Odborník: Růst počtů umělých oplodnění v ČR táhnou hlavně cizinci

Praha 6. června (ČTK) – Za každoročním nárůstem počtu cyklů umělého oplodnění v Česku je především zájem cizinců. U českých párů je jejich počet od roku 2010 stabilní, roste jen mírně. Novinářům to dnes u příležitosti Národního dne neplodnosti řekl vedoucí lékař skupiny klinik Pronatal Tonko Mardešić. V Česku je kolem 45 center asistované reprodukce. V roce 2016, z nějž jsou poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo provedeno přes 41.000 cyklů s cílem otěhotnět.

Základním je mimotělní oplození (IVF). „Počet cyklů IVF podle Národního registru asistované reprodukce v ČR stoupá, ale u Češek jde od roku 2010 o stabilní stav. Narůstá počet cyklů u cizinek, od roku 2010 asi o deset procent,“ uvedl Mardešić. V roce 2007 bylo cyklů IVF přes 12.000, v roce 2016 kolem 15.000.

Cizinky podle něj vyhledávají česká centra zejména kvůli jejich vysoké medicínské úrovni, ale v mnoha případech také kvůli přísnějším podmínkám asistované reprodukce v jejich zemích. Mezi příjemkyněmi darovaných vajíček tvoří 88 procent. Roste také počet cyklů, při nichž si žena nechá zmrazit vajíčka nebo páry oplodněné embryo.

V Česku se v posledních letech podle Mardešiče daří snižovat počty vícečetných těhotenství z asistované reprodukce, která jsou pro dítě i matku méně bezpečné. „Za úspěch asistované reprodukce se považuje porod jednoho donošeného plodu. Vícečetné těhotenství téměř automaticky znamená porod císařským řezem,“ uvedl. Posun způsobila změna zákona, která umožňuje hradit až čtyři cykly ženám, které si nechají implantovat jen jedno embryo. Jinak se hradí jen tři.

IVF je v Česku hrazeno z veřejného zdravotního pojištění až čtyřikrát ženám do 39 let. Většina párů si ale připlácí za další vyšetření nebo léky. Pojišťovna centru zaplatí asi 26.000 korun za cyklus, dalších v průměru asi 20.000 korun si připlatí pár.

Podle dřívějších informací se zvažuje zvýšení hranice pro úhradu až do 40 let, proti je ale Česká lékařská komora. V minulosti byly i návrhy na zvýšení až na 43 let. „Jako odborníci jsme byli proti. Byl by to špatný signál do společnosti, když už teď ženy první těhotenství odkládají. Připadalo by jim, že mají ještě víc času,“ dodal Mardešić.

S věkem ženy totiž úspěšnost umělého oplodnění klesá. Podle dat zařízení Pronatal je do 35 let přes 45 procent, do 39 let 35 procent, do 43 let asi 20 procent a od 44 let klesá na přibližně osm procent.

Problémy s početím má v Česku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině párů mají problém s početím oba. V zemi se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, který patří do svěřenského fondu premiéra, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Počet cyklů s cílem otěhotnět:

zdroj: ÚZIS

van snm

Léčba nejdražšího pacienta loni stála 74 milionů Kč, má…

Praha 6. června (ČTK) – Léčba nejdražšího českého pacienta loni stála 74,12 milionů korun, má hemofilii a pochází z Jihomoravského kraje. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Proti nejnákladnějšímu nemocnému z předloňského roku je to o téměř 20 milionů korun víc.

Podle pojišťovny jde o nejvyšší roční výdaje za jednoho pacienta od vzniku veřejného zdravotního pojištění v roce 1997. V roce 2015 dala pojišťovna na léčbu jiného hemofilika 56 milionů korun.

Pacientů s hemofilií je v Česku asi tisícovka, včetně dalších příbuzných poruch krevní srážlivosti, je to více než 5000 nemocných. Nemoc postihuje jen muže, mezi dvaceti nejnákladnějšími pojištěnci VZP je jich sedm. „Dalšími častějšími diagnózami v žebříčku jsou například svalová dystrofie či různé metabolické poruchy,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Léčba hemofile se podle odborníků za posledních 40 let výrazně posunula. Většina nemocných užívá několikrát týdně léky preventivně a nejsou v životě výrazně limitováni. Náklady na léčbu v posledních letech rostou, ročně může stát u jednoho pacienta až desítky milionů korun. Vadný gen přenášejí ženy, které ale až na výjimky hemofilií neonemocní, nemoc postihne až jejich syny.

Nejdražší pacienti v předchozích pěti letech:

zdroj: VZP, ČPZP

van mal

WHO: Sexuálně přenosnými chorobami se denně nakazí milion lidí

Ženeva 6. června (ČTK) – Sexuálně přenosnými chorobami se každý den podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě nakazí asi milion lidí. To znamená, že ročně je evidováno více než 376 milionů nových případů onemocnění kapavkou, syfilidou, chlamydiemi a trichomoniázou.

WHO ve zprávě uvádí, že se šíření pohlavních chorob na světě dostatečně nezpomalilo, což považuje za alarmující. Experti se zejména obávají rostoucího počtu sexuálně přenosných chorob, které jsou odolné vůči antibiotikům.

WHO globální šíření běžně přenosných sexuálních chorob vyhodnocuje pravidelně. Její závěry se opírají o publikované studie a zjištění pracovníků WHO na celém světě. Ve srovnání s analýzou z roku 2012 WHO nezaznamenala „žádný výrazný pokles“ v počtech nových či existujících případů. Podle WHO je jednou ze čtyř zmíněných chorob nakažen jeden z 25 lidí, přičemž někteří jsou nakaženi několika chorobami zároveň.

Trichomoniáza je sexuálně přenosná nemoc a nejčastější parazitární onemocnění pochvy. Kapavka, syfilida a chlamydie jsou bakteriální infekce.

Onemocnění se mohou projevovat výtokem, bolestmi při močení či krvácením mimo periodu. Také však mohou být bez příznaků. Chlamydie a kapavky mohou provázet závažné komplikace jako hluboký pánevní zánět či neplodnost. Syfilida naopak muže přinést kardiovaskulární a neurologické problémy.

Pokud se žena nakazí pohlavně přenosnou chorobou v těhotenství, může to vyvolat předčasný porod, přispět k nízké porodní váze dítěte či v krajních případech způsobit potrat. Ke snížení počtu nákažených by podle WHO přispělo lepší vyšetřování ale také prevence v podobě bezpečného sexu.

Bakteriální pohlavně přenosné choroby lze léčit s pomocí běžně dostupných léků. Léčbu syfilidy nicméně komplikuje nedostatek specifického druhu penicillinu. Dalším problémem je takzvaná super kapavka, na kterou je velmi složité nalézt účinná antibiotika.

ngl lex

Praktici se topí v administrativě, bere jim čas na pacienty.…

Praha, 5. 6. 2019 (SVL ČLS JEP) – Téměř polovinu ordinační doby – tolik času zabírá praktickým lékařům vyplňování formulářů a další nadbytečná administrativa. Papírováním se tak lékařům krátí prostor pro pacienty. Za největší „žrouty času“ považují často zbytečné úkony, například vypisování kontrolních zpráv nebo tzv. lístku na peníze. Vyplývá to z průzkumu, na který odpovědělo více než sto praktiků. Všichni označili stávající administrativu za nadbytečnou. Devadesát procent lékařů si navíc myslí, že papírování každý rok přibývá. S výsledky průzkumu a konkrétními případy „nesmyslné administrativy“ se lékaři chtějí obrátit na ministra zdravotnictví.

„Stát a pojišťovny se naučily dělat z doktorů úředníky, to je třeba změnit. České zdravotnictví se potýká s personální krizí, a přesto si dopřává drahého luxusu tím, že plýtvá časem vysoce kvalifikovaných odborníků na činnost, kterou má vykonávat administrativní síla. Zejména to platí u praktických lékařů. Stát se musí rozhodnout, zda z nich chce mít efektivně fungující lékaře zajišťující primární péči nebo posudkáře, kterým kvůli papírování nezbývá dostatek času na pacienty,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. „Papírování zabere praktikům minimálně dvě hodiny denně. Mezi největší žrouty času patří třeba posudková činnost pro Českou správu sociálního zabezpečení. Nejnesmyslnější je poté například vypisování takzvaného lístku na peníze, který má ubezpečit Českou správu sociálního zabezpečení a zaměstnavatele, že pracovní neschopnost, která byla zahájena a nebyla ukončena, skutečně trvá. Dříve se vystavoval na konci každého měsíce, dnes kdykoli, když si o něj pacient požádá,“ dodává MUDr. Šonka.

Mnohé úkony, které praktičtí lékaři musejí vykonávat, často pramení ze zastaralých zákonů. Některá administrativa je pak podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství (SVL) doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., úplně zbytečná. „Jako praktici musíme například stále ještě potvrzovat, zda je student způsobilý nastoupit na vysokou školu. S tím, že by někdo na univerzitě studovat nemohl, jsem se přitom po dobu své praxe ještě nesetkal,“ doplňuje praktický lékař a místopředseda SVL MUDr. Otto Herber. „Vyzvali jsme praktické lékaře, aby nám posílali své poznatky o problémech s administrativou. Výsledky chceme poté předložit ministrovi zdravotnictví,“ doplňuje doc. Býma.

Praktici se obávají, že bude administrativy přibývat i nadále, a čas vyměřený na léčbu pacientů se tak na úkor papírování ještě více zkrátí. „Lékaři, které jsme oslovili prostřednictvím dotazníku, odpověděli, že jim administrativa zabírá až 50 % procent času. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný,“ vysvětluje doc. Býma.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství (SVL) vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací na www.svl.cz.

O SPL ČR

Sdružení praktických lékařů (SPL ČR) je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 4 800 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

Mladí handicapovaní sportovci z celé Evropy zabojují o zlato. Startují Evropské…

Praha, 5. 6. 2019 (Emilova sportovní) – „Dovezu domů zase medaili?“ Tuto otázku si nyní klade osmnáctiletý David, který je od narození na vozíku. Co je však v těchto dnech důležité, je jeho sportovní srdce, které se nemůže dočkat, až poměří síly s ostatními tělesně postiženými sportovci při osmém ročníku Evropských her handicapované mládeže. Emil Open startuje v Brně 12. června.

David bude soutěžit v bocce, kde v minulých letech získal už dvě bronzové medaile. Kromě tohoto sportu se přes 500 dětí ze 17 evropských zemí utká v atletice, plavání či stolním tenise. Handicapované sportovce čeká také několik novinek. Ve čtvrtek 13. června se například na Moravském náměstí utkají ve slalomu na vozíčku. Na brněnské přehradě si poté zkusí ParaPaddleboarding.

„Sportovat a zažívat potěšení ze svobodného pohybu je snem většiny lidí se zdravotním postižením. Sport jim přináší radost, nadšení i uvolnění, nabízí také nová přátelství a možnost zapomenout na každodenní starosti. Evropské hry umožní mladým sportovcům se zdravotním postižením ukázat to nejlepší, co v nich je, a získat tolik důležité a mnohdy chybějící sebevědomí,“ říká prezident organizačního výboru Pavel Zbožínek. Sportovci se letos utkají ve třech kategoriích – Open, Masters a Mixed. Kategorie Open je určena začínajícím i pokročilým handicapovaným sportovcům. Masters se zúčastní kvalifikování závodníci a v kategorii Mixed si společně zasoutěží handicapovaní i zdraví sportovci. „Vůči handicapovaným stále panují zbytečné předsudky, což se snažíme změnit. Kromě kategorie Mixed je proto součástí her i řada akcí pro širokou veřejnost. Lidé si mohou vyzkoušet například nový sport ParaPaaddleboarding,“ doplňuje Zbožínek a dodává: „Hry nám pomáhá připravovat více než 130 dobrovolníků.“

Klání v atletice, plavání, stolním tenise, boccia (sport, který se podobá pétanque a je určený lidem, kteří jsou odkázáni na invalidní vozík) i bocce (podobný jako boccia s tím rozdílem, že je určen i pro sportovce s mentálním postižením) se odehrají na několika brněnských sportovištích. Plavcům poskytne zázemí sportovní areál na Kraví hoře. Nový vodní sport ParaPaddleboarding, který je vhodný pro většinu lidí s handicapem, se veřejnosti ve světové premiéře představí na brněnské přehradě.

Ve sportovním areálu Vysokého učení technického (VUT) pod Palackého vrchem o medaile zabojují atleti. Úvodního ceremoniálu se právě na tomto místě zúčastní i paralympijský vítěz Jiří Ježek. „Sport je pro handicapované děti a jejich rodiče v jinak náročném životě často jedinou možnou rekreační aktivitou, což dodává hrám Emil Open důležitý rozměr,“ říká Ježek.

Kromě Jiřího Ježka přijedou účastníky Emil Open podpořit i další úspěšní handicapovaní sportovci – paralympijští vítězové Arnošt Petráček, Eva Kacanů, Michaela Balcová či Doris Maderová.

Letošní Evropské hry handicapované mládeže podpořilo 8 českých krajů a město Brno. „Jihomoravský kraj podporuje Evropské hry handicapované mládeže od samého začátku a je připraven být partnerem také v následujících letech. Cením si zejména skutečnosti, že Emil Open je nejen o výkonech sportovců v jednotlivých disciplínách, ale umožňuje především setkávání zdravých a handicapovaných sportovců. Vznikají tak nová přátelství a zážitky na celý život,“ uvádí Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje. Partnerem Emil Open je i město Brno. „Jsme rádi, že ve městě můžeme přivítat handicapované sportovce nejen z Česka, ale i celé Evropy. Emil Open patří mezi mé oblíbené sportovní události. Sport se zde totiž představí ve své nekomerční, ryzí podobě, v níž jde spíše o radost z pohybu a přátelské měření sil než o vteřiny a rekordy,“ dodává primátorka Markéta Vaňková.

Kromě Jihomoravského kraje a města Brna akci finančně podporuje hlavní město Praha, Moravskoslezský, Pardubický, Středočeský, Královéhradecký, Ústecký a Jihočeský kraj.

Součástí Emil Open je kromě sportovních aktivit i bohatý doprovodný program. Návštěvníci se mohou těšit například na benefiční show známého moderátora Jana Krause v brněnském kulturním centru Semilasso. Moderátor se her účastní pravidelně již od prvního ročníku. „Aby měly pro děti sportovní aktivity plnohodnotnou cenu, musí si občas také zazávodit. Zažít prohry, výhry, zkrátka pravou sportovní soutěž,“ vysvětluje Kraus, proč má podle něj sportovní zápolení smysl.

Osmé Evropské hry handicapované mládeže se uskuteční v Brně od 12. do 16. června, jejich organizátorem je spolek Nadačního fondu Emil – Emilova sportovní, z. s.

Více informací je k dispozici na www.emilopen.cz.

O spolku Emilova sportovní, z. s.

Emilova sportovní, z. s., je spolek založený Nadačním fondem Emil za účelem podpory rozvoje pohybových aktivit veřejnosti a osob se zdravotním postižením, pořádání sportovních akcí a zakládání sportovních klubů. Nadační fond tak rozšiřuje a zviditelňuje svoji charitativní a sportovní činnost.

Nadační fond Emil je nezisková organizace pomáhající handicapovaným dětem a mladým lidem do 30 let sportovat, a to především formou přímé finanční pomoci. Nadační fond Emil podpořil již přes 8 tisíc individuálních sportovců i sportovních klubů. Jeho základním posláním je být symbolem účinné pomoci handicapovaným mladým sportovcům, pomáhat jim v rámci celé ČR prostřednictvím sportu překonávat vlastní bariéry, nacházet nové přátele a objevovat ten „svůj“ smysl života. Více na www.emilnadace.cz.

9 z 10 lidí svůj orgasmus předstírá nebo zveličuje. Ženy tím…

Havířov, 5. června 2019 (Ruzovyslon.cz)

Čerstvý průzkum australských odborníků ukázal, že přes dvě třetiny lidí někdy předstírá své vyvrcholení a další zhruba pětina jej poté „přehrává“. Rozšířené je toto jednání zejména u žen. Ty se tak snaží dodat partnerovi pocit, že odvedl dobrou práci, případně jej tak zkouší povzbudit k lepšímu výkonu. Často ale lidé předstírají i kvůli tomu, aby ukončili nudný sex nebo zakryli nevěru.

Jak dokázalo již mnoho průzkumů, předstírání orgasmu je značně rozšířenou záležitostí, zejména u žen. Podle nejnovější studie australských odborníků z Western Sydney University se k tomuto jednání uchyluje celých 68 procent lidí, dalších 22 procent pak svůj orgasmus minimálně zveličuje. To znamená, že celých 90 procent lidí není v otázce svého orgasmu obrazně řečeno pravdomluvných. „Předstírání orgasmu je rozšířené především u žen, dle různých dat se týká zhruba 70 procent z nich. Bohužel za to může i kulturně podmíněná orientace na muže, tedy na to, aby si sex užil především on. Ženský orgasmus je přitom od toho mužského odlišný, více žen například dosáhne orgasmu drážděním klitorisu než vaginálním drážděním. Ženám též pro své vyvrcholení obvykle potřebují více času než muži,“ uvádí Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje a prodává erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou.

Předstírání orgasmu jako milosrdná lež

Jaké mají lidé vlastně pro předstírání orgasmu důvody? Uvedená studie zamířila i do těchto vod, navíc přinesla zajímavý vhled do souvislosti daných důvodů a osobnosti člověka. Nejčastěji důvodem je dát partnerovi či partnerce pocit, že odvedli dobrou práci. Platí to především pro ženy. Muži si totiž často myslí, že nedokážou-li dovést ženu k vyvrcholení, zklamali. A ženy, aby je tohoto zklamání ušetřili, tedy raději než přiznat pravdu svůj orgasmus předstírají. Podle zmíněného průzkumu ovšem tento důvod bývá nejméně častý u promiskuitních lidí. Ti obvykle příliš nehledí na to, aby jim vztah vydržel co nejdéle, a proto nemají důvod se k této „milosrdné lži“ uchylovat. Lidé, kteří často střídají sexuální partnery, naopak hojně předstírají orgasmus proto, aby urychlili nebo ukončili nudný sex. Nuda při sexu je ostatně druhým nejčastějším důvodem předstírání vyvrcholení.

Muži raději předstírají, než aby si o problémech museli s partnerkou promluvit

Třetím typickým důvodem je poté snaha sexuální prožitek vylepšit. „Opět platí, že rozšířenější je tento důvod u žen. Ty se snaží předstíráním orgasmu svého partnera rozdráždit a povzbudit k ještě lepšímu výkonu. Větší snaha muže je pak může samotné odměnit skutečným orgasmem,“ vysvětluje Adam Durčák s tím, že muži naopak svůj orgasmus velmi často předstírají proto, aby nemuseli své partnerce vysvětlovat, proč se jim skutečného vyvrcholení nedaří dosáhnout. „Muži konverzace na toto téma nemají rádi, případně se stydí o tom mluvit. Proto se raději rozhodnou pro předstírání,“ doplňuje Durčák. Pětici nejběžnějších důvodů pak uzavírá účelná snaha obelhat partnera. Tento důvod je oproti prvním čtyřem poměrně vzácný, ovšem více jej uvádějí lidé, kteří se tak snaží například maskovat nevěru nebo nespokojenost ve vztahu.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 16 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

Česká lékárnická komora pořádá tradiční Den lékáren. Upozorňuje na…

Praha, 5. června 2019 (ČLnK) – Na čtvrtek 20. června připadá již tradiční zdravotnická událost – Den lékáren. S vědomím, že více než polovina pacientů zamíří pro odbornou pomoc při méně závažných zdravotních potížích nejprve do lékárny, připravila Česká lékárnická komora (ČLnK) v lékárnách od 17. do 23. června týdenní akci, kterou provází motto: „Čím lépe lékárník ví, jaké léky užíváte, tím lépe vám poradí“. Hlavním cílem osvětové kampaně je edukace pacientů lékárníkem při výdeji léčivých přípravků (tzv. dispenzace), upozornění na lékové problémy a možnosti jejich řešení lékárníkem, a vysvětlení výhod chystaného lékového záznamu. Do letošního, již 21. ročníku, se zapojilo více než 1 200 lékáren z celé České republiky.

Den lékáren se v průběhu předchozích dvaceti let stal mezi pacienty oblíbenou a vyhledávanou akcí, přičemž se každý rok věnuje jiné problematice, která je pro veřejnost aktuální. „Dlouhodobě poukazujeme na velký přínos lékárníků pro zdravotní péči. Den lékáren je akce prezentující důležitost a nezastupitelnost lékárenské profese v praxi. V letošním roce se zaměřujeme na vysvětlení důležitosti výdeje léků osobně lékárníkem a seznámení pacientů s výhodami lékového záznamu,“ přibližuje hlavní myšlenku 21. ročníku Dne lékáren prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

S lékovým záznamem pacienta může lékárník pacientovi lépe poradit

V ČR je reálně obchodovatelných téměř 8 500 různých přípravků, které mohou způsobit tisíce lékových interakcí. Mnoho lékárníků proto již v současnosti využívá individuální lékové záznamy, jejichž základním nedostatkem je neúplnost obsažených informací (obsahují pouze informace z dané lékárny). Tento problém by měl nově vyřešit lékový záznam pacienta, který je provázaný s centrálním úložištěm. „Lékárníci zpřístupnění lékového záznamu vítají a zájem pacientů o jeho využívání potvrzuje i nedávný reprezentativní výzkum¹ veřejného mínění, který pro ČLnK realizovala agentura SC&C. Téměř 7 z 10 respondentů souhlasí s přístupem lékárníka do lékového záznamu, aby jim mohl poskytnout co nejlepší péči,“ říká k lékovému záznamu Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., praktikující lékárník a současně viceprezident ČLnK, a dodává: „Možnost nahlížet do lékového záznamu umožní lékárníkovi hodnotit farmakoterapii pacienta tak, aby předcházel zbytečným nežádoucím účinkům, duplicitám nebo kontraindikacím. Přístup ke komplexní lékové historii pacienta jednoznačně zvýší úroveň a bezpečnost poskytované zdravotní péče.“

Základem správné léčby je dispenzace lékárníkem. Lékových interakcí lze využít i ku prospěchu léčby

Stejně jako různé vyhodnocovací aplikace na interakce léků, není však ani lékový záznam sám o sobě všespásným řešením. „Základním předpokladem pro efektivní využití lékového záznamu je spojení s dispenzací. Každý člověk může na léky a jejich kombinace reagovat různě. Lékový záznam bude pro nás zdravotníky pouze pomocným nástrojem, nikoli řešením samo o sobě. Základem zdravotní péče v lékárnách zůstává posouzení lékárníka jako vysokoškolsky vzdělaného odborníka na léčiva,“ upozorňuje lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová s tím, že řešení lékových interakcí nebude možné nikdy plně automatizovat. Ačkoliv by se mohlo zdát, že lékové interakce přinášejí pacientům jen samé komplikace, není tomu tak. Lékových interakcí lze využít i ku prospěchu léčby: „Někdy jsou interakce přímo využívány pro lepší efekt nebo ke snížení dávky. Například některé léky na benigní hyperplazii prostaty zároveň snižují tlak. U hypertoniků lze tento jejich vedlejší účinek využít k tomu, že se vynechá lék na tlak nebo sníží jeho dávka. I proto je důležitý výdej léku lékárníkem, která může ovlivnit další léčbu pacienta,“ popisuje možné využití lékových interakcí Mgr. Michaela Bažantová.

Důvěra v rady lékárníků se vyplácí, mohou zachránit život

„Možnost nahlédnout do lékového záznamu může zásadně zvýšit důvěru pacienta v nastavenou farmakoterapii. V praxi se bohužel stále setkáváme s pacienty, jejichž důvěra v nastavenou léčbu není dostatečná. Nízká pak může být také jejich adherence, tedy dodržování doporučených léčebných postupů. Z reprezentativního výzkumu¹ SC&C například vyplynulo, že 57 % respondentů dostalo od lékárníků instrukce k užívání léků, které jim nesdělil lékař. Odborné rady lékárníků při výdeji léčiva jsou pro pacienty a jejich další léčbu stěžejní. Z výsledku výzkumu¹ je také patrné, že více než 75 % pacientů dodržuje rady lékárníků ohledně času užívání léčiva, kombinace léčivého přípravku s jídlem či s jinými léky bez receptu,“ uvádí viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Rady lékárníků přitom mohou v určitých případech zachránit zdraví i život. Poměrně běžné jsou ve vztahu pacient–lékárník tyto 4 zásahy lékárníka při výdeji:

• Lékárníci v mnoha případech odhalí před výdejem přípravku lékový problém, následně mohou ve spolupráci s lékařem zařídit nápravu.
• V průběhu komunikace s pacientem při dispenzaci odhalí lékárník nežádoucí účinek či jiné nevhodné interakce léků, které může vyřešit sám s pacientem, například načasováním užívání léku či úpravou podmínek užití léku.
• Lékárník během pohovoru s pacientem odhalí chyby při samoléčbě.
• Lékárník odhalí výrazné interakce doplňků stravy, potravin či nápojů k léku.

„Lékárníkem kvalitně provedená dispenzace, podpořená možností náhledu do lékového záznamu, je velkým pozitivem nejen pro pacienta samotného, ale též pro celou společnost i systém zdravotnictví. Téměř 1/5 pacientů má dle reprezentativního výzkumu¹ svého lékárníka, cílem České lékárnické komory je, aby pacientů s „vlastním“ lékárníkem přibývalo. Optimalizace farmakoterapie každého pacienta je tím správným směrem, kam se české lékárenství musí ubírat,“ uvádí závěrem prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

Využijte odborného poradenství pro vaše zdraví

Nejen v týdnu od 17. do 23. června, který je spojen se Dnem lékáren, mohou pacienti využít odborného poradenství lékárníků. Mimo jiné jim poradí ohledně kombinace léků s doplňky stravy a potravinami či nápoji. Seznam zapojených lékáren je k dispozici v mobilní aplikaci Lékárny v ČR. Více informací k akci naleznete na www.lekarnickekapky.cz.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Pacienti odkázaní na plicní ventilaci se už můžou léčit…

Přerov 5. června (ČTK) – V domácím prostředí se díky speciálním přístrojům léčí prvních pět pacientů nemocnice v Přerově a Prostějově, kteří jsou závislí na dlouhodobé umělé plicní ventilaci a dosud byli odkázáni na přístroje v nemocnicích. Projekt je určen pro dospělé pacienty Nemocnice Přerov a dětské pacienty Nemocnice Prostějov. ČTK to dnes řekla Lucie Drahošová ze společnosti Středomoravské nemocniční.

Středomoravská nemocniční, pod kterou spadají prostějovská, přerovská a šternberská nemocnice, se podle Drahošové stala jedním z regionálních center pro domácí umělou plicní ventilaci v rámci pilotního projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podle primáře anesteziologicko-resuscitačního oddělení přerovské nemocnice Zdeňka Plhala pacienti dostanou menší speciální přístroj, který částečně nebo úplně nahrazuje spontánní dýchání, navíc v domácím prostředí.

Projekt je určen pacientům, u kterých se lékařům podařilo stabilizovat zdravotní stav a potřebují už jen pomoc dýchacího přístroje. „My samozřejmě musíme připravit pacienta a rodinu na přechod do domácího prostředí, a to od zaškolení, výběru vhodných pomůcek, až po poradenství v sociální oblasti, které se týká sociálních dávek a příspěvků na péči,“ upozornil primář.

Vedoucí lékař následné intenzivní péče pro děti v prostějovské nemocnici Josef Tenora řekl, že projekt zcela změní organizaci péče o pacienty, kteří většinou v důsledku onemocnění dýchacích cest či nervosvalových nemocí nejsou schopni dýchat bez pomoci přístroje pro umělou plicní ventilaci. „Díky zajištěné péči mohou být v domácím prostředí a starají se o ně jejich nejbližší,“ podotkl Tenora.

V domácím prostředí se podle lékařů zlepšuje psychický stav pacienta a snižuje riziko infekce. Nemocní lidé se také můžou aspoň částečně vrátit ke způsobu života, jakým žili před úrazem nebo závažným onemocněním. „Vyloučený není ani návrat k původní profesi. Mnoho pacientů může díky domácí umělé plicní ventilaci cestovat osobními vozy, vlaky i letadly, nepotřebují ke svému transportu sanitní vůz s asistencí zdravotníků,“ dodal Plhal.

Nemocnici v Přerově má spolu se zdravotnickými zařízeními v Prostějově a Šternberku prostřednictvím společnosti Středomoravská nemocniční v pronájmu od kraje společnost Agel ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Členem skupiny Agel je také nemocnice v Jeseníku.

beh dr

Sdružení pacientů žádá změny ve vyhlášce o léčebném konopí

Praha 5. června (ČTK) – Sdružení pacientů Kopac žádá změny ve vyhlášce o léčebném konopí. Mělo by podle něj nich být i pro mladší 18 let a hrazené z 90 procent. Ke změnám vyzvali ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), informoval spolek dnes v tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Podle něj žádný zákon nestanoví, že by léčba měla být omezená jen pro dospělé. „Podle nálezů klinických studií je konopí pro léčbu indikováno ke zvládání příznaků dětských epilepsií s několika až několika desítkami záchvatů denně, jako je syndrom Dravetové nebo Lennox-Gastautův syndrom,“ uvádí Kopac. Upozorňuje, že běžná léčba má závažné vedlejší účinky jako rozostřené vidění, nevolnost, ospalost nebo alergické reakce.

Spolek odkazuje na studii, podle níž přípravky z konopí u 85 procent těchto dětí snížily významně frekvenci záchvatů a u 14 procent z nich vymizely úplně. Podobně by podle Kopace léčba konopím pomohla dětem v terminálním stádiu rakoviny, které provázejí silné bolesti.

Sněmovna projednává návrh zákona o léčivech, který zavádí úhradu 90 procent ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Podle pacientské organizace vychází z chybných dat a dostupnost léčiva výrazně nezvýší, protože limit stanoví na 30 gramů měsíčně. Kopac žádá úhradu až 180 gramů a výpočet z koncové ceny v lékárně. Nyní si pacienti konopí hradí, gram stojí od 180 do 300 korun podle dodavatele.

Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vychází navrhovaná dávka ze současné praxe, kolik v průměru pacientům lékaři předepisují. Oficiálně loni užívalo v Česku léčebné konopí 447 lidí, podle spolku Kopac ho ale bere více než půl milionu lidí.

Spolku také vadí, že lékaři předepisující konopí budou muset pravidelně reportovat údaje o výsledcích léčby. „Současně tato nová povinnost povede pacienty k povinné účasti na této ‚studii‘ bez možnosti odstoupení,“ uvedl Kopac.

Asi 70 vybraných lékařů konopí předepisuje například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Většina pacientů ho má na chronickou bolest, na níž nezabírají jiné léky. Legislativa ho povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nejprve se jen dováželo ze zahraničí, nyní ho na základě smlouvy se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pěstuje slušovická firma Elkoplast.

Statistiky užívání léčebného konopí v ČR:

zdroj: zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

van mha

The Times of Israel: Izraelka běhá, aby pomohla jiným

Jeruzalém 2. června (ČTK/The Times of Israel) – Izraelka a matka pěti dětí Beatie Deutschová jako první členka židovské ultraortodoxní komunity vyhrála mezinárodní atletickou soutěž. V neděli doběhla jako první z žen půlmaraton v Rize. Dokázala to za hodinu, 17 minut a 34 vteřin. Má za sebou vyhrané závody v Izraeli, i když s během začala před třemi lety a v souladu s tradicí své komunity běhá i v sukni a v tričku s delšími rukávy. Teď míří na olympiádu do Tokia, ale využívá svou popularitu i k tomu, aby pomohla dospívající mládeži. Napsal to server The Times of Israel.

Deutschovou k tomu přiměla rodinná tragédie. V prosinci 2017 spáchala sebevraždu manželova čtrnáctiletá sestřenice Daniella Pardesová, která prohrála boj s anorexií. Deutschové se daří během na tyto problémy mladých lidí upozorňovat veřejnost a dokázala například postavit na nohy rehabilitační centrum Bejt Daniella. To je určeno dospívajícím, kteří mají problémy s příjmem potravy. Ta patří rovněž anorexie.

Ústav přijímá ty, kteří museli být kvůli problémům hospitalizováni nebo byli nuceni odejít ze školy. Byl zřízen na koňské farmě v Cur Hadase u Jeruzaléma a o pacienty se postará několik měsíců. Centrum bylo oficiálně otevřeno minulý týden za přítomnosti Deutschové, kterou pak o víkendu čekalo vítězství v Rize.

Do Izraele se Deutschová přistěhovala z amerického New Jersey v roce 2009, vdala se tam a do šesti let měla pět dětí. „Před třemi a půl lety jsem byla jedna z matek ve špatné kondici,“ řekla v jenom rozhovoru. Sama je z pěti dětí, měla vždy ráda sporty a při dětských závodech často vítězila. V roce 2015 ale při jedné takové rodinné akci skončila poslední a nemohla tomu uvěřit.

Rozhodla se „vložit se do toho“ a připravit se na maraton. Když se v roce 2016 přihlásila na ten v Tel Avivu, nevěděla, co má ve startovní přihlášce vepsat do rubriky odhadovaný čas. Udělal to za ni manžel a napsal tam čtyři hodiny a 40 minut. Doběhla za 3:27:26 a mezi ženami skončila šestá.

Příštího roku ohromila organizátory i diváky, když telavivský maraton doběhla v sedmém měsíci těhotenství. Loni byla nejrychlejší ženou jeruzalémského maratonu a v lednu doběhla na soutěži v Tiberiasu jako první s pátým nejlepším časem v historii ženského běhu v Izraeli (2:42:18). Žena, která má na sociálních sítích přezdívku Maratonská matka, běhá i kratší tratě a stala se profesionálkou jako zřejmě první z ultraortodoxní komunity. Bude to ale těžké, protože mezinárodní atletická asociace zpřísnila kvalifikační čas z 2:45:00 na 2:29:30.

Na profesionální závod se kvalifikuje pouze 80 žen, ale protože v požadovaném limitu jich maraton tolik nezaběhne, výběr ostatních se dělá komplikovaným výběrem podle umístění v závodech. Deutschová doufá, že právě tímto sítem projde, protože nevěří, že se jí podaří rychle zlepšit osobní rekord o 13 minut, aby se vešla do limitu. První profesionální maraton poběží asi v září, zatím se ale nerozhodla který. Přiznala, že ji limituje oblečení. Sponzoruje ji firma Nike.

„To, co mi posílají, si na sebe nemohou vzít. Jsem odchylka, žádná profesionální běžkyně nevypadá jako já,“ přiznala.

Rozhodnutí, jaký dres je přijatelný pro ultraortodoxní ženu, aby byl dostatečně lehký a pohodlný, ji ještě čeká. Dalším problémem jsou termíny, jelikož některé závody se běhají v pátek večer nebo v sobotu, tedy v době židovského šabatu.

Jeruzalémský maraton loni běžela několik měsíců po Daniellině smrti a vzala si něj tričko s nápisem Bejt Daniella. Otevřela sbírku a loni se jí podařilo na ni získat 25.000 dolarů (577.000 Kč). „Uvědomila jsem si, že svým běháním mohu centru prospět,“ řekla.

Terapeutické zařízení je určeno lidem, kteří byli propuštěni z nemocnice, ale nevrátili se ještě do svého původního prostředí. Mají se tam naučit dovednosti, které jim návrat usnadní. Klientům je 12 až 18 let. Chodí tam do školy, pracují se zvířaty a v zemědělství, účastní se skupinových konzultací a dostává se jim pomoci při úkonech mimo centrum. K běžnému životu se mají vrátit do šesti až 12 měsíců.

Centrum založila Daniellina matka Hadasa. „Ti lidé mají za sebou hospitalizaci, mnozí přišli o přátele, nebo jim nezbyl nikdo, s nímž si rozumí. Změnili se, promýšleli otázky života a smrti a přijdou domů, kde lidé řeší obyčejné věci. Dcera se po hospitalizaci vrátila do školy a po třech týdnech jsme viděli, že to nefunguje,“ řekla o své zkušenosti.