. V zemi jimi trpí stovky lidí. Ústav jich eviduje 380. Nemocnému způsobují podle Svobody potíže jako nekontrolované průjmy, vysoký krevní tlak, závratě a v konečném důsledku mohou být i smrtelné.

Právě s diagnózou těchto nádorů může pomoct radiofarmakum Galium (68GA-DOTA-TOC). Po aplikaci do krve pacienta vyhledá endokrinní nádorové buňky v těle a na nějakou dobu je zvýrazní. Lékaři je pak mohou vidět na speciálním přístroji SPECT/CT a určit rozsah onemocnění. “Jinými metodami jsme mohli odhalit nádory velké kolem jednoho centimetru. Pomocí radiofarmaka objevíme i nádory kolem pěti milimetrů,” uvedl primář oddělení nukleární medicíny ústavu Zdeněk Řehák. Díky tomu lze zahájit léčbu dříve. Podle Řeháka je navíc metoda s použitím Galia šetrnější k pacientům, protože oproti jiným vyšetřením klesá na třetinu radiační zátěž, ale také trvá dvě hodiny oproti jinému, třeba i dvoudennímu vyšetření.

Léčba pak většinou spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a cílené terapii. Časem se chce ústav dopracovat k použití radiofarmaka nejen pro odhalení nádoru, ale také pro léčbu. V praxi by to znamenalo, že použitím Galia by lékaři nádory našli a druhé aplikované radiofarmakum by se zaměřilo na zničení nádorů. Radiofarmaka u endokrinních nádorů se používají už v zahraničí, v ČR to podle náměstkyně ústavu Šárky Kozákové nebylo možné s ohledem na legislativu a absenci registrace generátoru a kitu, která je potřebná k výrobě radiofarmaka. Ústav však používá jiná radiofarmaka, například pro odhalení nádorů mozku.

Le Figaro: Hudba stimuluje vývoj nedonošených dětí

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Tento výsledek, který ještě musí být potvrzen klinickými zkouškami, otevírá možnosti, jak předcházet problémům s učením, soustředěním či zvládáním emocí, jimiž trpí určitý počet předčasně narozených dětí. Lékařský pokrok sice dává dětem narozeným mezi 28. a 32. týdnem těhotenství dobré šance na přežití, ale jejich mozek je ještě nedozrálý, uvádí Petra Hüppiová, která výzkum vedla. Proto je důležité poskytnout jim ochranné a stimulující prostředí.

Vědci požádali švýcarského skladatele Andrease Vollenweidera, aby složil tři melodie, z nichž každá bude trvat osm minut a bude doprovázet probouzení, bdělý stav a usínání dětí. Skladatel strávil nějaký čas na novorozeneckém oddělení, aby pozoroval reakce dětí na nástroje. Nakonec zvolil flétnu, kterou používají zaklínači hadů v Indii, harfu a zvonky.

“Velmi neklidné děti se uklidnily téměř okamžitě, jejich pozornost upoutala hudba,” uvádí zdravotní sestra z nemocnice. Dvacet kojenců poslouchalo hudbu ve sluchátkách pětkrát týdně až do doby jejich odchodu z nemocnice, zatímco 19 dalších tvořilo kontrolní skupinu.

Magnetická rezonance provedená u novorozenců, kteří naslouchali hudbě Andrease Vollenweidera, ukázala, že jejich neuronové spoje jsou aktivnější než u jiných novorozenců. Výrazný efekt byl pozorován v oblastech souvisejících s přijímáním informací, hodnocením jejich významu a jejich předáváním jiným oblastem mozku. Zbývá zjistit, zda se tato pozorování týkají i chování.

Hudba se pozvolna stává terapeutickým nástrojem. Lékaři se k ní někdy uchylují, aby zmírnili bolest u starých lidí nebo kojenců. Muzikoterapie se používá také k navázání kontaktu s osobami v depresi nebo trpícími handicapy. Pomáhá jim ulevit si ze svého utrpení.

Účinky hudby na náš mozek studují vědci již více než 20 let. Je zapotřebí ještě hlubšího studia k pochopení mechanismů, jak hudba působí, ale není žádných pochyb o tom, že hudba hraje velmi pozitivní roli. Jako jeden z prvních studoval v 90. letech pomocí magnetické rezonance vliv hudby na mozek profesor neuropsychologie na univerzitě v Caen Henri Platel.

Studie v nemocnici Sainte-Périne v Paříži ukázala pozitivní vliv Schubertovy hudby při paliativní péči. Geriatr a expert na léčbu bolesti profesor Jean-Marie Gomas uvádí, že hudba zmírňuje bolesti pacientů.

Pacienti hospitalizovaní na paliativní péči pociťují ostré či chronické bolesti, které léky nedokážou zcela odstranit. Pomáhá relaxace nebo hypnóza, ale také živá hudba, říká Gomas.

Charita: Domácí péče je osmkrát levnější než pobyt v nemocnici

Praha 3. července (ČTK) – Domácí péče je podle poskytovatelů osmkrát levnější než pobyt pacienta v nemocnici. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Charity ČR nepokrývají ani náklady, její zástupci to dnes uvedli na tiskové konferenci. Charita ČR proto spouští petici za změnu financování, chtějí její projednání ve Sněmovně. Na úhradu domácí péče šly loni dvě miliardy korun z celkem 300 miliard veřejného zdravotního pojištění. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na facebooku příští rok dostane domácí péče 340 milionů korun navíc.

O rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny na základě dohody se zástupci zdravotní péče. Domácí péče na návrhy zdravotních pojišťoven nepřistoupila, ministerstvo proto stanoví v následujících měsících úhrady vyhláškou.

“Uvědomuji si, že máme vůči ní dluh z minulosti, kdy byla mými předchůdci přehlížena. A snažíme se ho postupně dorovnat,” uvedl na facebooku ministr. Domácí péče podle něj loni měla úhrady navýšené o 200 milionů korun, příští rok bude navíc 340 milionů korun. “Vytvořil jsem na ministerstvu pro domácí péči speciální pracovní skupinu, kde s jejími zástupci pravidelně řešíme ty nejpalčivější problémy v tomto segmentu. A sestrám chceme dát větší kompetence, abychom jim uvolnili ruce a zvýšili jejich prestiž,” dodal ministr.

Nárůst ale podle zástupců segmentu není dostatečný. “Je argumentováno tím, že celkový objem peněz do segmentu roste. Ale roste i počet klientů,” uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Spolu se stárnutím populace roste počet seniorů, kteří domácí péči využívají nejčastěji. V současné době jich je přes dva miliony, do roku 2052 přibude další milion. “Pokud klient péči nedostane, tak mu nezbývá než navštívit nemocnici, kde většinou bývá pacientem na interně, což je osmkrát dražší než naše péče,” dodal.

Loni přistoupili podle Curyla zástupci domácí péče na dohodu s pojišťovnami za podmínky, že se v dalším roce financování vyřeší. Od roku 2007 podle něj úhrady za péči, které se stanovují takzvanou hodnotou bodu, dokonce klesly. Zatímco tehdy byla 1,11 Kč, v současné době je 1,05 Kč. “Žádáme navýšení hodnoty bodu o 40 procent na 1,47 korun. Odpovídá to reálných nákladů, které máme,” uvedl s tím, že Charita ČR platy sester v domácí péče dokrývá z jiných zdrojů. Pro všechny poskytovatele domácí péče by to znamenalo podle Curyla asi miliardu korun navíc.

Problematické je podle Ludmily Kučerové, která za Charitu ČR s pojišťovnami jednala, také to, že střediska domácí péče dostávají od pojišťoven zálohy a později jim vyfakturují odvedenou práci. “Nemůžeme si dopředu spočítat, kolik dostaneme za vykonanou práci. Dozvíme se to až za rok a půl,” řekla. Někdy pak středisko nedostane za odvedenou práci zaplaceno, protože překročilo svůj limit.

Dnes poskytovatelé zahájili sběr podpisů na “Petici za záchranu domácí péče”. Chtějí jich získat 10.000, aby musela problém projednat Poslanecká sněmovna. “Chceme dokrytí reálných ztrát a vizi v horizontu třeba pěti let, tedy systémové, ne krátkodobé řešení,” dodal Curyla.