Vratku doplatku na léky letos získá třicetkrát více lidí…

Praha 20. srpna (ČTK) – Lidí, kteří dosáhli na vratku doplatku za léky, je letos přibližně třicetkrát víc než za loňský první půlrok. Vyplývá to z údajů ze čtyř největších zdravotních pojišťoven. Ochranný limit, po jehož dosažení pojišťovny klientům zaplacené peníze vrací, se letos snížil pro děti a seniory na 1000 korun a pro starší 70 let nad 500 korun. Pojišťovny zaplatily přes 185 milionů korun, proti stejnému období loňského roku je to asi desetkrát víc. Peníze odesílají v těchto dnech.

Do loňského roku byl limit pro děti a seniory nad 2500 korun, pro ostatní dospělé zůstal na 5000 korunách. Největší zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), loni vracela doplatky za léky necelým sedmi tisícům ze svých 5,9 milionu klientů. Letos na něj za prvních šest měsíců dosáhlo přes 221.000 lidí. Téměř 198.000 z nich byli senioři nad 70 let.

“Potvrzuje se, předpoklad, že změna limitu pomůže hlavně seniorům starším 70 let. Lidé v seniorském věku čerpají zdravotní služby ve větším rozsahu a také počet léků, které užívají, je větší. Přitom ale už nejsou ekonomicky aktivní, nevydělávají si,” řekl ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Druhá největší pojišťovna, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZPMV), loni za celý rok na vratkách doplatků vyplatila 13,3 milionu korun. Letos za první pololetí to byl téměř dvojnásobek, 22,5 milionu korun.

“Klienti nemusejí pojišťovnu o vrácení přeplatků žádat. Zdravotní pojišťovna hlídá výši zaplacených poplatků sama a peníze posílá po překročení limitu zpět,” vysvětlila mluvčí ZPMV Hana Kadečková. Dodala, že peníze přijdou buď složenkou nebo na účet.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která má třetí nejvyšší počet klientů, v prvním čtvrtletí evidovala asi 10.000 a ve druhém kolem 26.000 lidí, kteří mají nárok na vratku. Někteří z nich měli nárok za obě čtvrtletí. Celkem šlo podle mluvčí Elenky Mazurové o 13,7 milionu korun. Loni pojišťovna vracela šest milionů za celý rok.

Čtvrtá největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), loni za první pololetí poslala klientům vratky ve výši 1,2 milionu korun. Letos to bylo za stejné období více než desetkrát tolik.

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění měla za cíl snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Podle odhadů bude změnit letos stát celkem 440 milionů korun. Pojišťovny s tím počítaly. “Na nárůst vrácených peněz našim klientům jsme se připravili už loni při sestavování letošního rozpočtu pojišťovny,” uvedl generální ředitel OZP Radovan Kouřil.

Limit na doplatky se počítá z nejlevnější varianty léku se stejnou účinnou látkou, může tak být reálně nižší než pacientem skutečně zaplacené částky, kvůli marži lékárny nebo pokud si vybral dražší variantu.

Vratky doplatků na léky v 1. pololetí 2017 a 2018:

zdroj: VZP, ZPMV, ČPZP, OZP

* na konci roku 2016

van mal

Turisté si v lékárnách v Praze nejvíc kupují špunty do uší

Praha 19. srpna (ČTK) – Zahraniční turisté si v lékárnách v centru Prahy kupují z volného sortimentu nejčastěji špunty do uší. Jen v lékárně na pražské Národní třídě jich prodají desítky párů denně. Vedle hlučného nočního života v centru Prahy komplikuje cestovatelům život také hmyz. Vyplývá to z údajů lékáren Benu.

“Špunty do uší jsou populární celoročně, ovšem teď v létě je po nich poptávka největší. Už jsme si vybudovali široký sortiment a neustále je doplňujeme,” uvedla vedoucí lékárnice Benu Lívia Bélai.

Hodně cizinců také přichází se štípanci od hmyzu. “Bývají od komárů, ale velmi často bohužel také od něčeho jiného, co žije trvale na jejich hotelu,” řekla Bélai. Dodala, že lékárnou projde denně až 500 lidí, z toho přibližně polovina z nich jsou v létě turisté.

Také nachlazení z klimatizace a odřeniny na nejrůznějších místech, další z nejčastějších dovolenkových lapálií, mají všichni turisté na světě společné. Cizinci si však dávají větší pozor na spálení od sluníčka a úpal. “Se spáleninami chodí častěji Češi, zahraniční turisté bývají v tomto ohledu na dovolenou pečlivě připraveni,” uvedla lékárnice.

Větším problémem zahraničních návštěvníků jsou zapomenuté léky na předpis. Turisté, kteří dojedou do Česka bez své medikace, zde musejí na pohotovost nebo k lékaři, který je prohlédne a předpis vydá.

V pražských hotelech, penzionech a kempech se loni ubytovalo rekordních 7,65 milionu turistů. Meziročně jich přibylo o víc než sedm procent. Zahraničních turistů přijelo o 7,2 procenta více, celkem 6,5 milionu a tvořili tak 86 procent hostů v hlavním městě. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Nejvíc se v hlavním městě ubytovalo hostů z Německa – celkem 905.000. Ze Spojených států přijelo 470.000 turistů. Dál výrazně přibylo turistů z Číny a Jižní Koreje, kterých přijelo 285.000 resp. 300.000. Nejhektičtější byl srpen, kdy se v Praze ubytovalo 773.693 lidí.

mdk jw

Le Figaro: Francouzský dárce spermatu má již 64 dětí

Paříž 18. srpna (ČTK) – Otcem již 64 dětí se stal jeden francouzský padesátník a dárce spermatu, jenž tak pomáhá ženám nebo párům, které z nejrůznějších důvodů nemohou mít děti. Tento “supertáta” se přitom sám po úmrtí svého otce dozvěděl, že má 16 nevlastních sourozenců, napsal deník Le Figaro.

“No a co? V mém životě se nic nezměnilo,” řekl muž z departementu Dordogne na jihozápadě země. Dárcem spermatu se stal o několik let později v roce 2007 a jeho čtyři oficiální děti tak mají někde přes 60 nevlastních bratrů nebo sester.

Děti, kterým pomohl přijít na svět, neuznává za své, ale pokud o to projeví v budoucnu zájem, je ochoten se s nimi setkat. “Jsem pouze dárce a nic víc. Jen pomáhám samotným ženám nebo párům, heterosexuálním i homosexuálním. Je mi jedno, jestli jsou ty ženy krásné, ošklivé, staré, tlusté, jakou mají barvu nebo národnost – všechny mají právo mít dítě,” řekl Le Figaro muž, jehož okolí o jeho aktivitách nemá nejmenší tušení.

Své potomstvo eviduje v počítači v tabulce, do níž zadává jméno, datum a místo narození a pohlaví dítěte.

Jeho život se řídí ovulací zákaznic a v tuto chvíli má tolik objednávek, že ani nejezdí na dovolenou. Pokračovat hodlá, dokud bude moci. Metody oplodnění jsou podle něj různé a vždy záleží na přání klientky, od přirozeného způsobu po pipetu, s jejíž pomocí se dávkují dětské léky ve formě sirupu.

mka pmh

Corriere della Sera: Jak změřit, zda skutečně chodíme rychle

Řím 18. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Víceméně všichni víme, že nám k udržení zdraví experti doporučují mírnou fyzickou aktivitu, třeba procházku v rychlejším tempu. Když se však na to podíváme podrobněji, stává se definice rychlé chůze mlhavým a příliš technickým pojmem. Podle většiny expertů je za rychlou chůzi považována taková, kdy údery srdce dosahují 70 procent maximální srdeční frekvence. Mezinárodní organizace zabývající se zdravím ji identifikují jako chůzi, při níž ještě člověk může mluvit, ne však už zpívat. Mírná fyzická aktivita by zase měla odpovídat třem MET (metabolický ekvivalent, který vyjadřuje spotřebu kyslíku v klidu na jeden kilogram tělesné hmotnosti), to znamená, že bychom měli spotřebovávat třikrát více energie než když sedíme. Je v tom zkrátka trochu zmatek, píše italský deník Corriere della Sera.

Všechny tyto názory se pokusili ve své studii sjednotit vědci z Massachusettského technologického institutu, kteří srovnávali 38 výzkumů na toto téma. Vyhodnocovali příznivé účinky chůze ve vztahu k počtu kroků za minutu, srdeční frekvenci a dýchání. Studii, která zahrnovala stovky mužů a žen ve věku od osmnácti let s různou hmotností, vedla Catrine Tudorová-Lockeová. Ta dospěla k závěru, že rychlá chůze v průměru představuje 100 kroků za minutu. To je zřejmě méně, než jsme si představovali, neboť pro ty, kdo jsou zdatní, se to může zdát spíše málo.

“Měření je jednoduché, stačí udělat deset kroků za šest vteřin. Znásobíme-li to deseti, získáme 100 kroků za minutu. Nebo můžeme měřit rychlost chůze tak, že si spočítáme, kolik kroků uděláme za minutu,” vysvětluje americká vědkyně. “Přirozeně nestačí, abychom touto rychlostí udělali denně jen 100 kroků,” dodává.

“Jestliže hovoříme o 100 krocích za minutu, je to standardizace, odpovídá to námaze střední intenzity. Pro osobu, která má deset kilogramů nadváhu, jde o větší fyzickou aktivitu, zatímco pro trénovanou osobu to je lehká aktivita. Také velikost kroku, a tedy vzdálenost, kterou osoba ujde, je různá: jeden udělá krok dlouhý 50, jiný 70 centimetrů,” upřesňuje Gianfranco Beltrami, expert na sportovní lékařství. Spotřeba kalorií se mění také podle toho, kolik dotyčný jedinec váží, jak dlouho se aktivitě věnuje a jakou vzdálenost ujde.

Jak tedy máme chodit, aby to byl pro naše zdraví přínosem? “Do šedesáti let by to mělo být 10.000 kroků denně, a to nejméně pět dní v týdnu, z toho nejméně část rychlostí 100 kroků za minutu. To znamená procházku v délce jedné hodiny a 40 minut. Po šedesátce prospěje zdraví 8000 kroků a po sedmdesátce stačí 5000 kroků,” uvádí Beltrami.

Samozřejmě můžeme udělat pro zdraví i více, například 130 až 140 kroků za minutu až dosáhneme pomalého běhu. S krokoměrem, který dnes máme téměř všichni v mobilu, můžeme denně kontrolovat, zda jsme tohoto cíle dosáhli. Musíme oněch 10.000 kroků udělat v jednom zátahu? “Nejméně 3000 kroků ano, jinak stačí započítávat třeba cestu do kavárny nebo vynášení odpadků,” odpovídá Beltrami.

K tomu, abychom si udrželi zdraví a vyplavovaly se nám endorfiny, které navozují dobrou náladu, je třeba dostatečně intenzivní aktivity, tedy dosažení 70 až 80 procent maximální srdeční frekvence. Jak ji vypočítáme? Stačí od čísla 220 odečíst věk jedince. U dvacetiletého mladíka to bude 200 (220-20), u čtyřicátníka to bude 180 (220-40). Jen dobře trénované osoby mohou delší dobu tyto parametry překročit. “Příliš rychlá chůze může vést paradoxně k rizikům. Obézní osoba, která dosáhne maximální frekvence, místo 70 až 80 procent této frekvence, může srdce vyčerpat,” vysvětluje Gianfranco Beltrami.

pel hej

Vitamin K – pomocník, o kterém víme málo

Praha, 17.8.2018 (Focus Agency)

Krvácíte z nosu a špatně se vám hojí modřiny? Nebo máte časté zlomeniny bez zjevné příčiny? Pokud jste alespoň jednou odpověděla ano, měla byste zbystřit – možná vám chybí vitamin K.

Co víme o vitaminu K?

„Vlastně bychom měli hovořit o skupině vitaminů K, protože rozlišujeme tři druhy: K1, K2 a K3. Vitaminy skupiny K jsou rozpustné v tucích (třeba jako vitamin A) a každý druh má jinou úlohu v lidském organizmu“, vysvětluje MUDr. Jana Čepová, PhD., z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF a  FN v Motole. Role vitaminu K1 spočívá v tom, že slouží jako prostředek zajišťující správnou srážlivost krve. Jeho dostatečná hladina v těle omezuje vznik modřin, omezuje nadměrné krvácení při menstruaci či krvácení z nosu a je také např. prevencí nadměrného krvácení u novorozenců.

Vitamin K2 má roli úplně jinou. Vitamin K2 společně s vitaminem D napomáhá správné mineralizaci kostní tkáně a hospodaření s vápníkem v organizmu. Vitamin K2 určuje, kam se vápník bude ukládat. Byly popsány další pozitivní účinky vitaminu K2 na lidský organizmus. Již byl zdokumentován vliv na výskyt diabetu mellitu 2. typu, byly též zjištěny protizánětlivé účinky a byly prokázány protirakovinné účinky. Dále byla popsána spojitost nízkých hladin vitaminu K2 s výskytem Alzheimerovy choroby.

Kde vitaminy K najdeme?

Vitamin K1 nacházíme převážně v listové zelenině, špenátu, kapustě, ale také v olivovém oleji, luštěninách nebo brokolici. Lidé nejsou schopni vstřebat více jak 200 ug vitamin K1 denně.

Vitamin K2 je v malém množství produkován střevními bakteriemi, ale je také obsažen v některých potravinách, především živočišného původu. Můžeme ho ale také najít ve fermentovaných potravinách, nejbohatším zdrojem jsou fermentované sójové boby „natto“. Pro českou populaci mezi snadněji dostupné potraviny s vitaminem K2 patří převážně tvrdé sýry, maso, tvaroh, játra, vejce či kysané zelí.

Vitamin K3 je syntetický a v České republice platí jeho zákaz podávání lidem.

Doporučená denní dávka vitaminu K

Dospělý muž či žena by měli denně přijímat 70-120 µg vitaminu K. V České republice jsou dle vyhlášky č. 450/2004 Sb. a novely 330/2009 Sb. maximální doporučené denní dávky vitaminu K 75 µg. U novorozenců do šesti měsíců by měla být denní dávka 2 µg.

Přesný doporučený denní příjem vitaminu K2 je předmětem klinických studií, s novými poznatky o vitaminu K2 se odborná i laická veřejnost postupně seznamuje.

V literatuře se uvádí, že populace ve vyspělých zemích přijme ze stravy jen asi 10 % doporučené denní dávky vitaminu K2.

MUDr. Jana Čepová, Ph.D., k tomu dodává: „Doporučila bych nejen ženám, ale i mužům, aby zvýšili příjem vitaminu K2 ve stravě nebo formou vhodných potravinových doplňků“.

Jak tedy poznáme, že nám vitamin K chybí?

Nedostatek vitaminu K1 se může projevit potížemi se srážlivostí krve, jako je zvýšená tvorba a delší hojení modřin, silná menstruace. Nedostatek vitaminu K2 většinou nepoznáme.

Sečteno a podtrženo

Vitamin K patří do stejné skupiny jako vitaminy A, D a E, ale ve srovnání s nimi toho o něm moc nevíme. Přitom jeho účinky na organizmus jsou veskrze pozitivní, říká MUDr. Jana Čepová, Ph.D., a dodává: „Pomáhá předcházet osteoporóze, zvyšuje hustotu kostního materiálu (čili množství vápníku v kostech), redukuje i riziko zánětů. Naproti tomu jeho nedostatek může vést k ateroskleróze a osteoporóze a ke zvýšenému riziku zánětů“.

Nedostatku obou typů vitaminu K se dá zabránit prevencí, do které patří vyvážená strava a pestrý jídelníček. Velkou chybou jsou i tzv. zázračné diety a alternativní způsoby výživy. Problém deficitu nejen vitaminu K může nastat rychleji, než si uvědomujeme a může nám způsobit dlouhodobé zdravotní problémy. Další informace najdete na www.jsemstalekost.cz.

Tisková zpráva Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů…

V Praze dne 17. 8. 2018 (KSL, SSG ČR)

Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů (SSG ČR) odmítají současnou snahu zdravotnických odborů politickým nátlakem zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019 a vyzývají předsedu vlády a ministra zdravotnictví, aby tomuto tlaku nepodlehli.

Kolegům pracujícím v nemocnicích přejeme maximálně kvalitní pracovní i platové podmínky. Zároveň jsme si jisti, že navýšení úhrad zdravotní péče, kterého zástupci nemocnic dosáhli v dohodovacím řízení a které je nejvyšší ze všech segmentů, je pro rok 2019 schopno plně pokrýt i požadavek odborových organizací na 10% navýšení osobních příjmů zaměstnanců.

Máme tedy za to, že odbory by se měly t.č. soustředit na kolektivní vyjednávání v jednotlivých nemocnicích, nikoli útočit na úhrady jiných segmentů. Vedení nemocnic by se měla soustředit na úkoly, které jim přísluší, nikoli jen stát před Ministerstvem zdravotnictví či Úřadem vlády s nastavenou dlaní.

Upozorňujeme na to, že právě dříve běžné opakované politické zásahy do úhrad, o něž odbory nyní opět usilují, jsou jednou ze základních příčin současného neuspokojivého stavu českého zdravotnictví. Vedly k tomu, že je vysáván personál zvláště ambulancí na vesnicích a malých městech, často jen na základě historicko-politického tlaku, nikoli objektivního úsudku o potřebnosti a náležité odborné výši zařízení, která peníze preferovaně dostávala, a to nejen od vlády, ale také např. krajů. Zdravotní péče se důsledkem dosavadních zásahů státu stále více vzdaluje od těch, kteří ji potřebují nejvíce.

Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče.

Závěrem upozorňujeme, že pokud se přeci jen vláda ČR rozhodne z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, přidat peníze na navýšení platů a mezd ve zdravotnictví, za spravedlivý budeme považovat jen takový systém, který se bude týkat všech poskytovatelů, nikoli jen lůžkových zařízení. Upozorňujeme vládu ČR, že za spravedlnost v rozdělování peněz jsme připraveni bojovat podstatně tvrději, než tomu bylo dosud.

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident České stomatologické komory, mluvčí Koalice,
MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR,
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR

Corriere della Sera: Proč je ve vyšším věku tak…

Řím 17. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Existují různé faktory, které způsobují, že je obtížnější zhubnout v dospělosti a ještě obtížnější to je ve stáří, píše italský deník Corriere della Sera.

Podle různých studií i ti, kdo zůstávají aktivní, ztrácejí po třicátém roce života svalovou hmotu, kterou nahrazuje tuková tkáň. Tento jev se prohlubuje každých deset let. Svaly spotřebovávají více kalorií než tuk. Proto méně svalové hmoty znamená, že organismus přechází na pomalejší metabolismus a tedy potřebuje méně kalorií.

Staří lidé trpívají více různými bolestmi a mají tendenci více sedět. Tím se na jedné straně ještě prohlubuje úbytek svalové hmoty, a na druhé straně tělo přijímá více kalorií než spotřebuje, a proto dochází k přibývání na váze.

Svou roli tu hrají rovněž hormony. Menopauza, která znamená nejen pokles hladiny estrogenů, ale celé ženské hormonální výbavy, velmi často vede ke zvyšování váhy vzhledem ke změně bazálního metabolismu. Stejně tak je tomu u poklesu hladiny testosteronu u mužů, který je pomalejší, ale rovněž významný. U obou pohlaví jde tedy o zpomalení bazálního metabolismu a redukci svalové hmoty, které jsou vyvolány poklesem hladiny hormonů.

U starých lidí se stoupajícím věkem klesají smyslové schopnosti, konkrétně čich a chuť. To vede k tomu, že staří lidé dávají přednost stále se opakující stravě, a co hůře, stravě chuťově výraznější. Konzumují například mnoho sladkostí a jsou vystaveni nebezpečí, že propadnou lákadlu průmyslově vyráběných potravin.

Člověk také platí vysokou cenu za neustálé výkyvy ve váze (známý jojo efekt) v předchozích desetiletích. Zvyšování váhy totiž mění metabolismus. Šedesátník, který dnes váží 90 kilogramů, ale kdysi vážil 130 kilogramů, potřebuje mnohem méně kalorií za den než někdo, kdo nikdy neměl nadváhu. Jestliže ztrácíme tuk, náš organismus si začíná “myslet”, že “zahyneme hlady” a snaží se uchovávat kalorie, a proto přechází na úsporný režim.

Staří lidé, aniž by měli poruchu příjmu potravy, často využívají jídlo jako vyplnění citové prázdnoty, v reakci na obtížné situace, jako je úmrtí blízké osoby, osamělost či omezování soběstačnosti. Stává se to i mladším lidem. Jestliže máme jídlo jako citovou náhražku, je mnohem těžší shazovat kilogramy.

Co tedy dělat? Udržováním svalstva můžeme přispět k urychlení metabolismu či alespoň tak trochu můžeme kompenzovat jeho pokles. Vhodná je tělesná aktivita, ale s ohledem na zdravotní stav. Doporučuje se cvičení s lehkou zátěží. Dobré je také konzumovat více proteinů, avšak ne více kalorií. To může pomoci udržet si svalovou hmotu. Vyvarujme se však přílišné konzumace živočišných proteinů a nahrazujme je, alespoň z poloviny, rostlinnými proteiny. Odtučňující hyperproteinové diety obecně škodí v každém věku, ale ve stáří ještě více. Důležitým a zásadním faktorem jsou dobré mezilidské vztahy, které můžeme považovat za jakousi potravu pro duši a tělo. S dobrou sociální sítí se více hýbeme, méně jíme a především si udržujeme výkonnost našeho mozku.

pel sva

Do ankety o letním čase se zapojilo 4,6 milionu lidí…

Brusel 17. srpna (ČTK) – Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. Oznámila to dnes komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.

Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU.

Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). “Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá,” uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.

mka spr

Vláda v září rozhodne, čím bude komunikovat policie a záchranáři

Praha 17. srpna (ČTK) – Vláda by měla pravděpodobně v září rozhodnout o budoucnosti komunikační sítě pro záchranné složky po roce 2020, kdy skončí podpora nyní využívané technologie Tetrapol. Předkládající ministerstvo vnitra se rozhoduje mezi modernizací Tetrapolu nebo vybudováním nové zabezpečené mobilní sítě LTE/5G v pásmech 420 až 450 nebo 700 MHz. Vyplývá to z informací zveřejněných ministerstvem vnitra po konzultacích s operátory na webových stránkách.

“Materiál počítá s komplexní modernizací systému Pegas, nicméně byl zpracován v utajovaném režimu a z tohoto důvodu z něj v tuto chvíli nelze publikovat podrobnější informace. Ministerstvo vnitra předpokládá zveřejnění neutajovaného výtahu ze strategie v nejbližší době,” řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. Rozhodnutí má podle ní učinit vláda pravděpodobně v září.

Síť Pegas založenou na technologii Tetrapol pro komunikaci policie, hasičů a dalších záchranných složek prostřednictvím vysílaček buduje resort od roku 1995. Jediným dodavatelem technologie je francouzská Airbus Defence and Space, kterou v České republice výhradně zastupuje Pramacom Prague. Ta jen za poslední čtyři roky získala od MV zakázky bez výběrových řízení za téměř 800 milionů korun.

Vláda by měla rozhodnout, zda dá zelenou rozšíření stávajícího signálového pokrytí území Tetrapolem bez výběrového řízení podle požadavků uživatelů ze současných 68 procent území ČR na požadovaných minimálně 95 procent. To přitom při vědomí, že stávající vysílačková technologie nejpozději za šest let bude nahrazena moderní technologií LTE nabízející širokopásmové datové služby, uvádí dále ministerstvo na webu.

Podle těchto informací je druhou možností rovnou vypsání tendru na vybudování zabezpečené sítě LTE v pásmech 420 až 450 MHz. Frekvence v tomto pásmu mají firmy O2 a Nordic Telecom, které by se do výběrového řízení zřejmě přihlásily. Třetí možností je využití části frekvencí 700 MHz pro veřejné mobilní sítě LTE, které bude Český telekomunikační úřad (ČTÚ) příští rok prodávat v aukci. To by znamenalo omezení spektra, o které budou operátoři v aukci soutěžit.

jsa mha

Hormonální stimulace. Jak probíhá a co když je pro mě…

V Brně, 16. srpna 2018 (Repromeda) – Při snažení se o miminko je klíčové, aby u ženy docházelo k bezproblémové ovulaci, tedy k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. To se pak na své cestě vejcovodem do dělohy může setkat se spermií a být oplozeno. Co když ale tento proces neprobíhá tak, jak by měl a otěhotnění se nedaří? Pokud už si žena prošla všemi základními vyšetřeními u gynekologa a dítě stále nepřichází, je vhodné se včas obrátit na odborníky. Jednou z nadějí může být právě umělé oplodnění, jehož nedílnou součástí je i hormonální stimulace, kterou musí žena podstoupit. Proč je nezbytná a jak se řeší případná rizika vysvětluje ředitelka brněnské kliniky Repromeda MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Co je to hormonální stimulace?

V případě přirozeného a bezproblémového cyklu dozrává ve vaječníku ženy každý měsíc jedno vajíčko. Pokud však žena chce podstoupit IVF léčbu, je nezbytné, aby vajíček dozrálo současně více – toho lze docílit právě díky hormonální stimulaci, která se v dnešní době provádí pomocí dvou typů léků. „Novější a moderní metodu představují rekombinantní preparáty, které jsou u pacientek velice oblíbené, a to především díky své účinnosti a snadné aplikaci pomocí injekčního pera. Na přání klientky je však možné zvolit i levnější variantu, kterou představují tzv. urinární léky získávané z moči menopauzálních žen. Jedná se také o kvalitní přípravky, avšak nemůžeme u nich plně zajistit výsledek stimulace, tak jako v případě rekombinantních léků,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. z Repromedy.

Jak hormonální stimulace probíhá?

Léky se začínají podávat obvykle druhý až třetí den cyklu, s jejichž první aplikací vždy pacientce pomáhá zdravotní sestřička, která jí vše potřebné ukáže. Pak už může žena pokračovat s dávkováním hormonů sama z domu a to po dobu deseti až dvanácti dní. I přestože se tedy jedná o na první pohled pohodlnou variantu, mohou se s celým procesem samozřejmě pojit i určité obavy, zda žena vše zvládne bez problémů. „Ženy si sice hormony aplikují samy doma, ale celý průběh stimulace je současně sledován lékařem, kdy žena musí v několikadenních intervalech docházet na kontrolu ultrazvukem. Díky němu se lékař vždy ujistí, že folikuly narůstají správně. Jakmile je vše připraveno, následuje v krátkodobé celkové anestezii odběr vajíček, která jsou ještě ten den oplozena spermiemi a vznikají tak embrya,“ objasňuje celý proces MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Kvalitu i počet odebraných vajíček ovlivňuje velké množství faktorů, ale většinou se podaří z folikulární tekutiny získat okolo osmi až dvaceti vajíček.

Co když je pro mě hormonální stimulace riziková?

V některých případech může být užívání hormonálních léků pro ženu rizikové, například při těžkém syndromu polycystických ovarií (PCOS), který přímo aplikaci hormonů vylučuje. V takovém případě je pak vhodné využít metodu IVM neboli in-vitro maturaci oocytů. Ta probíhá buď úplně bez hormonálních preparátů nebo za velmi nízkého dávkování. „Na rozdíl od klasické stimulace, kdy jsou ženě odebírána už zralá vajíčka, v případě IVM získáváme vajíčka nezralá. Ta pak po dobu 24 až 48 hodin dozrávají v laboratorních podmínkách pod dohledem embryologa. Dozrálá vajíčka jsou následně oplozena mikromanipulačními technikami a stejně jako při klasickém IVF vznikají embrya, která lze podrobit genetickým testům nebo zamrazit a použít je v budoucnu,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. IVM tedy dokáže významně zvýšit bezpečnost léčby u rizikových pacientek, které by jinak nemohly umělé oplodnění podstoupit.

Více informací naleznete zde.

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.