15. květen – Světový den proti mozkové mrtvici – Cévní mozková…

Praha, 7. května 2019 (ZP MV ČR) – Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne.₁ Jedná se tedy o velmi časté onemocnění, ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce 2x vyšší, než je evropský průměr.₂ V České republice postihne cévní mozková příhoda každý rok 30 tisíc lidí a její následky nejsou příznivé – nejčastěji je to nesoběstačnost a invalidita postiženého._2,5 Léčba nemoci je finančně velice náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni na léčbu svých 25 tisíců klientů postižených mozkovou mrtvicí vynaložila 482 milionů korun, tedy bezmála půl miliardy.

„V uplynulém roce jsme mezi našimi klienty evidovali více než 25 000 lidí postižených cévní mozkovou příhodou. Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybovaly v průměru okolo 19 tisíc korun. Celkově jsme na léčbu této nemoci vydali loni 482 milionů korun, o 15 milionů více, než v roce 2017,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR (211).

Jak poznat mrtvici

Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév._1,3 Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči. Pokud se objeví, byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu.₄ Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat.₃ V případě rychlého poskytnutí pomoci již v první hodině je naděje na uzdravení až 70%.₄

Rizikové faktory

Za vznikem cévní mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého._2,3,5 Dle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku. „Nevyhýbá se nikomu, týká se jak mužů, tak žen. Loni jsme mezi našimi pojištěnci evidovali 13 000 žen a 12 000 mužů s touto nemocí,“ upozorňuje Hana Kadečková.

Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat následky mozkové mrtvice. Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu. Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu._3,4

Zdroje:

1. http://ivas.cz/wp-content/uploads/2018/04/V%C3%ADte-o-mrtvici-v%C5%A1e-co-pot%C5%99ebujete.pdf
2. https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2003/01/07.pdf
3. http://www.mozkovaprihoda.cz/jnp/cz/index.html
4. https://www.casjemozek.cz/
5. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2002/06/10.pdf

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Jako jediná zdravotní pojišťovna v zemi je již tři roky za sebou držitelkou prestižního mezinárodního titulu Czech Superbrands a od loňska rovněž držitelkou titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Inkontinence trápí i muže: S vyhledáním odborníka není radno otálet

Praha, 7. května 2019 (Essity)

Inkontinence je pro muže velmi intimním problémem, snad ještě intimnějším než pro ženy. O inkontinenci u žen procházejících menopauzou nebo těhotných žen a maminek po porodu se ve společnosti začíná hovořit, úniky moči u mužů jsou však pořád velkým tabu. Přitom nejde v žádném případě o problém ojedinělý. Nejčastěji inkontinence trápí muže nad 65 let, ale může postihnout muže prakticky všech věkových kategoriích. Potíže s únikem moči řeší podle průzkumů každý čtvrtý muž starší čtyřiceti let. Jde nejen o zdravotní a hygienický problém, ale velice negativně dokáže ovlivnit psychiku a společenský, intimní a pracovní život mužů. Včasná konzultace inkontinence s odborníkem i použití správných inkontinenčních pomůcek v období do vyléčení inkontinence jsou proto klíčové.

„Přiznání potíží s inkontinencí sobě i následná konzultace s lékařem bývají pro muže obtížné. Pacienti se za toto nepříjemné onemocnění většinou stydí a zpravidla se se svým trápením uzavírají sami do sebe. Vedle zhoršení inkontinence samotné tak může být ve velké míře poznamenána i psychika pacientů. I přesto, že se jedná o tak intimní problém, není rozhodně dobré s konzultací otálet a čekat, že se problém vyřeší sám od sebe. Neváhejte co nejdříve navštívit odborníka, který najde příčinu problému. Čím dříve se inkontinence začne řešit, o to snadnější bude pravděpodobně její řešení,“ upozorňuje MUDr. Otakar Mareš, primář urologického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

„Příčinou nechtěných úniků moči u mužů jsou nejčastěji onemocnění a změny prostaty, ochablost svalů pánevního dna, obezita způsobující zvýšený tlak na břišní svalstvo a na svalstvo pánevního dna, infekce močových cest nebo užívání některých léků. Inkontinence se může pojit i s dalšími onemocněními jako cukrovkou, demencí, Alzheimerovou chorobou nebo například kardiovaskulárními chorobami. Inkontinence může být rovněž důsledkem nervových poškození po zranění při nehodách nebo sportu,“ vysvětluje dále primář MUDr. Mareš.

Typy a léčba mužské inkontinence

Rozlišujeme dva typy inkontinence – urgentní a stresovou. U mužů je častějším typem urgentní inkontinence, která je charakterizovaná náhlým a neodkladným pocitem nucení na močení. Pacient často nestihne doběhnout na toaletu. Bývá zapříčiněna onemocněním nervové soustavy (demence, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, stav po cévní mozkové příhodě), objevuje se při diabetu, onemocnění prostaty nebo například po močové infekci. Obvykle je léčena pomocí léků. Dochází ke zvětšení kapacity močového měchýře a zároveň ke snížení závažnosti nucení na močení. Pacient tak získá více času, aby překonal nutkání na močení a vyhledal toaletu.

Stresová inkontinence se častěji objevuje u žen, nevyhýbá se ale ani mužům. K únikům moči dochází při zvýšení nitrobřišního tlaku, tedy při smíchu, kašli, kýchnutí nebo při fyzické námaze. Hlavní příčinou stresové inkontinence u mužů bývají operace prostaty. Pro řešení stresové inkontinence, zejména ve své lehké formě, je odborníky doporučováno cvičení pánevního dna, které spočívá v opakovaném stáhnutí (cca na 10 vteřin) a uvolnění svalů používaných při snaze zadržet močení. Cviky se dají provádět prakticky kdykoli a kdekoli. Je důležité ve cvičení vytrvat a cvičit pravidelně, úspěchy se obvykle dostaví v řádu několika týdnů. Posílením svalů pánevního dna lze zabránit úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. Těžší formy stresové inkontinence lze upravit operativními zákroky.

Při inkontinenci nelze podceňovat ani úpravu životního stylu. I malé změny mohou při úniku moči výrazně pomoci. Mužům s nadváhou je doporučena redukce hmotnosti. Je třeba omezit konzumaci alkoholu, sycených nápojů a nápojů obsahujících kofein, tedy nejen kávy, ale i kolových nápojů. Velkou chybou by bylo naopak omezení pitného režimu. Snížení příjmu tekutin by vedlo k vyšší koncentraci moči dráždící močové cesty a tím k vyšší pravděpodobnosti projevů inkontinence.

Inkontinenční pomůcky pomáhají zachovat kvalitu života

Kvůli obavám z nečekaných nehod se lidé s inkontinencí obvykle uchylují do ústraní. Vzdávají se činností, které jim dříve činily radost, ruší schůzky s přáteli, vyhýbají se pobytům na veřejnosti a delším odchodům mimo domov. Inkontinence má negativní vliv na jejich sebevědomí, vede k narušení psychické pohody a někdy i k izolaci. Cílem léčby by měla být vždy podpora kontinence, tedy schopnost udržet moč. Výrazným pomocníkem pro snížení nepříjemných důsledků inkontinence jsou speciální inkontinenční pomůcky, které pomohou mužům dostat potíže s nechtěnými úniky moči pod kontrolu a zachovají jim možnost vést život bez omezení tak, jak byli doposud zvyklí. Podle průzkumů ale téměř polovina mužů s inkontinencí nepoužívá žádnou nebo zcela nevhodnou pomůcku. Nevhodnými pomůckami jsou nejčastěji kousky toaletního papíru, papírové kapesníčky nebo například dámské menstruační vložky.

Nová generace absorpčních pomůcek TENA Men je navržena speciálně pro muže s inkontinencí. Mají inovovaný anatomický tvar přizpůsobený mužskému tělu pro větší pohodlí při nošení. Pohodlí zajistí i jemný materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Nově jsou pomůcky TENA Men ještě tenčí pro zachování diskrétnosti. Přesto jejich vysoce absorpční savé jádro zaručí spolehlivou ochranu a kontrolu zápachu. Jsou k dostání v různých stupních absorpce. Pomůcku lze upevnit do pánského spodního prádla tak, že drží spolehlivě na svém místě. Produkty jsou jednotlivě balené pro snadné a diskrétní použití. Produkty TENA Men mohou být předepsány lékařem, nebo je lze zakoupit bez lékařského předpisu v lékárně, prodejně zdravotnických potřeb či jednoduše v e-shopech.

O Essity

Společnost Essity je přední světová společnost v oblasti hygieny a zdraví, která vyvíjí, vyrábí a prodává produkty a řešení osobní péče (péče o dítě, intimní hygienu, inkontinenční pomůcky a lékařská řešení), papírové hygienické potřeby a profesionální hygienické produkty.

Naše vize je; Věnovat se zlepšení kvality života prostřednictvím předních hygienických a zdravotnických řešení. Výrobky společnosti Essity jsou prodávány v přibližně 150 zemích pod mnoha silnými značkami, včetně předních světových značek TENA a Tork a dalších značek jako Leukoplast, Libero, Libresse, Lotus, Nosotras, Saba, Tempo, Vinda a Zewa. Společnost Essity má přibližně 48 000 zaměstnanců a čisté tržby v roce 2016 činily přibližně 10,7 miliardy EUR. Obchodní činnost Essity je založena na udržitelném obchodním modelu se zaměřením na vytváření hodnot pro lidi a přírodní prostředí. Společnost sídlí ve Stockholmu ve Švédsku a je uvedena na burze Nasdaq Stockholm. Společnost Essity byla součástí skupiny SCA. Více informací na www.essity.com.

Pijete vodu z kohoutku? Zahráváte si se zdravím, říkají vědci

Šumperk, 7. května 2019 (FitVoda)

Znáte přísloví o tom, jak stokrát nic umořilo osla? Bohužel se tato lidová moudrost dá aplikovat i na pití vody z kohoutku. Nedávná studie amerických vědců z Environmental Working Group totiž prokázala, že ačkoliv jednotlivě kontaminanty v kohoutkové vodě bezpečnostní limity nepřekračují, představuje jejich dlouhodobá kumulace v organismu vážné zdravotní riziko. Při dlouhodobém pití vody z kohoutku by tak lidé měli zvážit pořízení moderních filtračních přístrojů, které toxické látky z vody dokážou účinně odstranit.

Pití vody z kohoutku je ekologičtější a většinou též levnější než pití vody balené. V České republice navíc máme k dispozici kohoutkovou vodu poměrně vysoké kvality. Přesto se do pitné vody mohou dostat desítky až stovky kontaminantů, například z životního prostředí (hnojiva a pesticidy z polí a podobně), těžké kovy z potrubí nebo zbytky léčiv a jiných chemikálií, s nimiž si čističky odpadních vod neporadí. „V neposlední řadě je pak problémem i chlor, který se sice využívá k dezinfekci pitné vody, ale na druhou stranu v ní může vytvářet nebezpečné sloučeniny. V poslední době se pak čím dál častěji hovoří i o výskytu mikroplastů v kohoutkové vodě,“ uvádí Michal Osina, zakladatel společnosti FitVoda. Kontrolní orgány, které se zabývají kvalitou pitné vody, samozřejmě hladiny toxinů v pitné vodě sledují. Česká republika má přitom limity pro jednotlivé látky v řadě případů nastaveny ještě přísnější, než jaké ukládají evropské předpisy. Jak ale upozornila nedávná studie amerických vědců, fakt, že obsahy dílčích kontaminantů kohoutková voda nepřekračuje, nemusí znamenat, že je její dlouhodobá konzumace bezpečná.

Kumulativní riziko až doteď nikdo nebral v potaz

Odborníci z neziskové organizace Environmental Working Group (EWG) zveřejnili na začátku května studii, která se jako vůbec první odborná práce věnovala kumulativnímu riziku, které představují kontaminanty přítomné v kohoutkové vodě. Ve studii publikované v odborném žurnálu Environmental Health aplikovali vědci z EWG novou analytickou metodu, která vypočítala zdravotní dopady toxinů přítomných ve vodě jakožto jednoho celku, nikoliv jako oddělených látek. Výsledky přitom nebyly nijak pozitivní, neboť se ukázalo, že při takovémto hodnocení mnoho „kohoutků“ neobstojí. Aplikovaný kumulativní přístup se běžně používá při zhodnocení zdravotních dopadů škodlivin ve vzduchu, na pitnou vodu jej však až doposud nikdo neaplikoval. Individuální hodnocení dopadů jednotlivých kontaminantů totiž dle odborníků neodpovídá realitě, neboť pitná voda velmi často obsahuje celý koktejl chemických látek. Ty sice nemusejí přesahovat zákonné limity, jejich dlouhodobé hromadění v těle však představuje vážné riziko. Jednotlivé toxiny se navíc mohou v organismu přeměňovat na ještě nebezpečnější sloučeniny.

Moderní filtrační přístroje umí odstranit přes 170 kontaminantů

Ve světle těchto zjištění je tedy nutné, aby orgány zodpovědné za kontrolu kvality pitné vody přehodnotily svůj přístup k měření rizikovosti kontaminantů v kohoutkové vodě. „Lze ovšem předpokládat, že jakékoliv změny v této oblasti budou značně nákladné a může trvat roky, než budou zavedeny do praxe,“ upozorňuje Michal Osina. Lidé by proto měli vzít odpovědnost za kvalitu vody, kterou pijí, do vlastních rukou. Jedním z nejlepších pomocníků, jež jsou jim v tomto ohledu k dispozici, jsou speciální přístroje na filtraci kohoutkové vody, které lze snadno používat v domácnosti. Například ionizér od společnosti AlkaViva dokáže díky vysoce kvalitním filtrům UltraWater z kohoutkové vody odfiltrovat až 172 kontaminantů včetně olova, arsenu, průmyslových chemikálií, hormonů, chloru, pesticidů či těžkých kovů.

O společnosti FitVoda s.r.o.

Společnost FitVoda je výhradním distributorem americké firmy AlkaViva, technologického lídra v oblasti ionizace a filtrace vody, pro Českou republiku a Slovensko. Ve svém sortimentu nabízí nejen ionizery AlkaViva, ale též speciální tablety pro obohacování pitné vody o molekulární vodík. Ionizery AlkaViva dokážou z kohoutkové vody odfiltrovat 172 různých kontaminantů, nabízejí možnost vyrobit vodu s až 8 hodnotami pH a lze díky nim vyrobit i vodu obohacenou o vodík.

13. květen – Evropský den melanomu – Změna na kůži může…

Praha, 6. května 2019 (ZP MV ČR) – Zhoubných nádorů kůže v České republice každoročně přibývá. Zatímco ještě před půlstoletím trpělo kožním nádorem 4 000 lidí, dnes jich je téměř sedmkrát více.₆ Důvodů je několik – od zhoršujícího se stavu životního prostředí až po zlepšující se socioekonomické podmínky. Lidé si mohou dovolit častěji cestovat za sluncem, zároveň podléhají trendu opálené kůže a nadměrně se vystavují slunečnímu záření. Právě ono je přitom jedním z nejrizikovějších faktorů.₄ Vše se pochopitelně promítá i do zvýšených nákladů za léčbu tohoto onemocnění. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR jen za loňský rok vydala na léčbu pacientů s melanomem bezmála 70 milionů korun.

Náklady na léčbu pacientů s maligním melanomem stoupají. To potvrzují i statistiky ZP MV ČR. „Za poslední čtyři roky vzrostly náklady na léčbu nemoci o téměř 37 milionů, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015. Loňské výdaje naší pojišťovny na léčbu pacientů s melanomem přesáhly 68 milionů korun,“ říká tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková a dodává: „Loni jsme evidovali téměř 500 pacientů léčících se s maligním melanomem, náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137 tisíc korun za rok.“

Geny, slunce a světlá kůže – rizikové faktory

Maligní melanom je zhoubný kožní nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Na jeho vzniku se podílí především genetické dispozice a vliv UV záření. Může se vytvořit na původně zdravé kůži, kde se objeví odlišně barevná skvrna, nebo na podkladě mateřského znaménka, které se barevně a tvarově změní. Nejčastěji se projeví na částech těla, které jsou nejvíce vystavovány slunečnímu záření, může se ale vyskytnout kdekoliv na těle._1,2 „U našich klientů evidujeme v téměř polovině případů melanom v oblasti trupu, který je slunečnímu záření vystaven nejvíc. Výjimkou však nejsou ani pacienti, kteří se léčí s melanomem rtu, ucha nebo očního víčka,“ upozorňuje Hana Kadečková.

Nejvíce ohroženi jsou pacienti středního a vyššího věku a lidé s velice světlou barvou kůže. Větší počet pacientů se objevuje také ve vyšších socioekonomických vrstvách a mezi obyvateli měst. Z hlediska pohlaví je zastoupení rovnoměrné.₂ „Počet nemocných žen a mužů mezi našimi pojištěnci je téměř vyrovnaný. Náklady na léčbu mužů jsou však dvojnásobné oproti nákladům na léčbu žen. Domníváme se, že důvodem by mohla být skutečnost, že muži prevenci více podceňují a k lékaři přicházejí až v pozdním stadiu nemoci, kdy je léčba mnohem náročnější,“ varuje Hana Kadečková.

Včasná diagnostika může zachránit život

Melanom je nebezpečný v tom, že metastazuje do kůže, podkoží, lymfatických uzlin nebo vnitřních orgánů. Podle tloušťky povrchu rozeznáváme jeho 4 základní formy, až v 65 % případů se jedná o tzv. povrchově se šířící melanom.₃ Záchyt v počátečním stadiu znamená pro pacienta velkou pravděpodobnost, že se vyléčí, a to díky chirurgickému zásahu, při kterém se nádor odstraní. Pokud je však melanom odhalen až později, kdy už je rozšířen do ostatních částí těla, je léčba komplikovaná a prognóza vyléčení velmi nepříznivá.₂ Proto je velmi důležité nechat si každou podezřelou změnu na kůži odborně vyšetřit kožním lékařem a veškeré pigmentové změny sledovat. Důležitá jsou rovněž preventivní opatření, zejména ochrana před slunečním zářením._1,3

ZP MV ČR podporuje prevenci

V květnu probíhá v ČR také vyšetřovací a preventivní akce pod názvem „Stan proti melanomu“, jejímž pravidelným partnerem je i ZP MV ČR. Letošní třináctý ročník začne 6. a 7. května v Praze na Václavském náměstí, bude pokračovat 13. května v Brně na náměstí Svobody a 14. května v ostravském Avion Shopping Parku. Kdokoliv si v něm může nechat zdarma odborně zkontrolovat znaménka. Vyšetření je zcela bezbolestné a trvá jen několik minut. V loňském roce se v průběhu této akce nechalo prohlédnout 4 194 zájemců, zhoubný nádor kůže byl diagnostikován 158 z nich.₇ ZP MV ČR v rámci další podpory prevence melanomu přispívá svým klientům také na vyšetření kožních nádorů. „Naši pojištěnci mohou na vyšetření kůže čerpat jednou ročně až 500 korun. Zájem o něj každoročně roste – loni příspěvek využilo téměř 3 000 klientů,“ doplňuje Hana Kadečková.

Zdroje:

1. https://www.linkos.cz/files/stranky/pro-odborniky/o-spolecnosti/odborne-sekce-cos/sekce-dermatoonkologie/kuze_plakat.pdf

2. https://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2010/04/03.pdf

3. http://www.melanomy.cz

4. https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/nepodcenujte-zmeny-na-kuzi-muze-jit-o-zhoubny-melanom/

5. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/maligni-melanom-spinaliom-bazaliom-c43-44-d03/maligni-melanom-a-ostatni-nadory-kuze/

6. http://www.onconet.cz/res/file/aktuality/2015-11-12-dusek.pdf

7. https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/koznich-nadoru-rapidne-pribyva.-nepodcenujte-prevenci/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Jako jediná zdravotní pojišťovna v zemi je již tři roky za sebou držitelkou prestižního mezinárodního titulu Czech Superbrands a od loňska rovněž držitelkou titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.

Analýza: ČR přichází ročně kvůli domácímu násilí asi o 14,5…

Praha 6. května (ČTK) – Česko přichází kvůli domácímu násilí ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza úřadu vlády, jejíž výsledky obsahuje plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními od letoška do roku 2022.

Úřad vlády situaci analyzoval v roce 2017. Navázal na výzkum ekonomických dopadů domácího násilí, který o pět let dřív provedla organizace proFem. Podle jejích zjištění veřejné rozpočty ztrácely ročně kolem 1,3 miliardy korun za policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské či řešení přestupků. Tehdejší studie počítala ale jen s částí nákladů, nezahrnula třeba výdaje na invalidní důchody či ztráty zaměstnavatelů a obětí.

Podle analýzy úřadu vlády největší část ze zjištěné částky 14,5 miliardy korun činí právě “ztráta produktu” kvůli zranění a pracovní neschopnosti po domácích výpadech. Předloni to bylo osm miliard korun. Léčba stála pět miliard korun a dalších 250 milionů si vyžádala terapie psychických následků. Výdaje policie a justice na řešení kauz dosáhly 86 milionů korun. Krizová pomoc, poradenství, chráněné bydlení, intervenční centra a další služby vyšly na 487 milionů korun.

“Celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny,” uvedli autoři plánu opatření.

Akční plán od letoška do roku 2022 zařadila dnes vláda do svého programu jednání. Seznam kroků navazuje na stejný materiál na roky 2015 až 2018 a příliš se od něho neliší, řada záměrů se opakuje.

Podle dokumentu je dostupnost služeb pro ohrožené násilím stále nedostatečná a chybí třeba utajené azylové domy či sociální bydlení pro oběti. Je nutné také zajistit dostatečné a předvídatelné financování. U řady kroků se dál počítá s tím, že je zaplatí tzv. norské fondy.

Mají pokračovat školení lékařů, učitelů, policistů či soudců. Rozšířit by se měly preventivní programy pro ty, kteří se chovají násilně. Nyní existuje devět organizací, které se práci s pachateli věnují, a to hlavně v Praze a Brně. Podle plánu by měly být v každém kraji.

Dál by měla fungovat krizová telefonní linka. Začít by měl pilotní projekt k nastavení pomoci obětem sexuálního násilí. Další pilotní projekt by měl ověřit fungovaní signalizačního zařízení pro ohrožené domácím násilím. V cizině se signalizace využívá v případech, kdy hrozí to, že po vykázání z domova násilné osoby znovu zaútočí. Po stisknutí tlačítka je možné přivolat policii. Loni se tento model zkoušel ve Středočeském kraji.

Mělo by se konat několik kampaní. Příští rok by měla osvětová akce informovat o dostupnosti služeb pro ohrožené. V roce 2021 se má zaměřit na pomoc obětem. V roce 2022 by hlavním tématem mělo být kybernásilí a násilí mezi mladými. Nově by se také měly sbírat a vyhodnocovat statistické údaje o domácím násilí.

ktk snm

Ministerstvo: Platy lékařů a sester se vyrovnaly průměru EU

Praha 6. května (ČTK) – Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84.000 korun a sester 43.000 korun. Zástupci ministerstva o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

Vyjádření České lékařské komory a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČTK zjišťuje.

“V posledních letech jsme svědky skutečně nebývalého růstu platů ve zdravotnictví. Platby ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky,” dodal ministr.

Průměrná mzda lékaře v roce 2018 stoupla meziročně o osm procent na 77.944 korun, sester o 12 procent na 38.500 korun. V nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví je průměrný plat lékaře 85.690 korun, sestry 42.880 korun.

Platy podle ministerstva porostou i nadále. “V posledních letech šly do platů téměř veškeré peníze a již nezbylo na rozvoj nemocnic,” uvedl ministr. Dodal, že je třeba investovat i do modernizace nemocničních areálů a do medicínského rozvoje.

Platy ve státních zařízeních měly podle nařízení vlády letos růst v průměru o sedm procent, další 3000 korun navíc dostaly zdravotní sestry u lůžek ve směnném provozu. Odbory namítají, že nemocnice jiných zřizovatelů v regionech přidaly sestrám méně. Podle ministerstva to ale data ÚZIS nepotvrzují, v některých krajských nemocnicích se zvyšovaly přijmy i více.

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) z roku 2016 byl průměr unie u sester asi 1,07 průměrné mzdy dané země, české sestry měly 1,1. U lékařů byl průměr 2,4, čeští měli o 0,2 nižší.

Podle ÚZIS je v Česku v současné době asi 21.500 lékařů v akutní lůžkové péči v nemocnicích a 45.000 úvazků sester. Zatímco lékařů v posledních letech o jedno či dvě procenta každý rok přibývalo, sester ubývalo o stovky úvazků ročně. “Na datech vidíme, že sestry přestávají odcházet. Změny v roce 2018 způsobily spíše změny v lůžkovém fondu než odchody,” uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Dva velcí poskytovatelé podle něj přestali poskytovat akutní péči a přesunuli se do péče následné. Ubylo tak reálně asi 40 úvazků. “Poklesy by se mohly v roce 2019 zastavit,” dodal Dušek.

van rot

Chřipka je na ústupu. Letošní bilance – sto devadesát…

Praha, 6. května 2019 (STOP chřipce!) – Letošní chřipková sezóna končí a přichází čas na bilancování. Přestože tomuto závažnému onemocnění podlehlo tentokrát méně lidí než loni, jednalo se o druhý nejvyšší počet obětí chřipky za posledních pět let. K dnešnímu dni bylo hlášeno celkem 617 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče, téměř třetina z nich infekci podlehla.

„Podle evidovaných údajů následkům onemocnění letos podlehlo 190 pacientů. Toto číslo se ovšem vztahuje jen k těm pacientům, kteří byli pro závažný průběh chřipky hospitalizováni na oddělení ARO nebo JIP,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Skutečný počet úmrtí je však podle odborníků mnohem vyšší, neboť přibližně 2 % všech úmrtí – což v České republice představuje téměř 2 000 osob ročně – lze považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou. První hlášení o nemocných chřipkou se začala objevovat již koncem října loňského roku, vrchol epidemické sezóny nastal v polovině února. Od té doby počet nemocných pozvolna klesá.

Chřipka je celoroční onemocnění, přesto se nejvíce objevuje právě v zimních měsících. Nákaza se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí, možný je i přenos kontaminovanými předměty. Chřipkové viry jsou velice odolné, nejlépe se jim daří při nižších teplotách a vyšší vlhkosti, kde přežijí i několik týdnů. K šíření chřipky v zimním období kromě počasí přispívá i to, že se lidé více zdržují v uzavřených prostorách s méně častým větráním.

Chřipka není běžná viróza

Přelom kalendářního roku je kromě vysokého počtu chřipkových onemocnění typický také nárůstem celé škály dalších respiračních chorob způsobených jinými typy virů nebo bakteriemi. Ačkoliv jsou příznaky těchto nemocí mnohdy velmi podobné chřipce, není na místě je s ní srovnávat. Chřipka je na rozdíl od běžné virózy závažným onemocněním, které může vést k těžkým zdravotním komplikacím, v krajním případě i k úmrtí. Komplikovaný průběh chřipky je nejčastěji zapříčiněn rozšířením chřipkové infekce do vnitřních orgánů, rozvojem bakteriální superinfekce nebo stavy vyplývajícími z akutního průběhu, jako jsou dehydratace nebo febrilní křeče. Chřipka každoročně postihne 10 až 15 % světové populace a způsobuje celosvětově úmrtí stovek tisíců osob, a to i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Nejvíce ohrožuje lidi starší 65 let, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocné různého věku.

Očkování je základem prevence

Každoroční očkování proti chřipce je nejúčinnějším opatřením pro prevenci chřipky a pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých v důsledku onemocnění chřipkou a také počet případných závažných komplikací. „Vakcíny proti chřipce se připravují každý rok znovu pro následující sezónu. Cirkulující chřipkové viry se totiž každou sezónu mění. Proto Světová zdravotnická organizace každý rok aktualizuje složení vakcíny tak, aby co nejvíce odpovídalo virům kolujícím danou sezónu v populaci,“ upřesňuje MUDr. Martina Havlíčková. V České republice se již používají i moderní tetravalentní vakcíny, které poskytují očkovaným širší ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky, dvěma kmenům A a dvěma kmenům B, což by ve svém důsledku mělo zvýšit celkovou účinnost chřipkové vakcíny. Aby však byla populace proti chřipce chráněna skutečně efektivně, je zapotřebí zvýšit celkovou proočkovanost. Česká republika však v tomto směru zůstává hluboko pod doporučeními Světové zdravotnické organizace, a to i v rizikových skupinách, které jsou chřipkou a jejími komplikacemi ohroženy nejvíce. Nízká proočkovanost populace má značný podíl na statistice úmrtí.

Světová zdravotnická organizace doporučuje až 30% proočkovanost obyvatel, u rizikových skupin dokonce až 75%.4 V České republice je však navzdory těmto doporučením proočkovanost populace proti chřipce nízká. Tím se naprosto vymykáme trendům nejen v rámci Evropy, ale i ve světě, kde naopak proočkovanost proti chřipce stoupá. Kupříkladu v Kanadě nebo USA je distribuováno ročně až 330 dávek očkovacích vakcín proti chřipce na 1000 obyvatel. U nás je tato spotřeba pouze kolem 40-70 protichřipkových vakcín na 1000 obyvatel.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Vaxigrip Tetra je lék k injekčnímu podání do svalu nebo pod kůži. Výdej je vázán na lékařský předpis. Před použitím si, prosím, pečlivě přečtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Přípravek je určen k prevenci chřipky u dospělých a dětí od 6 měsíců věku v souladu s oficiálním doporučením. Žádná vakcína nemusí plně ochránit všechny očkované osoby. Hrazen z veřejného zdravotního pojištění ve znění zákona 48/1997 Sb. Vakcinační akce č.j.: MZDR 49884/2018-6/OVZ.

SPCZ.VAXIQ.19.04.0033

Lékařka: Nové kožní znaménko po 35. roce by měl vidět odborník

Praha 6. května (ČTK) – Každé nově vzniklé kožní znaménko po 35. roce věku by podle lékařky Moniky Arenbergerové z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady měl vidět kožní lékař-dermatolog. Lidé si je mohou nechat vyšetřit ve Stanech proti melanomu. Dnes a v úterý stojí nad Václavském náměstí v Praze, příští týden v Brně a Ostravě. Každoročně využijí vyšetření zdarma tisíce lidí, loni jich bylo přes 4000. Lékaři odhalili 48 nádorů kůže, za 12 let pořádání preventivní akce už více než 650.

“Populace má zafixováno, že melanom je hnědá skvrna, která se vytváří na kůži nově nebo přeměnou mateřského znaménka. Takových útvarů je sice více než polovina, ale zbytek tvoří nádory ve tvaru uzlíku, a u některých může převládat jiná barva než hnědá,” uvedl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Může to být podle něj růžová, modrá, šedá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány na bradavici nebo modřinu.

Zhoubný melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, podlehne mu kolem 400 lidí ročně. Loni byl nově odhalený u 2700 lidí, nejvíce jich přibývá ve skupině mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let. Podle Arenbergera se 110 z nich se dostavilo k lékaři v pokročilém stádiu s metastázami.

Ročně stojí podle odhadů veřejné zdravotní pojištění tito pacienti kolem 400 milionů korun, protože často potřebují moderní a nákladnou biologickou léčbu. U Všeobecné zdravotní pojišťovny, která má klienty asi 60 procent Čechů, se loni léčilo přes 16.000 lidí a náklady byly přes 311 milionů korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala 68 milionů korun, oproti roku 2015 to je dvojnásobek. Léčilo se asi 500 pacientů. “Náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137.000 korun za rok,” uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

U mužů se podle odborníků nejčastěji nádory kůže nacházejí na trupu, u žen na nohou. Nejrizikovější jsou lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Podezřelá znaménka mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo je vystouplý nad povrch kůže.

Pravděpodobnost vzniku nádoru podle odborníků zvyšuje opakované spálení kůže, protože účinek UV záření se v těle kumuluje. Prevencí je vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu mezi 11:00 a 15:00. Dbát by se mělo také na ochranu pokožky krémem s ochranným faktorem proti UV záření, zejména ve vysokých horách či u moře je třeba vyšší ochranný faktor. “Používat opalovací krém je potřeba už od dubna do října. Pro děti s ochranným faktorem 30, u dospělých 20, ale záleží na místě, kam lidé jedou,” dodala Arenbergerová.

Počty pacientů VZP a náklady na jejich léčbu:

zdroj: VZP

*kteří se léčí s diagnózou melanom

van mal

Vrtulníky budou v Liberci přistávat i v noci, kraj chystá úpravy

Liberec 5. května (ČTK) – Vrtulníky letecké záchranné služby budou v Liberci létat i v noci. Liberecký kraj připravuje úpravy a osvětlení přistávací plochy u základny letecké záchranky na letišti. Z loňského přebytku na to chce dát pět milionů korun. ČTK to řekla náměstkyně hejtmana Jitka Volfová (ANO).

Už dnes mohou vrtulníky do Liberce létat za tmy, ale jen na heliport v areálu nemocnice, který je osvětlený. Vrtulník tam ale nemůže stát a zatím se nemá kam vrátit. Nejbližší heliport s plnohodnotným nočním provozem je v Praze. “V současné době připravujeme projekt úprav, investorem bude kraj. Chtěli bychom to mít co nejdříve,” doplnil mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.

Letecká záchranná služba působí v Liberci od roku 1992. Podle náměstka hejtmana Přemysla Sobotky (ODS) se základnu v Liberci podařilo tehdy prosadit, i když to nebylo v původním záměru rozšiřování letecké záchranky. “Historie ukázala, že to byl dobrý krok,” uvedl Sobotka. Základna vznikla jako osmnáctá v tehdejším Československu, i proto je označení libereckého vrtulníku Kryštof 18. Loni startoval vrtulník k 550 případům nejen v Libereckém kraji, ale létá i do středních Čech a Královéhradeckého kraje.

Výrazným posunem pro leteckou záchrannou službu bylo před pěti lety vybudování heliportu v areálu Krajské nemocnice Liberec. Výrazně to zvýšilo šance pacientů na přežití. V minulosti musel vrtulník letět na letiště, kde pacienta přeložili do sanitky. Pak ho čekala cesta přes město, což představovalo dalších deset až 15 minut. Dnes mohou vrtulníky přistát přímo v areálu nemocnice. Vyhřívaná přistávací plocha ve výšce pátého patra umožňuje celoroční provoz a přistát na ní mohou i těžké vojenské stroje o hmotnosti 6,4 tuny. Lávkou je spojená s traumacentrem.

ivc hj

Fotograf Štreit se zaměřil na práci zdravotníků urgentního příjmu

Olomouc 5. května (ČTK) – Na práci lékařů a zdravotnického personálu urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc se v novém projektu zaměřil fotograf Jindřich Štreit. Jeho snímky budou od 27. května vystaveny v olomouckém nákupním centru Galerie Šantovka. Výstava tří desítek fotografií má podle vedení nemocnice přiblížit veřejnosti náročnou práci zdravotníků na urgentním příjmu.

Výstava Štreitových dokumentárních fotografií bude zahájena při příležitosti Mezinárodního dne urgentní medicíny. “Mám bohaté zkušenosti s tíživými tématy, fotografoval jsem ve válečných zónách, bezdomovce, narkomany, vězně nebo nedávno činnost mobilního hospice. Musím ale přiznat, že jsem ještě nezažil tolik bolesti v tak koncentrované podobě jako na urgentu. Obdivuji energii, rozhodnost a profesionalitu, s jakými zdravotníci náročné situace zvládají,” uvedl Štreit, který snímky na urgentním příjmu pořizoval měsíc.

Oddělením urgentního příjmu FN Olomouc denně projdou zhruba dvě stovky pacientů. Nemocniční pracoviště má podle jeho primáře Vladislava Kutěje pomáhat především těm, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči při náhlé změně zdravotního stavu. “I přes velké množství pacientů se snažíme každému poskytnout adekvátní péči a v optimálním čase. K úspěšné léčbě ale potřebujeme nejen čas, prostor, vzdělání, medicínské myšlení, nýbrž také rozumné, trpělivé a informované pacienty,” uvedl Kutěj.

Lidé by podle Kutěje měli zvážit, zda musejí lékařskou pomoc vyhledat okamžitě, nebo jejich problémy může zmírnit samoléčba či mohou vyčkat na ordinační dobu svého praktického lékaře. “Právě praktický lékař představuje první a základní stupeň zdravotní péče v naší zemi,” uvedl.

Pacienti, kteří na urgentní příjem přicházejí s problémy, které by mohl vyřešit jejich praktický lékař, podle Kutěje často zapomínají, že třeba ve vedlejší místnosti zdravotníci bojují o něčí život. “Ti, kteří nervózně posedávají v čekárně nebo se o svou frustraci dělí s personálem, si jen stěží umí představit, co všechno se děje nebo může odehrávat jen kousek od nich – na dispečinku, heliportu nebo v Emergency Room,” dodal primář.

V Galerii Šantovka bude výstava fotografií do poloviny června. Poté bude přemístěna do budovy monobloku FN Olomouc. “V plánu jsou také reprízy v dalších obchodních centrech i nemocnicích v Olomouckém kraji,” uvedl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

beh kš