Jak jste na tom s plodností? Vyzkoušejte spermiogram zdarma v rámci…

Praha, 3.6.2019 (ISCARE)

Červen bývá ve světě označován jako mezinárodní měsíc neplodnosti. V rámci něj jsou pořádány různé akce a happeningy, které upozorňují na zvyšující se procento neplodných a možnosti, jak předcházet komplikacím při snaze o početí potomka. V České republice se s problémy potýká až 20 % párů, přičemž statistiky ukázaly, že na tom muži mají procentuálně stejný podíl jako ženy. Pražská klinika Iscare přichystala pro muže jedinečnou příležitost, kdy si mohou v příjemném prostředí nechat udělat spermiogram zdarma a zjistit, jak na tom s plodností jsou.

Od úterka 4. června do čtvrtka 6. června mezi 13 a 16 hodinou si může kterýkoli muž přijít nechat udělat spermiogram zdarma a bez předchozího objednání.

„O zvyšující se neplodnosti u mužů svědčí například výsledky posledních zájemců o darování spermatu u nás na klinice. Z pětadvaceti mužů splňoval pouze jeden kritéria dárce spermií,“ popisuje Jan Lacheta, primář IVF klinického centra ISCARE. Jen na této klinice si nechá spermie prověřit zhruba 40 mužů týdně.

Příčin mužské neplodnosti je mnoho. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nemoc, která by s sebou nesla zjevné projevy, bývá nemožnost počít potomka odhalena až ve chvíli, kdy se muž pokouší založit rodinu. Následný proces léčby může zabrat delší dobu a čekání na vytoužené miminko se tak prodlužuje. Klinické centrum Iscare chce pomoci mužům překonat ostýchavost a předejít možným problémům, které mohou nastat.

V případě zhoršených hodnot spermiogramu někdy postačí pouhá úprava životního stylu.

Nejčastějším onemocněním mužů je tzv. oligospermie – nízký počet aktivních spermií. Velký vliv na toto onemocnění má právě partnerův životní styl. Doporučuje se tedy omezit kouření a pití alkoholu, a naopak doplnit vitamíny zejména E a C. Pokud toto nezabere, dá se problém řešit tzv. inseminací, kdy jsou spermie, v době ovulace ženy, zavedeny přímo do děložní dutiny.

Jiné časté onemocnění způsobující neplodnost je varikokéla. Rozšířené žíly u varlat mají za důsledek zpomalování krevního oběhu v šourku a můžou vést až k impotenci. Naštěstí i tento problém lze odstranit jednoduchým chirurgickým zákrokem s využitím speciálních technologií, kterými ISCARE disponuje. Asistovaná reprodukce je dnes na tak vysoké úrovni, že i muži, u kterých nebyly v ejakulátu nalezeny spermie, mají šanci počít s partnerkou vlastního potomka. Pokud má muž alespoň několik spermií, lékaři jsou schopni je získat operační cestou z varlat či nadvarlat.

Předejít možným rizikům ovlivňujícím plodnost, jako je závažné onemocnění nebo úraz, pomůže také social freezing. Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. Uskladnění pohlavních buněk vyjde asi na tisíc korun ročně.

O Klinickém centru ISCARE

Klinické centrum ISCARE I.V.F. a.s. je nestátní soukromé zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotnické služby v oblasti plastické chirurgie, asistované reprodukce, komplexní léčby obezity, gastroenterologie a léčby idiopatických střevních zánětů. V České republice působí od roku 1995, aktuálně je součástí klinických center společnosti FutureLife. Další informace najdete na www.iscare.cz.

Ateroskleróza – nemoc, o které většinou nevíme, že máme

• Ateroskleróza je rizikem nejen zdravotním, ale také ekonomickým.
• Dle studie Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA je v České republice až 50 tis. pacientů, kteří mají kombinované postižení tepen srdečního svalu a končetin.
• Z dlouhodobého hlediska bude zdravotní pojišťovny stát péče o tuto skupinu nemocných více než 9 mld. korun. Pracovní neschopnost nemocných a následná péče připravuje celou společnost o pracovní produktivitu v hodnotě zhruba 2 mld. korun ročně.

Praha, 3. června 2019 (Bayer) – Ateroskleróza je jedním z nejrozšířenějších a nejnebezpečnějších cévních onemocnění. V těch nejzávažnějších případech končí zpravidla infarktem myokardu, mozkovou mrtvicí či ischemií dolních končetin. Samotná léčba významně zatěžuje zdravotní systém, stát pak vyplácením invalidních důchodů. Ztráta produktivity práce může v nákladech dosáhnout až 2 mld. ročně.

„Ateroskleróza je velmi zrádné onemocnění, kterému trvá i desítky let, než se projeví. Problém je, že pacient o něm nemusí vůbec vědět, a to až do doby, než nastanou vážné, někdy i smrtící komplikace,“ uvádí prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Navíc je nesmírně nákladná. Nejen její samotná léčba, ale také silně a dlouhodobě zatěžuje zdravotní i sociální systém,“ dodává prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Tichý zabiják, kterého máme téměř všichni

Ateroskleróza je postižení cévní stěny, při kterém dochází k ukládání tuku a dalšího materiálu do stěny tepen v podobě tzv. plátů. Tepna se zužuje, a tím způsobuje nedokrevnost, tzv. ischemii různých orgánů. K řadě komplikací dochází nejen zúžením tepny pláty, ale tím, že se na jejich povrchu může utvořit prasklina, na kterou nasedne krevní sraženina. Ta cévu nakonec zčásti nebo zcela ucpe.

Pokud k takové situaci dojde u tepny zásobující srdce, dochází k rozvoji infarktu. Ten nastává jako důsledek nedostatečného prokrvení cévní stěny a je v podstatě okrskem tkáně, která kvůli tomu odumírá. Infarkt se dále může komplikovat srdečním selháním nebo poruchami srdečního rytmu, v nejzávažnějším případě dochází až k úmrtí. Pokud komplikace nastane u tepny vedoucí k mozku, může se v konečném důsledku projevit mozkovou mrtvicí. Postiženy však mohou být také tepny dolních končetin. V takovém případě může dojít k závažným poruchám prokrvení tkáně s rozvojem bolestí při chůzi nebo až k tvorbě defektů, které si někdy mohou vyžádat až amputaci končetiny. „Proto je velmi důležité sledovat rizikové faktory a možné příznaky této nemoci. U poškození tepny vedoucí k srdci to bývá obvykle bolest na hrudníku, dušnost, náhlá ztráta fyzické výkonnosti nebo pocit nepravidelného či urychleného tepu. Změny na tepně vedoucí k mozku se mohou projevit poruchami řeči nebo hybnosti končetin, případně i náhlou ztrátou zraku. U dolních končetin je to pak obvykle bolest nohou při chůzi, případně i v klidu na lůžku nebo tvorba kožních defektů na prstech,“ upozorňuje na některé z varovných signálů
prof. Linhart.

Možnosti léčby se rozšířily

Objeví-li se první příznaky aterosklerózy, je nutné okamžitě přistoupit k zásadním změnám životního stylu a k intervenci rizikových faktorů léčbou. U kuřáků spočívá úprava režimu ve snaze o zanechání kouření včetně využití programů k odvykání kouření. Dále se doporučuje dieta s omezením zejména živočišných tuků a také pravidelný pohyb. U nemocných s nadváhou je dobré nadváhu snížit. Lékař poté uváží, zda nasadí medikamentózní léčbu. „Léčba aterosklerózy spočívá v podávání léků snižujících cholesterol, dále pak v ovlivnění výše krevního tlaku a dalších rizikových faktorů. V indikovaných případech podáváme jako prevenci vzniku krevní sraženiny protidestičkovou léčbu (zejména kyselinu acetylsalicylovou) a léky ovlivňující diabetes (cukrovku). Touto kombinovanou léčbou se výrazně snižuje riziko na opakování daných komplikací,“ dodává prof. Linhart. Dojde-li k ohrožení na životě, provádí se buď intervenční zákrok endovaskulárně (tj. do tepny se pronikne jehlou a pomocí katétrů se céva rozšiřuje a případě se do ní implantuje vstuž – tzv. stent), nebo chirurgický zákrok, kdy se cévní zúžení dá obejít nebo odstranit.

Nejzávažnější komplikace aterosklerózy se pochopitelně častěji vyskytují u vysoce rizikových pacientů, například u pacientů s aterosklerotickým postižením současně na vícero tepnách (srdce a nohy) nebo u pacientů s cukrovkou či poškozením ledvin. „Jako lékaři bychom měli právě po těchto rizikových pacientech ve svých ordinacích aktivně pátrat, vědět o nich a nabídnout jim nejlepší možnost léčby, kterou současná medicína nabízí. Léčba těchto pacientů musí být skutečně komplexní. Aktuálně proto pracujeme na konceptu tzv. vaskulární protekce třetího tisíciletí,“ dodává prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Ateroskleróza není problémem pouze zdravotním, ale také ekonomickým

Dle nejnovější studie Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA (duben 2019) je v České republice až 50 tis. pacientů, kteří mají kombinované postižení tepen srdečního svalu (ischemická choroba srdeční) a končetin (ischemická choroba dolních končetin). Tito pacienti mají velmi vysoké riziko ischemické příhody, např. infarktu myokardu nebo končetinové ischemie. To při současných možnostech prevence a léčby znamená téměř 19 tis. infarktů, 7 tis. mozkových příhod a až 5 tis. případů amputace končetiny.

Náklady na léčbu těchto onemocnění jsou vysoké a systém zdravotního pojištění dlouhodobě zatěžují. „Roční náklady na léčbu jednoho infarktu převyšují 70 tis. korun a náklady na jednu amputaci dosahují dokonce čtvrt milionu. Z dlouhodobého hlediska bude zdravotní pojišťovny stát péče o tuto skupinu nemocných více než 9 mld. korun, což rozhodně není marginální částka,“ komentuje výsledky studie prof. Táborský. Ze studie dále vyplývá, že pracovní neschopnost nemocných a následná péče připravuje celou společnost o pracovní produktivitu v hodnotě zhruba 2 mld. korun ročně. „Náklady na vyplacené invalidních důchody pak vyčíslila na téměř
200 mil. korun,“ dodává. Prevence a včasná diagnostika onemocnění je tak důležitá nejen
pro zdraví daných pacientů, ale pro celou společnost.

O společnosti Bayer:

Bayer je globální společnost s hlavní působností Life Science v oblasti péče o zdraví a v zemědělství. Produkty a služby společnosti jsou vytvářeny tak, aby prospívaly lidem a podporovaly úsilí o překonání hlavních výzev, které představuje rostoucí a stárnoucí globální populace. Společnost se snaží o rentabilitu, zároveň si klade za cíl tvořit hodnoty prostřednictvím inovací a růstu. Společnost Bayer se zavázala k zásadám udržitelného rozvoje a značka Bayer znamená důvěru, spolehlivost a kvalitu po celém světě. Ve fiskálním roce 2018 společnost zaměstnávala přibližně 117 tis. lidí a prodeje dosáhly 39,6 mld. eur. Kapitálové výdaje byly ve výši 2,6 mld. eur, do výzkumu a vývoje Bayer investoval 5,2 mld. eur. Více informací je k dispozici
na www.bayer.com.

Výhledová prohlášení:

Tato zpráva může obsahovat výhledová prohlášení založená na současných předpokladech a předpovědích vedených společností Bayer. Různá známá a neznámá rizika, nejistoty a další faktory by mohly vést k podstatným rozdílům mezi skutečnými budoucími výsledky, finanční situací, vývojem nebo výkonem společnosti a odhady uvedenými zde. Mezi tyto faktory patří ty, o kterých se diskutuje ve zprávách společnosti Bayer, které jsou k dispozici na webové stránce společnosti Bayer na adrese www.bayer.com. Společnost nepřebírá žádnou zodpovědnost za aktualizaci těchto výhledových prohlášení nebo za jejich přizpůsobení budoucím událostem nebo vývoji.

FN Olomouc má díky sbírce přístroje pro děti s nemocnými…

Olomouc 3. června (ČTK) – Dva speciální přístroje, které pomůžou při péči o děti s cystickou fibrózou a dalšími plicními chorobami, získala díky charitativní sbírce Crosspoint dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc). Pomocí nových přístrojů lékaři lépe vyšetří děti a mohou dříve odhalit onemocnění plic. Novinářům to dnes řekla ředitelka organizace Crosspoint Ester Rážová.

Charitativní sbírka vynesla 1,2 milionu korun. „Z výtěžku jsme zakoupili například doplňující modul na přístroj Exhalyzer D, který jsme pořídili z předešlé sbírky. Díky tomuto modulu budou lékaři schopní vyšetřit i nemluvňata či děti, které z různých důvodů nejsou schopné spolupracovat,“ uvedla Rážová.

Nový přístroj podle lékaře Františka Kopřivy z dětské kliniky FN Olomouc rozšířil škálu vyšetření plicních funkcí a umožňuje detekci časných změn, které se neprojeví při vyšetření klasickou spirometrií.

Ze sbírky byl pořízení i dětský videobronchoskop. „S jeho pomocí můžeme vyšetřit již děti od hmotnosti 2,5 kilogramu a odhalit vrozené poruchy vývoje dýchacích cest nebo uvolnit dýchací cesty a zabránit rozvoji komplikací u onemocnění plic,“ řekl Kopřiva.

Mukoviscidóza neboli cystická fibróza je nevyléčitelná nemoc, při níž se plíce pacientů plní hustým hlenem, který je postupně ucpává. Časté jsou infekce a zápaly plic komplikované rezistencí na antibiotika. Žije s ní nyní asi 500 Čechů, ročně se narodí 20 až 25 nemocných dětí.

Organice Crosspoint zároveň založila nové konto, které bude zaměřeno na pomoc rodinám dětí s cystickou fibrózou neboj jinými respiračními onemocněními. „Ve chvíli, kdy je dítěti diagnostikována nemoc, je v první vlně silně zasažena i jeho rodina. A právě jí bychom chtěli být v takových případech podat pomocnou ruku,“ podotkla Rážová, podle které domácí péče o děti s cystickou fibrózou je finančně náročná.

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v zemi. Má k dispozici pět desítek pracovišť, na 1200 lůžek a 3500 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců a patří do sítě devíti fakultních nemocnic, které řídí ministerstvo zdravotnictví.

beh dr

Fungování kostí, jejich nemoci i náhrady ukazuje výstava v Brně

Brno 3. června (ČTK) – Fungování kostí, jejich onemocnění i problematiku kostních náhrad přiblíží výstava v Technickém muzeu Brno. Tvoří ji asi stovka exponátů, včetně technologických novinek. Výstava dostala název Až na kost! a potrvá do konce září.

„Výstava o kostech jako o jednom z nejdůležitějších stavebních prvků lidského těla chce seznámit širokou veřejnost srozumitelnou formou se stavbou a funkcí kostí a se způsoby jejich náhrady při jejich poškození,“ popsal spoluautor výstavy Tomáš Suchý, vedoucí Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.

Expozice je rozdělená do tří částí. „V první části představujeme stavbu, složení a funkce kosti na 14 metrů dlouhé ploše, která využívá stejně dlouhý dvourozměrný kostní model či reálné lidské kosti,“ uvedla další z autorek výstavy Lucie Vištejnová z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Souvislosti mezi strukturou a funkcí kosti jsou vysvětleny pomocí histologických řezů, modelů nebo kreseb.

V druhé části expozice se návštěvníci seznámí s různými onemocněními a poraněními kostí. „Vybrané typy léčby jsou demonstrovány s využitím kostních modelů nebo celých kostlivců. Součástí jsou i prototypy kostních náhrad ukazující současné pokroky v náhradách kostí včetně 3D tisku kostní tkáně na míru pacientovi,“ doplnil Suchý.

Třetí část výstavy představuje různé způsoby a materiály k nahrazování kostí, a to od počátku 20. století až po dnešní nejmodernější implantáty. Výstava Až na kost! je částečně inspirovaná úspěšnou expozicí v Národním technickém muzeu v Praze z roku 2017.

K oslavám 50. výročí přistání člověka na Měsíci se Technické muzeum připojuje menší výstavou Tenkrát na Měsíci. Její součástí jsou například podpisy všech pozemšťanů, kteří se prošli po Měsíci, nebo replika podvozku výsadkového modulu se žebříkem.

tmd hj

Vojtěch: Selhání zabránit nejde, nesmí být chyba v systému

Praha 3. června (ČTK) – Selhání jednotlivců podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zabránit nelze. Reagoval tak na dokument České televize z cyklu Infiltrace Obchod se svědomím o tragických případech ve zdravotnictví. Špatné podle něj je, pokud se problémy opakují a jde o systémový problém. ČT a ČTK to řekl před dnešním odvysíláním snímku. Dokument ukazuje příběh chlapce, který zůstal po běžné operaci krčních mandlí a následných komplikacích ve vigilním kómatu, a žen, které přišly o matku nebo o nenarozené děti.

„Viděl jsem jeden z těch příběhů, ten z pardubické nemocnice,“ uvedl ministr. Podle něj není možné si udělat na zdravotnictví názor z několika příběhů. „Z toho, co jsem viděl, se mi zdálo, že došlo k určitému problému v organizaci péče v té dané nemocnici u konkrétního případu jednoho dětského pacienta. Nebylo to v pořádku,“ dodal.

Podle ministra nikdy nejde úplně předejít lidským selháním nebo selháním v organizaci péče. „Špatné je, pokud je to systémový problém. Kdyby v nějaké nemocnici docházelo k problémům opakovaně, byla by špatná organizace péče nebo špatné vybavení, tam už je to k řešení,“ řekl.

Podle jeho názoru je ale třeba na problémy ve zdravotnictví poukazovat. „Možná, že to povede k nějaké reflexi nebo aktivitě. Nemocnice by se z toho měla poučit a nastavit systém tak, aby už k tomu nemohlo dojít,“ doplnil.

Na spory pacientů a nemocnic pamatuje zákon o zdravotních službách. Nespokojený pacient může podat stížnost přímo nemocnici, která má povinnost ji vyřídit. Případné odvolání se podává úřadu, který dal tomuto poskytovateli zdravotních služeb registraci, což jsou většinou krajské úřady a v Praze magistrát.

Ministerstvo má podle něj informace, že krajské úřady na to jsou ne vždy dost personálně vybavené, aby to dokázaly posoudit. Pacient se podle něj může obrátit také na Českou lékařskou komoru, která může lékaře v konečném důsledku i vyloučit. Další možností je obrátit se na svou zdravotní pojišťovnu, která má s poskytovatelem smlouvu.

Pokud ani potom není stěžovatel spokojen, může se podle ministra obrátit na soud, který rozhodně o odškodnění. „Otázka je, jak to v reálné praxi funguje. My teď děláme revizi toho zákona a chceme se podívat i na nějakou statistiku, jak jsou stížnosti vyřizovány a kdy jsou shledány za oprávněné,“ dodal.

První díl z cyklu Infiltrace odvysílala Česká televize před 15 lety. Dokument mapoval situaci lidí v ústavech a domovech pro seniory. Před rokem měli diváci možnost vidět situaci v pražském centru alternativní medicíny Aktip, které inkasovalo od klientů nemalé částky. Podle ministra resort při přípravě zákona o léčitelských službách reagoval i na tento pořad. „Máme v přípravě zákon, který by reguloval léčitelské služby. Chceme nastavit minimální standardy a evidenci, abychom vůbec věděli, kdo ty služby poskytuje,“ vysvětlil.

Další díl televize uvede 10. června. V části Infiltrace: Obchod s důvěrou tvůrci popisují nové praktiky takzvaných šmejdů.

van ktk snm

V Petrohradě nabízí reklama zdarma kastraci záletných mužů

Petrohrad (Rusko) 2. června (ČTK) – Úřady druhého největšího ruského města Petrohradu se zabývají stížnostmi na reklamní panel jisté místní veterinární kliniky, která nabízí zdarma kastraci nevěrných mužů. Oznámila to agentura RIA Novosti. Kastrace zvířat zdarma není, v případě kocourů přijde na tisíc rublů (asi 350 korun), koček na 2500.

Reklamní kampaní, zjevně míněnou žertem, se podle ruské agentury bude zabývat petrohradská radnice, místní kancelář asociace reklamních agentur a dokonce prý i antimonopolní úřad. Podle stěžovatelů je reklama urážlivá, nevhodná a diskriminační. Vyzývá k násilnostem, ohrožuje základní hodnoty manželství a podkopává důvěru mezi lidmi.

Pracovníci kliniky v rozhovoru s ruskými novináři potvrdili, že reklama je jejich. Rozdíl v ceně služby pro kocoury a kočky je dán fyziologickými odlišnostmi, uvedli. Odmítli ale prozradit, zda se už přihlásil nějaký zájemce o bezplatný zákrok.

Tolerantnější než stěžovatelé jsou obyvatelé města, ukázala webová anketa serveru Rudis. Reklamu většina Petrohraďanů považuje za neškodnou.

jas ngl

Přípravek firmy Sotio má pomoci pacientům s rakovinou plic

Praha 2. června (ČTK) – Biotechnologická společnost Sotio vlastněná skupinou PPF vyvíjí lék, který podle ní může významně zlepšit přežití pacientů v pokročilém stadiu nádorového onemocnění plic. Ukázaly to výsledky klinické studie přípravku DCVAC/LuCa využívajícího aktivní buněčnou imunoterapii, které dnes zástupci firmy Sotio představili na konferenci Americké společnosti klinické onkologie v Chicagu. ČTK o tom informoval Richard Kapsa ze společnosti Sotio.

Finální výsledky studie potvrdily hypotézu, že přidání přípravku ke standardní léčbě chemoterapií by mohlo prodloužit celkové přežití i čas do progrese onemocnění, uvedl Libor Havel z Thomayerovy nemocnice v Praze, který se na klinické studii podílel. Zlepšení pozoroval u většiny svých pacientů, kteří dostávali přípravek DCVAC. Věří, že další klinické studie to potvrdí.

„U pacientů, kterým byl podáván přípravek DCVAC/LuCa, dosáhlo celkové přežití 15,5 měsíce ve srovnání s 11,8 měsíce u kontrolní skupiny se standardní léčbou,“ uvedl Kapsa. U pacientů, kterým byl podáván přípravek v kombinaci s chemoterapií, bylo riziko úmrtí o 46 procent nižší než u těch, kteří dostávali pouze chemoterapii. Léčba podle autorů studie nevykázala žádné významné vedlejší účinky.

„Nádorové onemocnění plic je jednou z nejzákeřnějších nemocí, u níž existují jen omezené možnosti léčby. S našimi akcionáři a s předními lékařskými odborníky budeme diskutovat o dalších možnostech klinického vývoje přípravku DCVAC/LuCa tak, abychom v budoucnu mohli pacientům poskytnout nové možnosti účinné léčby,“ dodal generální ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek.

DCVAC je přípravek aktivní buněčné imunoterapie. Vyrábí se individuálně pro každého pacienta s využitím takzvaných dendritických buněk pacienta, které jsou součástí imunitního systému, k vyvolání imunitní odpovědi proti nádorovým antigenům. Sotio vyvíjí tři léčivé přípravky využívající platformu DCVAC, určené pro různé druhy nádorových onemocnění v různých stadiích, a to pro nádorové onemocnění vaječníků, pro karcinom prostaty a pro rakovinu plic. Společnost nyní ověřuje bezpečnost a účinnost léčivých přípravků DCVAC v řadě klinických studií.

PPF vedle biotechnologií investuje do telekomunikací, bankovnictví a finančních služeb, strojírenství, pojišťovnictví, nemovitostí i zemědělství. Vedle Evropy a Asie skupina působí také v Rusku a Severní Americe. Majoritní vlastník PPF Petr Kellner je podle časopisu Forbes nejbohatším Čechem s odhadovaným majetkem 15,5 miliardy dolarů (zhruba 360 miliard Kč).

abz rot

Lidé se mohou nechat vyšetřit lékaři před ministerstvem

Praha 1. června (ČTK) – Lidé se mohou nechat vyšetřit lékaři před budovou ministerstva zdravotnictví v pražských Zítkových sadech. Navštívit mohou 21 stánků, zaměří se například na krevní tlak, mateřská znaménka, cukr v krvi či tuk v těle. Druhý ročník Dne zdraví bude zaměřený na prevenci, program začíná v 10:00 dopoledne.

„Díky prevenci můžeme předejít zásadním, někdy až fatálním zdravotním problémům. Neustále řešíme otázku, jak lidi léčit, ale stejně důležité je také nemocím předcházet,“ uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Veřejnosti budou nabízena základní vyšetření, odborné poradenství o péči o zdraví nebo specializované lékařské péči. S kartou návštěvníka může zájemce projít až 21 stánků, ve kterých bude možné si nechat změřit tlak, cukr v krvi či tuk v těle, vyšetřit oči, zkontrolovat mateřská znaménka nebo také zjistit, jak předcházet mrtvici.

Návštěvníci se naučí správnou techniku mytí rukou a čištění zubů. Prohlédnout si mohou sanitku a další vybavení integrovaného záchranného systému. Připravené budou také divadelní scénky na zdravotnická témata a odpolední koncert lékařské kapely.

van jw

L´Express: Misofonie – když jsou některé zvuky nesnesitelné

Paříž 1. června (ČTK/L´Express) – Ty nejběžnější zvuky vyvolávají u některých lidí úzkosti a zuřivost. Misofonie, tedy porucha, kterou vědecká obec dosud málo zkoumala, může člověku zkomplikovat sociální život. Žvýkání, chroustání popcornu v kině, škrábání nehtů po látce: tyto zvuky jsou pro většinu z nás téměř nepostřehnutelné, pro osmadvacetiletou Soniu je ale jejich poslech utrpením.

„Když slyším matku, jak popotahuje do telefonu, rozzuří mě to natolik, že musím položit sluchátko,“ přiznává mladá žena, kterou cituje francouzský týdeník L´Express. Stejnou hypersensibilitou trpí i dvaatřicetiletá Laura. Když její přítelkyně jí, musí odejít z místnosti – až tak je pro ni zvuk polykání nesnesitelný.

Mohli bychom si myslet, že obě mladé ženy jsou rozmarné. Ostatně stává se, že je jejich blízcí obviňují z příliš nízké tolerance, a nepochopení jejich stavu vede až k hádkám. Ženy však trpí reálnou poruchou: misofonií. Čili nenávistí vůči zvuku.

Poruchu objevili v roce 2000 Pawel a Margaret Jastreboffovi z Emoryho univerzity v Atlantě. Nejde o sluchový problém, porucha spočívá v tom, že se v mozkové kůře rozpoutají negativní pocity, jako je hněv, nenávist, úzkost nebo znechucení vůči specifickým zvukům.

Podle obou vědců může být misofonie dědičná a s lety se prohlubovat. „Otec, bratr a sestra jsou trochu jako já, ale ne tolik. Pozoruji, že tento jev, který se objevil v dospívání, nabývá s věkem stále širších rozměrů,“ říká Laura.

Tři švýcarští psychiatři v jednom lékařském časopise zdůrazňují, že se vědecká obec v názoru na misofonii neshoduje. „Někteří vědci hlásají, že misofonii lze považovat za komplex symptomů, které patří k charakteristikám generalizované úzkosti nebo schizotypické poruchy osobnosti. Připouštějí ale, že je třeba provést studie,“ napsali švýcarští vědci.

V roce 2016 francouzská novinářka Alexandra Vardiová ve svém příspěvku vysvětlovala, jak nenávidí zvuky vydávané ostatními, zejména jsou-li vydávány jejich ústy. A to tak, že by měla chuť udeřit toho, kdo dýchá, žvýká či funí příliš hlasitě. Francouzský herec Bruno Salomone psal rovněž o misofonii ve stejnojmenném románu.

Tato tématika však zajímá lidi i mimo společenství misofonních. Je tomu tak proto, že nás stále více pronásledují všudypřítomné zvuky. Podle šetření agentury TNS Sofres o hluku 49 procent Francouzů soudí, že se situace s hlukem ve městě za posledních deset let zhoršila. Přeplněné veřejné prostory, přetížená veřejná doprava, bezohlední sousedé: ve městě někteří snášejí život stále hůře.

Studie realizovaná v roce 2009 v Nizozemsku na 50 pacientech ukázala škálu reakcí misofonních lidí, které mohou začínat roztrpčeností a končit slovní či dokonce fyzickou agresí.

„Když jsem s blízkými, odcházím od stolu. Když sousedé ve vlaku chroupají chipsy, zacpu si uši nebo si nasadím sluchátka,“ uvádí Laura. Začala chodit k hypnoterapeutovi. „Byl překvapen mou žádostí, ale vysvětlil mi, že bude postupovat jako u toho, kdo chce přestat kouřit. Je třeba přeprogramovat mechanismy zakotvené hluboko v podvědomí,“ říká.

Sonia sní o tom, že v létě pojede na tichý ostrov, kde nikdo nebude v její blízkosti jíst, telefonovat ani hrát na kytaru.

Ticho je dnes považováno za luxus. Podle amerického vědce Gordona Hemptona na světě existuje jen asi 50 míst, kde není vůbec žádný hluk. Ve Francii není žádné. Misofonní lidé si budou muset ještě počkat, než naleznou svůj přístav klidu.

pel spr

Nový lék na epilepsii slibuje lepší léčbu

Praha, 31. 5. 2019 (MaVe PR) – Čeští neurologové mohou svým dětským a dospělým pacientům s epilepsií ordinovat nové antiepileptikum s účinnou látkou brivaracetam (Briviact). Lék schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv a pacienti za něj nemusí nic doplácet. Podle odborníků na epilepsii jde o lék nejnovější generace, který by měl výrazně předčit současnou jedničku na trhu s antiepileptiky s účinnou látkou levetiracetam.

„Tento lék by měl být ve srovnání s ostatními antiepileptiky účinnější a současně by měl mít méně vedlejších účinků. Navíc vůbec poprvé, co existuje léčba epilepsie, můžeme pacientovi nasadit antiepileptikum hned od prvního dne v cílové terapeutické dávce. Vyhneme se tak pozvolné, často velmi zdlouhavé titraci, bez níž jsme si až doposud nedovedli zahájení antiepileptické farmakoterapie vůbec představit,” říká prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP, z Centra pro epilepsie Brno, I. neurologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU v Brně̌. Dosud museli epileptologové pacientovi předepsat nejprve nízkou, neúčinnou dávku léku a tu postupně zvyšovat, aby si organismus zvykl a aby předešli špatné snášenlivosti – cílové hodnoty léku tak dosahovali mnohdy až po řadě týdnů a za přítomnosti záchvatů pacienta. S brivaracetamem umí neurologové dosáhnout rovnovážné koncentrace v organismu, a tedy zlepšit stav nemocného do 2 dnů od zahájení léčby. „Můžeme léčbu zahájit přímo dávkou 50mg na den, která je u významné části pacientů již plně účinná. Teprve v případě, že se záchvat zopakuje, navyšujeme ad hoc do dávky 100 či 200 mg/d,“ vysvětluje prof. Brázdil. Brivaracetam vznikl cíleným vývojem zaměřeným na konkrétní molekulární cíl. Je určen dospělým, dospívajícím a dětem od 4 let zatím jako lék druhé či třetí volby, a to v kombinaci s jiným antiepileptikem. Navazuje na stávající přední antiepileptikum první volby levetiracetam, které je ve vyspělých evropských zemích v monoterapii zřejmě vůbec nejčastěji předepisované antiepileptikum.

Další výhodou brivaracetamu je také možnost podávat jej injekčně či infuzí. „V praxi se opakovaně setkáváme s případy, kdy pacient není schopen tablety z různých důvodů (často po přechodnou dobu) spolknout. V takových případech je dobré mít po ruce jinou formu,“ říká prof. Brázdil.

V současnosti užívají Briviact desítky pacientů a postupně jich bude přibývat. „V Česku je přibližně 100 000 lidí s epilepsií, u třetiny z nich současné léky příliš nezabírají a tito pacienti jsou tzv. farmakorezistentní. U této skupiny obvykle zvažujeme operační zásah, ne všichni však jsou k chirurgické léčbě indikováni. Tito epileptici jsou potenciálními kandidáty na nový lék,“ doplňuje neurolog.

Brivaracetam přišel do České republiky se zpožděním, v řadě evropských zemí je v léčbě epilepsie dostupný již od roku 2016.